Student: Esperanza Milagrosa
Kolej:Nebelvír
Školní rok: zima 2012

Létání na koštětiZadané téma: Praxe a pravidla létání na koštěti v historii
Konzultant: Elle Sutherland
Posudek: Leč je Famfrpál v průběhu věků velmi ceněným dílem a hlavně spolehlivým zdrojem, ve Vaší práci jste z této knihy čerpala až zbytečně mnoho, jsou i jiné zdroje, kde je spousta zajímavých informací.

Doufala jsem, že více rozvedete, proč si kouzelníci zvolili coby létající prostředek koště, nikoli již tak hojně využívaný kotlík, tedy že vyzdvihnete výhody koštěte a úskalí jiných možných prostředků.

Co se týče košťat, nastínila jste začátek závodních košťat, ovšem co se létání týče, je zde více druhů košťat a tedy i způsobů letu, za zmínku tak stojí koště Masařka či Fambus, které není tolik známo, což je škoda.

Oceňuji, že jste zařadila pravidla pro začátečníky, co se letu na koštěti týče, ovšem postrádám běžná pravidla letu a tím i praxi, tedy nejen ta sportovní, ale pro klasickou přepravu, která jistě mají nějaké výjimky právě pro výše zmíněná košťata.

Práci z výše popsaných důvodu hodnotím známkou D - Dobré.
Hodnocení: Dobré
Hodnocení propugnatio: Vynikající
Hodnocení cogito: Vynikající


Vypracování

Historie létání na koštěti v praxi

1) Co bylo před koštětem

2) Proč právě košťata

3) První lety na košťatech

4) První typy létajících košťat

5) Pravidla pro létání na košťatech


1) Co bylo před koštětem

Historie o vývoji létajícího koštěte je mi známa už od raného dětství. Knihu Famfrpál v průběhu věků znám nazpaměť i pozpátku. Do té dávné doby někdy mezi 10. a 12. stoletím nebylo vůbec vymyšleno nějaké zaklínadlo, které by dalo kouzelníkům a čarodějkám šanci létat v lidské podobě.

Existovali sice už zvěromágové, kteří se mohli proměnit na různé okřídlené tvory či zvířata, uměli poté sice létat, ale byli jen malým procentem „takto obdarovaných“. Pokud se čarodějka proměnila úspěšně třeba v netopýra, nebylo jí to nic platné, neboť s proměnou dostala také netopýří mozek, takže v tu ránu okamžitě zapomněla, kam vlastně měla namířeno.

Levitační kouzla byla běžně známá, ale naši předchůdci se přece nemohli spokojit s tím, že budou ve vzduchu pouhých pět stop nad zemí a navíc, nebudou moci korigovat ani svůj směr.

Chce to něco víc - létat si jako ptáci, ale neobtěžovat se tomu, nechat si narůst peří a křídla.


2) Proč právě košťata

V současnosti je každá kouzelnická domácnost vybavena minimálně jedním létajícím koštětem, které považují za naprostou přirozenost. Jen málokdy si však někdo z nás položí otázku, proč se stalo koště, obyčejný předmět pro mudlovskou domácí údržbu, zrovna tím naším létajícím dopravním prostředkem? Proč nás neovlivnil Dálný východ, kde používají pro přepravu létající koberce? Proč třeba nemáme létající vany, křesla či sudy? Proč právě košťata?

Kouzelníci a čarodějky už odjakživa velmi dobře věděli, že nemohou dopustit, aby jejich mudlovští sousedé znali jejich tajemství spočívající v kouzelnických schopnostech. Mudlové by pak přirozeně chtěli, aby čáry a kouzla využili kouzelníci také v jejich prospěch. Proto byla snaha o utajení kouzelnického světa ještě hodně dávno předtím, než vešel v platnost Mezinárodní zákoník o utajení kouzel (anglicky International Statute of Wizarding Secrecy) v roce 1692 (zákoník byl schválen již v roce 1689, platit začal až o tři roky později).


3) První lety na košťatech

Podle dochovaných historických záznamů, jež zůstaly kouzelnické veřejnosti přístupné, se čarodějky a kouzelníci na létajících koťatech přepravovali už v roce 962. Dochovaný německý obrázkový rukopis ukazuje obrázek se třemi čaroději sesedajícími z košťat. Všichni tři mají ve tváři docela zatrápený a bolestný výraz.

