Student: Wronka Zabloudilová
Kolej:Havraspár
Školní rok: zima 2018

BylinkářstvíZadané téma: Rostliny se špatnou pověstí a jejich využití
Konzultant: Aki san Marino
Posudek: Vážená slečno Zabloudilová,

děkuji za poctivě zpracovanou práci, ve které jste předvedla, že máte znalosti hodné studentky bylinkářství.

Zpracovala jste bylinky, které jsou známé jak ve světě mudlovském, tak ve světě kouzelnickém. Dala jste nám poctivě strukturovaný přehled, bez zbytečných příkras. Potěšilo mě, že jste uváděla i příklady, tedy jejich možné využití. Po formální stránce není co práci vytknout a možná bych jen ještě vyzdvihla historický náhled, tedy zmiňujete se o potírání masa šelmám, vypuzení mrtvého plodu… Zajímavé obohacení! Děkuji!

K obhajobě si, prosím, připravte:
1) Vysvětlení, proč je prha arnYka. Jestli za to může skřítek či šotek, či je to nějaká neobvyklost v názvosloví?
2) Jednu čistě kouzelnickou bylinku, která má velice špatnou reputaci a je na seznamu ministerstva kouzel. Stačí jen kratičké pojednání, proč tomu tak je. Jistě nás překvapíte nějakou neznámou, kterou jsme doposud neprobírali ani při výuce.

Těším se na Vás u ústní části na viděnou a slyšenou!

Aki san Marino
Hodnocení: Vynikající
Hodnocení propugnatio: Vynikající
Hodnocení cogito: Vynikající


Vypracování

Dobrý den paní profesorko,

 

zde zasílám svou práci pro zkoušku OVCE:

 

Rostliny se špatnou pověstí a jejich využití

 

Obsah:

 

1. Úvod

2. Základní pojmy

3. Užitečné dělení

  • Čeledi neškodných rostlin
  • Čeledi škodlivých i neškodných rostlin
  • Čeledi škodlivých rostlin

4. Jednotlivé rostliny

5. Závěr

 

* * * 

 

1. Úvod

 

Proč právě toto téma? Asi proto, že ne všechny rostliny měly vždy tak špatnou pověst. Někdy k ní přišly neoprávněně, někdy jde o výsledek neblahých zkušeností. Nicméně je dobré vědět na co si dát pozor a co nám může být ku prospěchu i dnes. Proto jsem vybrala několik zajímavých rostlin, povětšinou běžně známých, a hledala o nich informace čím jsou nebezpečné, čím užitečné, a zda je třeba se jich bát. Tam, kde to bylo možné, jsem přidala nějaký recept jako ukázku použití v dnešní době.

 

 

* * *

2. Základní pojmy

 

Fytofarmakum - označuje léčivo či lék rostlinného původu

 

Intoxikace - otrava

 

Toxicita - jedovatost či intenzita s jakou jedovatá látka působí v organizmu chorobné změny 

 

Toxikologie - vědní obor zkoumající složení, vlastnosti a účinky jedů

 

 

* * * 

3. Užitečné dělení

 

Čeledi neškodných rostlin (až na výjimky!)

  • Brukvovité
  • Hluchavkovité
  • Lipnicovité
  • Makovité

Čeledi škodlivých i neškodných rostlin

  • Hvězdicovité
  • Miříkovité
  • Zimolezovité

Čeledi škodlivých rostlin (až na výjimky!)

  • Amarylkovité
  • Liliovité
  • Lilkovité
  • Pryskyřníkovité
  • Pryšcovité

 

 * * * 

 

4. Jednotlivé rostliny

 

ASFODEL BÍLÝ

Asphodelus albus (liliovité)

 

Jedná se o vytrvalou rostlinu s plochými listy a bílými hvězdicovitými květy, která dosahuje výšky 80 -100 cm. Někdy bývá označován jako planá zelenina vhodná například při přežití v přírodě. Ovšem je třeba mít se na pozoru, protože při nesprávné úpravě nebo nevhodné volbě části rostliny je toxický a způsobuje trávicí potíže, jinými slovy minimálně  "běhavku". Léčivé účinky u něj prokázány nebyly. V našem světě je součástí mnoha lektvarů. Zajímavostí je, že v severní Africe se z kořene asfodelu pálí alkohol.

 

*

BEZ CHEBDÍ

Sambucus ebulus (bezovité)

 

V některých zemích je tento druh bezu považován za jedovatý a to celá rostlina, zejména semena v dozrálých plodech. Není vhodný k přípravě marmelád, šťáv atd. U nás je ovšem preferován jeho příbuzný, Bez černý, ze kterého se tradičně vyrábí domácí sirup či likér, který je prospěšný pro tvorbu červených krvinek. Nicméně i z bezu chebdí se dá něco připravit.

