Student: Aya Watanabe
Kolej:Havraspár
Školní rok: zima 2019

Magie slovaZadané téma: Magie slova ve famfrpálu
Konzultant: Lilien Emity Meissed
Posudek: Milá slečno Ayo,
bylo mi ctí nahlédnout do tajů famfrpálové magie slova pomocí vašeho vypracování. Potěšilo mě, že jste čerpala z našich hodin a taktéž chválím zakomponování citátů, které mnozí dobře známe.
Hezky jste začala vysvětlením pojmu „magie slova“, s tím nemohu než souhlasit. Je to zbraň i pohlazení, ale teď k famfrpálu.
„A dost!“ jste víceméně vysvětlila, je potřeba umět to říct jak týmu, tak ale i sobě. Pokud vidím, že někudy cesta nevede, musí kapitán zastavit a změnit pomyslný směr ať už se jedná o přístup k týmu nebo třeba o taktiku. U slova „musím/musíš“ nesmíme zapomínat na správný kontext, ale také je třeba najít takové „musím“, abychom to nevnímali, jakože něco bezpodmínečně musíme, ale že i přesto, že musíme, tak vlastně i chceme. Je to hezká záměna, která v motivaci pomáhá dojít k cíli. Tak tedy pamatujte: musím=chci=rád bych. U věcí, které nechceme a přece musíme, se prostě nedobereme vytouženého výsledku ani omylem, bude to pořád jen nějaký… polotovar.
Moc se mi líbí vaše přirovnání hesla: „Vidím světlo, vážím si tmy“ ke skladbě famfrpálového týmu a zásluh v něm. Je to rozhodně zajímavá myšlenka. Ohledně slova „děkuji“ není nejmenší pochyb, že i ve famfrpálu má své místo. Jsem ráda, že si to uvědomujete.
Máte pravdu, slovo „chci“ je velmi rozmanité slovo, které může vyzařovat touhu, potřebu a vlastně i směřovat naši cestu. Ovšem musíme ho obohatit o správně spárovaná slovíčka, ale především o správnou emoci. Je to jako chtít a dupat nožičkama anebo chtít a dělat to, co nás k tomu dovede. Těší mě, že i slovo „odpuštěním zažehnout svíci“, si našlo místo ve vašem famfrpálovém vypracovaní, našla jste pro to dobrý příklad. Odpouštět by se mělo, pokud je pro to pádný důvod a pochopení.

Když už jste ve vypracování zabrousila do náplně našich hodin, u ústní zkoušky by mě zajímalo, zda byste dokázala do famfrpálu interpretovat ještě další „hesla“ a to: „Nenávist je trn v oku“ a „Začátek a konec, konec a začátek“. Zamyslete se nad tím, určitě se k tomu dostaneme.

Těším se, až se uvidíme na ústní zkoušce a děkuji za pěkné vypracování písemné části. Uděluji vám známku Vynikající.

Lilien Emity Meissed
Hodnocení: Vynikající
Hodnocení propugnatio: Vynikající
Hodnocení cogito: Vynikající


Vypracování

Ohavně vyčerpávající celočarodějné exameny

Magie slova ve famfrpálu

Magie slova

Aya Watanabe
7. ročník, Havraspár

Obsah

1.0 Úvod
2.0 Magie slova
   2.1 A dost!

   2.2 Musím

   2.3 Vidím světlo, vážím si tmy

   2.4 Pomůžeš mi, prosím?

   2.5 Děkuji

   2.6 Chci!

   2.7 Odpouštím Ti
3.0 Závěr
4.0 Poděkování

1.0 Úvod

Cílem této práce je seznámit čtenáře s magií slov při famfrpálu. Jak jistě všichni víme, famfrpál je velmi oblíbený a navíc nejvíce hraný sport v kouzelnickém světě. Je při něm kromě spolupráce důležitá také komunikace. A právě o té celá tato práce bude. Postupně vám představím několik frází, které jsem si odnesla z hodin Magie slova, a vysvětlím jejich magii ve famfrpálu.

