Student: Cerridwen Lowra Antares
Kolej:Zmijozel
Školní rok: léto 2012

Prefektování a primusováníZadané téma: Nejvyšší kolejní funkce - sebeobětování se pro kolej?
Konzultant: Filius Orionis
Posudek: Úkolem slečny Cerridwen Lowry Antares bylo pokusit se nějakým způsobem uchopit veličinu „sebeobětování se“ a vztáhnout ji k výkonu nejvyšších kolejních funkcí.
Samotný pojem „nejvyšší kolejní funkce“ byl v práci velice obsáhle definován, přičemž slečna vycházela jak ze školního řádu, tak i z názorů obyvatel hradu. Dále byl čtenář seznámen s autorčiným chápáním ústředního pojmu „sebeobětování se“, které je dále klasifikováno. K bližšímu prozkoumání této veličiny slečna vhodně použila celohradní výzkum, jehož výsledky jsou srozumitelně interpretovány v druhé části práce.

Na vypracování oceňuji obzvláště jakousi „šíři záběru“, která se projevuje například uvedením spousty nejrůznějších myslitelných druhů sebeobětování se – a která je koneckonců vidět i v samotné podobě dotazníku. Doporučil bych však dát pozor na zacházení do extrémů – například bych se při popisu náplně práce primuse a kolejního ředitele nebál vypustit ty citace ŠŘ, jež se zabývají povinnostmi vyplývajícími z postavení studenta, respektive profesora – je sice pravdou, že „nejsou o nic méně důležité“, avšak pro zadané téma jsou spíše irelevantní.
Dále by podle mě nebylo na škodu, pokud by byla práce v místech, kde je to vhodné, odlehčena grafy, které jsou často názornější a sdělnější než prostý x-palcový slovní popis rozvrstvení výsledků.
Rozsáhlost výzkumu (a vůbec celého vypracování) je nicméně obdivuhodná, stejně tak smekám nad prací, kterou muselo dát zpracování jeho výsledků a sumarizace závěrů. Takovýto počin mnohonásobně převyšuje nároky, jež jsou na studenta kladeny i při tak významné zkoušce, jako jsou právě OVCE. Je samozřejmé, že se s takovýmto obsáhlým zdrojem dat může vyrojit i množství otázek, na něž práce odpověď neposkytuje (namátkou - statistická významnost výsledků, rozvrstvení odpovědí podle kolejí / roku registrace,...), avšak za důležité považuji otázky, které diskutovány byly – vyčerpat zadané téma tak, aby k němu nebylo možné nic dodat, je úkol nesplnitelný.

Nezbývá než konstatovat, že slečna svým vypracováním posunula dosud známé hranice popisu celohradního prostředí a principů jeho fungování. Hodnocení její práce nejlepší možnou známkou je tedy plně na místě.
Hodnocení: Vynikající
Hodnocení propugnatio: Vynikající
Hodnocení cogito: Vynikající


Vypracování

Předem bych chtěla poděkovat oběma vyučujícím předmětu, tj. p. Filiusovi i sl. Betelgeuse, za to, že teď můžu skládat OVCE z jednoho z nejpodnětnějších a v rámci Hogu nejdůležitějších předmětů vůbec a že se mnou měli trpělivost. =) P. Filiusovi pak i za vedení práce, jsem ráda, že můžu OVCE skládat zrovna u něj.


Obsah

I. Úvod
II. Nejvyšší kolejní funkce
a) Definice dle školního řádu
b) Názor hradu
c) Vlastní zamyšlení
III. Sebeobětování se
a) Definice sebeobětování se
b) Rozdělení sebeobětování se
c) Činnost nejvyšších kolejních funkcí dle školního řádu
d) Vlastní náhled na věc
IV. Výzkum
a) Představení metody
b) Charakteristika respondentů
c) Závěry
d) Sebeobětování se podle hradu
V. Závěr


Úvod

Tato práce má za cíl pokusit se rozebrat to, zdali - a pokud, tak jak - je přijetí a případné vykonávání nejvyšší kolejní funkce sebeobětováním se v jakémkoliv slova smyslu. Úvodní teoretické části vycházejí jak z oficiálních dokumentů, tak z praktických zkušeností; další část práce pak tvoří zhodnocení celohradního výzkumu z velké části zaměřeného na to, jaká činnost se od jednotlivých funkcí v rámci hradu očekává - a jaká naopak ne, jaká je navíc a dala by se označit jako sebeobětování se.


Nejvyšší kolejní funkce

Definice dle školního řádu

Jak se můžeme dočíst ve školním řádu, kolejními funkcemi jsou1:
Funkce prefekta (základní hodnotová funkce mezi studentstvem)
Funkce primuse (nejvyšší hodnotová funkce mezi studentstvem)
Funkce pokladníka (zvláštní honotová funkce)
Funkce ředitele koleje (vyšší hodnotová funkce ve Světě čar a kouzel)
Funkce kolejního ducha (zvláštní hodnotová funkce)
Funkce famfrpálového kapitána (zvláštní hodnotová funkce
Funkce kolejního správce obrazárny (zvláštní hodnotová funkce)

Školní řád sám o sobě přímo nespecifikuje, které jsou nejvyšší kolejní funkce, je třeba si to odvodit z popisu jejich činnosti a toho, kdo je komu nadřazen, ale i tak může více lidí dojít k více výkladům.
Úplně nejvyšší kolejní funkcí je funkce ředitele koleje: "Ředitel koleje je odpovědný za chod dané koleje, je nadřízen všem svým studentům, prefektům a primusuvi." (bod 4.5. školního řádu)
Po něm následuje funkce primuse: "Primus je nejvýše postavený student koleje, jenž se společně s prefekty a ředitelem koleje podílí na chodu koleje." a "Rozhodnutí primuse platí pro všechny studenty dané koleje." (obojí bod 4.2. školního řádu)
Také se můžeme dočíst, že prefekt je nadřazen pokladníkovi a zároveň podřízen oběma výše zmíněným funkcím: "Druhého pokladníka jmenují prefekti a primus." a "Jejich (pokladníků) úkolem je spravovat kolejní finance, o jejichž použití rozhoduje studentstvo koleje v čele s primusem a prefekty." (bod 4.3. školního řádu); "Je podřízen (prefekt) primusovi a řediteli koleje, jejichž rozhodnutí a pokynů dbá a dodržuje." (bod 4.1. školního řádu)
Funkce kolejního ducha v řádu nemá uvedené, že by byla "nad" někým, pouze komu se zodpovídá: "Je podřízen řediteli koleje, dbá jeho rozhodnutí a pokynů a dodržuje je." (bod 4.9. školního řádu)
U famfrpálového kapitána je jedinou zmínkou jeho "postavení" to, kým je jmenován: "Famfrpálového kapitána jmenuje ředitel koleje." (bod 4.10. školního řádu); totéž pak u kolejního správce obrazárny: "Kolejního správce obrazárny navrhuje ředitel koleje a schvaluje školní správce obrazárny." (bod 4.11. školního řádu)

Odvodit z toho můžeme rozhodně to, že kolejní ředitel se mezi nejvyšší kolejní funkce počítá. Zdali pak do něj budeme počítat i primuse, se už může lišit výklad od výkladu - stejně tak co se prefektů týká. U dalších funkcí, kterými jsou "zvláštní hodnotové funkce" se o tom podle mě dá pochybovat.