 

Recept:

Víno z květů

3 vrcholíky bezu chebdí dáme macerovat do jednoho litru sladkého bílého vína, necháme 5 dnů na slunci a přefiltrujeme. Pak přidáme 80 g cukru a v láhvi pečlivě uzavřeme. Před prvním podáváním by se měl tento aperitiv nechat měsíc uležet. Výsledný nápoj by měl mít lehkou chuť hořkých mandlí.

Doporučeno pouze zkušeným a plnoletým kouzelníkům!

 

*

BOLEHLAV PLAMATÝ

Conium maculatum (miříkovité)

 

Tato dvouletá bylina dorůstá 1,5 metru a má velmi špatnou pověst už od pradávna. A je třeba říct, že oprávněně. Jak možná mnozí vědí, jeho neslavné vlastnosti jsou velmi známé například z příběhu o Sokratovi, který byl za své pokrokové myšlenky odsouzen ke smrti požitím bolehlavu už čtyři století před naším letopočtem. A že to byla smrt krutá. Při takové otravě totiž dochází k závratím, křečím, bolestem hlavy, pocitům chladu a postupné paralýze, která vede až k zástavě dechu.

Nejvíce účinných látek se nachází v semenech, která jsou těsně před dozráním. Vyskytuje se na kompostech, v příkopech cest nebo nepravidelně při okraji vod.

V tradičním léčitelství už se od jeho užívání upustilo, ale ve své době byl používán například na nervové poruchy, tetanus, epilepsii a křeče u dětí. Také v katově řemesle byl užíván jako prostředek při popravách.

 

*

DURMAN OBECNÝ

Datura stramonium (lilkovité)

 

Ďáblovo jablko, pekelný fík či bylina kouzelníků. To všechno jsou jména, která byla pro tuto rostlinu dosahující 60 ale i 140 cm, užívána.  Její plody mají podobu ostnaté tobolky.

Jedná se o jedovatou rostlinu obsahující alkaloidy, především pak atropin. Léčivá droga je dostávána z listů - látky v nich obsažené uvolňují křeče. Svou neblahou pověst durman získal díky tomu, že po jeho požití se člověk dostává do stavu, ve kterém si neuvědomuje co dělá, je možné s ním manipulovat, případně může nastat pocit euforie, která má za následek nebezpečné iracionální chování.

Z tohoto důvodu přestaly být k dostání v apatykách například cigarety z durmanu, které byly v minulosti prodávány pro úlevu od astmatu. Jeho oblíbenost kvůli protirevmatickým účinkům už také vyšla z módy.

 

*

JALOVEC CHVOJKA

Juniperus sabina (cypřišovité)

 

Kdo by tento nízký keř, často vysazovaný jako okrasný, neznal. Ano, známe i jalovec, který je používán jako koření, ovšem tento k němu nepatří. V dávných dobách starověku byl užíván jako léčivka k zevnímu užití, například proti nádorům a vředům. Bylo také všeobecně známo, že jeho inhalace vede k vypuzení mrtvého plodu, nikoli však k potratu. Určitá dezinformace v tomto směru měla za následek nesčetně tragických nehod, jelikož si mnoho těhotných žen myslelo, že pokud požijí jalovec, dosáhnou přerušení těhotenství. Merlinužel, devět z deseti zemřelo.

Dnes již jalovec nemá žádné lékařské použití, nicméně je možno využít jeho repelentní účinky. Odvar z něj je účinný proti parazitům jako jsou blechy či štěnice. Silnější nátury ho mohou použít i ve skříni proti molům, ovšem jeho pronikavá vůně není pro každého.

 

*

KONOPÍ SETÉ

Cannabis sativa (konopovité)

 

Další z neblaze proslulých rostlin je právě konopí. Jeho podoba je všeobecně známá, ovšem pověst má zbytečně pošpiněnou díky jeho psychotropním účinkům, za které je zodpovědný kanabinoid THC - tetrahydrocannabinol. Nicméně například ve Francii bylo ještě do roku 1953 běžně používán v lékařství pro své blahodárné účinky. Pomáhá tišit bolest, odvar z listů mírní návaly dny a revmatismu, čaj z drcených semen ulevuje při zánětu močových cest a dnes se uznává také jeho pozitivní vliv na zmírnění vedlejších účinků chemoterapie u onkologických pacientů.

