TŘEPETNÍK

Trepidux trepidux

Původem z rozsáhlých severských lesů, může být dlouhý i dost přes dva metry a v kohoutku dosahuje přibližně metru a půl. Tělo třepetníka pokrývá hustá, neustále se jemně chvějící šedavá srst, která ho výtečně chrání před chladem. Má čtyři tříprsté končetiny s protistojným chápavým prstem, které používá ke šplhu po skalách a trhání trávy, kterou se živí. Hlava je mohutná, s výraznými rysy v podobě dlouhých, ostře zahnutých osrstěných uší a obrovských vakovitých očních víček. Oči jsou naopak velmi malé a zrak třepetníka je na rozdíl od dokonalého sluchu a čichu mizerný. Dužnatá víčka obsahují zvláštní tekutinu s léčivými účinky, vhodnou především k ošetřování popálenin způsobených žíravými lektvary. Třepetník má výjimečně lahodné a kvalitní maso s vysokým obsahem železa a vitamínů. 

b)

Jakmile máme jedno nebo více z těchto zvířat, můžeme se pustit do dalších příprav. Budeme potřebovat spoustu rohlíků nebo podobného jiného pečiva, řezníka či školeného pickouzelníka, který nám zvíře odpraví, dále spoustu koření, konzervační lektvary, potřeby k zamrazování masa, lektvar na pálení žáhy a proti žaludečním potížím a přísady, které použijeme při přípravě zabijačkových specialit. Naprosto nezbytná je také spousta horké vody, dostatek prostoru a nádob různých velikostí.

c)

Obecný postup při porážení je zhruba stejný u všech tří běžně používaných zvířat. Pickouzelník přiloží praseti, bukvožerovi či třepetníkovi hůlku mezi oči a pronese jakési jejich tajné cechovní zaklínadlo, které jej okamžitě usmrtí. Poté nechá zvíře vykrvácet, očistí ho, oškrábe z něj štětiny či srst, rozřízne na poloviny, postupně vykuchá a rozporcuje maso. Odlišnosti pracovního postupu u bukvožera či třepetníka spočívají v detailech, například v nutnosti důkladně vymačkat obsah třepetníkových víček a pečlivě uskladnit takto získanou léčivou tekutinu či vyrvat bukvožerovi čichovo-hmatové brvy na chobotku. Jelikož bukvožer se v podstatě podobá praseti a třepetník zase krávě, i složení jejich masa je prakticky stejné.

 Navíc je například bukvožerův chobotek, který, jsa rozemlet, usušen a opět rozdrcen je nepřekonatelný při přípravě pudinků a krémových dezertů, jeho plachtovité uši, často používané v lektvarech, třepetníkova srst a také skutečnost, že jeho končetiny jsou prakticky nepoživatelné z důvodu neuvěřitelné, nevysvětlitelné a nenapravitelné tuhosti. Během celé akce byla pochopitelně vyvinuta řada zjednodušujících kouzel a lektvarů. Například, jak bylo uvedeno již výše, je možné se vyhnout časově i fyzicky náročnému spařování a odsrstnatění aplikací Vousodrtiče (recept na přípravu viz v závěrečné kuchařce). Horkou vodu můžeme získat jednoduchým ohřevným zaklínadlem, zvíře rozporcovat rovněž pomocí magie, dokonce ani krev není třeba vymíchávat ručně- postačí očarovat vařečku.  

Při kouzelnických zabijačkách se maso často kombinuje s rostlinnými produkty, s bylinkami, kořením, ovocem či zeleninou. Objemově největším výdobytkem je samozřejmě čisté maso, které se pak také vyznačuje největšími variacemi zpracování a úpravy. Zcela nezvyklé není ani upravování určitých zabijačkových produktů nasladko. K těm nejznámějším patří zabijačková polévka, guláš, tlačenka, klobásy, šunka, uzené maso, sádlo, jitrnice, dále pak neviditelná paštika, agresivní sekaná, ohnivé škvarky, bukvožerov ušatý pudink, děsivé skřepobulvy a mnohé jiné pochutiny lišící se vzájemně kraj od kraje.

d)