1 28.1.2012 byla zavedena funkce šéfredaktora (kolejního časopisu), v řádu však ještě zapsána není, proto ji v rozboru nezmiňuji.

Názor hradu

V průzkumu k OVCím jsem se respondentů ptala i na to, které funkce vnímají jako ty nejvyšší kolejní. Specifika průzkumu si pochopitelně nechám do příslušné části, ale tato otázka má své místo již tady.

V daném průzkumu se na otázku, které jsou nejvyšší kolejní funkce dalo odpovědět libovolnou kombinací odpovědí z nabídky: "kolejní ředitel", "primus", "prefekti", "pokladník", "famfrpálový kapitán", "i další kolejní funkce".
Ze 120 lidí, kteří se průzkumu účastnili, si jich 89 myslí, že nejvyšší kolejní funkcí je primus/ka. To jsou téměř 3/4 respondentů (74,17 %). Hned v závěsu je pak kolejní ředitel/ka, tuto funkci zaškrtlo 84 obyvatel hradu (70 %).
Další funkce již dostaly hlasů podstatně méně - prefekti 23 (19,17 %), famfrpálový kapitán 9 (7,5 %), pokladník 7 (5,83 %) a další kolejní funkce jen jeden hlas (0,83 %).

Abych zmínila nějaké detaily z rozvrstvení průzkumu - ve většině registračních let byl poměr kolejní-primus poměrně vyrovnaný (rozdíl max cca 10 %) s prakticky jedinou výjimkou - roky registrace 2006/2007, kde jako nejvyšší kolejní funkci zvolilo kolejního ředitele 53,1 % respondentů (17) a primuse 84,4 % (27).

Pokud bychom to chtěli rozvrhnout v rámci kolejí, pak zjistíme, že v Havraspáru je poměr kolejní-primus 19 (65,5 %) - 26 (89,7 %); v Mrzimoru 22 (84,6 %) - 12 (46,2 %); v Nebelvíru 20 (90,9 %) - 15 (68,2 %); ve Zmijozelu 11 (50 %) - 18 (81,8 %).
Z toho se dá poměrně jasně odvodit, že zatímco mezi nebelvírskými respondenty je málokdo, kdo by si myslel, že kolejní ředitelka není nejvyšší kolejní funkcí - a něco podoného platí i o Mrzimoru - v Havraspáru a Zmijozelu je to víceméně naopak, tam si to větší množství lidí myslí o primusovi. Téměř by se dalo říct, že Havraspár s Nebelvírem mají víceméně převrácené výsledky - stejně tak pak Mrzimor se Zmijozelem.
Čím přesně to je se můžeme dohadovat, ale to do této objektivní části asi moc nepatří - je ale docela možné, že se v tom odráží současná situace vedení kolejí či nějaký celkový dlouhodobý postoj kolejí k této otázce.
U profesorů je poměr 9-13, u zaměstnanců/obyvatel/duchů pak 3-5.


Co se nějakých "formátů" týká, tak tam pak těsně vítězí kombinace kolejní-primus (33 respondentů, 27,5 %), následovaná je názorem, že nejvyšší kolejní funkcí je primus (30 respondentů, 25 %) a o kousek třetí je pak tvrzení, že nejvyšší kolejní funkcí je kolejní ředitel (28 respondentů, 23,33 %). Jediný další formát, pro který hlasovali více než dva lidé, je kolejní-primus-prefekti (14 respondentů, 11,67 %).

Z havraspárských studentů nejvíce respondentů zvolilo možnost, že nejvyšší kolejní funkcí je kolejní ředitel a primus (13), poté 8 zvolilo možnost primuse samotného; 2 studenti hlasovali jen pro kolejního ředitele - stejný počet pak pro formát kolejní ředitel-primus-prefekti. Po jednom hlasu pak získaly různé jiné formáty: primus-prefekti-pokladník; kolejní-primus-pokladník; kolejní-primus-prefekti-pokladník-kapitán; samotní prefekti.
Z mrzimorských studentů nejvíce respondentů označilo za nejvyšší kolejní funkci kolejního ředitele samotného (12), druhý byl pak formát kolejní-primus-prefekti (4), třetí primus samotný (3) a čtvrtý kolejní a primus dohromady (2). Po jednom hlasu se pak dostalo na formáty kolejní-primus-prefekti-pokladník-kapitán; kolejní-primus-prefekti-pokladník; samotný famfrpálový kapitán; kolejní-primus-pokladník-kapitán a kolejní ředitel-famfrpálový kapitán.
Z nebelvírských studentů nejvíce respondentů označilo za nejvyšší kolejní funkce kolejního ředitele a primuse dohromady (9), v závěsu je pak kolejní ředitel samotný (7), na třetím místě kolejní-primus-prefekti (3) a za tímto primus samotný (2). Jeden hlas ještě dostal formát kolejní-primus-prefekti-kapitán.
Ze zmijozelských studentů pak nejvíce respondentů zvolilo možnost, že nejvyšší kolejní funkcí je samotný primus (8), na druhém místě je samotný kolejní ředitel (4), na třetím kolejní-primus (3) a po dvou hlasech mají formáty kolejní-primus-prefekti, primus-prefekti a primus-famfrpálový kapitán. Jeden hlas pak mají všechny funkce.
Co se fialových (a jednoho obyvatele/ducha) týká, tak tam nejvíce hlasů získal samotný primus (9), na druhém místě pak kolejní a primus dohromady (6) a pak shodně po třech hlasech kolejní samotný a kolejní-primus-prefekti.