Můžeme jen doufat, že se k jeho léčebným vlastnostem v nějaké formě vrátíme, protože je to bylina, kterou v Číně používali už 3000 let př. n. l., znali ji i Egypťané, Řekové i Římané a rozhodně nám má co nabídnout.

 

*

KONVALINKA VONNÁ

Convallaria majalis (liliovité)

 

Žerty stranou! Ačkoliv je tato něžná rostlina zdánlivě neškodná, opak je pravdou. Jediný stvol čerstvě utržené konvalinky může způsobit nevolnost a bolesti hlavy. Pokud byste omylem vypili sklenici vody, ve které byl trs této rostliny, pak můžete počítat s hospitalizací na ošetřovně, a jestliže byste neuváženě snědli její listy (které se mimochodem snadno zamění s medvědím česnekem), bylo by to pravděpodobně to poslední co byste udělali.

 

*

KOPŘIVA DVOUDOMÁ

Urtica diocia (kopřivovité)

 

Zde se v žádném případě nedá mluvit o rostlině jedovaté, naopak. Nicméně dalo by se říci, že její pověst trochu utrpěla její žahavou schopností. Jestliže se jí dotknete holou rukou, naskočí vám vyrážka. Ačkoliv je prokázáno, že tento stav je skvělou prevencí předčasného revmatismu, na zmírnění následků takového požahání je možné použít například listy jitrocele nebo šťovíku.

Obecně je považována za skvělou zeleninu, vhodnou k přípravě pesta, pomazánek atd. Z jejich listů lze také připravit blahodárný čaj.

 

Recept:

Šťáva z kopřivy

Celou čerstvou rostlinu rozmixujte a užívejte po dvou lžících třikrát denně jako tonikum při oslabení organismu a anémii.

 

*

LILEK BRAMBOR

Solanum tuberosum (lilkovité)

 

Málokdo by řekl, že něco tak rozšířeného jako brambor, může být potenciálně nebezpečné, ale je to tak. Brambory totiž obsahují solanin, který se v těle ukládá a při dlouhodobé nadměrné konzumaci může způsobit nevolnost, průjem či bolesti hlavy.

Všechny zelené části rostliny jsou jedovaté a dokonce i špatně skladované hlízy. Běžně je v hlízách solanin přítomný jen ve slabém množství (méně než 10 mg na 100 g), což nepředstavuje žádné riziko, zkuste je ale vystavit na 5 - 6 hodin světelným paprskům a jeho množství se zčtyřnásobí. Nedoporučuje se ani loupat a krájet brambory delší dobu před zpracováním varem. Přítomnost solaninu se tak zvyšuje 200 - 300krát. A proč tomu tak je? Protože právě solanin má za úkol zacelit rány, které brambora utrží. Navíc obyčejným varem se neodbourá, musel by se zahřát minimálně na 243 °C.

Proto pozor, jak často brambory konzumujete a jak je skladujete.

 

*

MÁK SETÝ

Papaver somniferum (makovité)

 

I tato rostlina je velmi rozšířená. Nezřídka můžeme vidět celá pole máku. V našich zemích je ve velké míře používán v kuchyni, ale jeho pověst má dvě stránky. Ta první, veskrze pozitivní, je spojena s jeho léčivými vlastnosti. Mák je skvělý pro své anestetické účinky, případně jako uspávadlo. Už v dávných dobách byl používán při náročnějších chirurgických zákrocích. Jeho příbuzný "vlčí mák" je pak o něco mírnější a má pouze zklidňující účinky, proto je také doporučován starým lidem a dětem. Je třeba ale také zmínit jeho stinnou stránku. Tou je opium, které se vyrábí z latexu vytékajícího s tobolky po jejím naříznutí. Ten obsahuje psychotropní látky. Ještě horší jméno mu ale udělali lidé, kteří pomocí chemického zpracování alkaloidu morfinu obsaženého v opiu, vyrobili heroin. Samo morfium je v lékařství používáno dodnes.

 

Recept:

Polévka krále Slunce

Na oleji osmahneme cibulku, přidáme 6 - 8 brambor, zalijeme vodou, osolíme a vaříme. Jakmile jsou brambory uvařené, přidáme 300 g listů "vlčího máku" a čerstvé kopřivy. To celé rozmixujeme a případně dochutíme. 

 

*

NÁPRSTNÍK ČERVENÝ

Digitalis purpurea (krtičníkovité)

 

Jedná se o velmi dekorativní rostlinu, která má květenství v podobě nachových nebo bílých zvonků. Tato dvouletá bylina kvete až druhý rok a proto je třeba mít se na pozoru, abychom si v prvním roce nespletli její listy s listy kostivalu lékařského. Obsahuje látky digitoxin a digitalin, které ovlivňují srdeční činnost. Díky nim je stále používána pro výrobu léčiv, takzvaných kardiotonik. V rukách laika může být ovšem nebezpečná.

