1. Úvod

2. Proč se latinská terminologie kouzelných tvorů nedochovala?

3. Dělení kouzelných tvorů

3.1 Dělení dle druhu

3.2 Dělení dle nebezpečnosti

4. Zachované střípky z mudlovských bestiářů

5. Fragmenty z mudlovské mytologie a folkloru

6. Draci a okřídlení koně

7. Rekonstruované názvy

7.1 anglický a český název se shodují

7.2 anglický a český název mají stejnou motivaci (kalky)

7.3 motivace názvosloví v češtině a angličtině se liší

8. Závěr

Výběr z použité literatury

Příloha: Abecedně řazený slovníček

a. latinsko-český (+ anglický)

b. česko-latinský (+ anglický)

1. Úvod

Cílem mé písemné práce pro zkoušku OVCE bylo pořídit překlad jmen fantastických zvířat, která ve své knížce uvádí Mlok Scamander, tedy dohledat existující latinská pojmenování kouzelných tvorů a v ostatních případech názvy vytvořit.

Výsledný soupis je nakonec obsažen v příloze, rozdělené na latinsko-český a česko-latinský slovníček, vždy samozřejmě doplněn o výchozí anglické znění, zatímco vlastní náplní textu se – přinejmenším z hlediska rozsahu – stal komentář připojený prakticky ke každému heslu.

Právě tento poznámkový aparát práci zajišťuje přesah z lingvistické roviny do obecně kulturní (či mytologické, chcete-li). Naopak přírodovědné informace, které by se v textu věnovaném kouzelným tvorům daly očekávat takřka samozřejmě, se zde téměř nevyskytují.

2. Proč se latinská terminologie kouzelných tvorů nedochovala?

Latinu lze jako mezinárodně platný jazyk vzdělanců vnímat snad od počátku středověku, zatímco na území kdysi mocné západořímské říše vznikala a zase zanikala barbarská království a kmenové svazy, stávala se církev a s ní i latina jedinou jistotou, stálým, pevným bodem v bouřlivých časech. Zatímco si šlechta i poddaní osvojovali vznikající národní jazyky, mniši dál lpěli na jazyku, který už přestával být pro kohokoli mateřským, a přece se tvářil, že neustále se měnící hranice jednotlivých říší pro něj neexistují. Latina se – ve službách křesťanské církve – stala jakýmsi mostem, který překlenoval vzdálenosti v prostoru i čase: latina umožňovala sdílet postřehy o světě nejen mnichům z opačných stran evropského kontinentu, ale také jim poskytovala možnost čerpat z poznatků starověkých vzdělanců.

Zatímco však mudlovští učenci hledali a chránili si způsob, jak se domluvit navzdory svým národnostním rozdílům, neblaze proslulé hony na čarodějnice a z nich povstanuvší zákon o utajení přiměly kouzelníky, aby se alespoň na čas vzdali snadno odhalitelných velkých společenství a ukryli se do jednotlivých vzájemně izolovaných komunit. Za takové situace nenalézá mezinárodně srozumitelný jazyk přílišného uplatnění a chřadne – uchovává si sice své pevné jádro, ale ztrácí jemné finesy, schopné přesně vystihnout i ty nejsložitější myšlenky a významové nuance. Výsledek tohoto procesu můžeme vidět takřka na každé formuli odvozené z latinského základu.

Když poté znovu přišel čas navazovat staré kontakty a hledat společnou řeč, nahradila překladová a tlumočnická kouzla vcelku snadno a rozhodně elegantně jednotný jazyk. Latina zde netvořila nutnou podmínku pro rozšíření vědomostí, ale víceméně jejich nadstavbu, jakýsi ornament dodávající dané látce či vzdělanci lesk a šmrnc.

3. Dělení kouzelných tvorů

Terminologické zaměření mé práce nabízelo několik možných způsobů, jak kouzelné tvory uspořádat a rozdělit do skupin:

1. biologický
– dle druhu
– dle nebezpečnosti

2. lingvistický
– dle abecedy
– dle slovotvorby
-- podle použitého slovotvorného způsobu (přejímání, odvozování, skládání, sousloví)
-- podle vztahu k výchozímu českému či anglickému názvosloví

Zvolila jsem poslední uvedený, přílohy pak obsahují abecedně seřazená pojmenování (již bez poznámek), členění dle slovotvorného způsobu by bylo zajímavější při zkoumání existující terminologie, ne tak při její rekonstrukci.

Biologické hledisko zůstává v mé práci zcela stranou a ani tato část to příliš nespraví, v rámci terminologické úplnosti se ovšem patří zmínit alespoň latinská pojmenování možných kategorií.

3.1 Dělení dle druhu
Zoologické dělení kouzelných tvorů se v zásadě nijak zvlášť neliší od mudlovského pohledu, a z hlediska terminologie tedy neslibuje žádné zajímavosti: na rozdíl od animovaných pokémonů kouzelné tvory nečleníme podle živlů na ohnivé, vodní, elektrické a další a zpravidla se příliš nepoužívá ani poněkud zavádějící rozlišování na kouzlící aktivně a pasivně.

Při pročítání středověkých pojednání, zvl. Isidora ze Sevilly, mě ovšem zaujalo jejich třídění zvířat, ze kterého by šla leckterému člověku odchovanému moderní taxonomií (říše, třída, řád, čeleď) hlava kolem – řídí se totiž posloupností danou při stvoření.

1. Dobytek a tažná zvířata – pecus et iumenta
... krávy, ovce, kozy, osli, velbloudi, koně 
... zvláštní skupinu zde tvoří jeleni, daňci
... zcela překvapivě sem však patří také zajíc, králík a vepř

2. Šelmy – bestiae
... kočkovité šelmy, psovité šelmy, medvědi, gryfové
... jezevec, fretka
... ale také chameleon, nosorožec, slon, žirafa, opice, satyr, dikobraz

3. Malá zvířata – animantia minuta
... myši, lasička, krtek, ježek, cvrček, mravenec

4. Hadi/plazi – serpentes
... hadi, draci, bazilišek, ještěrka

5. Červi – vermes
... stonožka, housenka, červotoč
... pavouk, pijavice, štír, slimák, klíště, blechy, mol

6. Ryby – pisces
... ryby, velryby, delfíni
... krokodýl, hroch, oliheň, škeble, želva, žáby

7. Ptáci – aves

8. Malí létavci – volantilia minuta
... včely, vosy, motýli, komáři, kobylky a sarančata

Zařadit do tohoto systému fantastická zvířata uvedená v encyklopedii Mloka Scamandera by mohlo představovat skutečnou výzvu.