2.0 Magie slova

Slova jsou naší mocnou zbraní a jejich nevhodná volba může mnohdy někomu ošklivě ublížit, aniž bychom si to uvědomili. Magie slova přesně tohle studuje. Obor se zabývá hodnotou, vyzněním a celkovým významem určitých slov. Slova se používají všude, máme jich nekonečnou zásobu a bez nich bychom se skoro nedomluvili. Musíme si ale dávat pozor, jak se pomocí nich budeme dorozumívat, protože, jak říkám, slova jsou někdy mocnější než samotné činy. Nakonec si dovolím citovat profesora Albuse Brumbála, který podstatu slov vystihl naprosto dokonale.
„Slova jsou, podle mého ne tolik skromného názoru, naším nejvíce nevyčerpatelným zdrojem magie. Schopná způsobovat zranění i napravovat. je“

-Albus Brumbál, Harry Poter a Relikvie smrti

2.1 A dost!

Fráze „A dost!“ je ve famfrpálu skoro nepostradatelná. Každý kapitán si musí umět zjednat pořádek, učinit přítrž jakýmkoli výtržnostem a jednoduše utišit rušivé elementy. Toho docílí právě použitím této fráze. A nemusí se vůbec bát být u toho rázný a důrazně vyjádřit svůj požadavek klidu. Jedině tak si kapitán může získat autoritu a nebude mu pak kydáno na hlavu. Ovšem tuto frázi není radno používat příliš často. Někdy je lepší nechat hráče dělat neškodné vylomeniny a neokřikovat je za každé maličkosti, pokud to není nezbytné. To pak z toho člověk vyjde jako příliš přísný a upjatý a takové šéfy nemá nikdo rád a moc podřízených jim nezůstává.

2.2 Musím

Ač se říká, že člověk nemusí nic než umřít, dovolím si nesouhlasit. Člověk musí dělat spoustu jiných věcí, než jen umřít. A při famfrpálu je těch věcí opravdu hodně. Hráči musí pilně a pravidelně trénovat, účastnit se zápasů, vařit lektvary, které jsou při famfrpálu potřeba a v neposlední řadě také docházet na kolejní tréninky. Ale jak toho kapitán docílí? Použitím právě slovíčka „musím“. Je to sice slovo, které vyzní až příliš absolutně, ale když se použije v dobré větě, dokáže skvěle motivovat. Jen se to nesmí přehánět, aby to nevypadalo, že kapitán sype jeden rozkaz za druhým. Takového kapitána hráči přestanou brzy poslouchat, protože lidem není příjemné slýchávat jen samé rozkazy.

2.3 Vidím světlo, vážím si tmy

Aneb bez jednoho nebylo by druhého. Toto heslo perfektně sedí na složení týmu. Vezměme si třeba příklad famfrpálového zápasu ukončeného chycením Zlatonky vítězným týmem. Za jeho výhru nejvíce ocenění, chvály a potlesku schytá většinou jen chytač, který Zlatonku chytil. Ale vyhrál ten zápas opravdu jen on? Samozřejmě, že ne. Podílel se na tom celý tým. Bez odrážečů, nebylo by času pro chytačovy zákroky, bez střelců nebylo by obrany brankářových branek (v případě, kdy střelci jsou natolik silní, že k camrálu nepustí střelce protivníkova týmu) a bez brankáře nebylo by tak dobrého skóre.
Toto heslo mohu dokonce doplnit i o vlastní zkušenost. Během jednoho zápasu s Nebelvírem náš chytač Edmund Heusinger dvakrát neprolétl úspěšně překážkami a nahrál tak protivníkovi k chycení Zlatonky. Situaci však zachránily naše dvě odrážečky Angela QuickBow a Mona Phillips, které okamžitě shodily hlavního chytače Nebelvíru a hned po něm i jeho náhradníka. Nebelvír pak nemohl nějakou chvíli obsadit post chytače a Edmund tak získal čas na navrácení Zlatonky do původní pozice před dvěma neúspěšnými průlety. Krásně se zde ukázalo, že tým tvoří opravdu všichni a na výsledku zápasu se podílí každičký hráč, co v zápase hrál.
Tato fráze se týká ale spíše protikladů, které jsem vlastně výše jmenovala. Jako protiklady můžeme ve famfrpálu chápat brankáře a střelce, protože mají každý opačný cíl a šlo by takto označit právě i chytače a odrážeče, kteří jsou svoji vzájemní protivníci v zápase. K tomuhle všemu jsem si opět našla citát ze světa Harryho Pottera, který skvěle popisuje famfrpálový tým.
„Budeme silní jen tehdy, jestliže dokážeme být jednotní, a budeme slabí, jestliže se nedokážeme dohodnout.“

