Hygge se zaměřením na čtyřnohé mazlíčky

OBSAH

1. TEORETICKÝ ÚVOD

      1.1. Co je to „hygge“?

      1.2. Hygge s mazlíčky a hygge pro mazlíčky

      1.3. Hygge se zaměřením na mazlíčky v knihách

2. PRAKTICKÁ ČÁST

      2.1. Mám mazlíčka a mazlíček má mne

      2.2. Hafoň pro krásnější den

          2.2.1. Můj hafoň yorkšírský

          2.2.2. Procházení, nad to není

          2.2.3. Druhá stránka hafoně – povaleč domácí

      2.3. Potkala jsem potkany

          2.3.1. Tři bratři v šedém kožíšku

          2.3.2. Jak mne potkani naučili snídat

          2.3.3. Vyrob si sám – kouzelník vyrobí, zoubky to doladí

          2.3.4. „Máš toho potkana rozbitého a vůbec mu to nevadí“

3. ZÁVĚR

1. TEORETICKÝ ÚVOD

V této kapitole se pokusím přiblížit téma práce čarodějům a čarodějkám méně zběhlým v kouzlech všedních dnů. Dále pak představím dvě možné interpretace tématu. V poslední podkapitole čtenáře seznámím s různými pohledy na věc z odborné kouzelnické literatury.

1.1. Co je to „hygge“?

Hygge.

Pergamen, na kterém je napsána zkouška, je očarován. Po nejistém vyslovení slůvka „hygge“ z něj zavane vůně spojená s domovem, oblíbeným nápojem, jarním vánkem. Čas kolem zpomalí, téměř se zastaví. Je čas na chvilku klidu, tiché rozjímání, pobrukování oblíbené melodie. Čas na to si vychutnat nějakou drobnou radost – či sadu drobných radostí…

Nezáleží, jestli jste kouzelné slůvko vyslovili tak jak se píše, či objevili novou vlastní výslovnost – magie se v něm ukrývá tak jako tak. Všeobecně přijímanou výslovností je „hjuge“, či anglicky přepsáno „hooga“. Slovo pochází z Dánska a jeho prapůvodní význam byl „být chráněn před vnějším světem“. Dnešní význam slova se vám pokusilo přiblížit kouzlo. Jedná se o umění na moment se zastavit v dnešním rychlém světě a užívat si drobností. Hygge je spojeno s pohodlím, nalézáním důvodů k radosti, příjemnými věcmi. Jednoduše, pro každého znamená hygge trochu něco jiného, ale tvoří pěšinku k dlouhodobému štěstí dávkovaném po kapičkách.

1.2. Hygge s mazlíčky a hygge pro mazlíčky

Zadání zkouškové práce je podáno s lehkou neurčitostí – mám práci věnovat hygge spojenému s mazlíčky, nebo spíše hygge, které vytvářím pro mazlíčky? Hygge spojené s mazlíčky znamená čas s nimi strávený, ať už mazlením nebo péčí o ně. Hygge pro mazlíčky je pak… mazlení, jejich příjemné prostředí, péče o ně.

Ač se na první pohled dvě uchopení tématu odlišují, ze zkušeností nejen mých, ale i dalších chovatelů, lze konstatovat, že je-li vztah kouzelníka a mazlíčka v pořádku, obě varianty se překrývají. Mazlení či péče o mazlíčky je pak zastavením v hektickém dni a soustředěním se na jedinou činnost – za kterou je nám povětšinou* mazlíček vděčný. Přinese chvíli klidu nám a potěšení našemu čtyřnohému parťákovi.

Dále v práci tedy nebudu tyto dva významy odlišovat. Spíše je naopak budu prezentovat jako významem shodné.

*Poznámka autorky: I přes dobré vztahy se občas péče nemusí setkat s povděkem. Příkladem budiž přeprání mazlíčkova oblíbeného plyšáka či hadříku, jehož odér připomíná již na dálku horského trolla.

1.3. Hygge se zaměřením na mazlíčky v knihách

O kouzelnických mazlíčcích toho bylo napsáno mnoho – však je jim také v knihovně věnováno několik polic v regálu se štítkem Kouzelní tvorové. Ať zvolíte jakoukoliv literaturu, je poznat, že chovatelé-autoři mají se svými mazlíčky spojeno mnoho šťastných pocitů*. Od chovatelů černovřesů a blátoplazů, kteří si nemohou vynachválit péči o rezervace a pobyt v divoké přírodě, kde si mohou dopřát zastavení a rozjímání s šálkem horkého čaje, správci dračích kolonií pak své hygge nalézají při sledování scenérií, ve kterých sídlí majestátní plazi.

