Problematika získávání a používání přísad živočišného původu v lektvarech

Obsah:

1. Úvod
2. Seznámení se s vybranými kouzelnými tvory, u kterých proběhl pokus o získání živočišných ingrediencí do lektvarů 
3. Získávání jednotlivých přísad v praxi
4. Příklady vzácných tvorů, u nichž je získávání ingrediencí do lektvarů přísně střežena a mnohdy i trestně vymahatelná
5. Závěr
6. Zdroje
7. Poděkování

1.Úvod

Každý z nás za svůj život jistě minimálně jednou namíchal lektvar. Není důležité, zda se jednalo jen o obyčejné kapky proti kašli a nebo o nejsložitější a nejnebezpečnější lektvar, který je mezi kouzelníky znám a to “Doušek živé smrti”. Důležité je, že jste se setkali s různými ingrediencemi. Každý lektvar má své unikátní složení a postup, nelze jej tak zaměnit za jiný a tak to platí i pro vše, co se do něj dává. Veškeré ingredience mají svůj původ, ať už rostlinný či živočišný. 

Tato práce je zaměřena na živočišnou část, tedy na ingredience, které pochází z živých tvorů. Jelikož to nebylo nijak více specifikováno, snažila jsem se při psaní této práce vycházet výhradně ze svých vlastních zkušeností. Pouze pro příklad jsem pak uvedla i vzácné tvory, u nichž je získávání ingrediencí za hranou zákona či značně nemorální.

2. Seznámení se s vybranými kouzelnými tvory, u kterých proběhl pokus o získání živočišných ingrediencí do lektvarů 

Jak jsem již nastínila v úvodu, tak v této práci vycházím ze svých vlastních zkušeností. Jednotlivé kouzelné tvory, s kterými Vás seznámím, jsem seřadila dle náročnosti získávání jejich ingrediencí. Použila jsem zde také rozdělení podle míry nebezpečnosti, jakou udává Ministerstvo kouzel a to konkrétně “Odbor pro dohled nad kouzelnými tvory”, který vznikl na ochranu kouzelných tvorů a který vychází z celoživotního díla nejznámějšího magiozoologa, jímž není nikdo jiný než Newt “Mlok” Scamander.

Rozdělení tvorů podle míry nebezpečnosti:

X - nenároční tvorové, jež zvládnou i péči začátečníka bez újmy na zdraví (např. tlustočerv).

XX - méně nároční tvorové, kteří již vyžadují lepší péči, ale můžete si je snadno ochočit a pořídit i jako mazlíčky (např. trpaslenky). Mohou zde patřit ale i záškodníci (např.zahradní trpaslí,ďasovci,...).

XXX - zde patří nejvíce známých kouzelných tvorů, se kterými se denně setkáváme. Jejich péče už vyžaduje zkušeného pečovatele. I když tito tvorové nejsou smrtelně nebezpeční, špatná péče může ublížit nejen jim, ale v důsledku i Vám. Jedná se zde o krysy, kočky, hafoně, žáby, sovy a mnoho dalších rozmanitých kouzelných tvorů.

XXXX - tato kategorie už skýtá velmi nebezpečné tvory (např.chiméra, jednorožec, fénix…). Jejich péči mohou vykonávat jen vystudovaní a vyškolení magiozoologové. 

XXXXX - zde jsou již životu nebezpeční tvorové (např.draci, hydry, leviatani…), kteří se nedají ani ochočit natož vycvičit a ani velice kompetentní a zkušení magiozoologové je nemusí umět zvládnout. Nejlepší je se s nimi vůbec nesetkat a když už máte tu smůlu, je třeba co nejrychleji a nepozorovatelně zmizet, než Vás to bude stát život.