-Albus Brumbál, Harry Potetr a Ohnivý pohár

2.4 Pomůžeš mi, prosím?

Spolupráce je po komunikaci ve famfrpálu to nejdůležitější. Bez jediného činu vykazujícího spolupráci bychom nemohli tvořit tým. V týmu si lidé navzájem pomáhají a to z nich právě ten tým tvoří. V mém týmu stačí tuto frázi jen zašeptat a hned se na vás sypou odpovědi typu „Ano“, „Jasně“ či „Určitě.“ Bez pomoci druhých by žádný famfrpálový hráč nebyl tam, kde teď je.
Ukažme si to na prostém příkladu použití Lektvaru rozvahy. Tento lektvar vám po dobu deseti minut zdvojnásobí zisk zkušeností, a jakmile jej někdo má, snaží se ho využít na maximum. Pokud se jedná například o střelce, brankář mu pomáhá tím, že chytá úmyslně na opačném konci brankoviště, aby střelec získal větší počet zkušeností za úspěšnou střelu.
Tohle je ten nejmenší zárodek spolupráce, který ve famfrpálu najdete. Ovšem setkáte se i s pomocí, aniž byste si o ní řekli a to je na tom to nejhezčí. Vůbec se tedy nebojte využívat tuto frázi, lidé z týmu jsou většinou zkušenější, vědí toho více a rádi tyto své znalosti využijí k prospěchu těch, kteří jejich pomoc potřebují.
Od pomoci je zde samozřejmě hlavně famfrpálový kapitán a jeho zástupce, kteří pomáhají ještě dříve, než se stihnete zeptat. Nejspíše jsou obdařeni jakýmsi speciálním citem rozpoznat zoufalost a nevědomost a v pravou chvíli vás jich zbavit. Nezapomínejte ale, že pokud si o pomoc žádáte, měli byste poprosit. Je to slušnost a také tím vyjádříte úctu k osobě, kterou o pomoc žádáte. A hned, jak se vám pomoci dostane, nezapomeňte také poděkovat, protože poděkování dělá zázraky, jak už napovídá nadpis dalšího odstavce.

2.5 Poděkování dělá zázraky

Slovo „Děkuji“ dělá zázraky všude, nejen ve famfrpálu. Jakmile pro vás někdo něco udělá, pomůže vám, něco vám vysvětlí, pochválí vás, nezapomeňte mu poděkovat a ukázat mu tak vaši vděčnost a slušné vychování. Věřte, že ač je to jedno pouhé slovo, umí neskutečné věci. Já jsem se naučila jej používat celkem hojně a za celé čtyři roky, co funkci famfrpálového kapitána havraspárské koleje zastávám, by nebyl jediný kolejní trénink, na jehož konci bych nepoděkovala hráčům za jejich účast.
Kapitán by měl ukázat hráčům, že jejich účast na kolejních i individuálních trénincích pro něj opravdu něco znamená a že to nebere jako samozřejmost, protože to samozřejmost rozhodně není. To samé platí i o zápasech, na které plno lidí vstává brzy ráno ve svém osobním volnu, a místo dostatečného spánku přijdou pomoct koleji. Ani zápasy ani tréninky nejsou jejich povinností, ale přesto velká řada z nich to přesně takto bere. Já jako kapitán jim všem nebudu moci nikdy vyjádřit celou svoji vděčnost, ale každým vyslovením „Děkuji“, jsem tomu čím dál blíž.
Slovo „Děkuji“ by však nemělo zaznívat jen ze strany famfrpálového vedení, ale také ze strany hráčů. Vděčnost by měla být oboustranná. Hráči by si měli vážit práce kapitána a jeho zástupce a za jejich činy jim také občas poděkovat. Protože i oni si poděkování zaslouží a věřte, že prosté „Děkuji“ jim může zlepšit celý den, mluvím z vlastní zkušenosti.

2.6 Chci!

Cílem každého famfrpálového kapitána a jeho týmu je vyhrát Famfrpálový pohár. To ale ovšem není tak jednoduché a nelze prostě říci „Chci pohár“ s očekáváním, že tu do pár vteřin bude. Nebude. Je tolik věcí, které by člověk chtěl, ale musí si na ně počkat. Já ze začátku své kapitánské kariéry také chtěla kompletní famfrpálový tým, který se nebude skládat jen ze základní sestavy a minima náhradníků. Bez práce to ale nešlo a takový tým jsem získala až po nějakém čase. Jak se říká, bez práce nejsou koláče. Pro každý úspěch se musí něco udělat, nic nepřijde samo, nic nespadne z nebe, nic se samo neudělá. Není radno používat slovíčko „Chci“ příliš často. Takový člověk je pak přirovnáván k malému dítěti, které prosí svou matku v obchodě, ať mu koupí tuhle či onu hračku, protože jí chce, chce a chce.
Když to zasadíme do prostředí famfrpálu, ocitneme se například v situaci na začátku kolejního tréninku, kde si hráči volí, jaký post budou dnes hrát. Je nevhodné si pořád jít za svou s tím, že „Chci střelce, protože jsem na něm dlouho nebyl a tahle tam byla už tři tréninky v kuse.“ Kapitán má své důvody, proč na tom střelci tahle byla už tři tréninky v kuse a vy jste tam nemohli. Váš požadavek však jde kapitánovi předat i vhodnější a slušnější formou, například: „Mohl bych prosím na střelce? Už jsem tam dlouho nebyl.“ Je možné, že i tak vám kapitán nevyhoví, protože místo bude zaplněné někým, kdo jej potřebuje v tu chvíli více, ale aspoň budete působit více vychovaně a kapitán si o vás udělá lepší obrázek. Příště vás tam třeba pustí, když ho slušně poprosíte a neurazíte se, pokud místo vás dosadí na post někoho jiného.
Slovo „Chci“ je ze všech tady zmíněných mé nejméně oblíbené, přesto jej ale také často používám. To každý z nás. Musí se s tím ale opatrně a nesmíme zapomínat toto slovo doplnit o „prosím“ a „děkuji“, jinak budeme opravdu vypadat jako to malé umíněné dítě.