3.2 Dle nebezpečnosti ... secundum periculositatis

X (crucicula una) – insulsum animal

XX (cruciculae duae) – innoxium / mansuefacere licet

XXX (cruciculae tres) – a mago idoneo domare liceret

XXXX (cruciculae quattuor) – periculosus / scientiam specialem postulat / a mago perito coërcere licet

XXXXX (cruciculae quinque) – magorum occisor declaratus / mansuefacere aut exercere non licet

4. Zachované střípky z mudlovských bestiářů

Výraz bestiář, odvozený z latinského bestia = zvíře, označuje středověké spisy, jejichž stránky zaplňovala jak zvířata skutečná, tak ta smyšlená, aniž by mezi nimi autoři jakkoli rozlišovali: volně vedle sebe kladou popisy i fantastické smyšlenky, takže je leckdy velice nesnadné, ba přímo nemožné daného tvora spojit s jeho reálným předobrazem. 

Výčet fantastických tvorů, kteří se vyskytují jak u Mloka Scamandera, tak u Isidora nebo Žídka, je doplněn o zajímavosti.

• Basiliscus, i, m. – bazilišek
  Basiliscus Graece, Latine interpretatur regulus, eo quod rex serpentium sit (...) Sibilus idem est, qui et regulus, sibilo enim occidit. (Isidor, 4.6, 4.9)
  Bazilišek řecky, latinsky je vykládán jako malý král (králíček), protože je králem hadů (...) Tentýž jako i malý král je sibilus (syčavec), syčením totiž zabíjí.
• Draco, onis, m. – drak
• Equus maris, equi maris, m. (Isidor)
  equus marinus, equi marini, m. – mořský kůň (Isidor, Žídek)
  Výraz hippocampus je uveden pouze v komentáři u Isidora jako zoologické označení mořského koníka.
• Grypes, is, m.; gryphus, i, m. (Isidor)
  Grifo, onis, m. – gryf, "noh" (Žídek, s přípiskem)
  Isidor řecký výraz gryps spojuje s latinským výrazem pro čtvernožce, quadrupes.
• Chimera, ae, f. – chiméra
  Zápis středověké latiny vykazuje běžně jistou rozkolísanost vycházející z přizpůsobení výslovnosti národním jazykům, psaní dvojhlásky ae jako prostého e patří k nejtypičtějším jevům.
• Onocentaurus, i, m. – kentaur (Žídek)
  Popisovaný vzhled se zcela shoduje s "našimi" kentaury, na rozdíl od nich však ti u Žídka neumí mluvit, i když se snaží:
  Pilosus autem et onocentaurus, quia habent vultum humanum, temptant sonos suavos, sed non producunt. (325)
  Onocentaurus (...) multociens incipit voces humanas fabricare, sed insueta labia et ordo universi ei denegant. (344).
  "Zarostlý" (vousatý, vlasatý, huňatý, v českém překladu "satyr") a kentaur ovšem, protože mají tvář lidskou, pokoušejí se o sladké zvuky, ale netvoří je.
  Kentaur (...) mnohokrát začíná lidské hlasy strojit, ale neuvyklé rty a řád světa mu brání.
  – u jiných autorů běžně nacházíme klasické označení Centaurus, i, m.
• Phoenix, icis, m. – fénix, "ohniaczek" (přípisek u Žídka)
  Zatímco Isidor odvozuje název od latinského foeniceus = purpurový nebo z arabského výrazu pro jediný: quod sit in toto orbe singularis et unica (Isidor, 7.22), protože je na celém světě jeden a jediný. (femininum se vztahuje k "avis", pták)
  Fuksová však Isidora opravuje, že arabsky se jeden neřekne phoenix, ale fard či wahid.
  Za zmínku snad stojí, že označení foeniceus = fénický pro purpurovou vychází z toho, že právě Féničané výrobou této barvy (z mořského plže ostranky) prosluli.
• Salamandra, ae, f. – salamandr
  Isidor název odvozuje z řeckých kořenů "salas", tj. oheň, třpyt, a "maraino", tedy stravovat, hasnout, aniž by ovšem tyto řecké části výslovně uvedl, místo toho vysvětluje: ignes sola animalium extinguit, vivit enim in mediis flammis (...) et non solum quia non uritur, sed extinguit incendium. (Isidor, 4.36)
  Jediná (sc. salamandra) ze zvířat ohně stravuje, žije totiž vprostřed plamenů... a nejenže neshoří, ale oheň stravuje.
• Serpens marinus, serpentis marini, m. – mořský had
• Sphinga, ae, f.
  Isidor ji uvádí mezi opicemi a podle komentáře má na mysli pravděpodobně kočkodana.
• Unicornus (nejasné, zda podle 2. nebo 4. dekl.)
  Vedle tohoto jednorožce pak Žídek uvádí ještě jednoho, mořského, "monstrum maris", a označuje jej výrazem složeným z řeckých kořenů: monoceros.
  Latinský překlad Harryho Pottera nicméně důsledně pro označení jednorožce používá právě tento výraz (monoceros, otis, m.) – snad aby se vyhnul zmíněné nejednoznačnosti deklinace u latinské varianty
  – u jiných autorů lze najít označení přechýlené k 3. deklinaci unicornis, is, m.

 5. Fragmenty z mudlovské mytologie a folkloru

Mnozí další tvorové, které u Isidora ze Sevilly nebo Pavla Žídka nenajdeme, si našli cestu do mudlovských bájí, pověstí a pohádek. Jejich latinská či latinizovaná jména by tedy měla být dohledatelná v pozdějších bestiářích nebo u sběratelů lidové slovesnosti, byť se v období romantismu už více používaly jednotlivé národní jazyky než latina.

Velkou pomoc zde nabízí širé vody internetu v čele s mezinárodním sdružením Wiki, množství informací tradičně poskytuje ta anglická, nicméně i latinská Vicipaedia, s mnohem menším počtem záznamů, se může stát cenným zdrojem.