Abych to nějak shrnula, tak ano, názory se mezi kolejemi dost liší. V Havraspáru je dost důraz na primuse, ale přesto je na prvním místě ve dvojici s ním zmíněn i kolejní ředitel. V Mrzimoru pak jasně vévodí kolejní ředitel, který je víceméně jednoznačně považován za nejvyšší kolejní funkci. V Nebelvíru je důraz na kolejního ředitele, ale na prvním místě je opět ve dvojici i s onou druhou nejdůležitější funkcí (dle hlasů) - s primusem. Ve Zmijozelu pak víceméně jasně vévodí jako nejvyšší kolejní funkce primus. U fialových se zdá být za nejvyšší kolejní funkci považován opravdu primus - který v žádném z formátů ani nechybí - ale kolejní je hned v závěsu.

Co se týká rozvrstvení podle toho, zda měl dotyčný někdy kolejní funkci, nevšimla jsem si žádných větších odchylek.

Vlastní zamyšlení

Co se týká toho, jak já vnímám "nejvyšší kolejní funkce", tak si upřímně myslím, že jde zejména o kolejního ředitele a primuse. Ale, nutno dodat, že záleží z mého pohledu i na okolnostech a umím si představit kolej, kde budou nejvyššími kolejními funkcemi i prefekti, stejně tak kolej, kde bude nejvyšší kolejní funkce jenom jedna - a ač z řádu se zdá být jasné, že by to měl být kolejní ředitel, nemyslím si, že by to tak muselo být vždy.
Každé koleji a každé skupině lidí - a i každému v té dané funkci - by mohlo v různých časových obdobích vyhovovat něco jiného. V závislosti na mých zkušenostech, poznatcích a informacích, je nejvyšší kolejní funkcí zpravidla ten, kdo na sebe tuto úlohu vezme - a často je pak i tak kolejí vnímán. Připadá mi, že nejčastěji je to primus, zejména v poslední době (napříč kolejemi). Důvod bych viděla mimo jiné i v tom, že na pozice kolejních ředitelů se dostávají lidé, co tu jsou již mnoho školních let a fungují (a do budoucna to podle mě bude platit ještě více) tak spíše jako poradci a "ochránci" než jako nevyčerpatelné studnice nápadů a energie - jak můžou fungovat primusové, kteří tu jsou třeba i poloviční, ne-li ještě kratší dobu než jejich "nadřízení". Též bych viděla rozdíl i ve věku reálném, co se týká kupříkladu letošního školního roku, tak všechny primusky jsou mladší než jejich kolejní ředitelé/lky a při studiu se vede (alespoň mám ten pocit) kolej lépe než při práci (což je další faktor, který na to má podle mě vliv).


Pro tuto práci bych definovala nejvyšší kolejní funkce jako kolejního ředitele a primuse - de facto tak vyplývají ze školního řádu i z celohradního průzkumu a já se k této verzi také přikláním.


Sebeobětování se

Definice sebeobětování se

Význam sousloví "sebeobětování se" není zase tak úplně jednoznačný, jak by se mohlo zdát. Dá se opsat jako vzdání se sebe sama, což ale není zcela přesné a v kontextu této práce i téměř nepoužitelné.
Můžeme se ptát, jestli to či ono sebeobětováním se je či není, i když pravděpodobně každý to bude chápat odlišně - a to nejen, jestli je sebeobětování to, když si někdo vezme předmět navíc (a jestli se to liší v závislosti na člověku a na tom, jestli jich předtím měl 5 nebo 20, případně jestli zrovna letos maturuje), ale i to, co je ono sebeobětování samotné.
Pro tuto práci mi přišlo relevantní se zaměřit na sebeobětování se jako na činnost, kterou člověk v nejvyšší kolejní funkci dělá nad rámec, i když nemusí, a - pokud je to možné dokázat - na úkor něčeho jiného. Druhá část tohoto tvrzení je ovšem v daných podmínkách de facto neprokazatelná; část hradu bude vehementně tvrdit, že jde hlavně o zábavu a nikdy nic neobětují, i když by to nebyla pravda - a jiná část hradu bude naopak říkat, jak obětují to či ono, i když to tak není. Navíc, co jeden člověk ve funkci jako oběť může brát, může druhému přijít naprosto přirozené (kupříkladu si přivstat na famfrpálový zápas - je správné měřítko, že se tak děje na úkor spánku nebo je správné měřítko, že tomu tak není? a platí to jen v případě nejvyšších kolejních funkcí nebo v případě celé koleje?). Proto budu vycházet zejména z části první a posoudím možné "úkory" co nejvíce objektivně.

Hlavním možným dělením sebeobětování se, kterým se budu zaobírat, je rozdělení na sebeobětování se reálné (při kterém nejvyšší kolejní funkce "obětují" reálné věci, jako kupříkladu čas, názory, peníze, atd.) a sebeobětování se virtuální (při kterém se "obětují" věci spjaté s Hogem samotným - galeony, funkce, atd.).
Také je nutno podotknout, že zejména v případě sebeobětování se, co se času týká, se de facto obě části můžou v určitém smyslu prolínat - pro někoho je sebeobětování se už to, když je někdo denně na hradě, pro někoho až to, do čeho se ten čas přímo investuje.
Nicméně netvrdím ani to, že by níže uvedený seznam byl zcela vyčerpávající a úplný (určitě by se dalo polemizovat, co všechno tam může nebo nemůže ještě patřit z úhlu pohledu jiných lidí), pokusím se toho však postihnout co nejvíce.

Rozdělení sebeobětování se

Jak už jsem poznamenala v předchozí části - veskrze jde o sebeobětování se reálné a virtuální, které se ovšem prolíná.
Dohromady se jedná o celou řadu kategorií, jako čtyři hlavní bych ovšem určila sebeobětování se "morální", "peněžní", "časové" a "ostatní". Teoreticky by se ještě dala utvořit kategorie sebeobětování se "nervového", kterou rozeberu úplně na konec.
Také nutno podotknout, že mnoho z níže zmíněných věcí nemusí dělat jen nejvyšší kolejní funkce. Ovšem - o sebeobětování se studentů a zaměstnanců hradu všeobecně tato práce být nemá.