Literatura týkající se běžnějších čtyřnohých mazlíčků pak často poukazuje na nový pohled na svět jejich očima a oceňuje společně trávený čas. Příkladem budiž kniha o maguárech od Mňaulisy Stříbrné, jejichž majitelka se po deseti letech chovu a obdivování životního stylu svých mazlíčků stala zvěromágem a většinu života prožila mezi svými maguáry.

*Poznámka autorky: Existují samozřejmě výjimky – kupříkladu literatura od Urica Ujetého je poněkud znepokojivá, vzhledem k autorovu zaměření chovu na pastelníčky, augurony a podobné kouzelné tvory.

2. PRAKTICKÁ ČÁST

V praktické části se budu věnovat vlastní zkušenosti s hygge se zaměřením na čtyřnohé mazlíčky. V první podkapitole představím obecnější pohled bez ohledu na druh zvířátka. V dalších dvou podkapitolách se budu věnovat mazlíčkům ze svého domova, tedy hafoňovi a potkánkům.

2.1. Mám mazlíčka a mazlíček má mne

Tato podkapitola navazuje na myšlenku „hygge s mazlíčky a hygge pro mazlíčky“, tedy na to, že už pouhé být spolu vlastně navozuje příjemnou atmosféru. Když přijdu domů a odemknu, téměř vždy se přivrtí hafoň, který předstírá, že za dveřmi čekal celý den jen a jen na mne. Druhou věcí je pak „vůně“ klece, která mne upozorní, že mé dětské přání se konečně splnilo. Ať už má kouzelník jakéhokoliv mazlíčka, při příchodu domů ho čeká malá radost – zvířecí dušička nadšená z opětovného shledání se svým člověkem.

Mít čtyřnohého (či klidně šesti, osmi či kolik-chcete-nohého) mazlíčka znamená, že se kouzelník i mazlíček těší ze společně tráveného času a blízkosti. Mazlík má v kouzelníkovi oporu, má od něj potřebnou péči i pohodlí – jinými slovy, kouzelník buduje hygge pro mazlíčka a kouzelníka samotného to těší...

2.2. Hafoň pro krásnější den

Hafoni jsou v kouzelnických rodinách jako mazlíčci velmi oblíbení – jejich přítomnost v domě zajistí skvělého hlídače i správce zahrady (neměl-li se zahradou někdo z rodiny nějaký umělecký záměr), neúnavného likvidátora trpaslíků a nejlepšího přítele, který srší energií. Život s hafoněm po boku je životem aktivním, neb tento mazlík rozhýbe i největší lenochy a povaleče. Co se hygge týče, stačí se na svět dívat hafoníma očima a sdílet nadšení z každé drobnosti...

2.2.1. Můj hafoň yorkšírský

Vzhledem k tomu, že má rodina nemá velkou prostornou zahradu, máme doma hafoně yorkšírského. Na rozdíl od běžných hafoňů je menší jak vzrůstem, tak destrukčním potenciálem. Jmenuje se Jasmína a je to malá hafoní princezna, které je ze všeho na světě nejdražší pískací míček, dlouhá procházka, čas na pospávání, vyhřívání se na slunci a moment, kdy se za vchodovými dveřmi ozve zacinkání klíčů. Ať podniká cokoliv, od aportování pískálka po chrupání v poloze „na gauči mne přejel autobus“, vyzařuje z ní pohoda a radost ze života – malá ukázka toho, jak by mělo hygge vypadat.