Latinské či latinizované podoby jmen lze získat především u tvorů, kteří se zatoulali do antické či severské mytologie nebo se stali heraldickými zvířaty – i poté, co vstoupily v platnost zákony o utajení, zůstala vzpomínka na tyto bytosti živá víceméně bez ohledu na národní hranice. Víceméně totéž platí i o arabské mytologii díky proslulosti, jakou si získaly Pohádky tisíce a jedné noci.

Kouzelní tvorové, kteří pozornosti těchto velkých celků unikli, se často stali hlavními postavami místních pověstí a většinou si zachovali svá pojmenování v národním jazyce, i když se dostali na stránky autorů z jiných zemí či latinsky píšících.

Rekonstrukce jejich názvů pak do značné míry vycházela ze směru, který udal český překlad P. Medka – většina těch folklorních se dočkala přejmenování, aby se odstranila jazyková bariéra a daní tvorové, úzce spojení s jednou kulturní oblastí, nepůsobili pro kouzelníky z jiných krajů cize.

• Alfirex, regis, m. – lesní mužíček
  anglické Erlking vychází z německého Erlkönig, tj. král skřítků, duchů, přičemž první část složeniny tvoří zkomolený výraz pro elfa
  – elf pochází ze severské mytologie, ta znala dokonce dva druhy: světlé álfy (Liosálfar) a temné álfy (Svartalfar)
  – Vicipaedia používá jako základní podobu výraz alfus, i, m., nicméně uvádí i další varianty: Albus, Alfo, Elbus, Elb (is, m.)
• Cucumerax, acis, m. – tůňodav
  anglické Kappa označuje japonského vodního démona, jehož jméno lze přeložit jako říční dítě nebo také okurka
  – rekonstruovaný výraz směřuje podobně jako český ekvivalent k výkladu, popisu tůňodavových vlastností: místo překladu prvního možného významu japonského kappa (Fluvinatus, zrozenec/dítě řeky) však míří k tomu druhému a zdůrazňuje tůňodavův vztah k této zelenině: cucumis, eris, n. = okurka, vorax, acis = žravý
• Didicuculla, ae, f. – tlustobřich
  – jakkoli nepatří do žádných bájí ani pověstí, je tlustobřich řazen sem, neboť i on se stal svým způsobem legendárním: mezi mudly patří k nejslavnějším vyhubeným živočichům
  – běžně užívaná označení "dodo" či "dronte" vycházejí z holandštiny, zoologické pojmenování zní Raphus cucullatus, C. Linné užíval název Didus ineptus (běžně překládáno jako blboun nejapný)
  – anglické označení tlustobřicha Diricawl lze vyložit jako odvozeninu z výše uvedeného holandského výrazu dronte = nateklý, napuchlý a překladu druhového jména, angl. cawl znamená kukla
  – rekonstruovaný výraz stejně jako český se vztahuje k druhému ze zmíněných běžných označení: dronte vychází z holandského dodaars = tlustý či hloupý zadek, odtud vychází i Linného výraz didus a po vzoru anglické verze připojuje základ druhového označení, cuculla.
• Equus, i, m. alatus – okřídlený kůň
  – v antické mytologii byl jediný, Pegas (Pegasus, i, m.), syn Medúzy a Poseidóna, zrodil se po smrti své matky a postupně se stal symbolem Múz a básnické inspirace
• Ghulus, i, m. – ghúl
  – v arabštině označuje ghul typ džina, který žije na hřbitovech a živí se lidským masem
  – latinizovaná podoba slovo pouze zařazuje do 2. deklinace (pro snadné skloňování)
• Hippogryphus, i, m. – hipogryf
• Impus, i, m. – šotek
  – anglické označení Imp vychází ze staroanglického impa = výhonek, mládě (později i dítě)
  – rekonstrukce tuto motivaci zachovává (s přidáním latinské koncovky) pro podobnost z výrazem impos sui = neovládající se, vzteklý
• Lepricanus, i, m. nebo Lubricanus, i, m. – leprikón
  – současný anglický výraz Leprechaun se odvozuje od staroirského luchorpán, které označovalo malou bytost (lú = malý, corp = tělo <= lat. corpus, oris, m., doklad vlivu křesťanské latiny na irštinu
  – v angličtině ze 17. stol. můžeme nalézt i variantu Lubrican, z níž vychází i rekonstruovaný výraz, neboť k již zatemněné motivaci ze vzhledu bytosti přidává odkaz na její povahu: lubricus, a, um = lstivý, hbitý, kluzký, podvodný (srov. leprikonské zlato, mizící s následujícím dnem)
  – Lubricanus pak odpovídá variantnímu českému označení "šprýmařík"
• Mantichora, ae, f. – mantichora
  – perský výraz by bylo možno přeložit jako "lidojed" (martiya = člověk, khvara = požírač, jedlík)
• Nanus, i, m. či Pumilio, onis, m. – trpaslík
  – české označení se zpravidla vykládá jako tři-pěst-lík, tedy bytost vyrostlá na tři pěsti, i když existuje i výklad na tři pídě
  – latinský výraz nanus je základem pro označení nemoci, při které je nedostatečně produkován růstový hormon: nanismus
• Nympha, ae, f., diva, fada, fata – víla
  – anglické pojmenování fairy se často odvozuje od latinského fata či staroanglického faerie = kouzlo
  – kořeny výrazu fata jsou hledány buď u faunů, nebo u slovesa *for, fari, fatus sum = mluvit, pravit, odkud pochází i latinské označení pro osud: fatum (co bylo řečeno bohy), Latinsko-český slovník uvádí také, s odkazem na nápisy, výraz Fatus, i, m. či Fata, ae, f. jako jména keltských božstev osudu
• Nympha, ae, f. marina – vodní lidé
  – dosl. se v latině jedná o vodní víly, protože převládající představou byla dívka s rybím ocasem, nikoli mladík, můžeme se také s názvy, které odkazují ke konkrétním postavám řeckořímské mytologie, Nereides, Nereovny, dcery mořského boha Nerea (syna Okeanova), a Tritones, podle Poseidonova syna, mořského boha Tritona.
• Picticulus, i, m. – rarach
  – anglický výraz Pixie je srovnáván s označením pyske, což ve švédském nářečí označuje drobounkou malou vílu; původ pojmenování se nicméně hledá v keltštině, byť dosud nebyl nalezen žádný přímý předchůdce
  – někteří autoři vztahují pojmenování Pixie ke kmeni Piktů, pověstných svou modře nabarvenou pokožkou, a přestože skutečná etymologická spojitost je tu silně pochybná, čerpá latinská rekonstrukce právě odtud
  – pictus, a, um = pomalovaný, barvitý, pestrý; přípona -ulus běžně označuje zdrobnělinu (zde navíc, pokud chceme, můžeme slyšet i culus, i, m. zadek jakožto odkaz k raraším nevázaným skopičinkám)
• Rimuceros – Obroun
  – hebrejský Re´em je větší než hora a jeho trus může přehradit řeku Jordán
  – v bibli je Re´em překládán často jako nosorožec (rinoceros), divoký býk, přímorožec (druh antilopy, oryx) nebo dokonce jednorožec, někteří badatelé hebrejského Re´ema spojují s akkadským výrazem pro zubra rimu.
• Rubipilleatus, i, m. – karkulinka
  Red Cap je démonická bytost z britského folkloru, český překlad odkazuje k diametrálně odlišné postavičce z pohádek, a to na základě jednoho vnějšího znaku: červené pokrývky hlavy, čapky u jednoho, čepečku či kapuce z pláště u druhé
  – rekonstrukce odráží tuto charakteristiku: rubicundus, a, um = jasně červený, pilleus, i, m. = klobouk, čapka (zvukově blízké je pak též pilatus, a, um = ozbrojený kopím)
• Trollus, i, m. – troll
  – podobně jako elfové/álfové a trpaslíci i trolové jsou doma především v severské mytologii