Skotský psaný záznam pořízený čarodějem Guthrie Lochrinem z roku 1107 hovoří o „zadnici plné třísek a obrovské zlaté žíle“ čili následky krátkého letu z Montrose do Arbroathu.

Na obrázku níže můžete vidět ony důvody:

   


Tlustá a sukovitá násada, nelakované jasanové dřevo, neuměle přivázané větvičky z lískového dřeva - nic z toho nemohlo v žádném případě zaručit pohodlný ani aerodynamický let.

Kouzla, jimiž bylo toto koště opatřeno, jsou veskrze primitivní - mají pouze jednu rychlost, umí letět dopředu, stoupat, klesat a zastavit.

V té době si každá kouzelnická rodina vyráběla svá košťata sama, a proto není divu, že mezi košťaty se začaly dělat rozdíly - ať už v rychlosti, manévrovacích schopnostech či v pohodlí. Nabízet své služby ke vzájemné výměně se však čarodějové naučili až v průběhu 12. století. Když se stala košťata pohodlnější a byla už vhodnější jako dopravní prostředek, začalo se na košťatech létat spíše jen pro zábavu a ne proto, aby se čaroděj dostal z bodu A do bodu B.

 

4) První typy létajících košťat

Ačkoliv se na košťatech dle dochovaných záznamů létalo již od 10. století, první profesní výrobci košťat se začali objevovat až v průběhu 19. století, tedy o celých 9 století později. Prvotní zlom bylo především vynalezení Polštářového kouzla, jehož autorem je čaroděj Elliot Smethwyck. Stalo se tak v roce 1820 a značnou měrou to přispělo k tomu, že nyní bylo sezení (i při letu) na košťatech o mnoho pohodlnější, než kdy předtím.

Efekt polštářového kouzla, které má neviditelný efekt:

 

Ani v 19. Století však nebyla košťata, která by mohla létat větší rychlostí a v případě vyšší nadmořské výšky se jen těžko dala ovládat. Prvotní výrobci košťat se zaměřovali spíše na pěkný a líbivý design a na jistou uměleckou hodnotu, výkonnost těchto košťat však nikdy nedosáhla ani zdaleka takové hodnoty, která byla namísto toho vydávána na elegantní vzhled.

 

I. Duběnka Sedmdesát devět (Duběnka 79, v originále Oakshaft 79)

Duběnka 79 je podle dochovaných záznamů vůbec první profesionálně vyrobené koště, jenž bylo vyráběno ve více kusech a nabídnuto široké veřejnosti. Pojmenování získala dle dřeva, ze kterého je vyrobeno a také díky roku, ve kterém vznikla. Konstruktérem tohoto koštěte byl Eliáš Grimstone, původem z Portlandu. Světlo světa spatřila Duběnka v roce 1879. Měla elegantní vzhled a její velmi silná dubová násada byla jen jedna z mála předností. Co se týče dalšího vylepšení, byla popisována jako vytrvalá a její odolnost vůči prudkým větrným nárazům je přímo světoznámá.

V současné době je Duběnka 79 považována za velmi ceněný historický i sběratelský kousek. Ve famfrpálu však nikdy nenašla uplatnění, protože při otočkách ve vysoké rychlosti je značně těžkopádná a proto nebyla nikdy oblíbená u hráčů, kteří přirozeně dají přednost manévrovacím schopnostem před bezpečností.

Další sériové koště však přišlo na řadu až o celých 22 let později, což je docela překvapivé.


II. Měsíční paprsek (Moontrimmer)

Gladys Boothbyová se v roce 1901 zasloužila o obrovský skok v před, co se konstrukce košťat týče a na dlouhou dobu se zasloužila o veřejný obdiv všech milovníků košťat. Štíhlé koště mající jasanovou násadu byla pro hraní i pro potřeby famfrpálu žádanou novinkou. Tou nejzásadnější předností se však stal fakt, že toto koště dokázalo dosáhnout vyšších výšek, než kdy dřív a přitom si neustále zachovat i plnou ovladatelnost koštěte. Bohužel však Gladys nestíhala vyrábět košťata v takovém množství, aby uspokojila pohledávku hráčů famfrpálu, ti proto přešli na nový model.