Zde jsou již jednotlivý tvorové, kterým se tato práce věnuje:

2.1 Tlustočerv

2.2 Žába

2.3 Kočka

2.4 Hrabák

2.1 Tlustočerv 

Tlustočerv je řazen hned do první kategorie X a to proto, že péče o něj není nijak náročná a zvládne ji i úplný začátečník. Pokud jste někdy studovali náš hradní předmět “Péče o kouzelné tvory” s naší skvělou paní profesorkou Nerys Heliabel Ghostfieldovou, tak jste se s tlustočervy mohli stejně jako já, setkat již v prvním ročníku.

Ač se to na první pohled nezdá, dáte-li tlustočervu šanci, tak Vás okouzlí. Nejen, že má “dvě tváře”, kdy má hlavu a zadek zrovna v tom směru, v jakém se mu zlíbí. Dorůstá maximálně 25 cm a dokáže také při jemné masáži zajímavě kvíkat (což má podobný efekt jako kočičí vrnění, i když v menší míře), ale je to i skvělý posluchač! Za hlávku salátu mu můžete vyklopit všechna svá trápení a on nejen že bude mlčky poslouchat a nepřeruší Vás, ale dokonce to nikomu nepoví a možná Vás obdaruje i svým slizem (skvělá věc na hraní pro čarodítka), který je kvalitnější než sliz z jednoho slimáka, jež seženete v krámku Slug & Jiggers na Příčné ulici. Používá se ho menší množství, ale je také vzácnější a dražší.  Budete-li mít opravdové štěstí, tak Vám tlustočerv dá dokonce hotové zhušťovadlo, což je jedna ze základních ingrediencí většiny známých lektvarů! Jedinou Vaší starostí bude, aby se tím salátem nepřejedl. Pokud se to stane, dáte mu jemnou masáž a on může za hodinku baštit směle dál.

2.2 Žába

Žabologii studuji zatím prvním rokem u paní profesorky Barbary Arianne Lecter a již teď mohu říci, že jsem se dozvěděla mnoho nového a zajímavého. Žába, stejně jako kočka, je jedním z mála tvorů, kteří jsou řazeni jak do kouzelné, tak i do mudlovské říše. Mudlové občas přidávají těmto tvorům kouzelné vlastnosti, opředávají je bájemi a pohádkami, ale netuší, jak moc mohou mít pravdu. A to je velké štěstí, neboť se tak nemusí tito tvorové bát a mohou žít po celém světě.

Žába patří do kategorie XXX. Je třeba mít už nějaké zkušenosti a dávat pozor při péči o ni. Díky své hladké kůži (u ropuch se jedná o kůži hrbolatou), jež propouští vodu, nemusí vůbec pít. Vstřebávají tak také kyslík a oxid uhličitý a díky své citlivosti na složení vody, nám jejich přítomnost může poukázat na kvalitu vody, u které se nacházíme. Jsou to zajímaví tvorové i tím, že se líhnou z vajec, jako pulci mají žábry, ale jako dospělí jedinci už dýchají vzduch a mohou tak podnikat i delší výlety mimo své vodní království. Z žab se dá získat do lektvarů blahodárný, léčivý sliz, dále pak jed z ropuch, který seženete i na Příčné ulici a v dřívějších dobách to byly i žabí stehýnka. Ovšem, tato část žab se již zakázala získávat Ministerstvem kouzel a i když to byl známý pokrm mezi mudly (hlavně v oblasti Francie), tak je dnes již nahrazován uměle pěstovaným žabím extraktem, který je mudlům pak šikovně podstrčen, aby pravé žáby již nepřicházely o své končetiny a nebyly mrzačeny.

2.3. Kočka

Myslím, že tohoto tvora není nutné moc představovat. Má nádherné oči, dvě ouška, čtyři nohy, tělo a ocas. Může mít tisíce odstínů jakékoliv barvy, mít hebkou, chundelatou, krátkou či dlouhou srst a nebo být i bez srsti. Zatahovatelné drápky schovávají jemné tlapky i smrtící nástroj oplývající svou úchvatnou ostrostí. Má v sobě majestátnost draka i nevypočitatelnost sfingy. Stejně jako žába, tak i kočka patří do kategorie XXX a dokáže existovat svobodně jak v kouzelnické, tak i v mudlovské říši. Ovšem tento kouzelný tvor to dotáhl ještě dále, neboť se těší nejen velké oblibě kouzelníků, ale dokázal si omotat i mudly zcela kolem své packy. V dávných dobách byl dokonce i uctíván a i dnes je to absolutní vítěz internetu a obyvatel mnoha domácností. 