• Tentapus, odis, m. – ďasovec
  Grindylow je vodní démon z Yorkshiru a Lancashiru, který stahuje děti pod vodu
  – latinské pojmenování vychází z výrazů tento / tempro, are = ohmatávat, napadat a řeckého označení pro nohu pús (srov. chobotnice – polypus)

• Undarius, ii, m. – hastrmanec
  Kelpie je skotský výraz pro vodní, resp. jezerní bytost schopnou měnit svou podobu, přičemž přednost dává koňskému vzhledu nebo lidskému s kopyty
  – český výraz odkazuje k podobné bytosti ve slovanském folkloru, vodníkovi či hastrmanovi (z něm. Wasserman, vodník x angličtina zachovává víceméně slovanské znění "vodyanoy")
  – rekonstruovaný výraz pro hastrmance se drží jeho motivace, je odvozen ze slova unda, ae, f. = voda, vodstvo, jezero, vlna
  – podobně vytvořený výraz Aquarius (z aqua, ae, f. = voda) užívá souhvězdí/znamení Vodnáře
  – enhydros je stvoření, o němž Isidor tvrdí, že žije v Nilu, nechává se spolknout krokodýlem, čímž se dostane k jeho vnitřnostem, které mu poté pozře

• Versipellis, is, m., Lycanthropus, i, m. – vlkodlak
  – zatímco druhý výraz spojuje řecké výrazy pro vlka (lykos) a člověka (anthropos), první označuje tvora, který "mění kožich" (verto, ere, verti, versum = obracet, převracet, měnit, zvrátit, pellis, is, f. = kůže, kožešina
• Yeti, homo nivalis, vir niveus – Yetti
  – tibetský výraz lze vyložit jako spojení slov g.ya´ = skála, skalisko + dred = medvěd (ono "r" je vyslovováno tak jemně, že je prakticky neslyšné)
  – Vicipaedia sice neuvádí, jak výraz Yeti skloňovat, zato však poznamenává, že se spojením homo nivalis se lze také setkat ve významu sněhulák

6. Draci a okřídlení koně

Z hlediska terminologické rekonstrukce tvoří draci a okřídlení koně zvláštní skupinu, neboť sami o sobě se často vyskytují v mudlovských mýtech a pověstech, ale jejich jednotlivá plemena už nikoli.

6.1 Draci

Plemena draků jsou zpravidla označena dvěma adjektivy: jedno se vztahuje k jeho vzhledu (často se jedná o složený výraz), druhé k domovině.

Právě na plemenech draků můžeme sledovat rozdíl mezi příponou -tus na jedné straně a -lis nebo -sus na straně druhé, s nimiž se jinak setkáváme mnohem častěji.

–lis říká, že něco náleží pojmenované části těla: ocularis oční, nasalis nosní, dorsalis hřbetní, zádový...
–sus říká, že něco se podobá pojmenovanému objektu, má jeho vlastnost nebo je z něj tvořeno: globosus kulovitý, kulatý, lapidosus tvrdý jako kámen, plný kamene, ventosus větrný, rychlý jako vítr...
–tus říká, že něco má/obsahuje/vlastní pojmenovaný objekt: oculatus mající oči, opatřený očima, nasutus mající nos, nosatý, gladiatus vyzbrojený mečem...

Draco, onis, m.

• Cambricus viridis vulgaris – obyčejný velšský zelený
  vulgaris, e obecný, obyčejný... v zoologické terminologii se místo něj zpravidla užívá zopakování jména rodového
• Ebudensis niger – hebridský černý
• Norvegicus acridorsatus – norský ostrohřbetý
  acer, cris, e ostrý, břitký
  dorsum, i, n. hřbet, záda
• Novae Zelandiae opalioculatus – novozélandský opálooký
  oculus, i, m. oko
• Peruanus viperidentatus – peruánský zmijozubý
  vipera, ae, f. zmije, had
  dens, entis, m. zub
• Romanicus longicornutus – rumunský dlouhorohý
  longus, a, um dlouhý
  cornu, us, n. roh
• Sinensis flammiglobatus – čínský ohniváč
  flammarum globae ohnivé kotouče
• Suecicus brevinasutus – švédský krátkonosý
  brevis, e krátký
  nasus, i, m. nos
• Ucrainicus ferriventris – ukrajinský železnobřichý
  ferrum, i, n. železo
  venter, tris, m. břicho

6.2 Okřídlení koně

Plemena okřídlených koní tvoří co do terminologie protipól těch dračích: zatímco ona jsou v zásadě popisná, tato o daném plemeni neříkají sama o sobě prakticky nic, nevztahují se k jejich vzhledu, povaze ani původu, a to navzdory tomu, že právě barva je zde velice výrazným rozlišovacím rysem – pro zajímavost jsou proto připojena daná zbarvení tak, jak je uvádí Isidor ze Sevilly. Tři ze čtyř koňských plemen jsou pojmenována podle slavných létajícíh (nicméně nikoli okřídlených) ořů řeckořímské mytologie, o původu čtvrtého se pak můžeme jen dohadovat.

