Milá Nebelvírská studentko!

Jelikož máte za sebou tři roky bylinkářství a tím pádem i základní znalosti Bylinkaření, vydejte se na průzkum do Vašeho okolí!

Jakmile ho úspěšně provedete, informujte mě o Vašem poznání.

Tudíž...

Téma: Bylinkářství v mém okolí

Jak téma provedete či na jaké okolí se zaměříte, to už je zcela na Vás!

Hodně zdaru a pevné nervy, zvlášť při dnešním počasí.

Dobrý den,
děkuji za zadání zkoušek OVCE. Doufám, že budete s mým vypracováním spokojen.
 
V úvodu připomenu sbírané části bylin a přípravu k použití. Vzhledem k častým prochladnutím a dalším projevům viros v tomto období jsem se rozhodla uvést jednu část zkoušky jako bylinky pro podporu zdraví při nemocech běžných v zimním období. U mudlovských rostlin kratičký výpis nenahrazuje plný popis rostliny a další náležitosti, pouze základní údaje, které potřebuje nemocný znát. U kouzelnických, méně známých, je popis o něco podrobnější, ovšem plné informace získáte v knize od Vladimíra Všudyvšetečky: Kouzelnické byliny všude kolem nás.
 
 
K léčení se používají nejrůznější části bylin. Mezi sbírané části bylin (drogy) patří:
Kořen (radix), oddenek (rhizoma), hlíza (tuber), cibule (bulbus), dřevo (lignum), kůra (cortex), nať (herba), list (folium), květ (flos), plod (fructus), semeno (semen), pupen (gemma), plodnice (carposoma).
 
Zněkteré způsoby použití drogy:
Výluh (macerát) – droga se za studena přelije převařenou, odchladlou vodou a po předepsané době scedí
Nálev (infusum) – droga se přeleje vřelou vodou, nechá se vyluhovat a scedí
Zápar – droga se přelije vřelou vodou a nechá vylouhovat pod pokličkou
Odvar (dekokt) – droga se vaří po určitou dobu
Tinktura – tekutý výluh rostlinných látek získaných extrakcí alkoholem
Čerstvé šťávy, mastě, bylinná vína, bylinné octy apod.
 
 
Každá bylina obsahuje jiné látky, pro které si ji ceníme. Mezi ně patří: alkaloidy, flavonoidy, fytoncidy, glykosidy, hořčiny, sacharidy, silice, třísloviny, vitamíny, oleje a tuky.
Abychom předešli záměně s jinými bylinami, sbíráme pouze ty, které bezpečně známe. Byliny je třeba sbírat ve správném období růstu, což bývá u nadzemních částí od počátku květu do růstu plodů. Podzemní části rostliny bývají obvykle sbírány spíše v době vegetačního klidu. Bylina nesmí být poškozená ani jinak napadená škůdci. Je vhodné se o místo výskytu bylin starat, neponičit ho a zanechat část bylin na místě, aby do příštího roku zregenerovalo.
Sušení by mělo být pozvolné na dobře větraném místě bez přístupu ostrého světla a hmyzu.
 
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)
Lidové názvy:  svícen, Petrova hůl, svíce královská, psí ocas, kruželice
Sbírané části:
květ – koruna bez kalichu, sběr obvykle hned po rozkvětu po ránu po oschnutí ranní rosy
list – do protiprůjmových směsí
Nejdůležitější obsažené látky: saponiny, třísloviny, sliz, flavonoidy
Použití: čaj ve směsích (stejné díly divizny, černý bez, lípa), nálev zevně
Čaj z divizny podporuje vykašlávání, působí močopudně. Zevně používané obklady se používají pro léčbu ran a otoků.
Droga obsahuje drobné chloupky, proto se doporučuje nálev scedit.
 
 
Černý bez (Sambucus vulgaris)
Lidové názvy: bezinka, bezinky, kozičky, kosmatice (bezový květ), psí bez, smradlavý bez, smradinky, chebzí
Sbírané části: květy do nálevů, plody na sirup (!!! čerstvé plody jsou jedovaté, před požitím je třeba je povařit)
Nejdůležitější obsažené látky: flavonoidy, sliz, silice, třísloviny; plody obsahují vitamín C
Použití: Čaj z květů napomáhá pocení, snižuje horečku, podporuje vykašlávání.
 
Lípa (Tilia)
Lípa je národním stromem České republiky.
Sbírané části: celé květenství obvykle na začátku května, kdy je v květu přibližně polovina květů.
Nejdůležitější obsažené látky: sliz, glykosidy, třísloviny, silice, éterický olej
Použití: Čaj podporuje pocení, snižuje teplotu, rozpouští hleny, snižuje dráždivost ke kašli.
 