 

*

OMĚJ VLČÍ MOR

Aconitum vulparia Reichenbach (pryskyřníkovité)

 

Tato prudce jedovatá rostlina dorůstá 50-130 cm a má hroznovité, bledě žluté květenství ve tvaru podlouhlých zvonků, chcete-li přilby. Obsahuje akonitin, což je jeden z nejsilnějších jedů. V řecké mytologii je rostlina zasvěcena patronce všech čarodějnic Hekaté, jež vládne podsvětí. Podle jedné z bájí vyrostl oměj tam, kde dopadly stříbrné sliny tříhlavého psa Kerbera, když ho táhl z posvětí Herakles.

Je třeba dát si na něj pozor a nedržet v ruce déle ani jeho stonky, protože hrozí poleptání. Byl mimo jiné používán na hubení velkých šelem, kdy se jeho šťávou potřelo maso a po jeho pozření šelmy zemřely.  

 

*

PRHA ARNYKA

Arnica montana (hvězdicovité)

 

Má 3-4 cm velké žluté květy s oranžovým terčem uprostřed a vyskytuje se na loukách a v lesích od nižších do vyšších horských poloh. K vnitřnímu užití není vhodná pro svou jedovatost, což ji přineslo újmu na jinak skvělé pověsti léčivky. Jinak je oblíbená jako nejlepší hojivá rostlina. Výborně léčí poranění kůže a pohmožděniny, ale přípravky z ní se používají také na bodnutí hmyzem a záněty dásní či ústní dutiny.

 

Recept:

Arniková tinktura

Lehce otevřené květy nebo celou rozkvetlou rostlinu bez kořene vložíme do skleněné mísy a zalejeme alkoholem. Macerujeme nejméně tři týdny a poté používáme nanášením na bavlněném hadříku, kterým potíráme rány, modřiny nebo výrony.

 

 *

TIS ČERVENÝ

Taxus baccata (tisovité)

 

Tento keř, nacházející se převážně na hřbitovech, je bezesporu jedovatou rostlinou. Například čaj z něj může přivodit smrtelnou otravu. Galové však jeho jed využívali k lovu, protože v něm namáčeli své šípy. Zajímavostí je, že  se jeho toxinům dá přivyknut a vybudovat tak imunitu například u dobytka, aby nedocházelo k jeho otravě. V poslední době jsou jeho látky zkoumány také pro využití v boji s rakovinou.

 

*

TŘEZALKA TEČKOVANÁ

Hypericum perforatum (třezalkovité)

 

Pověst této byliny utrpěla díky tomu, že byla dříve hojně využívaná, a údajně měla nežádoucí účinky v kombinaci s některými jinými léky. Nicméně po vydání určitých doporučení se její reputace zlepšila a znovu se začala užívat. Má výborné antidepresivní účinky, dokáže potlačit krátkodobé lehké deprese, stav úzkosti nebo nervové podráždění. Nedoporučuje se užívat ji jestliže berete více léků najednou nebo při hormonální antikoncepci.

 

Recept:

Třezalkový olej

Naplníme lahvičku vršky byliny a upěchujeme. Zalejeme dobrým olivovým olejem a po dobu tří týdnů macerujeme na slunci. Přefiltrujeme do neprůhledné lahve ve které ho skladujeme. Je vhodný k léčbě úpalu, spálenin nebo řezných ran. 

  

 

 * * * 

5.  Závěr

 

Jak můžeme vidět, spousta rostlin a bylin byla často neoprávněně odsuzována jen díky neuváženému užívání nebo zneužívání lidmi. Minulost a lidská zkušenost s nimi ovšem prokázala, že některé mohou být při správném použití prospěšné. Nicméně dnešní doba převážně u mudlů přeje spíše novodobým přípravkům a uměle vyráběným léčivům. To je myslím škoda. není třeba je úplně zavrhovat, ale podle mého názoru je ideální kombinovat přírodní léčiva s moderními a vzít si to nejlepší z obou. Naštěstí kouzelnický svět na tyto rostliny úplně nezanevřel a tak se jejich studiem a využitím můžeme podrobněji zabývat.

 

Ráda bych také závěrem poděkovala paní profesorce Aki san Marino, která mě provázela studiem Bylinkářství a umožnila mi z tohoto krásného předmětu složit zkoušku.

Wronka Zabloudilová