Latinská terminologie se při rekonstrukci vydala jiným směrem než anglická a česká, místo adjektiv zůstává u substantiv, pouze od uvedených jmen vytváří množné číslo, nemluví tedy o aethonských či granijských koních, ale o aethonech a graniích, tak jako jsme zvyklí spíš na testrály než na testralské koně.

Equus alatus, equi alati, m.
Pegasus, i, m. – Pegas, nejslavnější (a v řeckořímské mytologii jediný) okřídlený kůň, dlouho byl proto jakýmsi synonymem, platilo, že okřídlený kůň a Pegas jedno jsou.

•  Abraxae, arum, m. – abraxové, abraxaské plemeno
  – gilvus fortissimus ingensque – plavák, velice silný a obří
  – Abraxas byl jeden z koní, kteří táhli vůz slunečního boha Hélia (alespoň podle Homéra, u Ovidia figurují jiná čtyři jména) nebo jeho sestry Éós, bohyně ranních červánků, svítání
  – Abraxas bylo také kouzelné slůvko v rámci gnosticismu, jeho číselný součet dává 365, tedy stejný počet, jako je dní v roce, a užívalo se jako součást ochranných amuletů (gem)
• Aethones, um, m. – aethonové (aitonové), aethonské plemeno
  – myrteus – kaštanový hnědák
  – Aethon byl jeden kůň z Héliova čtyřspřeží (podle Ovidia), se stejně pojmenovaným koněm se můžeme setkat také u Area nebo Hektora
  – řecký výraz aithon znamená hořící, planoucí, zářivý a mohl se vztahovat k červenohnědému odstínu srsti
• Granies, um, m. – graniové, granijské plemeno
  – dosina či cinereus, praecipue celer – šedý a obzvlášť rychlý
  – Grani byl potomek osminohého Odinova hřebce Sleipniho, jediný kůň, na kterém mohl Sigurd/Siegfried překonat hořící val a dostat se k zakleté valkýře Brunhildě/Brynhildě, podle bájí dokázal běžet rychleji než vítr
  – Grani znamená šedý, šedivý a odkazuje k barvě Sigurdova koně
• Testrales, ium, m. – testrálové, testrálské plemeno
  – maurus, capax invisibilitatis – vraník, nadaný schopností neviditelnosti
  – výraz testrál bychom snad mohli vyložit jako spojení výrazů testis a astrální:
  latinské testis, is, m. znamená svědek – testrála může skutečně spatřit pouze ten, kdo má přímou zkušenost se smrtí, viděl někoho zemřít
  jako astrál bývá označována "nevnímatelná substance ve vnímatelném světě", svět skrytý za tím "fyzickým", který vidíme... na hradě máme astrál jako pátý živel soubojových kouzel, obecně je znám pojem "astrální cestování", kdy tělo zůstává na místě a duše se volně potuluje, neomezena prostorem – zde by to odkazovalo ke skutečnosti, že jakkoli testrál stojí přímo před člověkem a nijak se nesnaží skrývat, zůstává nespatřen

7. Rekonstruované názvy

Jak už bylo řečeno v bodě 5, rekonstrukce latinské terminologie se opírala z velké části o vztah mezi českými a latinskými názvy, přičemž posouzení vzájemné spojitosti často naráželo na mou nedostatečnou znalost anglického lexika – tyto případy byly zařazeny k bodu 7.3, různá motivace.

Na rozdíl od předchozích bodů dokázali kouzelníci fantastická zvířata z tohoto oddílu udržet z dosahu mudlovských učenců a vypravěčů, popř. dokázali všechna náhodná spatření věrohodně vysvětlit omámeným stavem pozorovatele nebo technickou hatmatilkou, pro kterou mají mudlové obecně velkou slabost, a to zvlášť tehdy, když jí "jen o fous" nerozumějí.

7.1 Anglický a český název se shodují

První skupinu rekonstruovaných názvů jsou případy, kdy anglické pojmenování získalo pouze českou koncovku, popř. jiné hláskové úpravy – srov. změny v psaní středověké latiny, ae x e, ti x ci...

Navzdory linii Medkova překladu i zde se najdou tvorové, jejichž pojmenování se od anglické (a tím i české) verze výrazně liší: funerinus a pestipardus. Důvody, vzájemně zcela protikladné, jsou připojeny vždy k danému heslu.

• Acromantula, ae, f. – akromantule
  řec. akros = horní, krajní; zde krajně velký
  tarantule, obrovský chlupatý pavouk
• Augurio, onis, m. – auguron
  augur byl etruský ptakopravec, věštil z letu či obecně chování ptáků (srov. příběh o Romulovi a Removi) – v tomto případě je to pták, který "věští" počasí
  Phoenix Hibernicus – irský fénix
  Hibernia, ae, f. = Irsko
• Funerinus, i, m. – pogrebin
  Slovanský výraz pogrebin je pro české kouzelníky, na rozdíl od těch z anglofonních oblastí, natolik výmluvný, že rekonstrukce neodolala, aby tvorečka přiblížila už na první poslech i kouzelníkům z neslovanského území, navíc z latiny převzatý výraz funus (či dokonce funerák) se u nás také dočkal obecné srozumitelnosti.
  lat. funus, eris, n. = pohřeb
  rus. pogrebit = pohřbít
• Occamia, ae, f. – okamie
  název prý odkazuje k středověkému františkánskému mnichu Williamu Ockhamovi (Gulielmus Occamus), jehož Ockhamova břitva si co do proslulosti nijak nezadá s Schrödingerovou kočkou
  – vzhled okamie vykazuje jistou podobnost s tvorem, kterého Žídek popisuje v článku 459:
  Serps est anguis in toto rubeus, albis punctis punctatus in dorso, habens duos pedes et caput in modum canis, licet oblongius, qui licet sit corpore exiguus, tamen ita maleficus est, quod quem pupugerit, carnem et ossa vero conficit.
  Serps je had úplně červený, bílými tečkami tečkovaný na hřbetě, mající dvě nohy a hlavu na způsob psa, třebas protáhlejší, který třebas je tělem maličký, přece je tak zhoubný, že koho uštkne, (tomu) maso i kosti věru zmoří (stráví, v českém překladu rozloží).
• Pestipardus, i, m. – nundu
  vzhledem k nejasné motivaci a nezvyklému zakončení (srov. rozkolísanost u jednorožce, unicornu) se rekonstruovaný výraz odchýlil od směru vytyčeného P. Medkem, a pokusil se v názvu tvora charakterizovat:
  lat. pestis, is, f. = nakažlivá nemoc, nákaza, mor
  výraz pardus zde směřuje obecně k velké kočkovité šelmě, známe ho z názvů pardál, leopard, gepard...
• Ramora, ae, f. – ramora
  lat. remora, ae, f. = zdržení, ramory jsou schopné ukotvit lodě, aby nemohly odplout (čímž jim mohou způsobit zdržení)