Kočka je skvělý pomocník (nebo spíše Váš vedoucí odborník) při míchání lektvarů. Její dokonalý smysl pro styl a eleganci Vám ušetří vybírání vhodných nádob na jednotlivé ingredience. Ovšem nesmíte je mít uchovány v jiné místnosti, než kde vaříte, neboť pak riskujete sáhodlouhé rozhodování kočky, zda zůstat s Vámi a nebo být u ingrediencí. Nedej Merlin, když jsou mezi místnostmi uzavíratelné dveře. To je pak hotová tragédie (a ne, kočičí dvířka nejsou řešením)! Čich kočky je velice citlivý a tak Vám nakrčení čenichu může leckdy naznačit, když jste lektvar pokazili a nebo je již zvětralý ve špatně uzavřené nádobě (ano, některé kočky nekončí nakrčeným čenichem, ale hlasitě Vám nadávají ve svém vlastním jazyce, neměla jsem odvahu se jej doteď naučit…). Také lehké či velké mrskání ocasem Vám může mnohé napovědět. Kočku nelze lehce uspokojit a očekává vždy jen přesnost a dokonalost (ach ano, mají to s námi velice těžké) a to nejen v životě, ale i v lektvarech. Mnoho koček má také přirozený talent na to, vycítit blížící se nebezpečí dřív, než se stane a tak když ji vidíte se schovávat pod stolem a nebo peláší pryč, jako by ji za tlapkami hořelo, je třeba ji urychleně následovat, neboť Vám lektvar bouchne, mnohdy i s celou místností.

Kočka si vybírá svého podnájemníka (ano, ona vlastní Vás, nikdy to není naopak) a je to pro Vás tak velká pocta, máte-li ve své domácnosti kočku, která Vás alespoň toleruje. Dokonalým štěstím je, když Vás bere i za svého přítele, ke kterému přijde nejen pro jídlo, ale i pro pohlazení či uklidnění. Ingredience, kterou u kočky používáme, jsou “jen” její chlupy. Nezdá se to, ale je to více než dost. U kočičích chlupů je důležitá doba, ve kterou Vám je kočka svěří. Nejčastější a také nejvíce žádanou ingrediencí jsou chlupy černé kočky získané o půlnoci. Samozřejmě, že všechny kočky mají kouzelné chlupy, ovšem od černých koček se díky pigmentu chlupů dočkáte lepšího výsledku.

2.4. Hrabák

Tento kouzelný tvor je klasifikován do kategorie XXX, ovšem dle mých zkušeností, bych jej zařadila už i do sekce XXXX. Není sice vyloženě nebezpečný Vám, ovšem dokáže Vás dostat do velmi nebezpečných situací. Jeho nevyléčitelná touha po všem třpytivém, mrštnost fretky, tunelování krtka, hrabivost draka a roztomilost ježka, Vás naprosto odzbrojí! Nikdy, opakuji, nikdy, nechtějte stát mezi ním a tím, na co má zálusk! Tento nejmazlivější tvor na světě, Vás totiž i přes svou malou váhu (max.do 4kg) a větší bříško, dokáže sejmout tak rychle, že nebude vědět co se stalo a zbydou Vám jen šrámy na těle i na duši spolu s neskutečným nepořádkem, na který nestačí ani uklízecí četa.