Mezi "morální" sebeobětování se patří celá řada věcí - od komunikace s lidmi, na které má daný člověk alergii (ať už v rámci koleje nebo mimo kolej; s nováčky, Joe Bartem v jeho stopadesáté identitě, profesory, se kterými je potřeba něco vyjednávat, se Školní/Studentskou radou, se studenty v koleji - kteří můžou do této kategorie klidně spadat také - atd.), přes překousnutí některých věcí, které kolej může dělat a jemu se nemusí líbit (nemyslím tím přímo nějaký podvod, může jít i o nějaké vyjadřování se, atd., i přesto je to jeho kolej, může se pokoušet to změnit, ale měl by se od toho - a potažmo koleje - distancovat, i když je mu to protivné?), sebeovládání se a neřešení problémů s horkou hlavou (místo toho, aby šel hned obhajovat to, co si myslí, se nad tím zamyslí s odstupem a bude jednat v zájmu koleje, atd.) až po prosazování zájmů koleje na úkor jeho vlastních (ne vždycky chce kolej totéž, co chce vedení a vnucovat to za každou cenu...stejně tak přemýšlet nad tím, co prospěje koleji a ne jemu samotnému). Související s kategorií další je pak třeba nošení kolejních barev na srazy (i když tu barvu ten člověk třeba opravdu nemusí nebo snad dokonce nesnáší).
Stejně tak by se sem teoreticky dalo přiřadit vzdání se odměn z vnitrokolejních soutěží - nebo ono diskutované odkládání zkoušek NKÚ/OVCE, i když obojí sem patří jen částečně a z většiny jde o kategorii "ostatní".
Můžeme také říct, že tato kategorie je poměrně sporná - co se dělení na reálné/virtuální týká. Co pro někoho je jenom virtuální postoj, pro jiného může být reálně nepřekonatelné.

Peněžní sebeobětování se naopak na virtuální a reálné můžeme rozdělit vcelku lehce - podle toho, jestli zrovna jde o peníze mudlovské nebo peníze kouzelnické.
U mudlovských peněz můžeme zaznamenat třeba nejrůznější reálné odměny - ať už za vnitrokolejní soutěže, dárky na srazech nebo "placky" s odznáčky. Většinou to nebývá přímo žádané, ale na druhou stranu, pokud se tím může někdo chlubit, tak tak činí rád (jak jsem si všimla). Stejně tak jde o finance za srazy jako takové - bez ohledu na to, jestli zrovna ten sraz daný člověk pořádá nebo ne, cestovné a následně i nějaká ta útrata můžou lézt do reálných peněz docela dost (v závislosti na tom, jaké srazy to přesně jsou). Pokud jde pak o srazy oficiální, tak se můžou přičíst ještě různé sumy za hábity, pláště nebo alespoň trička v kolejních barvách. Někteří to neřeší, jiní velice, ale mezi sebeobětování se to patří. Stejně tak sem řadím i příspěvky do tombol na oficiálních srazech a příspěvky na chod hradu obecně - to tak nečiní člověk "z funkce", mohlo by se namítnout - a ano, tato námitka se přijímá. Na druhou stranu, od koho by se více mohlo čekat, že přispěje, než od nejvyšších hradních funkcí vůbec? A ty kolejní mezi ně rozhodně patří také - z tohoto úhlu pohledu.
U peněz kouzelnických tu pak máme přispívání na konto, posílání věcí do kumbálu, sponzorování studentů ještě jaksi "mimo", ale třeba i trochu ono vzdání se odměn za vnitrokolejky (za to obvykle také bývají nějaké věci/peníze) - případně alternativa posílání odměn následně zpět - nebo to, že ve školním roce, pokud jede kolej na pohár, pojede daný člověk (v tomto případě primus) čistě na body ze soutěží a nebude za ně tak mít srpce.

Časové sebeobětování se je pak jasně definované - čemu na hradě nejvyšší kolejní funkce má/měla by/může - nebo prostě obětuje - čas?
Jde jak čistě o "být na hradě k zastižení" (pod čímž si někteří představují čtyřiadvacetihodinové směny, jiní pak "jednou za čas se tam mrknu" a jiní něco mezi tím), tak o to, čemu se ten čas, co je člověk na hradě, věnuje.
Proto se sem řadí všechny možné věci od toho, že má člověk přehled, přes účast na famfrpále (ať už aktivní fandění nebo aktivní hraní - nebo v případě kolejního se prostě přijít ukázat; přivstat si, klikat na trénincích, létat terčíky, míchat lektvary, atd.), psaní úkolů, seminářů a soutěží (pokud jede kolej na pohár), organizování vnitrokolejek, případná účast v nich, pokud je to celokolejní nebo to neorganizuje zrovna on, organizace/účast na večírcích, komunikace s kolejí a s vedením - ať už v kolejce, zasedačce nebo kdekoliv jinde - se závěrem školního roku mě napadá třeba i komunikace s nováčky v parku - psaní vývěsek, oznámení, popisků v kolejní místnosti, pracování na "atmosféře", psaní do kolejního časopisu, řešení problémů (dokud to jsou ještě problémy, tj. včas), komunikace i ve "vyšších místech" - jako je studentská a školní rada - a tak dále, a tak dále, možností je spousta. A ano, dá se pochopitelně polemizovat o tom, co z toho by měly nejvyšší kolejní funkce dělat a co už je přehnané. Na druhou stranu, není pochyb o tom, že v podstatě všechno z toho jsem někdy nějakého primuse/kolejního viděla dělat - a že je toho ještě o dost více a tady je postihnuta jenom ta podle mě nejdůležitější část.
Teoreticky by sem pak mohla patřit i účast v mezikolejních soutěžích v případě primuse.

"Ostatní" sebeobětování se je pak třeba odkládání NKÚ/OVCí z nějakých kolejních důvodů, neúčast ve vnitrokolejních soutěžích "opakujícího" se typu (jako přehnaný příklad může sloužit třeba to, že když primus pětkrát po sobě takovou soutěž vyhraje, tak po šesté se jí už asi nikdo účastnit nebude) a další.

Ještě jsem zmínila sebeobětování se "nervové". Do toho by totiž patřila řada z již zmíněných věcí, ale jde celkově o takovou důležitou otázku - měla by vůbec nejvyšší kolejní funkce obětovat i vlastní nervy? Jde zejména o řešení nejrůznějších problémů, organizace věcí, když část koleje nefunguje, mezikolejní soutěže, atd., atd.