7.2 Anglický a český název mají stejnou motivaci (kalky)

Jako kalky jsou označovány doslovné překlady, kdy se shodují všechny části výrazu, a to jak složeného slova, tak celého frazému. Klasickým příkladem se stal výraz oka-mžik jako kalk německého Augen-blick.

U P. Medka lze jen obdivovat, jak obratně dokázal kalky tvořit: znějí zcela přirozeně navzdory tomu, že čeština dává přednost výrazům odvozeným, nikoli složeným.

• Caenicola, ae, m. – blátoplaz / dugbog
  lat. caenum, i, n. = bahno, bláto
  lat. incola, ae, m. = obyvatel
  angl. bog = bláto, bahno
  angl. dug = kopaný... => kdo se kope, prokopává, tedy obecně pohybuje, plazí v bahně
• Erupturus, i, m. – třaskavec / erumpent
  lat. erumpo, ere, rupi, ruptum = vyrazit, vylítnout, vybuchnout
• Globulosa, ae, f. – bublinatka / plimpy
  lat. globosus = kulovitý, kulatý + zdrobňující přípona ulus
  angl. plimpy = buclatý, buclaťoučký
  (masožravá květina s českým názvem bublinatka nese zoologické označení utricularia)
• Glomerula, ae, f. – kluběnka / puffskein
  lat. glomus, eris, n. = klubko + ulus, zdrobňující přípona
  angl. skein = klubko, přadeno
  angl. puff = chomáček, obláček; nadýchaný, načepýřený
• Ignicarcinus, i, m. – ohňový krab / fire crab
  lat. ignis, is, m. = oheň
  lat. carcinus, i, m. = krab
• Legionariculus, i, m. – dlaždičoun / jarvey
  lat. legionarius, ii, m. = legionář, řadový voják
  angl. jarvey = drožkař
  dlaždičoun je motivován profesemi proslulými drsnějším vyjadřováním (srov. české sprostý jako dlaždič)
  vzhledem k nedostatečné znalosti římských reálií v tomto smyslu čerpá latinská rekonstrukce z tradice triumfálních pochodů, které představovaly nejvyšší možnou poctu pro vítězného vojevůdce – aby však tento nezpychl, doprovázel ho otrok, který mu neustále připomínal, aby se ohlédl a nezapomněl, že je pouhým člověkem, a navíc celý průvod s honosnou kořistí uzavírali právě prostí legionáři zpívající, či spíš pořvávající, odrhovačky, které si chlapsky drsně utahovaly z oslavovaného vojevůdce* (u Caesara se prý např. říkalo zavřete dívky i stařeny, vedeme chlípníka)
  ...právě vzhledem ke zmíněné drsnosti lze v chybně vytvořené zdrobnělině zahlédnout výraz culus, i, m. = zadek
• Letivelator, i, m. – smrtiplášť / lethifold
  lat. letum, i, n. = smrt
  lat. velo, are = opatřit plachtou, zavinout, zahalit, obestírat
  angl. fold = sevřít, svinout, zabalit, zahalit, obejmout
• Mucoculus, i, m. – plísňáček / bundimun
  lat. mucus, i, m. = hlen, sliz; mucor mucedo = plíseň hlavičková
  lat. oculus, i, m. = oko => rekonstruovaný výraz není kalk, odkazuje k podobě tvorečka jako "plísně s očičkama"
  angl. mould, mold = plíseň
  angl. bundle = hromádka
• Quinquipes, edis, m. – pětinoh / quintaped
  srov. quadrupes = čtvernožec, čtyřnohý tvor
• Runorbita, ae, f. – runovec / runespoor
  lat. orbita, ae, f. = stopa po kole, kolej, cesta
  ang. spoor = stopa (zvířete)
• Scorta, ae, f. – běhnice / doxy
  lat. scortum, i, n. = "kůže", prostitutka, vč. mužského prostituta
  angl. doxy = archaický výraz pro poběhlici, "běhnu"
• Sinfavilla, ae, f. – popelec / ashwinder
  lat. favilla, ae, f. = řeřavý popel
  lat. sinus, us, m. = ohyb, oblouk, zákrut
  angl. ash = popel
  angl. wind = klikatit se, kroutit se (o pohybu některých hadů)

7.3 Motivace názvosloví v angličtině a češtině se liší

Poslední část rekonstruovaných názvů tvoří značně různorodá skupina: někdy se pojmenování shodují třeba v polovině slova, zatímco zbytek je dotvořen dle libozvuku, jindy se každá z variant vztahuje k jiné výrazné vlastnosti nebo tentýž rys nahlíží z jiného úhlu pohledu – a konečně sem patří i případy, v nichž se mi nepodařilo se k motivaci anglického výrazu dopátrat, nejsem schopna určit, jak vznikl. Rekonstrukce se tak víceméně náhodně, libovolně opírá tu o české, tu o anglické znění, popř. si zcela výjimečně hledá svou vlastní cestičku, jak ukazují clamclamo nebo venehelix, ale v menší míře i další, třeba clabderita.