Hrabák miluje vše třpytivé, je to jeho touha i zhouba v jednom, neboť při sledování své kořisti nevidí a neslyší nic jiného. Může se tak snadno stát sám pochoutkou dravce a nebo třeba i vyhladovět k smrti, pokud se ke své kořisti nemá jak dostat. To se však často nestává, neboť jsou to velice chytrá a vynalézavá stvoření a dokážou najít skulinku snad kdekoliv a kdykoliv. Sami skřeti z Gringottovic banky je používají k hromadění a nacházení zlatých a jiných cenných kovů. Na oplátku je zavírají ke svým pokladům, aby měli jistotu, že u nich zůstanou. Hrabáka jsem zde zmínila právě proto, protože Vám dokáže najít zlato a stříbro, které se hodí jako ingredience do pokročilých lektvarů.

3. Získávání jednotlivých přísad v praxi

V této části práce zjistíte, jak a díky koho jsem získala cenné živočišné ingredience do lektvarů, jež jsem zmínila již v části předchozí. Poodhalím zde způsob i náročnost získávání přísad na níže uvedených tvorech:

3.1 Tlustočerv Helmint

3.2 Žába - princezna  KVAsomila z KVÁlovství žab

3.3 Kočka - Catherine the Mouseslaughter, “Cathy”

3.4 Hrabák - Chmatoušek

3.1 Tlustočerv Helmint

Je to již rok, co jsem díky předmětu Péče o kouzelné tvory, poznala malé tlustočerví mládě jménem Helmint. Letos v zimě byl dokonce i mou inspirací pro závěrečnou esej ze zmíněného předmětu. Helmint se bojí blesku, což jsem zjistila jednou, když jsem se jej snažila vyfotit. To bylo poprvé a doufám i naposled, kdy se se mnou odmítl bavit. Trvalo to mnoho dní, padlo nespočet hlávek salátu a pár masáží, než mi to odpustil. Asi Vám vrtá hlavou, proč jsem zařadila tlustočerva a jeho zhušťovadlo jako problematicky získatelnou živočišnou ingredienci. Je to proto, jelikož tlustočervi tuto ingredienci dávají opravdu jen zřídka. Nemáte to čím ovlivnit, ani oni sami neví, jak tento proces vyvolat. Pokud jej máte za mazlíčka a jste s ním denně, tak ani tak Vám nedá zhušťovadlo častěji než těm, co se s ním potkají jednou za týden. I tak Vám ale může produkovat svůj skvělý sliz a to vždy když tráví své jídlo. Je to hutnější sliz než od slimáka a je více koncentrovaný, takže jej můžete dávat do lektvarů méně a déle Vám tedy vydrží. Také je to skvělá hra pro čarodítka, i když je dobré si dobře rozmyslet, zda jim sliz svěříte, neboť úklid zmáhá i nejlepší čistící kouzla.

Helmint mi dává svůj sliz běžně a je rád, když si jej vezmu, protože se jej alespoň dříve zbaví. Tím, jak sliz drží, tak se špatně čistí i ze samotných tlustočervů, je to totiž dokonalé lepidlo. Své vzácné zhušťovadlo mi dal letos na jaře při jedné z návštěv. Byla jsem stejně překvapená jako on! Nejpve jsem si myslela, že to je jen starší sliz, protože to mělo jinou bavu a konzistenci, ovšem pak mi to nedalo, sebrala jsem jej do lahvičky a následně pak přidala jako zhušťovadlo do lektvaru Popáleninová masť. A světe div se! Lektvar vyšel krásně a byl stejně funkční jako s uvařeným zhušťovadlem z bramboru, vlčího trusu a slizu z jednoho slimáka.

