Dobrý den slečno,

posílám Vám vypracování zkoušky OVCE z předmětu Žabologie s tématem Žába v životě kouzelníka.

Žába v životě kouzelníka

1.0 Vymezení žáby
 

Abychom mohli vůbec začít mluvit o žábách a jejich vlivu na život kouzelníka, musíme nejdříve přesně vymezit, co to žába je. Exsitují totiž dva druhy žab, a oba je lze označovat za "žábu" a jeden žabolog nikdy neví, o kterém druhu se zrovna mluví.

1.1 Žába pravá

První druh je ten klasický, všem známý mudlovský druh žáby. Mezi žabology označovaná jako Žába pravá. Esovité velké zadní nohy, menší přední nohy, bezzubé, barevně na škále mezi zelenou a hnědou. Mudlovská literatura je popisuje následovně: Žáby (Anura, syn. Salientia) jsou jedním z řádu bezocasých obojživelníků. Ocas mají pouze pulci, který se při proměně (metamorfóze) vstřebává do těla. Často mají dlouhé, dobře vyvinuté zadní končetiny, přizpůsobené k plavání nebo ke skákání, pro žáby charakteristickému způsobu pohybu. Živí se nejčastěji hmyzem.

1.2 Žába levá

V řadě druhé je tu "naše" kouzelnícká Žába levá, která je popisována jako tvor velikosti ježka, s osmi mohutnýma nohama s lakovanými nehty na konci, jedním velkým stopkovitým okem podobné tomu lidskému, které má velice výrazné řasy a maskovací tělo v barvách duhy. (viz přiložený obrázek) Rád bych se také chvíli pověnoval zubům Žáby levé. Učená literatura a madam Lecter tvrdí, že zuby žab jsou velice ostré špičáky, které jsou porostlé mechem. Zajímavé je, že ačkoliv Levá žába vypadá jako krvelačný tvor, je to přitom velice mírumilovný býložravec. Zatím nebylo osvětleno proč, ale zuby tohoto stvoření jsou jedním z nejtvrdších materiálů na planetě. To je zajímavé hned ze dvou důvodů: jednak, k čemu býložravá žába potřebuje takto neskutečně pevné zuby, druhak jak je možné, že tělo býložravce dokáže vyprodukovat takto pevnou látku? Doufejme, že tyto otázky budou v nejbližší době zodpovězeny, odpovědět na ně totiž není předmětem naší dnešní práce.

2.0 Kouzelníci se žábami

2.1 Historie

Jistě nemusím zdůrazňovat, že žáby zde v kouzelnickém světě jsou přibližně stejně dlouho jako my, kouzelníci. Naše historie se tedy musí bezpochyby propojovat. A toto zasahuje i do světa mudlů. Je nutno zdůraznit, že vztahy mezi kouzelníky a žábami nebyly vždy zcela mírumilovné. A dokonce došlo i k jednomu velkému vojenskému střetu, který dokonce zasáhl i mudlovské dějiny a tento střet byl částečně zhudebněn Tomášem Klusem zde.

Ovšem je nutné uvést jisté části na pravou, kouzelnickou míru. Především část, kde zpěvák zpívá:

Je tma a kolem nic není,
snad jenom v místech,
kde dřív byla víra,
cosi jiskří a síly sbírá,
když spolkne to žába.

Pravdou je, že souboj se odehrál v podvečer, takže když bylo dobojováno, skutečně byla tma a kolem nemuselo být nic vidět. Co už ale pravdou není, jsou následující tři verše. Jistě něco mohlo jiskřit, třeba zoufalý kouzelnický voják hledající pomoc, ale po tak strašně prohraném boji, nic síly sbírat nemohlo. A žába zcela jistě nemohla jiskry polknout, vždyť je to téměř vodní živočich a od zdrojů tepla, jakožto i jisker se musí držet dále. Polknutí jisker by pro žábu byla jistá smrt.

Od této bitvy, která byla zdrcující pro obě strany se vztahy kouzelníků a žab jen zlepšují a to dokonce do takové míry, že žáby žijí společně s určitými kouzelníky v jedné domácnosti.

2.2 Vybírání

Žáby sice žijí s některými kouzelníky od jejich narození až po jejich smrt. Žáby a kouzelníci totiž mají přibližně stejnou dobu života.

Jak je všeobecně známo, žáby si vybírají kouzelníka, kterým budou žít. Nikoliv, že si kouzelníci vybírají žábu. Osvojení žáby není snadný proces. Je dokázáno, že větší pravděpodobnost osvojení nastává u dvojic (kouzelníků a žab), které jsou narozené stejně. Spíše než na dny, se rozdíly počítají na hodiny. Čím blíže jsou časy narození u sebe, tím je pravepodobnější úspěšné osvojení žáby.