• Arboricola, ae, m. – kůrolez / bowtruckle
  ve starém skotském dialektu bow = příbytek
  ve staré angl. truckle = větev stromu => tvoreček obývající větve stromu
  lat. incola, ae, m. = obyvatel
  lat. arbor, oris, f. = strom
  => arboricola = tvor žijící na stromě, ve stromě
• Auriglaebula, ae, f. – zlatonoska / snidget
  angl. snidesman = kdo udává falešné mince
  angl. nugget = valoun zlata
  lat. glaeba, ae, f. = hrouda + zdrobňující přípona -ulus
  lat. aurum, i, n. = zlato => auri glaeba = hrouda zlata
• Bombraucus, i, m. – čmelotrysk / glumbumble
  lat. bombus, i, m. = bzukot, hřmot, ale také čmelák
  lat. raucus, a, um = chraplavý, drsně/temně znějící
  angl. bumble = čmelák
  angl. glum = zamračený, mrzutý
  
• Cantileta, ae, f. – zmíráček / jobberknoll
  angl. jobbernowl = trouba... snad nemluva?
  angl. knoll = vršek, pahorek... zmíráček zazpívá až na sklonku života, a pak řekne/vykecá vše (trouba jeden)
  lat. cantilena, ae, f. = písnička, včetně staré, oblíbené písničky
  lat. letum, i, n. = smrt, letalis, e = smrtící, smrtonosný, věštící smrt
  => cantileta = zpěv nesoucí smrt, předcházející smrti
• Clabderita, ae, m. – blikač / clabbert
  angl. clabber = kysané mléko, ve skotštině a angloirštině také mokrá půda... ovšem souvislost s blikačem je ve všech případech značně pochybná
  lat. clarus, a, um = jasný, zářivý
  lat. clam = tajně, skrytě, pokradmo
  lat. Abderites, ae, m. = Abdéřan
  Abdéra si v antice z neznámých důvodů vysloužil pověst jakéhosi Kocourkova, kde se lidé chovají hloupě, nelogicky, což bychom snad velice vzdáleně mohli porovnat s užíváním elektriky místo magie
  => clabderitova bradavice na čele se rozzáří (clarus), když narazí na mudlu (Abderites), aby kouzelníci měli čas se ukrýt, zatajit, že používají magii (clam)
• Clamclamo, onis, m. – pastelníček / fwooper
  angl. fwoop může označovat zvuk, který vydá člověk, když mu někdo zacpe pusu... fwooper by pak byl umlčovaný mumlal
  lat. clam = tajně, skrytě, pokradmo
  lat. clamo, are = křičet, volat
  lat. clamor, is, m. = křik, pokřik... nářek
• Dupliculter, tris, m. – dvoubřitník / mackled malaclaw
  angl. claw = klepeto
  lat. malus, a, um = špatný
  angl. mackle = zdvojit
  lat. culter, tris, m. = nůž, nůžky (sub cultro = pod nožem, jako oběť)
  lat. duplus, a, um = dvojitý, dvojnásobný
• Equillosus, i, m. – huňáč / porlock
  angl. lock = lokna, kadeř
  angl. (z lat.) port = přístav, brána, útočiště => kadeřavá stráž u brány, zajišťující klidné útočiště?
  lat. villosus, a, um = chlupatý, huňatý (srov. pilosus, a, um "vousatý, zarostlý" u Žídka jako označení satyra)
  lat. equus, i, m. = kůň
  => equillosus = koňský chlupáč či chlupatý/huňatý koňák
• Felithera, ae, f. – maguár / kneazle
  angl. knee = kolena => že by grizly velký po kolena?
  angl. grease nipple = mazlíček
  lat. felis, is, f. = kočka
  lat. panthera – druhové označení velkých koček, např. lev má zool. název panthera leo
  => felithera se snaží napodobit českého maguára, pokud počáteční ma– neodvodíme po anglickém vzoru od mazlit se (maguár => "mazlivý", tedy zdomácnělý jaguár), ale ze slovenského mačka, tedy kočka
  ...při pohledu na mačku možná stojí za to uvést ještě zcela nesouvisející anglický výraz knead = masírovat, hníst, mačkat
• Gladicornis, is, m. – mečoroh / graphorn
  angl. grape = hrozen... snad odkazuje k zatočeným výhonkům?
  angl. horn = roh
  lat. gladius, ii, m. = meč... s odkazem na bojovného gladiátora
  lat. cornu, us, n. = roh... ve výsledku se změnou deklinace ze čtvrté na třetí po vzoru jednorožcově (unicornis, is, m.)
• Laceratula, ae, f. – jehlanka / shrake
  angl. shred = trhat; kousek, cár
  angl. hake – druh ryby podobný tresce
  lat. lacero, are = trhat, drásat, rvát
• Latranculus, i, m. – hafoň / crup
  angl. croup = koňský zadek, jako adj. krátký, ostrý, lámavý
  lat. latro, are = štěkat
  lat. latro, onis, m. = žoldák, lupič
  lat. latrunculus, i, m. = loupežník, padouch
  => záměna "a" a "u" spojuje "raubíře" se štěkotem a snad by tak ve výsledku mohla hafoně vystihnout vcelku věrně
• Moko, onis, m. minutus – svrček / moke
  Moko – polynéský ještěrčí bůh
  angl. moke = osel, hlupák, oko sítě
  lat. minutus, a, um = malý, drobný, nepatrný
• Mucivermis, is, m. – tlustočerv / flobberworm
  angl. flow = tok
  angl. rubber = guma
  angl. worm = červ => flobberworm = gumový červ, z kterého teče (sliz)
  lat. mucus, i, m. = sliz, hlen
  lat. vermis, is, m. = červ
• Scrutagax, acis, m. – hrabák / niffler
  angl. niff, niffy = smrad, smradlavý
  angl. snuffle = čmuchat
  angl. rifle through = hrabat se (s úmyslem plundrovat)
  lat. scrutor, ari = prohledávat, slídit
  lat. sagax, acis = bystře čenichající
• Semipaenulata, ae, f. – polovid / demiguise
  angl. demi- = polo-
  angl. guise = oděv, šat, maska, pláštík
  angl. disguise = zatajit, převlek
  lat. semi- = polo-
  lat. paenula, ae, f. = plášť, zejm. cestovní; paenulatus, a, um = oděný v plášti
• Spinator, oris, m. – bodloš / knarl
  angl. gnarl = vrčet, mručet...
  lat. spina, ae, f. = trn, bodlina; výrazem spinosus popisuje (ovšem nepojmenovává) Žídek ježka
• Spongihirtus, i, m. – černovřes / horklump
  angl. lump = hromada, hrouda
  angl. horn = roh, ale také tykadlo... že by neforemná houba (hrouda) se štětinkami?
  lat. spongia, ae, f. = houba
  lat. hirtus, a, um = štětinatý
• Subversulus, i, m. – všudylezka / chizpurfle
  angl. chiz = švindlovat, podvádět
  angl. purfle = ozdobný lem
  lat. subversor, oris, m. = podvratitel, rušitel + zdrobňující přípona -ulus
• Tabo, onis, m. – mizenka / tebo
  pův. polynéský výraz tabu označuje něco, o čem se nikdy nemluví, jako by to neexistovalo
  angl. (slang) tec = tajný
  lat. tabeo, ere = mizet
• Tergactinia, ae, f. – hrboun / murtlap
  angl. murt = smrt
  angl. lap = zabalit
  lat. mus, muris, m. = myš
  angl. grab = chapadélko
  lat. tergum, i, n. = záda, hřbet
  lat. actinia, ae, f. = mořská sasanka
• Torquentala, ae, f. – rotulice / billywig
  angl. be on the wing = vznášet se na křídlech
  lat. torqueo, ere = otáčet, vířit, zvedat (srov. "české" rotovat), ale také trápit, trýznit, soužit (srov. angl. wig = vyčinit někomu)
  lat. ala, ae, f. = křídlo
  => torquentes alae = točící se křídla
• Truncicauda, ae, f. – drsnochvost / nogtail
  angl. tail = ocas, ohon
  angl. nog = kolík, trám, špalík... možná odkaz k tupému zakončení – tupírovanému ocasu
  lat. cauda, ae, f. = ocas, ohon
  lat. truncus, a, um = pahýlovitý, kusý (jako angl. nog)
  lat. truncus, i, m. = kůl, tyč, ale také hloupý n. bezcitný člověk ("pařez", v podobném významu se užívalo také slov drsný, hrubý, vesnický... srov. český balík)
• Venehelix, icis, m. – duhovec / streeler
  angl. streel = plazit se, šinout se cik cak
  lat. helix, icis, m. = hlemýžď
  lat. venenum, i, n. = jed
• Venevolver, is, m. – jedomet / lobalug
  angl. lob = vysoký míč (v tenise)
  angl. lug = ucho, příchytka, ale také škubat
  angl. drug = jed
  lat. evolvo, ere = vyvalit, vytlačit, vypudit – srov. příbuzný výraz revolver
  lat. venenum, i, n. = jed
• Vituluna, ae, f. – měsíčník / mooncalf
  angl. mooncalf (moon = měsíc, calf = tele) označuje nedonošený plod původně krávy, později i jiných zvířat a člověka, přičemž se dříve věřilo, že deformaci má na svědomí vliv měsíce
  angl. mooncalf může také označovat hlupáka, moulu (snad původně s odkazem na postižení u přeživších předčasně narozených dětí)
  lat. vitulus, i, m. = tele, mládě
  lat. luna, ae, f. = měsíc, luna