Činnost nejvyšších kolejních funkcí dle školního řádu

Školní řád přímo zmiňuje jen některé činnosti, což by měly být ty, které by měly nejvyšší kolejní funkce opravdu plnit.
Kromě těch povinností, které jsou specifikované jejich funkcemi, zmínim i ty, které vyplývají z jejich základního postavení na škole, protože ty nejsou o nic méně důležité. Pokud primus nebude plnit povinnosti studenta, bude pravděpodobně vyloučen ze školy; pokud kolejní ředitel nebude plnit povinnosti profesora, pravděpodobně z toho bude mít také nějaký problém - který, pokud by byl opravdu vážný, by mohl vyústit v to, že by již nebyl profesorem, tj. ani kolejním ředitelem.

Co se primuse a školního řádu týká...
"Úkolem studenta je sbírat body pro svou kolej. Studenti jsou povinni si po přihlášení zakoupit pomůcky do školy. Jsou povinni chovat se tak, aby nepoškozovali svou kolej. Jejich cílem je bez podvádění získat největší počet bodů." (bod 1.4. školního řádu)
"Primus je nejvýše postavený student koleje, jenž se společně s prefekty a ředitelem koleje podílí na chodu koleje. Náplní jeho funkce je především komunikace mezi ředitelem koleje a kolejí samotnou. Primus přiděluje hesla do kolejní zasedačky."
"Primus dohlíží na chování studentů ve Velké síni a v případě porušení Školního řádu některým z nich má pravomoc narušitele pořádku vyhodit na určitou dobu z hradu. Má pravomoc totéž učinit i s prefekty. Jestliže prefekt jde příkladem ostatním studentům, jde primus příkladem všem prefektům."
"Pokud primus neplní své povinnosti a pokyny uložené ředitelem koleje, či zneužívá své pravomoce, může být z rozhodnutí ředitele koleje zbaven funkce."
(všechny tři citace - bod 4.2. školního řádu)
"Jejich úkolem je spravovat kolejní finance, o jejichž použití rozhoduje studentstvo koleje v čele s primusem a prefekty." (Jejich - pokladníků - viz bod 4.3. školního řádu a "Jedním (pokladníkem) se stává automaticky primus koleje.")
"Druhého pokladníka jmenují prefekti a primus." (taktéž bod 4.3. školního řádu)
"V radě mají právo a povinnost zasedat pouze primusové a prefekti jednotlivých kolejí. Studentská rada slouží k projednávání stížností, názorů, návrhů, postojů a dotazů studentů. Výstupem Studentské rady jsou prohlášení v Exedře." (bod 5.1. školního řádu)
"Každý žák Hogwarts musí navštěvovat minimálně jeden předmět pravidelné výuky, jinak bude ze školy vyloučen." (bod 6.5. školního řádu)
"Termín na jeho (úkolu) vypracování je 14 dní, tzn. do začátku příští hodiny. Z vypracování domácího úkolu je možné se s patřičným důvodem omluvit, ale aktuálně pouze dvakrát za školní rok a pouze před termínem odevzdání." (bod 6.6. školního řádu)
"Na řádnou výuku a semináře mají studenti povinnost docházet v školní uniformě." (bod 6.15. školního řádu)

Primus má povinnost mít zapsaný alespoň jeden předmět a bez podvádění do něj psát úkoly - včas. Také má mít uniformu a povinné pomůcky.
Musí se chovat tak, aby nepoškozoval kolej - a co víc, jako primus se musí chovat tak, aby mohl být příkladem prefektům (kteří mají být příkladem řadovým studentům).
Podílí se na chodu koleje ("jak" nebo co to je onen chod koleje řád neuvádí), přiděluje hesla do zasedačky, dohlíží na chování studentů ve Velké síni, spoluspravuje kolejní finance - s pokladníkem, kterého spolujmenuje s prefekty - a zprostředkovává komunikaci mezi kolejí a kolejním - jehož pokynů má dbát. Má povinnost zasedat ve Studentské radě (jakým přesně způsobem není v řádu tak docela specifikované, nevíme tedy, jestli se žádá jedno vyjádření ročně nebo jestli stačí to, že tam "je").

Co se kolejního ředitele a školního řádu týká...
"Úkolem zaměstnance je řádně vykonávat své zaměstnání, za což dostává plat v kouzelnické měně." (bod 1.5. školního řádu)
"Prefekty vybírá vždy na začátku školního roku ze studentů 1. až 7. ročníku ředitel koleje, schvaluje ředitel školy." (bod 4.1. školního řádu)
"Primus je nejvýše postavený student koleje, jenž se společně s prefekty a ředitelem koleje podílí na chodu koleje."
"Primuse vybírá vždy na začátku školního roku ze studentů 1. až 7. ročníku ředitel koleje, schvaluje ředitel školy." (obojí bod 4.2. školního řádu)
"Je povinen řídit se osnovami předmětu, jenž vyučuje. Pokud osnovy vypracované nejsou, vypracuje je společně s kolegy stejného předmětu. Na základě těchto osnov pak musí vypracovat výklady jednotlivých hodin a připravit zadání úkolů pro studenty. To platí i o závěrečné ročníkové eseji." (bod 4.4. školního řádu)
"Ředitel koleje je odpovědný za chod dané koleje,..."
"Určuje rozmístění klíčů od kolejního kumbálu. Rozhoduje o bytí každého studenta své koleje." (obojí bod 4.5. školního řádu)
"Každá kolej může mít pouze jednoho kolejního ducha, vybírá ho ředitel koleje." (bod 4.9. školního řádu)
"Famfrpálového kapitána jmenuje ředitel koleje." (bod 4.10. školního řádu)
"Kolejního správce obrazárny navrhuje ředitel koleje a schvaluje školní správce obrazárny." (bod 4.11. školního řádu)
"Každý profesor Hogwarts učí alespoň jeden předmět pravidelné výuky. Profesor je povinnen zabezpečit včasné vložení výkladů a zadání i hodnocení domácích úkolů. " (bod 7 školního řádu)
"Tři týdny před začátkem školního roku je každý profesor povinen nahlásit své žádosti o předměty Inspektoru výuky." (bod 7.1. školního řádu)
"Nejpozději dva týdny před zahájením výuky profesor zašle inspektoru výuky vypracované osnovy na celý školní rok (osm lekcí) pro své nově schválené předměty, spolu s prvními dvěma výklady a úkoly ke každému takovému předmětu." (bod 7.2. školního řádu)
"Profesor je povinen včas umístit výklad a zadání úkolu do každé své třídy." (bod 7.4. školního řádu)
"Profesor má povinnost oznámkovat všechny úkoly nejpozději 14 dní po termínu jejich odevzdání, v opačném případě mu může být udělena pokuta."
"U hůře hodnocených úkolů je doporučeno uvádět komentář i bez přímého požadavku inspektora s vysvětlením a doporučením jak se zlepšit. " (obojí bod 7.5. školního řádu)
"...v každém případě však je povinen své rozhodnutí (o bonusových bodech) řádně odůvodnit v komentáři..." (bod 7.6. školního řádu)
"Pro řádnou výuku i semináře se smějí používat jen výklady autorské, tedy psané přímo profesorem." (bod 7.11. školního řádu)