2.2.2. Procházení, nad to není

Jak jsem již zmínila, hafoň je tvor aktivní a tak jsou procházky naprostou nutností. Jsou dny, kdy mne Jasmínka budí, abychom si spolu vychutnaly východ slunce. Jindy se vydává pod kvetoucí stromy či do kup barevného listí. Občas rozhodne, že není nutno jít daleko a stačí se usadit do stínu stromů do čerstvě posečené trávy. Jasmínka si sama určí, že procházka toho či onoho typu je pro ni nejlepší a dovede si ji po hafoním užít. Válení se v trávě, pobíhání za kachnami v parku, lovení míčku, ale také okamžik, kdy vytáhneme lahvičku s vodou a v horkém dni dostane i venku napít, objevování nových zákoutí – tohle všechno a ještě mnohem víc jsou její malé radosti. Díky její hafoní iniciativě mám možnost si vychutnávat ty radosti s ní. Krásné barvy a vůně přírody, posezení jen tak na zemi, výhled z nového místa, čas strávený „jen tak“ na pro ostatní obyčejném místě, zpěv ptáků a šum listí na stromech, radost z toho všeho si vychutnávám hlavně díky hafoňovi, který nerespektuje žádné „dnes se mi nechce“. Když mám spoustu času, nechám ji, aby vybírala cestu sama – nehledě na to, co ji daným směrem vede. Nechám se vést a těším se na nová místa a výhledy, které spolu objevíme.

2.2.3. Druhá stránka hafoně – povaleč domácí

Doma je Jasmínka úplně jiný hafoň, nikam se nehoní, nijak výrazně se neprojevuje. Života a okamžiku si ale užívá stejně, ne-li více než venku. Nutno podotknout, že samotný pohled na ni vyvolá úsměv na tváři. Maličká hromádka chlupů, která ze spánku poštěkává a škube nožkama ve snovém honu za zajícem, leží rozvalená tam, kde to bylo zrovna pohodlné. Dvoukilový hafoň dokáže šikovným rozplácnutím se zabrat klidně celý gauč.

Jindy si vynutí umístění polštářku na místo, kam přes okno dopadají sluneční paprsky a následně se zvolna opéká, prohřívá a s vyplazeným jazykem funí – takhle si dovede užívat hřejivého slunce klidně vprostřed zimy. Moudrý to hafoň.

Dalším oblíbeným způsobem odpočinku je pak sedací vak, povětšinou opatřený jednou z mých oblíbených dek. Maličká Jasmínka se na něj vyškrábe, stočí se do klubíčka a vrtí se a vrtí, dokud se ve vaku nepropadne tak hluboko, že jsou z ní vidět jen uši…

2.3. Potkala jsem potkany

Krysy či potkani jsou spolu s kočkami a žábami oblíbenými mazlíčky čarodějů všeho věku, ba co víc, již od dávných dob mohli doprovázet studenty do Bradavic. Potkan je poměrně rozšířeným mazlíčkem i v mudlovském světě. Dokáží se snadno usadit v nejednom srdci, a jakmile si kouzelník vybuduje se svou smečkou důvěru, dokáže jej každý den překvapit a, pokud některá překvapení přijme, zahřát u srdce něco nového.

2.3.1. Tři bratři v šedém kožíšku

Má smečka čítá tři pány potkany, které jsem první dny nebyla schopná rozlišit kvůli šedým kožíškům. Přistála jim jména Remy, Pan Ponožka a Čenda. Je důležité podotknout, že pořízení potkánků pro mne byl splněný sen. Po vychytralých parťácích s dlouhými ocásky a korálkovýma očkama jsem toužila od malička. Každý okamžik, který s nimi trávím, mne tak naplňuje radostí – a že jsem schopná před klecí vysedávat hodiny a jen se dívat. Na oplátku se jim snažím vytvořit příjemný a milující domov se spoustou vyžití a dobrot – jsem přesvědčena, že každý tvor, který má kladný vztah k jídlu, si může vychutnat fíku*.

*Poznámka autorky: Fíka či fika je původně švédský zvyk pozastavit se a dát si něco dobrého (původně „přestávka na kávu“) ve společnosti přátel nebo rodiny.

2.3.2. Jak mne potkani naučili snídat

Základ krmení pro potkánky je kvalitní směs – ta má obsahuje zrní, trochu semínek, malé granulky a příměs obzvláště oblíbených sušených rybek. Než misku položím do klece, nechám každého myšáka vybrat si z nastavené misky sousto, o které se nebude muset handrkovat s ostatními. Je jedno, jestli ukořistí dýňové semínko nebo rybku, případně, jestli si nabere dva kousky čehosi do tlamičky a další trochu neohrabaně pobere do tlapek – šťastný výraz mi vždy vykouzlí úsměv na tváři.