III. Stříbrný šíp (Silver Arrow)

Šíp se stal tím pravým, co se dá označovat za předchůdce závodního koštěte. Dokázal letět mnohem rychleji než předchozí Měsíční paprsek či Duběnka 79 - při podpoře větru v zádech to mohlo být až 70 mil za hodinu (cca 112,6 km/h). Tento typ koštěte pochází od kouzelníka Leonarda Jewkese a i zde se stalo, že poptávka až nehorázně převažovala nad nabídkou.

Revoluční zlom ve výrobě košťat došlo až v roce 1926. Je to však ještě docela čerstvá historie, kterou už snad zdají naši prarodiče.


5) Pravidla pro létání na košťatech

V minulosti i současnosti používají kouzelníci a čarodějky košťata nejen pro dopravu, ale také k závodům, hrám či jen tak pro zábavu. Koště by v každém případě mělo odpovídat schopnostem a možnostem kouzelníka, který chce na koštěti létat. Je pochopitelné, že začátečníkovi nedáte do ruky Kulový blesk nebo Forcer 2006, ale raději mu doporučíte třeba Stříbrný šíp nebo Kometu 180.

Košťata pro začátečníky mohou být navíc speciálně upravena, zejména proto, aby poskytla letcům v začátcích pomoc a bezpečnost. Studenti prvních ročníků, kteří na svých školách navštíví povinný předmět - Létání na koštěti, ač si to neuvědomují, poslouchají přesně ty samé pokyny, jaké se objevily na začátku výroby košťat.


Základy pro létání na koštěti - začátečníci:

a) Nesmíte se bát

Koště sice některým přijde jako obyčejná (i když kouzelnicky očarovaná) věc, nicméně i koště má jistý „cit“, a to stejný, jako má třeba hipogryf nebo kůň. Pokud koště ucítí, že máte strach, nebude vás poslouchat. Je proto důležité, aby se vám nechvěly ruce nebo hlas. Musíte být zcela klidní a také sebevědomí.

b) Koště neublíží, pokud…

Jestli si myslíte, že můžete s koštětem při nějakém nevydařeném pokusu o nasednutí hodit o zem, tak jste na omylu. S koštětem byste neměli zacházet ve vzteku nějak neomaleně, protože by se vám také mohlo stát, že vás začne honit po celém place a obdaruje vás několika (a ne zrovna málo) ranami do vašeho celého těla. A to je pak docela nepříjemné, neboť už na něj nikdy nebudete moci vztáhnout ruku a pokusit se na něj nasednout.

c) Správně sedět

Jestliže se někdo začíná učit na koštěti, měl by v prvé řadě vědět, jak správně sedět. Vyskytly se i případy, kdy se někdo snažil letět na koštěti, a přitom nasednul tak, že před sebou měl ohon koštěte. A jistě si dokážete představit, že to vypadalo nejen směšně, ale také neměl šanci správně ovládat koště a dostat se tam, kam potřeboval.

Také je důležité umět sedět správně, abychom z koštěte nespadli. Sedět tzv. jako „dáma na koni“ - tedy s oběma nohama na jedné straně není zrovna bezpečné, především proto, že se obtížně udržuje rovnováha.   

d) Kouzelné formule

Začátečnická košťata potřebují tři základní kouzelné formule, jimiž se koště ovládá.

První z nich je formule Hop! - tuto formuli říkáme jako první. Ve stavu, kdy koště leží na zemi, se postavíme vedle něj. Kouzelníci používající pravou ruku jako ruku kouzlící budou mít koště po pravé straně, kouzelníci používající pro kouzlení levou ruku budou mít koště po levé straně. Kouzlící ruka se natáhne nad koště ve vodorovné poloze. Poté se řekne formule Hop! A jestliže se to podaří a formule je vyřčena správně a se vším všudy (správný důraz, ale ne tak moc jako rozkaz a také jistá zřetelnost), tak se koště vznese přímo do naší natažené dlaně.

Jakmile máme koště v jedné ruce, nic nebrání tomu, abychom ho pevně za násadu chytili oběma rukama (zhruba půl stopy od konce násady) a dali si jej mezi nohy a obkročmo na něj nasedli. Pak se lehce odrazíme špičkami bot od země a snažíme se uvést koště do rovnováhy a vodorovné polohy.

Koště pak reaguje na naše pohyby skrze toho, jak držíme násadu. Jestliže budeme chtít zabočit, stačí násadu jen trochu nasměrovat na danou stranu. Koště pak začne zatáčet. S klesáním níže a stoupáním výše je to podobné, opět stačí naklonit násadu směrem nahoru či dolů a koště se pak začne naklánět nahoru a poletí výše či dolů a poletí níže.