 
Třapatka nachová (Echinacea purpurea)
Sbírané části: květ a list v době květu, kořen na podzim
Nejdůležitější obsažené látky: silice, alkaloidy, třísloviny
Použití: Pro podporu imunity tinktury, někdy i odvar, ovšem ten je o něco méně účinný.
Zevně hojí rány, vnitřně podporuje imunitu, působí antibioticky.
 
Mezi další byliny, které běžně používám, dále patří:
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) – obvykle odvar ke kloktání
Česnek – působí jako přírodní antibiotikum, vhodný při přípravě jídel v době nemoci, pokud nemocný snese, pak je možné jíst i syrový.
Podběl lékařský (Tussilago fafrara) - samotný nebo v čajových směsích. Napomáhá vykašlávání.
 
 
Obvykle dostupné čajové směsi pro nachlazení, kašel a podobné příznaky:
Složení čaje Aphoteke, výrobce Mediate s.r.o.:
Lípa malolistá – květ (Flos tiliae)
Černý bez – květ (Flos sambuci)
Maliník obecný – list (Folium rubi idaei)
Heřmánek pravý – květ (Flos chamomillae vulgaris)
Tužebník jilmový – nať (Herba filipendulae ulmaris)
Jitrocel kopinatý – list (Folium plantaginis)
 
Složení čaje Aphoteke BIO, výrobce Mediate s.r.o.:
Lípa - květ (Flos tiliae)
Rakytník - plod (Fructus hippophae)
Bez černý - květ (Flos sambuci)
Šípek - plod (Fructus cynosbati)
Heřmánek - květ (Flos chamomillae vulgaris)
Máta - nať (Herba menthae piperitae)
Černý rybíz - list (Folium ribis nigri).
 
Čajová směs při nachlazení od firmy Megafyt:
Černý bez – květ (Sambuci flos)
Lípa – květ (Tiliae flos)
Jitrocel kopinatý – list (Plantaginis folium)
Fenykl sladký – plod (Foeniculi dulcis fructus)
Lékořice – kořen (Liquiritiae radix)
 
Čaj doporučený v bylinářství: černý čaj připravit, nastrouhejte do něj lžičku kořene zázvoru, nechte 5 minut stát, vypijte tak horký, jak jen vydržíte.
 
Dost bylo mudlovských, i když velmi účinných bylin a jejich směsí. Od babičky jsem se naučila několik zajímavých receptů z méně známých a používaných kouzelnických bylin. Mezi ně patří ležatka náhlá, muchovec skvrnitý a čarokvět merlinův.
 
Ležatka náhlá

Houba rostoucí v korunách stromů. Mudlové by řekli, že vidí choroš, kouzelníci vidí ležatku. Talířovité půlměsíce velikosti poloviny galeonu se nachází obvykle na listnatých stromech v hlubokých lesích. Má hnědou barvu, proto je velmi nenápadná a mudlům zatím skrytá. V mudlovské literatuře nebyla dosud popsána. Kouzelník snadno pozná napadený strom podle mechu, který je u kořenů stromu, jde o lezník malý. Ten ani při největších venkovních teplotách nevysychá. Opět je mudlům skrytý, vypadá totiž jako odlupující se kůra. Mech není nijak použitelný v bylinářství, ale podporuje růst ležatky. Ta se šíří spóry a napadá mírně oslabené nebo spadlé stromy. Ležatky nacházíme spíše ve vyšších horských polohách, výjimečně na severních svazích v polohách nižších. Mrazu odolává velmi dobře. Nejsou známé účinky na zvířata.
Sbírané části: celá ležatka se opatrně sundá z kůry ostrým nožem. Snažíme se, aby kořeny zůstaly v kůře, tím zajistíme další růst na stejném místě.
Nejdůležitější obsažené látky: slizy s ohřívacím efektem
Použití: Pokud se někdo necítí dobře, ale stále to není na ležení, doporučuje se obvykle podávání kapek z ležatky. Ta způsobí, že nemocného doslova „setne“ do postele. Svalová slabost je pouze u velkých svalů, svěračů se nedotkne (svěrače povolují pouze při předávkování dětí). Nemocný se začne potit. Je potřeba zajistit dostatečný přísun tekutin. Nechtěným vedlejším příznakem je, při nedostatku dodávaných tekutin, dehydratace.
 