Podle školního řádu je povinností kolejního ředitele řádně vykonávat své zaměstnání profesora - učit alespoň jeden předmět pravidelné výuky podle osnov předmětu, který vyučuje - a který tři týdny před začátkem školního roku musí nahlásit Inspektoru výuky. Je povinen zajistit včasné dodání výkladů - autorských - zadání úkolů a jejich hodnocení (to do 14 dní po termínu odevzdání úkolů) a k onomu hodnocení přidávat komentář, pokud to Inspektor výuky vyžaduje - v případě horšího hodnocení je to lepší i bez vyžádání, v případě udělení bonusových bodů je to povinné kvůli odůvodnění.
Na začátku každého školního roku vybírá prefekty a primuse, se kterými se podílí na vedení koleje. Vybírá taktéž kolejního ducha a jmenuje famfrpálového kapitána; navrhuje také správce kolejní obrazárny. Je odpovědný za chod své koleje a určuje rozmístění klíčů od kolejního kumbálu.

To jak a jestli se dá toto všechno opravdu reálně aplikovat je na delší úvahu. V této části se ovšem přísluší mít pouze tento popis.


Vlastní pohled na věc

První, co bych ráda deklarovala, je fakt, že já žádnou činnost v rámci nejvyšší kolejní funkce jako sebeobětování se neberu. Z mého pohledu, pokud někdo funkci přijme, tak se neobětuje, stejně tak se neobětuje, pokud začne něco pro kolej dělat. Pokud něco opravdu dělat nechce a dělá a jako sebeobětování se to vnímá, dělá to se vší pravděpodobností špatně - o to více, pokud za to třeba čeká nějaké ocenění nebo třeba "jen" uznání.
Druhé z toho vyplývá - každá činnost, která má v očích konatele své opodstatnění, může být podstatná a "normální". Nemůžeme jednoduše říct, že nejvyšší kolejní funkce mají plnit to, co je jim určeno ve školním řádu a že všechno navíc je už jen nějaká "oběť" - a v očích řady obyvatel hradu navíc dost ironicky a pejorativně míněná oběť.
Co se týká mého názoru na školní řád a specifikaci v něm - podle mě nepostihuje všechny situace a možnosti, což je ale na jednu stranu dobře, protože nechává volnost, ať si každé uskupení nejvyšších kolejních funkcí zvolí svou cestu. Horší by bylo, kdyby nejvyšší kolejní funkci zastával někdo, kdo by trval na přesném lpění na školním řádu, protože taková konstelace koleje, aby to čistě dle tohoto "návodu" fungovalo, podle mě není ani trochu pravděpodobná.
Co se týká jednotlivých "sebeobětování se", tedy činností, při nichž se dělají některé věci na úkor věcí jiných, valnou většinu z nich nevidím jako nástavbu, ale spíše jako nutnost - a tím pádem jen těžko jako oběť.
Jak to ale tak bývá, co člověk, to názor. K objektivnímu náhledu se ovšem dá v tomto případě jenom těžko dostat jinak než skrz názory. Tomu se bude věnovat celá další část.


Výzkum

Představení metody

K tomuto výzkumu jsem si vybrala formu "klikacího" dotazníku. Vedlo mě k tomu zejména to, že již při jeho navrhování na papír jsem zjistila, že aby byl relevantní, bude muset být nejspíše trochu delší a přišlo mi pravděpodobnější, že najdu dostatek respondentů, když mi od nich bude stačit "zaklikávat" odpovědi. Navíc mi to přišlo i jako lepší systém na hodnocení.
Poslala jsem sovu s dotazníkem každému obyvateli našeho hradu, který tu byl naposledy později než 1.5.2012 (s vynecháním Fiony Charming, z pochopitelných důvodů) s cílem získat co nejobjektivnější strukturu odpovědí, které bych těžko dosáhla, kdybych obepisovala jen vybrané jedince.
Zvolila jsem několik "rozdělujících" otázek - otázku na rok registrace (abych oddělila "starou gardu", "novou gardu", nováčky, atp.), otázku na kolej (jelikož vnímání se v závislosti na koleji může lišit, navíc mi to připadá relevantní k tématu), v případě již "nekolejních" na bývalou kolej (ke které hodlám v některých částech průzkumu přihlížet), pak na to, jestli byl daný člověk někdy "držitelem" funkce. Otázka, zda vnímají nejvyšší kolejní funkce jako sebeobětování se, pak byla pochopitelně nasnadě.
Poté jsem se ptala na to, koho za nejvyšší kolejní funkci/e považují (rozebráno v příslušném bodě) a následně na jednotlivé funkce a jejich činnosti, které by podle nich měli dělat, bylo by lepší, kdyby je dělali (ale "nevyžadují je") a které dělat nemusí. Taktéž jsem dala prostor k vyjádření se v případě toho, že by pro ně byla nějaká další činnost natolik důležitá, aby ji zmínili - a také menší "anketu", jestli dělají jejich "nejvyšší kolejní funkce" více, stejně nebo méně, než by podle nich měli. V podstatě tím ze subjektivního pohledu odpověděli na otázku, zdali si myslí, že se daný člověk "sebeobětuje" - tj. dělá něco nad rámec. Vzhledem k tomu, že činnosti v dotazníku zmíněné se za sebeobětování dají považovat (jsou teoreticky na úkor něčeho jiného), je splněna i druhá "podmínka" (kterou jsem načrtla v příslušné části).
Na konec jsem položila dvě otázky ohledně přibližné hodnoty "bodů" (ano, předmětů) a "peněz", kterými by měly jednotlivé funkce přispívat. A také jsem nechala prostor k dalšímu vyjádření.