Zde je Helmint jak baští hlávku salátu a jde z něj zahušťovadlo:

A zde je samotné zahušťovadlo od Helminta:

3.2 Žába - princezna  KVAsomila z KVÁlovství žab

Bylo mi velkým potěšením a ctí, seznámit se s princeznou KVAsomilou k KVÁlovství žab, kam mě poslala madam Lecter v rámci naší výuky v Žabologii. Pravda, princezna je trochu…ehm...svá, ale tím, že jsem jí dokonce zachránila z lesa před liškou, která ji unesla, tak jsem se ocitla v její přízni. Dokonce mi je dovoleno KVÁlovství čas od času navštívit. Samozřejmě mám vždy předem poslán seznam toho, co mám vzít sebou. Jeden by nevěřil, jak dokáží být žáby marnivé, obzvláště princezna. Věčně tak cestuji s ohromnými zásobami sladkostí, různých cinkrlátek a třpytivých cetek. Jednou jsem si sebou vzala však i prázdné lahvičky a krabičky, jelikož jsem chtěla nasbírat pár leknínů a zdejších bylin jako přísady do lektvarů. To neušlo pozornosti KVAsomily. Nejprve mě zvědavě pozorovala a po chvíli se mě zeptala, zda vím, co je nejlepší ingrediencí od žab. Řekla jsem jí, že znám jen ropuší jed a nic jiného. Nejdříve na mě šibalsky koukala, pak přiskočila k nejbližšímu leknínu, který jsem chtěla sklidit a celý ho zhltla. Tak jsem jí popřála dobrou chuť a chtěla se odebrat k jiným leknínům, v tom jsem však slyšela divné dávení. Rychle jsem se otočila a viděla KVAsomilu šklebící se od ucha k uchu, jak mi podává na rukou něco hrozně oslzlého, nažloutlé medové barvy. Řekla mi, že se to jmenuje Léčivý sliz a pak mi vysvětlila jeho použití.

Léčivý sliz se získává tak, že žába sní květ leknínu a přežvýká jej. Po spolknutí jej znovu vyvrhne a už je z toho hotový sliz obohacen o žabí složku. Je to hotová ingredience, která se dá použít hned jako popáleninová mast na různé spáleniny, kožní vyrážky a rány. Dá se také přidat do silně léčivých lektvarů, ovšem jejich tajemství znají jen léčitelé a tak Vám je taky nemohu více popsat, jelikož se k nim sama nedostanu.

A proč je tato ingredience těžká k sehnáni? Zaprvé proto, že jste doted asi ani jako já předtím, netušili, že existuje. Zadruhé proto, jelikož Vám ji žába musí předat sama od sebe. To vyžaduje naprostou důvěru Vaší osobě a to je něco, co není samozřejmostí. Musíte si s žábou vybudovat přátelský vztah, aby Vám tuto kouzelnou surovinu ukázala. Není to tedy ani pro komerční užívání.

Zde můžete vidět princeznu KVAsomilu před spolknutím leknínu:

Zde již odebraný hotový léčivý sliz od KVAsomily:

3.3 Kočka - Catherine the Mouseslaughter, “Cathy”

Jak jiste mnoho z Vás ví, zde na hradě jsem mimo krysáka Rubína a hafoní slečny Almandiny, majitelkou i nádherného kocoura jménem Diamant. Chvíli jsem zvažovala jeho pomoc při této práci, nakonec jsem se s ním ale dohodla, že požádáme o pomoc naší rodinnou kočku, která je krapet starší než on a je celá černá, takže její chlupy poslouží k demonstraci lépe. Není to nikdo jiný, než naše šlechetná Catherine the Mouseslaughter nebo-li “Cathy”.

Cathy má v mudlovském světě 6 let. Je to kočka domácí, celá černá, s krásně žlutýma očima, jemně lemovanýma zeleným pruhem v každém oku. Od kotěte si naši rodinu sama vybrala a už u nás zůstala. Beru to jako velkou čest, a také z její strany obdivuji tu velkou důvěru, neboť je celkem plachá a málokdy chce být v přítomnosti někoho dalšího. Cathy mě provází jako důvěrnice a inspirace do mnohých hradních předmětů již od počátku mého studia zde na hradě. Myslím, že mnoho z těch, co tuto práci budou číst, se s ní již někdy seznámilo. Dovedla bych o ní napsat práci na nespočet palců, ovšem budu se krotit, neb tato práce patří ingrediencím.