Muchovec skvrnitý

Muchovec je rostlinka, která v dospělosti měří okolo 15 centimetrů. Tvarem listů je podobný mudlovské smetance lékařské, ale květ má tvar kalichu. Kvete od jara do podzimu drobnými bílými kvítky. Každý kvíteček velmi výrazně voní a tím láká hmyz z širokého okolí. Kvítka můžeme vidět od odpoledne obsypaná hmyzem. Působí jako hmyzí afrodiziakum. Lidem výrazně nevoní. Hledá se celkem špatně, protože je drobná, většinou schovaná v hustším porostu trav nebo jiných bylin vyššího vzrůstu. Muchovec skvrnitý se takto jmenuje, protože hmyz sající nektar z dálky vypadá jako skvrny na kvítcích.
Roste na loukách a mýtinách v celém mírném pásu. Úmyslně bývá vysazován na remízky a okraje polí jako lapač hmyzu. Muchovec se nemusí starat o další rozmnožení - hmyz na nožičkách přenáší pyl a tím dochází k opylení. Po odkvětu se kalich uzavře a uzrají semínka s padáčky podobně jako u smetanky lékařské. Padáčky vítr rozfouká, semínka přežijí v půdě zimu a na jaře se opět probouzí.
Staré rostlinky přežívají zimu, ale na jaře stará rostlina uvolní místo a z kořenu vyrůstá nová.
Sbírané části: květ po ránu rozvinutý, nejpozději v poledne. Odpolední sběr snižuje kvalitu drogy. Je třeba sbírat hmyzem nenapadené květy.
Nejdůležitější obsažené látky: saponiny, hořčiny, glykosidy
Použití: Čaj připravený z květů pomáhá jako antibiotika. Obvykle se používá při nachlazení, chřipkách, zánětech průdušek.
 
Čarokvět merlinův

Je to rostlinka, jejíž největší část tvoří kořen. Nadzemní část je velmi podobná obyčejnému mudlovskému jeteli, je ale velmi řídká, nesouvislá a z pohledu neznalého - nikdy nekvete.  Květem jsou samotné lístky. Od jetele se pozná snadno. Typickým znakem je v oblasti výskytu rozpukaná zem, ze které na některých místech vystupují hrbolky kořenů. Bylina je to velmi odolná proti škůdcům i povětrnostním vlivům. Po zahrabání kořene do země není třeba další péče. Řízek se ujme i v nekvalitní zemině a velmi dobře prospívá. Přes zimu obvykle nadzemní část uschne, zetleje a pohnojí kořeny, takže na jaře pak rostlinka vyroste ještě kvalitnější a léčivější. Pěstuje se blízko kouzelnických obydlí.
Kořen je běžná přísada do mnoha lektvarů. Zelená nadzemní část se nevyužívá. Hospodářská zvířata, která se napasou čarokvětu, se velmi ráda vrací. U zvířat působí velmi blahodárně na srst a pokožku, která se po snědení zbavuje hmyzu a škůdců.
V dobách krutých hladomorů se kořene čarokvětu používalo jako náhražky zeleniny. I malé jídlo, které bylo snědené s čarokvětem, dodalo sílu a nasytilo na dlouhou dobu.
Kořen je na vzduchu barvy světle modré, ale rychle tmavne až skoro do černa. Při zabalení řízku do vlhkého hardu nezčerná a je připraven rovnou do země. Pokud vykopeme kořen na jídlo, doporučuje se tak činit po částech, aby nedošlo ke zčernání. Nebo ho máčíme do vody, než budeme s kořenem pracovat. Černání sice neubere kořenu na síle, ale lektvary po něm mohou černat a je to neestetické.
Sbírané části: kořen
Nejdůležitější obsažené látky: v nadzemní části éterický olej merilín, v kořeni síla podpory
Použití: Jako zesilovač všech bylin, nepoužívá se pro posílení účinku hub. Kořen je možné skladovat sušený, ovšem čerstvý je i v zimním období snadno nalezitelný, proto používáme celoročně raději čerstvý.
 
Nejoblíbenější je babiččin recept:
Dva díly muchovce skvrnitého a jeden díl čarokvětu merlinova nechat louhovat ve 3 dílech ranní rosy.
To celé slijeme po dvanácti hodinách, nezapomeneme každou hodinu zamíchat dvakrát po směru a dvakrát protisměru hodinových ručiček. Podáváme po lžičkách každou půlhodinu  ve dne. V noci necháme nemocného spát.
Takto léčíme po pět dní. Pokud nemoc neustoupí do pěti dnů, upravíme recept na čtyři díly muchovce a dva díly čarokvětu do dvou dílů ranní rosy. Tento dryák obvykle zabírá velmi rychle, ale vedlejšími účinky je horká pára jdoucí z uší, případně jiných tělních otvorů.
 
Tinktura z bobků bolmušíku
Bolmušík je keř, který poznáme podle výskytu v lese. Je téměř k nerozeznání od mudlovského vraního oka. Plody nejsou měkké, jak je známe od mudlovské byliny, ale tvrdé, jako bobky, velikosti špendlíkové hlavičky.
Známé je pouze to, že je to velmi silná droga, která vypudí z těla každou nemoc, i o které nevíme. Používají ji ovšem pouze kouzelních Sv. Munga. Babička mi vyprávěla, že je sběr přísně zakázaný pro možnou záměnu s mnoha dalšími bylinami. Proč ji zmiňuji? Je to jediná bylina, kterou babička touží vyzkoušet... Třeba budu mít štěstí já a jednou se mi to povede... 
 
Děkuji
Aki san Marino