2.2.1 Mechanismus osvojení

Pokud má kouzelník dobré předky, které mají s žábami nějákou spojitost, je možný pokus o její osvojení. Samozřejmé je nalezení správné dvojice kouzelník-žába. K samotným pokusům o osvojení se většinou připouští při rozdílu v časech narození o 10-15 minut. Při větším rozdílu se pokus o osvojení nepřipouští.

Pokud je osvojení povoleno příslušným orgánem Ministerstva kouzel, je kouzelník představen žábě. Toto se odehrává většinou během 4-5 roku života. Prvotní představování je odehrává velice podobně jako seznámení s Hypogryfem. Každé seznámení se odehrává jinak, tedy není možné generalizovat. 

Zda bylo osvojení úspěšné, či nikoliv lze poznat poměrně snadno. Pokud žába kouzelníka následuje v jeho cestě, povedlo se. Pokud nenásleduje, nezdařilo se.

2.2 Dospívání

Mezi osvojenou žábou a kouzelníkem vzniká velice silné pouto. Oba ovšem prochází pubertou přibližně ve stejnou dobu, tedy je možné očekávat dočasné zhoršení vztahů. 

Žáby okolo 13 věku života začínají procházet výrazným názorovým zráním. Názorové roztržky mezi kouzelníkem a žábou nejsou tedy nijak neobvyklé. Doba dospívání je také jediným okamžikem, kdy je možné, že dojde k rozpadu vztahu. Ovšem to není nijak obvyklé. Nedávná studie zmiňuje rozpad vztahu pouze v jednom ze 100 sledovaných případů.

Po přejití tohoto krizového období se vztah mezi oběma prohloubí.

2.3 Ranná dospělost

Doba ranné dospělosti je většinou čas, kdy si kouzelník najde družku, či obecně protějšek. To samé platí i pro žáby. Samozřejmě nelze obecně uplatnit předpoklad, že spolu mohou žít pouze žáby kouzelníků kteří jsou “spolu”. Vzhledem k tomu, kolik kouzelníků a kouzelnic si žábu osvojí, bylo by udržení populace doma chovaných žab velice nepravděpodobné. Splodit potomka mohou jakékoliv dvě žáby opačného pohlaví.

2.3.1 Snůška

Doma chované kouzelné žáby mají podobný vývojový cyklus jako žáby běžné.

Samička naklade velké množství vajíček, které následně samec oplodní. Z vajíček ve vylíhne pulec. Pulec se dlouho vyvíjí ve vodě. 

Po devíti týdnech se pulec už podobá malé žabičce s dlouhým ocasem. Dobře vyvinutý ocas slouží jako zásobárna živin, potřebných k vývoji a postupně se zkracuje. Tou dobou se už pulci - budoucí žabky shromažďují na okrajích rybníka. Po dvanácti týdnech se ocas zkracuje na krátký pahýl, až docela zmizí. Celý vývoj živočicha trvá obvykle 12-16 týdnů, jeho dobu výrazně ovlivňuje teplota vody a potravní nabídka. Pulci žijící v chladnějších krajinách nebo vyšších polohách mohou dokonce přezimovat a v žábu se promění až v následujícím roce.

Toto je zcela identické s žábi známými mudlům. Kouzelnické žáby se ovšem vyvýjí do větších rozměrů, než ty mudlovské. Zatímco žáby mudlovské váží od několika gramů po maximálně 350 gramů, ty kouzelnické většinou mají kolem 1-1.5 kilogramu a jsou velikosti ježka.

2.3 Dospělost

Poté, co se kouzelník i žába usadí, se teprve naplno projeví vliv žáby na kouzelníka. Naplno se rozvine kouzelný potenciál žáby. Ta svému partnerovi dlouhodobě zlepšuje zdraví a i sílu jeho kouzel. Z tohoto důvodu jsou jedni z nejlepších soubojových kouzelníků světa právě ti, kteří vlastní žábu.

2.4 Stáří

Kouzelníci, kteří vlastní žábu se většinou dožívají vysoce přes 90 let věku, stejně tak jejich partneři žáby. Pokud je kouzelník či žába násilně zabit, jejich protějšek umírá do 14 dní. Pravděpodobně je to způsobeno velice úzkým poutem, kterým jsou spojeni. Stejně tak při přirozené smrti stářím.

3.0 Závěr

Žába kouzelníka provází již od ranného dětství. Jejich společně pouto je velice silné. Úkolem nás, žabologů do budoucna bude udržení populace žab a rozšíření jejich počtů. Pravděpodobně se časem nebyhneme povolení pokusů o osvojení i těm kouzelníkům, jejichž rod s žábami žádnou spojitost nemá.

To už nám ale ukáže jen čas.