8. Závěr

Základ práce spočívá víceméně v komentovaném překladu, a to jak vlastním, tak nalezeném – poznámky přitom sledují jak lingvistickou, tak mytologickou linii, přičemž poměr mezi jazykovědou a bájeslovím se v každé části mění, první jednoznačně převládá např. v 7.2, 7.3, ale také 4, druhá dominuje zvláště v 5. Rozdílů si můžeme všimnout i tam, kde se připojené informace prakticky omezují na slovíčka: v 7.2 najdeme na prvním místě latinské výrazy, až poté následuje angličtina, v 7.3 je tomu naopak. Navzdory této nejednotnosti by si text měl zachovat svou celistvost.

Různý typ připojovaných poznámek se odrazil také na typografii – značení odstavců v seznamech s odrážkami, někdy se k základnímu kolečku připojuje ještě "pomlčka", jindy zůstávají odstavce v rámci jedné odrážky neoznačené, jednou začínají tyto odstavce velkým písmenem, podruhé malým...

Jakkoli česká typografie v zásadě umožňuje všechny použité typy, zároveň doporučuje, aby se v celé práci objevil jen jeden jediný. Přestože jsem toto pravidlo nedodržela, věřím, že tím text nedoznal významnější úhony a nepůsobí nepříjemně rozháraně, roztříštěně.

Příloha práce je pak vložena formou odkazu, jednak vzhledem k celkové délce textu, jednak proto, že tabulky mívají někdy nepříjemnou vlastnost měnit svůj formát.
Pro externí úložiště mluví i to, že příloha prakticky nepřináší žádnou novou informaci, pouze již dříve uvedené názvy řadí abecedně, bez jakéhokoli dalšího dělení podle druhu zvířete či způsobu pojmenování, aby případnému zájemci usnadnila vyhledávání.

Výběr z použité literatury

Mlok Scamander: Fantastická zvířata a kde je najít. Albatros, Praha 2002

Fuksová, J.: Isidor ze Sevilly – Etymologiae XII. Oikumene, Praha 2004

Hadravová, A.: Kniha dvacatera umění mistra Pavla Žídka. Část přírodovědná. Academia, Praha 2008

Pražák, J. M.; Novotný, F.; Sedláček, J.: Latinsko-český slovník. Koniasch Latin Press, Praha 1999

Quitt, Z.; Kucharský, P.: Česko-latinský slovník starověké a současné latiny. SPN, Praha 1992

Pete Gloss: Zápisky Moudrého klobouku
http://harrypotter.wikia.com/wiki/Main_Page

Peggy z Helikonu: K pramenům poznání
http://www.theninemuses.net/hp/fb.html

Victoria "Vici" Caramita: Florilegium aneb Kytice z poznatků přepestrých
https://la.wikipedia.org/wiki/Vicipaedia:Pagina_prima

Silva Vokabulářová: Sedmijazyčník
http://slovnik.cz/

Ješek z Veleslovína: Kterak tvorstvo všeliké po latinsku nazývati
http://latinsky-slovnik.latinsky.cz/cesko-latinsky/

Příloha: Abecedně řazený slovníček

https://docs.google.com/spreadsheets/d/1KPSZBwsW8Qa-SNk5SSyaMquS8EGPc9rUBOeqPbYTKiI/edit#gid=1548991645

* http://www.valka.cz/11158-Odmeny-a-vyznamenani-v-rimske-armade