Hranice mezi světem mudlovským a kouzelnickým bývá mnohdy velice obtížně definovatelná. Je všeobecně známo, že mudlové jsou nadmíru vynalézaví tvorové, kteří jsou schopni udělat téměř cokoliv, jen aby se dopracovali k ambicoźními zjištění, že právě popřeli existenci čar a kouzel a tyto ke svému životu vůbec nepotřebují, neb mají něco lepšího (tj. nějakou šíleně drahou technickou lamárnu). Ačkoliv existenci magie ve svých hlavách nekompromisně vytěsní, hluboko v jejich podvědomí je zakořeněna silná touha, která jim velí nezůstávat pozadu.

Ctihodný pan Darwin by měl zaručeně radost, neboť definování teorie o evolučním vývoji a její následné zabudování do školních osnov, postavilo mudly před zcela zásadní otázku. Je magie pouhá anomálie a nebo tajná zbraň evoluce s velikým potenciálem? V legendárním mudlologickém spise „Jak nevyhynout“ z pera Darwinova současníka, pana Motáka, je tato otázka rozebrána více než podrobně.

----

Pozn.: Pan Moták byl zaměstnán jako kuchař Darwinových; z kouzelnického hlediska to skutečně moták, čili nejen podle jména. Celý život pevně věřil, že jeho zaměstnavatel je se svými teoriemi prostě vedle, jak ta jedle. Moták definoval tzv. Tři pilíře Darwinova diletantství.

Zaprvé: D. zapomněl na magii;

Za druhé: knihy s úderným, dobře zapamatovatelným a optimistickým názvem se lépe prodávají, jenom chudák D. to pořád nechápe;

Za třetí: věda se opírá o praxi, netřeba se táhnout až na Galapágy.

První věta onoho spisu zní:„A Bůh mávl hůlkou: stvořil rudou šalotku, lehce ji zpěnil na pánvi... a pak dodělal ten zbytek, protože si nemohl vzpomenout na šťouchané brambory...“

---                                                                   

Pan Moták zcela mimoděk jako první z kouzelníků zabývajících se studiem mudlů na odbornější úrovni nepřímo formuloval myšlenku, že by technický pokrok mohl zachránit jistý neprogresivní způsob myšlení, ježto mudly své nositele jednoznačně předurčuje k bezpodmínečnému vyhynutí. O nekromacii se zmiňuje zdrženlivě, Adam byl stvořen, neb bylo potřeba brambory okopávat a ve finále zbavit slupky, Eva, aby posléze umyla nádobí.

(Tuhle část nemají tzv. FEMInististky vůbec rády, neboť je zpracována formou nápadně podobnou storyboardům, obrázkovým scénářům s vysvětlivkami a délkou trvání scény. Tedy znaky a pomůckami tolik typickými pro výrobu animovaného filmu. A dle Motákova svérázného výkladu Eva rozhodně nevznikla ze žebra, ani z opice, nýbrž z odpadového materiálu, jmenovitě slupek od šalotky.)

Fakt, že mudlové konečně prozřeli a bylo jim vsugerováno, že se musí svého vyhynutí chopit s kreativitou sobě vlastní výrazně uspíšil rozvoj vědy a techniky. Což napomohlo rodu homo mudla stát se pohou slepou vývojou větví homo sapiens sapiens a důmyslně se na poslední chvíli vyhnout vlastnímu vyhynutí. Urputná snaha „Nebýt méněcenný, potírat existenci magie, ačkoliv si uvědomuji, že se bez ní lidé mohou jen těžko obejít“ je alfou a omegou celého dvacátého století. Dokonce i v kontextu historických událostí, dramatických změn, společenských jevů, zvratů a převratů nade všemi okolnostmi vyčnívá vynález filmu. Animovaného filmu, nejtajnejší náhražky černé magie, která lidstvo (mudlovské i kouzelnické) fascinuje již od pradávna. A pozor – jedná se o způsob legální, všeobecně kladně příjimaný způsob obživy. Byť jeho průkopníci dnem i nocí sní o nejistém výdělku.               