Zdá se Vám, že získat chlupy kočky je naprosto nejjednodušší sehnání ingrediencí v našem kouzelnickém světě? V tom případě asi moc neznáte kočky. Ony vycítí, když po nich něco potřebujete a dělají dost drahoty. Ano, pokud je máte doma, tak máte chlupy naprosto všude, bez vyjímky, naprosto všude! Ovšem aby to nebylo tak jednoduché, tak použitelný chlup kočky nesmí být kontaminován s ničím jiným pokud jej chcete použít do lektvaru a hlavně záleží i na času, kdy opustil kočičí kožíšek. Můžete potřebovat chlup kočky sebraný za rozbřesku, když chcete umíchat lektvar “Svěží krásy”, ovšem častěji se používá právě “chlup černé kočky získaný o půlnoci”. Jak tedy z chumáče chlupů poznáte, který kdy spadl? Nijak! A to je jeden z hlavních problémů. Navíc ruku na srdce, jak často se Vám chce číhat na kočku, abyste její chlup získali přesně o půlnoci? Já to tedy absolvuji jen když musím.

Existují jisté jednoduché triky, jak kočku k sobě nalákat. Je však třeba vždy jednat tak, aby nepojala podezření. Pokud se k Vám půjde mazlit a Vy budete jen tupě zírat na hodiny a odpočítávat vteřiny do půlnoci, tak mi věřte, že Vám zmizí jako pára nad hrncem a už ji celou noc nenajdete. Můžete si s ní třeba hrát, některé hry ale nechávají hluboké šrámy na Vašich rukou a chlup ani jeden!

Já mám osvědčeny dva jednoduché triky a to je použití jakéhokoliv papíru na předem uklizenou plochu anebo krabici, kterou také vyčistím před položením na zem. Kočky tyto dvě věci zbožňují a mají problém jim odolat. Samozřejmě to platí pro kočku, která Vás zná, jinak tam ve Vaší přítomnosti nevleze. Pro lepší názornost jsem Cathy poprosila o spolupráci přes den, neboť o půlnoci by fotky byly špatně viditelné.

Chlup černé kočky získaný o půlnoci můžete využít třeba do lektvarů: Vousodrtič, Upíří utrejch, Mantichoří výluh atd.

Zde můžete vidět Cathy, jak nechává své drahocenné chlupy na bílém papíru:

Zde je výsledek:

Zde můžete vidět Cathy, jak byla nalákána do krabice:

3.4 Hrabák - Chmatoušek

Díky madam Ghostfieldové, jsem měla možnost k této práci využít jednoho z jejích hrabáků. Můj pomocník se jmenuje “Chmatoušek” a je to jeden z největších mazlů, jaké jste kdy mohli mezi hrabáky potkat.