Krom směsi je možno potkánkům dávat (s mírou) nejrůznější dobroty – zeleninu a ovoce, vařené vajíčko, nebo třeba jogurt. A právě po jogurtu se moji potkánci mohou utlouct. Vzhledem k tomu, že jsou jen tři, rozhodně nespotřebují celý kelímek, nanejvýše dvě lžičky*. Co se zbytkem? S touto myšlenkou jsem si začala míchat jogurt s vločkami a ovocem a zatímco si potkánci vychutnávají svou ranní porci, já mám svou a po dlouhých letech jsem se díky dojídání jogurtu po potkáncích naučila snídat.

*Poznámka autorky: I v případě dvou lžiček Čenda v nestřežený moment usoudí, že zbytek jogurtu na talířku pro panenky by se dal schovat na později a tak jej zahrabe do veliké hromady podestýlky...

2.3.3. Vyrob si sám – kouzelník vyrobí, zoubky to doladí

Součástí potkaního bydlení jsou různě zavěšené košíčky, látkové hamaky, tunýlky a další pelíšky všeho druhu (u nás doplněné o látkové hadříky a papírové kapesníčky). Je samozřejmě možno je koupit, ale stojí nemalý peníz a vyrábět vybavení vlastnoručně je větší zábava – pro mne se jedná o výbornou formu relaxu. Potkánci mají z hotového pelíšku radost nehledě na to, jestli jsou na něm křivé švy nebo je ustřižený nakřivo. Můžu popustit při tvoření uzdu fantazii, užít si proces a pak sledovat, jak mou práci někdo ocení. Není lepšího pocitu z dobře odvedené práce pro mne, a většího pohodlí pro potkánka uvelebeného v novém pelíšku.

S čím je nutno počítat je vlastní názor pánů potkanů. Jeden z prvních domečků byl totiž ušit bez předchozí porady s nimi – v jejich architektonickém návrhu se v něm měl nacházet ještě průchod v rohu. Pro jejich ostré zoubky žádný problém…

2.3.4. „Máš toho potkana rozbitého a vůbec mu to nevadí“

Jsem nadšená z potkaního přístupu k tomu, „co by měl správný potkan“. Už jsem se doslechla i dočetla, že potkani se vůbec nebudou zajímat o běhací kolečko. Přesto se každý večer předbíhají u dvířek z klece, aby mohli roztočit kolotoč, navzájem se z něj vystrkují a už jsem zaslechla kouzelnou větu: „Ta myš je rozbitá!“

Podobně kouzelné potkaní: „A co jako? Takhle to chci já.“ mne potkává téměř denně. Sednout si bráškovi na hlavu a nechat se fotit? Není problém! Vystrkat nehodící se kapesníčky skrz mříže? Jasně! Lehnout si do misky s jídlem na záda a cpát se? Kdykoliv…

Chápu, že potkánci nemají v hlavě hlásek, který našeptává, jestli něco nebude vypadat divně nebo nevhodně. Nebo pokud jej mají, úspěšně ho zahrabali či vystrkali z klece a nevšímají si jej. I tak je to pro mne inspirující – „protože chci“ je totiž velice dobrý důvod něco dělat a nikdo kolem do toho nemá co mluvit...

3. ZÁVĚR

Co říci závěrem? S parťákem jde všechno lépe. Ke čtyřnohým mazlíčkům se váže kouzelná věta z Malého prince: „Chceš-li přítele, ochoč si mě!“

Mazlíčci dovedou zastavit čas a ukázat všechny krásy světa. Mají své místo v lidském srdci a dělí se o všechnu svou radost a štěstí. Vnesou kouzla do obyčejného všedního dne – a konec konců, právě to je hygge.

ZDROJE

Fotografie v práci jsou archivní, tedy nebyly nutně foceny v době zadání práce, ale k tématu práce patří. Přijde mi vhodnější užít tyto starší autentické fotografie, než aranžovat prostředí pro focení identických fotek v době, kdy byla práce zadána.

Mudlovské zdroje:

What do we mean by „hygge“? (Co znamená „hygge“?) - https://denmark.dk/people-and-culture/hygge

Antoine de Saint-Exupéry, Malý princ

Kouzelnické zdroje:

Mlok Scamander, Fantastická zvířata a kde je najít

Uric Ujetý, Zpěvem ku zdraví, aneb o chovu pastelníčků

Drowsy McHill, Blátoplazi a já: od zahradních škůdců do ticha lesa

Alina Ohnivá, Týden s draky

Mňaulisa Stříbrná, Rozmluvy s Mourkem

Vypracovala Newika Shelley Lovecraft