Dnešní doba se však spíše než k bujarým žranicím masných produktů obrací ke zdravé a tudíž především zeleninové stravě. Není proto divu, že podnikaví moderní magiči stvořili něco, co nelze při nejlepší vůli označit jinak než jako oxymóron- vegetariánskou zabijačku. Co konkrétně se při takové aktivitě vraždí? Z logiky věci tak nějak vyplývá, že se jedná o zeleninu. Je možno použít řadu odrůd obří zeleniny, avšak nejoblíbenější jsou patrně obří pulzodýně. Z takové dýně lze vytvořit až neuvěřitelné množství produktů. Dýňová šťáva, dýňová polévka, dýňové pyré, dýňová semínka, smažená dýně, dýňový nákyp, pečená dýně, dýňový koláč, nadívaná dýně, dýňová marmeláda… No a samozřejmě slupka s nepřebernými možnostmi praktického využití, především během Halloweenu. Kromě dýní se používají také cukety, baklažány, vodní melouny i jiné dobroty. Kouzelníci-vegani, frutariáni a jiná verbež zabijačky neprovozují a naopak se angažují v demonstracích za jejich zákaz. 

e)

Což nás přivádí k další nanejvýš podstatné informaci, a to je pohled na zabijačku v právních předpisech mudlovského i kouzelnického světa. Přestože je to úkon hluboce zakotvený v tradicích našich národů, momentálně se ocitl ve stavu akutního ohrožení- přinejmenším v té podobě, v jaké byl doposavad znám. Mudlovský útvar zvaný Evropská unie (pro bližší informace se prosím obraťte na odborníky z oblasti studia mudlů) ve spolupráci s Ministerstvem kouzel plánují zakázat zabijačky coby veřejnou společenskou událost na základě jakýchsi podivných teorií o hygéně. Zvěř by se sice nadále mohla mordovat, ale pouze za zavřenými dveřmi a bez možnosti přizvat ku pomoci, degustaci a zábavě sousedy, přátele či širší příbuzenstvo. A to tedy, přátelé, rozhodně není ono. 

D. 

My však necháme starosti o budoucí osud zabijaček koňovi s jeho velkou hlavou a podíváme se na konkrétní dobroty, jaké lze při této ohrožené události doposud okusit. A učiníme tak především rychle, než nám to stačí zatrhnout. Ujala jsem se role pokusného králíka a odvážně se v zájmu vzdělávání kouzelnické veřejnosti pustila do přípravy několika těchto lahůdek. A nebylo to jednoduché! Příčina tkví ve špatné dostupnosti receptů. Právě předpisy na zabijačkové delikatesy se povětšinou dědí v rodinách a na veřejnost příliš neprosakují. Ono se snad ani není čemu divit…

a)

Jako první jsem se tedy pokusila o relativně velmi jednoduchou Třepetníkovou pepřochoutku.

Servírování:

zeleninová obloha a zlatohlízová houska s rdousivcem

Ingredience:

kilo omytého a očištěného masa třepetníka, ideálně ze svíčkové, 2 lžíce soli, po 2 lžících celého černého, zeleného, růžového a bílého pepře , 2 lžíce esence z hmatolice, lžíce rozmarýnového oleje, velká levitační okurka, žlutá sladikumka, 700 gramů vařených zlatohlíz, 350 gramů polohrubé vrtohrachové mouky, 2 vejce, kostička Zázračného droždí paní Bochánkové, 50 gramů krupice, 2 lžičky cukru, lžička soli, 100 gramů drceného rdousivce.

Postup:

Dva dny před plánovanou konzumací připravíme maso. Pepř nahrubo rozdrtíme, smícháme se dvěma lžícemi soli, rozmarýnovým olejem a hmatolicovou esencí. Do opraného a očištěného masa důkladně vetřeme vzniklou pastu v silnější vrstvě a následně necháme dva dny odpočívat v lednici. Následně maso udíme horkým kouřem, přibližně 2 hodiny při 100 stupních. Hotové maso krájíme na tenké plátky. Před servírováním upečeme zlatohlízové housky. V míse rozetřeme Zázračné droždí se lžičkou cukru, přidáme na jemno nastrouhané zlatohlízy, sůl, vejce, vrtohrachovou mouku, krupici a nasekaný rdousivec. Dobře vymícháme, v krajním případě užijeme základního kouzla Ancora Mecsolatore a necháme vařečku to provést za nás.

b) Kvídovy kuriózní klobásy

Servírování:

plod kontrovníku a želé ze zavinutce a skřepotalkové kůry

Ingredience:

na 5 kilo klobás- 3 kila libového bukvožeřího masa, 2 kila bůčku, 100 gramů soli, velká lžíce mletého pepře, 3 stroužky česneku, lžíce mleté papriky, 3 cibulky plazivky, vrchovatá  lžíce mletých škrkních ocásků, lžíce mleté sušené mandragory, hrst čerstvé bazalky, půl hrsti čestvě nachytaných hltožroutů, lžíce výhonků bublinatky, lžíce semínek žaboluňky, vypraná bukvožeří střeva

na želé: pět středně velkých zavinutců, šálek kůry ze skřepotalky, želatina z kratinožek, velký plod kontrovníku, mořská sůl, kůrolezí prstíček