Existuje celá řada zajímavých souvislostí mezi královskými disciplínami magie a výrobou animovaného filmu. Ponechme nyní stranou lektvary, alchymii a další nezbytnosti, ježto musely býti zašvindleny, zamudleny a nahrazny za účelem pořízení filmové nahrávky, kamery atd. Postříbření stříbrného plátna je záhadologická otázka, nicméně je vysoce pravděpodobné, že si herci v dávných dobách své výstupy nacvičovali před zrcadly, což zapříčinilo vznik dané nepřiliš povedené slovní hříčky.

Velmi nebezpečně se z pohledu nezaujatého kouzelníka jeví již na první pohled jasně zřetelná anlogie mezi životem kouzelníka podnikajícího v oboru nekromancie a mudlovského výtvarníka pokoušejícího se natočit animovaný film. Nedejsalazare s loutkami.

Instrukážní video: (Komaneko – first step, japonské stop-motion anime, bwahaha, odborná mudlovština namísto zaklínadel a inkantací, ehm, omlouvám se, nechala jsem se zřejmě až příliš unést)             

Nekromant i Animátor, člověk provozující vznečené umění animace, tíhne k pobytu v temných kobkách, straní se světla i zbytku světa. Na vlastní pěst proměňuje neživé materiály zpět v živé plně pohyblivé objekty, které jsou za určitých (příznivých) okolností schopni nezávislých akcí.

instruktážní video č.2:

Sweet dreams (od režisérky Kirsten Lepore)       

upozornění: tato robinsonáda může obsahovat explicitní obsah, zejména skrytou reklamu na zdravou výživu, agitku o biopotravinách s hlubším sexuálním podtextem, food porn; nevhodné pro cukrovkáře

instruktážní video č. 3

Domo-kun (haloweenský speciál)

Mno, tohle už je na hranici zesměšňování našich kouzelnických spoluobčanů, kteří se nepočítají mezi humanoidy, že?

instrukrážní video č. 4

Ze života démona, toho času ve službách anglického lorda (Kuroshitsuji ED)

Dle mých výzkumů se nejedná o pouhé transformační techniky na bázi teorií, hojně přiživované potlačeným mudlovským podvědomím a kolektivním nevědomím.

Situace je mnohem horší, mudlové animátoři se totiž neštítí ničeho a nikoho a pouští se dokonce i do ošemetné oblasti transmutace materiálů, translokace živých osob apod.  přímo před zraky televizních diváků.

Následující video je výstražné, nikoliv instruktážní (tohle doma prosím... raději... vůbec... ale vůbec...nezkoušejte)                       

Je zcela jisté, že kouzelnická veřejnost stojí před kritickým mezníkem ve své historii, neboť mudlové opět vynalezli evoluční kličku a znalost magie nahradili zhoubným sklonem k plagiátorství. Obzvláště alarmující se současný trend, který dává živnou půdu patologickému způsobu uvažování, neboť všechny výše uvedené snímky jsou určeny primárně dětskému publiku. Mudlovský dorost je oblbován již odmalička.

Na rozdíl od kouzelníků, kteří žijí spořádaným životem, se mudlové neustále pohybují po šikmé ploše,  což je opět staví před problém vyhynutí. 

Kvůli tomuto problému se však některých regionech začíná vytvářet nepěkné napětí mezi oběma demografickými skupinami. (Mudlové jsou drzí a dovolují si na nás více než kdy dříve). 

V současnosti je příliš brzy na jakékoliv odhady, ale je docela dobře možné, že se kouzelníci rozhodnou pro přijetí amatérských tvůrců mudlovských animací všeho druhu a že je skutečně pozvou do vlastních řad. Dle mého osobního (velmi optimistického) názoru budou tito mudlové postaveni na roveň domácích skřítků coby roztomilá domácí rozjařovadla. A to v horizontu nejbližších deseti let...

(Do pěti let, vzniklo-li lidstvo skutečně kvůli té červené šalotce. Hyn se ukáže.)

---                                                                 

Gita Hrdličková, Zmijozel