Samozřejmě jsem si jej zapůjčila pro hledání dvou ingrediencí, jež jsem zmínila již v předchozí části této práce. Konkrétně jsem chtěla najít po Chmatouškovi kousek zlata a stříbra. Kvůli tohoto úkolu jsme museli trochu cestovat. Zlato jsme se vydali těžit do města Zlaté hory na okraji mudlovského pohoří Jeseníky v České republice. Chmatoušek byl naštěstí velice dobře vychovaný a tak mi nikde z batohu nevykukoval a nelákal na sebe pozornost. Je pravdou, že za to mohla asi i má šperkovnice, kterou jsem mu v batohu nechala na zabavení. Byla to sice samá bižuterie, ale pěkně se to lesklo a to mu stačilo na krátký úsek, kde jsme museli projít kolem mudlů, než jsme se hezky schovali z dohledu. Na bezpečném místě (po použití ochranných kouzel před mudly) jsem Chmatouška vylovila z batohu a nechala řádit v podzemí. Netrvalo to dlouho a začal nosit na hromadu plno lekslých cetek, dokonce i nějaké zrcátko. Asi po hodině přinesl zlatou minci a pak ještě trochu kamení se zlatou žílou. Jakmile jsem jeho poklad i s ním sbalila do batohu, zahladila jsem po jeho rytí stopy a jeli jsme dále. Tentokrát už do města Kutná hora, kde jsme v lesích začali hledat stříbro. Tam už to Chmatouškovi trvalo o mnoho déle. Nejen, že terén byl těžší, ale asi jsme vybrali i špatně přístupné místo. Trvalo to skoro celý den, ovšem Chmatoušek se nezdávala poctivě nosil a nosil jakkékoliv třpytivé věci co našel. Mezi hromadou poztrácené bižuterie, příborů a plechovek, se nakonec zatřpytila i trocha stříbra. Vše jsme tedy sbalili a já odevzdala znaveného a spokojeného Chmatouškou zpět do jeho příbytku u madam Ghostfieldové. Dostal ode mě celou mou sbírku bižuterie, galeon a vše co si nahrabal krom té trošky zlata a stříbra, co jsem potřebovala sehnat jako ingredience.

A proč je zde hrabák uveden? Jelikož to není úplně běžný mazlíček, není tak jednodušše k sehnání a hlavně i když toho najde mnoho, je opravdu problém mu něco z pokladu odebrat. Jsou to skvělí kamarádi a mazlíčci, ale o kořist se prostě neradi dělí. Zlato se přidává do “Lektvaru marnivosti” jež slouží trochu jako prokletí pro někoho, komu chcete zlatem zaslepit úsudek. Stejně jako hrabák, nebude nikdy spokojen pokud nebude mít stále více a více pokladu. Stříbro můžete použít na výrobu falešného leprikónního zlata pro děti na den sv.Patrika a nebo jako dekoraci třeba na vánoční večírky. Věřím, že mají i o mnoho širší využití, ovšem za 7 let mého studia, jsem se s tím ještě nesetkala, snad někdy v budoucnu budu mít větší štěstí.

Zde můžete vidět Chmatouška, jak jsem mu za odměnu nálezu dala galeon:

Zde je už nalezené zlato:

A zde můžete vidět nalezené stříbro:

4. Příklady vzácných tvorů, u nichž je získávání ingrediencí do lektvarů přísně střežena a mnohdy i trestně vymahatelná.

Ingredience jsou základní esencí každého lektvaru, bez nich to prostě nejde. Jsou různorodé a jak jste si již všimli dle předchozích částí této práce, mnohdy jsou těžce sehnatelné. Pro představu jsem tu však doplnila i pár ingrediencí od kouzelných tvorů, které by se získávat ani neměly a nebo již nesmí.

Konkrétně se jedná o živočišné ingredience těchto tvorů:

4.1 Jednorožec

4.2 Fénix

4.3 Drak

4.1 Jednorožec

Jednorožec ztotožňuje představu čisté mysli, srdce a těla. Je to tvor, který je nádherný vzezřením a ještě více svou osobností. Díky černé magii je však ve velkém ohrožení. Je totiž celkem důvěřivý a i když nejde lehce najít, tak se neskrývá záměrně. Pro černokněžníky tedy hledání jednorožce není sebemenší problém. 

Jednorožec dává dvě z nejmocnějších živočišných ingrediencí a to je jeho krev, která dokáže udržet naživu i toho, kdo již nemá být mezi živými, a také jeho roh, který má stejně jako krev nevyčíslitelnou hodnotu pro své magické schopnosti. I když je chráněn Ministerstvem kouzel, tak i tak se stále stává obětí zvěrstva černé magie.

4.2 Fénix

Fénix je velmi vzácným druhem kouzelného tvora a jeho štěstím před vyhynutím je to, že se nedá najít, pokud sám nechce. Je známo, že bývá občas rodinným přítelem kouzelnických rodin, nejznámější mezi nimi je rod Brumbálů. Fénix si pečlivě vybírá, komu se zjeví a zda někomu přiletí na pomoc či nikoliv. Nedá se ochočit, on jen zůstává s těmi, se kterými chce být.