Co se dotazníku týká, pochopitelně nemůže pokrývat úplně všechno a zcela. Jsem si vědoma toho, že jsou otázky, které někdo může pochopit jinak, než je chápu já (i když na požádání jsem je specifikovala v sově), že jsou otázky, které někomu jinému nemusí připadat relevantní (i když mně připadají), že tam některé věci, co jsou pro jiného důležité, mohly chybět (dost záleží na úhlu pohledu, navíc bylo třeba to pojmout i trochu zkratkovitě, protože už tak to dosáhlo pořádné délky), že byl dotazník opravdu dlouhý (a někdo tak mohl ke konci ztrácet pozornost), že někdy může být opravdu jen tenká hranice mezi jednotlivou škálou odpovědí (a někdo si nemusel být jistý, co odpovídat) a že i v závěrečných otázkách jsou rozestupy, které nemusí každému sednout (ale vypisovat tam přesný počet předmětů, atd. mi nepřišlo moudré). Pochopitelně také vnímám to, že i když mi odpovědělo poměrně dost lidí a to z každé koleje, tak že to nevydává úplně přesný obraz, protože stále nejde o všechny - stejně tak to, že z průzkumu opravdu jenom zjistím to, jak to vnímá škola a nikoliv to, jak to opravdu je.

Také by šlo rozložit odpovědi ve všech jednotlivých otázkách v závislosti na roce registrace, koleji, tom, jestli daný člověk měl funkci, atd. Součástí této práce to ovšem nebude, případné výrazné odchylky v závislosti na těchto kritériích okomentuji v ústní části zkoušky, pokud bude zájem (stejně tak můžu poskytnout materiály se surovými daty, pro zájemce).

Přes všechny výhrady, které je možné k průzkumu mít se domnívám, že závěry budou relevantní k tématu a i podnětné pro případný další rozbor.


Charakteristika respondentů

Průzkum vyplnilo celkem 120 obyvatel hradu.

Rok registrace:
2004/2005 - 12 resp. (10 %)
2006/2007 - 32 r. (26,67 %)
2008/2009 - 20 r. (16,67 %)
2010/2011 - 36 r. (30 %)
2012 - 20 r. (16,67 %)
Přijde mi poměrně zajímavé, že hned po ročnících 2010/2011 (u kterých se nejvyšší počet respondentů dal čekat, vzhledem k tomu, že jde i o loňské a předloňské nováčky) je nejvyšší počet z ročníků 2006/2007, které jsou na hradě již opravdu dlouho - naopak mě zaujal i jakýsi "propad" mezi tím u ročníků 2008/2009.

Kolejní příslušnost:
Havraspár - 29 (24,17 %)
Mrzimor - 26 (21,67 %)
Nebelvír - 22 (18,33 %)
Zmijozel - 22 (18,33 %)
Profesorstvo - 16 (13,33 %)
Zaměstnanctvo - 4 (3,33 %)
Obyvatel/Duch - 1 (0,83 %)
Pokud mě něco z průzkumu potěšilo, tak to, že z každé koleje odpověděla přibližně polovina jejích členů a dá se tak průzkum dát brát mnohem více vážněji než by tomu bylo, kdyby z nějaké koleje odpovědělo třeba jen 10 lidí.
Pro potřeby průzkumu budu poslední dvě zmíněné kategorie slučovat.

Bývalá kolejní příslušnost:
Havraspár - 5
Mrzimor - 6
Nebelvír - 4
Zmijozel - 3
žádná - 3

"Držení" funkce:
Ano - 60 (50 %)
Ne - 60 (50 %)
Samotnou mě překvapilo, že to nakonec bylo takhle vyrovnané.

Otázku nejvyšší kolejní funkce rozebírám v příslušné části viz výše

Vnímáš přijetí nejvyšší kolejní funkce jako sebeobětování se?
Ano - 60 (50 %)
Ne - 60 (50 %)
I tady jsem byla překvapená, již podruhé. Nutno dodat, že, což je ještě zajímavější, z každé této skupiny je vždy přesně polovina lidí, co někdy funkci měli a polovina lidí, co ji nikdy neměli.


Závěry průzkumu

Nejdříve se budu věnovat tomu, co by měla nebo nemusela dělat "celkově" jaká ze zmíněných funkcí - včetně různých zajímavostí.
Kolejní funkce, které podle průzkumu - a ani podle této práce - nejsou mezi nejvyššími, zmíním jen stručně.

Co by měl dělat kolejní ředitel:
80 % - 100 % hlasů
Komunikovat obecně (s kolejí) - 117 h.
Vyjadřovat se v zasedačce - 115
Řešit problémy a stížnosti - 115
Mít přehled o dění na hradě - 113
Vést kolej - 111
Sebeovládat se a řešit problémy s odstupem - 107
Stát za kolejí v každé situaci - 100
Komunikovat i s lidmi, které nemá rád - 96
60 % - 80 %
Povídat si v kolejní místnosti - 89
Prosazovat zájmy koleje, i kdyby na úkor těch svých - 72
51 % - 60 %
Psát vývěsky - 71
Organizovat vnitrokolejní soutěže - 64
Informovat vedení koleje o věcech řešených v ŠR/Sborovně - 64

Co není třeba, ale bylo by to lepší:
60 % - 80 %
Chodit na famfrpálové zápasy - 86
Jezdit na srazy (zejména ty oficiální, případně kolejní) - 76
Posílat věci do kolejního kumbálu - 74
Být (cca) denně na hradě - 73
51 % - 60 %
Učit kvalitní předměty - 70
Přispívat pravidelně na kolejní konto - 69

Co nemusí:
80 % - 100 % hlasů
Mít dům v GD - 98
Být bohatý (v rámci profesorstva) - 90
60 % - 80 %
Pořádat srazy - 76
Dávat reálné odměny za vnitrokolejky - 75
51 % - 60 %
Vzdát se odměn ve vnitrokolejkách - 69
Reprezentovat na srazech (hábit, kolejní barvy/předměty) - 61
Půjčovat věci/peníze nováčkům/obnoveným - 61

Z toho, co je tu uvedené, mi vyplývá hlavně to, že se od kolejního ředitele očekává komunikace a to, že na něj bude spolehnutí. Má komunikovat s kolejí i s lidmi, které moc nemusí, vyjadřovat se v zasedačce, řešit problémy, vést kolej, sebeovládat se, mít přehled o tom, co se děje a stát za kolejí za každých okolností. Většina hradu pak ještě očekává, že bude komunikovat i v kolejní místnosti, prosazovat zájmy koleje, organizovat kolejní soutěže a psát vývěsky - a také informovat o tom, co se "řeší". Také se vítá, když přijde na famfrpál fandit, jezdí na srazy, pošle něco do kumbálu a na konto, je často na hradě a učí kvalitní předměty. Naopak vůbec netřeba, aby byl nějak bohatý nebo majetný nebo nějak ty srazy "hrotil".
Co se týká typu sebeobětování - tak se nabízí zejména to časové a i to "morální". Kolejní si má na kolej udělat čas a ochraňovat ji.

