Kouzelní tvorové na našem území aneb ohrožené druhy

Na našem nevelkém území se nachází asi 10 000 druhů jednotlivých tvorů a z toho jsou asi tři stovky ohrožené, což není zas tak špatné. A z tohoto počtu je z každého druhu maximálně 100 párů žijících jedinců na našem území. Některé jsou dokonce ojedinělé, že se neneachází nikde jinde.

Území, na které se v našich končinách nachází ohrožení tvorové nejhojněji - v počtu dovršujících až 30 druhů, se nazýva údolí Kleofášovo.

Na pomyslné stříbrné laťce je poté hora Dršťka se svými 10 druhy a trojici nám krásně uzavírá prostranství rybníku Země.

Teď se ale přesuňme k území, které jsem si dovolila zvolit já - tedy Plácavu, kde je skvělá komplex několika rybníků, které obklopují Plácavské nížiny. Zároveň se tu nachází asi 10 druhů, ale nikoli celoročně, ohrožených tvoů, je to ale ojedinělý úkaz, jelikož tito se nachází právě pouze zde, a nikde jinde ve světě.

Ekologičtí aktivisté upozorňují na tuto alarmující situaci Ministerstvo kouzel, to se k tomu, ale dosud nevyjádřilo.

Nyní ale přejděme k už oněm zmiňovaným druhům, které jsem zde zaznamenala, když jsem tu onehdy byla na dovolené, bohužel ze zmiňovaných 10 druhů se mi podařilo najít pouze 60% tedy pouze 6 exemplářu :( O to podrobněji jsem je ale zmapovala, využila jsem podrobné naučné publikace a vše vám nyní předestřu.

Jako první jsem zahlédla na palouku Stokáče lítého.

Zjev: Stokáč je drobný asi 30cm vysoký tvor s tykadly zakončené malými smyslovými prstíky, které mu pomáhají se lépe zorientovat v prostoru.

Poznávací znaky: dvě tykadla, která jsou zakončena asi 10 páry smyslovými prstíky, na těchto tykadlech je mimo nich ale i jeden pár nepravých očí, které  slouží ke zmatení nepřítele.

Stokáč má dva páry končetin - vrchní a spodní, oboje jsou zakončený 4 prstíky, přičem u vrchních končetin slouží k hrabání a zadní k odhrnování hlíny.

Nápadné je i jeho zavalitější tělo utvořené k pořádnému prorážení půdy.

Potrava: Stokáči se živý převážně kousky roztavené železné rudy, která se v okoly Plácavy hojně vyskytuje. Tu si poté lijí na svoje ruce, nechají lehce vychladnout a slízají - odtud druhové Lítý.

Denní režim: Stokáči se většinu dne skrývají pod zemí, kde hloubí svoje chodby za účelem najití železné rudy. Za bouřek ale vylízají a předvádí velice krásné namlouvací tance.

Stokáče na životě ohrožije především lidská činnost - tedy návštěvy Plácavy za důvodem rekreace, stavětí stanů, které narušují zemský povrch a snižují tak kvalitu rudy.

Zde je podobizna Stokáče, tak jak ji zaznamenal pan Padřev Sekyra:

Druhým tvorem, kterého vám zde chci představit je Kulíšek lesklý.

Kulíšek lesklý je na první pohled velice sympatický tvor, který vám přiroste k srdci nejen svým roztomilým vzhledem, jeho korálkovitýma očima či kulatýma ouškama, ale také jeho kolíbavou chůzí.

Vzhled: Jak už jsme zde předeslali, Kulíšek je zavalitý tvor pouze se dvěmi končetinami a to spodními, které využívá výhradně k pohybu. Na lehce šišaté hlavě má dvě korálovitá očka, pod nimi se nachází rozložitá pusa s malými tesáky. Na hlavě jsou také ouška. Celé tělo je pokryto vrstvou alobuliana, které zajišťuje Kulíškům lesklý vzhled po celý den.

Poznávací znaky: Mezi základní poznávací znaky patří bez pochyby jeho zavalité tělo opatřené podobně zavalitými končetinami, které mu zajišťují poněkud těžkopádnou, charekteristicky kolíbavou chůzi. Dalším znakem jsou černé oči, které dokáže dokonale upřít a získat si tak přízeň kohokoli se mu zamane.

Potrava: Kulíšci jsou výhradní vegetariáni, živý se pouze oddenky některých rostlin z čeledi Břitvovité.

Denní Režim: Kuklíšek se většinu dne snaži dostat svou pomalou chůzí k potravě, poté se namáhave snaží svůj poněkud velice krátký krk co nejblíže k trávě, aby ji pak následně mohl urvat svými tesáčky.

Opět tu máme podobiznu, tentokráte od Pašíka Pátka: 

Třetím tvorem je malý hmyzáček Žebrovatka lýková

Jedná se o asi 10cm stromovou formu brouka, který má na krovkách strukturu dřeva. Na hlavě připevněna dvě tykadla, které doplňují dva páry končetin.

Vzhled: Žebrovatka je na první pohled obyčejný brouk s krovkami s motivem dřeva, dvěmi kusadly, jedním párem tykadel a dvěma páry končetin. Na druhý pohled ale můžeme vidět ještě také jeden pár očí, které poněkud maskuje na své nepříliš velké hlavě. Až na třetí pohled si ale můžeme všimnout, po lehkém ohmatání, že zdánlivý motiv není motivem, ale, že Žebvrovnatka nosí na zádech skutečně kousky dřeva a i přes to dokáže lehce polétavat.

Poznávací znaky: Poznávacím znakem je jednoznačně pár dřevěných křídel, které dosud nebyly zaznamenány na žádném jinéd tvoru.

Potrava: Žebrovatka se živý lýkem a nejradši k nemu zapíjí smůlu z ovocných stromů - především z Třeškule.

Denní režim:

Žebrovatka je aktivní pouze dvě hodiny ze dne - mezi jedenáctou až třináctou hodinou, kdy se vyleze lidově řečeno pouze "nažrat".

Podobiznu Žebrovnatky nám zachytila slečna Plevela Zmizíková:

Čtvrtým ohroženým druhem jest Řvoun pleskatý.

Tento poněkud drobný živočich, dorůstá výšky asi jen 7 cm, je pro své okolí znám především "z doslechu" jelikož, jak již jméno napovídá, dokáže ztropit docela pěkný rámus.

Zjev: Řvoun má jedno velké oko uprostřed kulaté hlavy, na ní má také doširoka prořízlou pusu. Je k podivu, že má tak velké uši, když tak řve (vědci odhadují, že se nejspíše neslyší, jelikož by jinak musel hned ohluchnout). Dále má opět dva páry končetin - poněkud krátkých k poměru k jeho tělu.

Poznávací znaky: K jeho poznávacím znakům patří především a jedině jeho pronikavý hlas, kterým těší své okolí až 7 hodin děnně.

Potrava: Řvou se živý menšími tvory než je on z čeledi Pištíkovitých - ty nejdříve omráčí svým hlasem a poté spořádá.

Denní režim: S přestávkami dokáže řvát až dvanách hodin denně, které mu zajistí potrabu, od toho se také dále odvýjí jeho denní rytmus. Pokud je najezen, dokáže být docela příjemný společník a dobrý rodič.

Podobizna od Salamandra Pálího:

Dalšími tvory jsou:

Pěnonice lvounská - tato je význačná svými ostny po celém hřbetě, má čtyři končetiny bez drápů, živý se všžravě.

Bubliník očkatý - tento se dokáže vznášet po dobu až deseti vteřin, živý se především chemickými výpary.