2.7 Odpouštím Ti

Umění odpouštět je nad všechna umění lidí. Člověk není tvor neomylný a to ani mudla, ani kouzelník. Každý děláme chyby, ze kterých se následně učíme. Člověk by však měl umět odpouštět nejen své chyby sobě, ale i ostatním ty jejich.
Ve famfrpálu by tuto vlastnost měl mít především famfrpálový kapitán a jeho zástupce. Hráči se často dopouští chyb, hlavně ti noví, co tento sport dělají poprvé. Pokud se nejedná o velké chyby, nechť to kapitán jen s klidem přehlédne a upozorní na chybu dotyčného jedince.
Není však radno chyby přehlížet úplně. Dotyčného se musí na chybu upozornit, vysvětlit mu, co udělal špatně, jaké by to mohlo mít následky za jiných okolností a v neposlední řadě mu také sdělit, jak se chyby vyvarovat a jak to příště udělat jinak a správněji.
Kromě kapitána a zástupce by měli umět odpouštět i hráči. Je velice pravděpodobné, že jim hru nějakým způsobem pokazí či naruší jiný hráč, který právě něco poplete. Místo toho, aby se na něj postižený hráč obořil a za jeho chybu mu vynadal, by ho měl na chybu upozornit a říci, že se ve výsledku nic neděje, pokud nebyl přestupek nějak závažný. Takové odpuštění jakékoli chyby může vést k začátku nového vztahu či pokračování toho již existujícího. Držím se hesla, které jsem si odnesla z hodin Magie slova, „Odpuštěním zažehnout svíci.“, ono to odpuštění totiž mnohdy tu svíci opravdu zažehne. Absence onoho odpuštění však může již hořící svíci zhasnout a už ji nemusí nikdy víc nic rozsvítit.

3.0 Závěr

Na závěr bych chtěla říci, ať si dáváte pozor na to co a hlavně jak říkáte. Sama mám vlastní docela nepříjemnou zkušenost, kdy jsem jeden čas nevolila správná slova a některým lidem to ubližovalo. Byla jsem však na své chyby velmi důrazně upozorněna a po prvotním šoku, kdy jsem nechápala, že má slova byla až tak ofenzivní, jsem se z chyb ponaučila. Mně totiž mnou volená slova přišla v pořádku, ale očividně jsem si dostatečně neuvědomovala jejich sílu v kontextu dané situace, a pak to napáchalo více škody než užitku.
Nakonec jsem si z toho všeho ale odnesla jen to dobré. Zlepšily se vztahy mezi mnou a druhými lidmi, cítila jsem se lépe a i mi připadalo, že reaguji příjemněji, když si dám na volbě slov více záležet. Není ovšem nic špatného na tom být napomenut za své chování a hlavně vyjadřování. Každý jsme jiný a každý i jinak chápeme právě ona vyřčená či napsaná slova.
V psaném projevu navíc dochází mnohem snadněji k různým nedorozuměním, ale to je v pořádku. Proto se musíme naučit pochopit magii slov a volit ta správná, abychom i v psaném projevu dokázali vyjádřit svůj momentální postoj. Zvlášť na naší škole čar a kouzel se nám ta magie slova bude hodit.
Na závěr závěru si opět dovolím použít sitát ze světa Harryho Pottera, který del mě výborně vystihne post famfrpálového kapitána a jeho zacházení s jeho týmem.
„Pokud chceš vědět, jaký někdo doopravdy je, všimni si, jak se chová ke svým podřízeným, ne k sobě rovným.“

-Sirius Black, Harry Potter a Ohnivý pohár

4.0 Podkěování

V neposlední řadě bych zde ráda paní profesorce Lilien Emity Meissed, která mě provedla dvěma ročníky předmětu Magie slova a z jejíž výkladů jsem si vypůjčila fráze a slova, co jsem v práci zasadila do famfrpálového prostředí. Také jí děkuji za možnost složit zkoušky OVCE zrovna z jejího předmětu.