Vzácnou ingrediencí u fénixe jsou jeho slzy. Ty dokážou vyléčit i smrtelné rány a zachránit před rozšířením infekcí z postižených míst. Je však nemožné fénixe donutit, aby slzy uronil, kanou z něj jen v případě, že chce pomoct někomu na smrtelném loži. Někdy dokáží uzdravit, jindy nebohého alespoň zbaví trýznivé bolesti a nechají jej v klidu odejít.

4.3 Drak

Posledním a neméně vzácným tvorem s živočišnou ingrediencí je samotný drak. Jeho přínosem do lektvarů jsou šupiny, tesáky a krev. Draci jsou charakterizování kategorií XXXXX a jsou tak jen pod dozorem v určených rezervacích, ale nikdy v zajetí. To je přísně zakázáno a vymáháno tresty Ministerstvem kouzel. 

Draka je velice těžké odchytit a vzít si ingredience, které potřebujete. Ty co se objevují na trzích (pokud nejde o nelegální prodej) jsou odebrány ošetřovately draků až po tom, co je draci nepotřebují, tedy až po tom, co jim bolavý tesák vypadne, poté co se jim tělo pokryje novou šupinatou kůží a krev jen ta, kterou sami ztratí tržnou ránou, která se hned po zjištění ošetřuje. 

5. Závěr

Zpočátku jsem si nebyla vůbec jistá jak zadání této práce pojmout. Po nějaké chvíli se mi však vyrojilo v hlavě nespočet nápadů a já jen doufám, že jsem je spolu se znalostmi a zkušenostmi, dokázala srozumitelně předat tak, aby byly i přínosem pro další studenty, jež studují na našem hradě. Vytváření této práce mě velice bavilo a jsem velmi ráda, že jsem mohla využít své znalosti i z jiných předmětů než jen z lektvarů. OVCE jsou poslední studentskou zkouškou před vstupem do světa dospělých v našem kouzelnickém světě a doufám, že jsem obstála v části písemné a mohu pak s klidným srdcem přejít i ke zkoušce ústní.

6. Zdroje

Ministerstvo kouzel - Odbor pro dohled nad kouzelnými tvory, klasifikace rozdělení míry nebezpečnosti kouzelných tvorů

Vědomosti a inspirace z těchto hradních předmětů:

Péče o kouzelné tvory - první ročník od madam Nerys Heliabel Ghostfieldové

Žabologie - první ročník od madam Barbary Arianne Lecter

Lektvary - druhý a třetí ročník od madam Barbary Arianne Lecter

Kočka, tvor v kouzelnickém světě - první až třetí ročník od madam Tydynky Flyové

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C3%A1by

https://www.historickasidla.cz/dr-cs/540-zlate-hory.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C4%9B%C5%BEba_st%C5%99%C3%ADbra

Pomoc hlavních aktérů práce, jimiž jsou: Helmint, KVAsomila, Cathy a Chmatoušek

Vlastní zkušenosti

7. Poděkování

Velice děkuji madam Barbaře Arianne Lecter za to, že se ujala zadání této práce a také za její dosavadní výuku Lektvarů a Žabologie. Také bych ráda poděkovala madam Nerys Heliabel Ghostfieldové za zapůjčení hrabáka Chmatouška a za znalosti, které se mi při této práci staly neocenitelné. Mé poděkování patří i všem ostatním profesorům, kteří mě učili (Hekatea Centaurix, Marylin Cuthbert, Mintaka Orionis, Esperanza Milagrosa, Tydynka Flyová, a další...), všem mým aktérům a to jmenovitě Helmintovi, KVAsomile, Cathy a Chmatouškovi. A také děkuji své drahé nebelvírské koleji za neutuchající podporu, kterou mě zahrnují.