Jestliže budeme chtít na začátečnickém koštěti zastavit ve vzduchu, bude nám k tomu sloužit druhá z formulí pro ovládání koštěte. Formule zní Stůj! - opět je kladen důraz na zřetelné vyslovení, ale opět se to nesmí přehnat a nesmí to znít jako rozkaz. Koště se pak ve vzduchu zastaví.

Třetí formule by se dala nazvat jako přistávací. Její efekt je ten, že po vyslovení a funkčnosti se koště snese bezpečně dolů až k zemi tak, že letec z něj může bezpečně sesednout na zem. Jeho formule zní Dolů!

e) Vybavení

Začátečnická košťata jsou očarována tak, že vnímají tři výše zmíněné formule. Navíc mají bezpečnostní kouzlo, které udrží osobu na koštěti za všech podmínek. Pro snazší udržení rovnováhy jsou vybaveny držákem pro nohy, který je připevněn před koncem ohonu.


Pravidla pro létání na koštěti - historie:

Jakmile se výroba létajících košťat stala záležitostí závodů a soutěží v létání (např. při známých, dnes označovaných Historických her na košťatech), přibyla jedna starost každému Ministerstvu kouzel.

V roce 1398 byla kouzelníkem Zachariášem Mrzoutem (v originále Zacharias Mumps) zachycena hra, jež známe všichni - famfrpál. Zachariáš se snažil dávat důraz na to, že je třeba zachovávat hraní famfrpálu v tajnosti, aby se nestalo, že by létající kouzelníky na košťatech spatřil kdokoliv z mudlů.

Jeho první doporučení znělo: „Vybírejte lokality v neobydlených vřesovištích. Daleko od mudlovských sídlišť. Dbejte na to, abyste nebyli viděni, pokud se vznesete na košťatech do vzduchu. Jestliže máte v úmyslu vybudovat trvalé hřiště, postarejte se o to, aby na něj byla použita trvalá a správná kouzla na odpuzování mudlů a byla pravidelně obnovována. Nejlépe uděláte, budete-li hrát v noci.“ (1)

Jenže ne všichni si rady Zachariáše vzali k srdci. V roce 1362 musela Kouzelnická rada (předchůdce Ministerstva kouzel) zakázat konání famfrpálu v okruhu 50 mil od všech měst. To zřejmě nestačilo, protože o šest let později svůj zákaz ještě zpřísnila. V roce 1368 už bylo zakázáno hrát v okruhu 100 mil od jakéhokoliv města. Na nějakou dobu to zdá se stačilo, protože nové pravidlo bylo navrhnuto až v roce 1419. Tehdy ještě Kouzelnická rada oznámila pamětihodný výnos, který říkal: „Famfrpál by se neměl hrát nikde v blízkosti jakéhokoliv místa, kde existuje sebemenší pravděpodobnost, že by mu mohl přihlížet někdo z mudlů; v opačném případě se milerádi přesvědčíme, jak se vám bude hrát, budete-li přikováni ke zdi žaláře.“ (2)

Přijatelná bezpečnostní opatření byla prosazena až v roce 1692. V tomto roce vešel v platnost Mezinárodní zákoník o utajení kouzel (projednáván a schválen byl už v roce 1689, ale aby o něm byla zpravena všechna MK na světě, platit začal až o tři roky později). Podle MZoUK (v originále International Statute of Wizarding Secrecy) je každé MK zodpovědné za provoz kouzelných sportů v celé jeho oblasti, za kterou zodpovídá. Jako důsledek tohoto prohlášení začal v každém MK vznikat Odbor kouzelných her a sportů.

1 - Použita poupravená citace z knihy Famfrpál v průběhu věků

2 - Použita doslovná citace z knihy Famfrpál v průběhu věků

Zdroje:

Informace čerpány z knihy Famfrpál v průběhu věků (Kennilworthy Whisp). Při čerpání nebylo v žádném případě (kromě dvou uvedených citací) použito žádné kopírovací kouzlo pro psaní tohoto textu.




Snad se Vám práce bude líbit. Děkuji Vám za možnost skládat OVCE z tohoto báječného předmětu.

Esperanza Milagrosa