Postup:

Umeleme maso, přidáme na jemno rozsekaný česnek a plazivkové cibulky důkladně zbavené šupin. Hltožrouty šetrně omráčíme čuchnutím k ponožkám a ukroutíme jim hlavičky, následně dobře propláchneme, oškrábeme z nich žabinec a nakrouháme. Smícháme se solí, pepřem, paprikou, škrkními ocásky, mandragorou, bublinatkovými výhonky, nasekanou bazalkou a žaboluňkovými semínky, pak směs přidáme do masa a důkladně promícháme. Pak vezmeme vypraná střeva a cpeme do nich masovou hmotu (pokud jsme líní, vypomůžeme si samopěchovacím zaklínadlem Instipus intestinum). Každých zhruba 15 centimetrů zakroucením střeva vytvoříme jednotlivou klobásu, každé dvě potom odřízneme a zašplejlujeme. Hotové klobásy udíme zhruba při 50 stupních dva dny, dokud nemají krásně tmavou barvu.

c) Uzená bukvožeří kýta

Servírování:

ohnitlamovo-rudolibková omáčka

Ingredience:

1 kilogram bukvožeří kýty, 100 gramů hrubé soli, 4 stroužky hmatolice, 2 velké lžíce výtažku z kouzelného česneku, lžička pepře, 250 gramů mladé čerstvé ohnitlamy, 200 gramů vypeckovaných rudolibek, 2 lžíce rdousivcového oleje z prvního lisu, lžička rozmarýnového cukru, lžička čerstvých denivek, snítka plazivky, 250 ml smějankového vína

Postup:

 Utřeme oloupanou hmatolici s výtažkem z česneku, solí a pepřem a důkladně vetřeme do masa. Necháme přes noc odležet v lednici a udíme v teplém kouři asi 4 hodiny při teplotě 60 stupňů. Vypeckované rudolibky opláchneme a rozmačkáme, ohnitlamu oloupeme a nakrájíme na drobno. V kotlíku rozehřejeme olej a necháme na něm zesklovatět denivky a plazivku. Přihodíme rudolibky a ohnitlamu, asi pět minut za stálého míchání restujeme. Když jsou dobře osmahnuté, zalijeme smějankovým vínem a přidáme rozmarýnový cukr. Zmírníme oheň a zakryté pokličkou dusíme asi půl hodiny, než se ohnitlama rozvaří. Stáhneme z plamene a prošleháme do hladka. Podáváme s plátkem vyuzené kýty. 

d) Mizející mlaskosalám

Servírování:

ovocné pyré, pestřava, salát

Ingredience:

kilo bukvožeří plece, kilo zadního třepetníkového, 750 gramů bukvožerového sádla, 200 ml vody, 2 lžíce soli, lžíce bílého pepře, lžíce kmínu, lžíce drceného auguroního spáru, 2 lžíce třeného česneku, lžíce mletých škrkních ocásků, lžička neviditelné esence, vyprané střevo, po 100 gramech skákajících borůvek, řiditelných švestek, scvrklofíků, pulzodýně a dešťových ořechů, 2 lžíce cukru, mletý sušený bukvožerův chobotek, 500 ml mléka, šťáva z poloviny plodu kontrovníku, 100 gramů čerstvé pestřavy, lžička žaboluňkových semínek, lžička rdousivcového oleje, 80 gramů splešťule blátivé, 150 gramů smějankových květů, 50 gramů mladé oranžové bublinatky, lžička mleté mandragory, 2 lžíce šťávy z květu masožravé merlinie, několik kuliček nakládaného růžového pepře

Postup:

Maso nakrájíme na kostky a osolíme, necháme 24 hodin uležet v lednici. Pak jemně umeleme společně se sádlem, přidáme vodu, bílý pepř, kmín, česnek, neviditelnou esenci, auguroní spár a škrkní ocásky a necháme další den odležet. Pak pěchujeme do střeva, pečlivě zavážeme a 12 hodin udíme. Poté dvě hodiny vaříme v horké, ale NE vařící vodě a následně několik dní sušíme.