Pochopitelně by se dal průzkum "harmonizovat" i co se sečtení prostřední možnosti s krajními týká a dostat tak profil, jestli to od kolejního více lidí očekává nebo neočekává, případně v jakém smyslu - obzvláště u procentuelně nižších hodnot odpovědí, kde ovšem třeba necelá polovina lidí hlasovala pro "není nutné, ale je lepší" a pro "určitě" (nebo naopak "nemusí") a mělo by to tedy také svou vypovídací hodnotu. Pro můj výzkum však stačí výše uvedené a zmínění některých souvislostí, zajímavostí nebo právě krátkého "pokusu" o "harmonizaci".
Z průzkumu zjistíme, že...
Být (cca) denně na hradě kromě 73 již zmíněných hlasů "není nutné, ale je to lepší" získalo i 41 hlasů "určitě" (jednoznačně to tedy "přehlasuje" 6 hlasů říkajících, že nemusí vůbec).
V případě "bytí bohatým" a dávání reálných odměn za vnitrokolejky většina zbytku hlasů míří k "není nutné, ale je to lepší", pro "určitě" hlasovalo jenom mizivé procento.
U chození na famfrpálové zápasy je zajímavé, že hlasy pro "určitě" a "nemusí" jsou téměř vyrovnané.
U informování vedení koleje ohledně řešení "tam nahoře" se ze zbývajících hlasů našlo 37, které si myslí, že je to lepší (jen 19 říkalo, že vůbec nemusí).
U komunikace i s lidmi, které nemá rád, byl jediný hlas pro to, že nemusí. U přehledu pouhé dva. Naopak u domu v GD jsou pouhé dva hlasy, které si myslí, že kolejní by ho určitě měl mít. Stejně tak u pořádání srazů pouhé 4 pro "určitě".
Ohledně organizace kolejních soutěží byla valná většina zbytku pro "není nutné, ale je to lepší" (47).
Povídání si na krbu je dosti rozporuplné - pro určitě je 22 lidí, pro to, že vůbec nemusí je 41 a pro to, že není nutné, ale je to lepší, 57. Stejně tak rozporuplné je i povídání si ve VS (26-39-55)
Pouzí 4 lidé si myslí, že si kolejní nemusí povídat v kolejní místnosti.
Devět lidí hlasovalo pro to, že by měl určitě přispívat na provoz Hogu/do tombol. Osm lidí zase, že by měl určitě psát do kolejního časopisu.
U vývěsek je to obráceně, tam jen 9 lidí si myslí, že je psát vůbec nemusí.
Jeden osamělý hlas hlasoval pro to, že kolejní nemusí řešit problémy a taktéž jeden osamělý hlas hlasoval pro to, že kolejní se nemusí vyjadřovat v zasedačce.
Nenašel se dokonce žádný, který by si myslel, že by se kolejní ředitel nemusel sebeovládat a řešit věci s odstupem. A 3 zastávají názor, že nemusí stát za kolejí za každé situace. Taktéž se našli dva respondenti, kteří hlasovali pro to, že nemusí vést kolej.
Vypisování soutěží bylo opět takové "všelijaké" - 60 hlasů pro to, že není nutné, ale je to lepší, 33 pro určitě a 27 pro nemusí.

Z poznámek, které mi moji spolužáci a profesoři dopsali, bych ráda zmínila zejména dost hlasů pro to, aby se kolejní podílel na atmosféře a motivoval členy koleje.

Co by měl dělat primus:
80 % - 100 % hlasů
Komunikovat obecně (s kolejí) - 117
Mít přehled o dění na hradě - 114
Vyjadřovat se v zasedačce - 114
Vést kolej - 114
Řešit problémy a stížnosti - 111
Aktivita ve Studentské radě - 109
Stát za kolejí za každé situace - 108
Sebeovládat se a řešit problémy s odstupem - 106
Povídat si v kolejní místnosti - 105
Psát vývěsky - 98
60 % - 80 %
Tvořit v kolejce atmosféru (popis, žluté písmo) - 92
Komunikovat i s lidmi, které nemá rád - 90
Organizovat vnitrokolejky - 88
Ve školním roce dělat soutěže za body (když kolej jede na pohár) - 82
Informovat kolej o dění ve Studentské radě, zasedačce, atd. - 75
51 % - 60 %
Prosazovat zájmy koleje, i kdyby na úkor těch svých - 65
Být (cca) denně na hradě - 64
Pořádat večírky - 64

Co není třeba, ale bylo by to lepší:
60 % - 80 %
Jezdit na srazy (zejména ty oficiální, případně kolejní) - 79
Psát (pravidelně) do kolejního časopisu - 73
51 % - 60 %
Posílat věci do kolejního kumbálu - 66
Přispívat pravidelně na kolejní konto - 64
Povídat si ve Velké síni - 61
Hrát famfrpál - 61

Co nemusí:
80 % - 100 % hlasů
Být bohatý (v rámci studenstva) - 98
60 % - 80 %
Příspěvky na provoz Hogu, do tombol (reálných) - 90
Vzdát se odměn ve vnitrokolejkách - 87
Odkládání zkoušek (NKÚ/OVCE) pro delší držení odznaku (v případě nutnosti) - 86
Dávat reálné odměny za vnitrokolejky - 81
Mít každý termín 3 semináře - 73
51 % - 60 %
Pořádat srazy - 71
Být v top 10 školy v bodování - 69
Studovat více předmětů (10+) - 68
Reprezentovat na srazech (hábit, kolejní barvy/předměty) - 65

Od primuse se "v základu" čeká totéž jako od kolejního ředitele - je tam ovšem řada odlišností.
Daleko více se čeká, že bude vidět v kolejní místnosti a plus požadavek aktivity v SR je poměrně vysoko. Také se od primuse viditelně očekává víc psaní vývěsek, organizování vnitrokolejních soutěží; k tomu ještě dělat body, když kolej jede na pohár.
"Ideální primus" kromě toho ještě je denně na hradě, pořádá večírky, informuje kolej, atd. Pokud možno, je fajn, když přispívá do kolejního časopisu, hraje famfrpál a povídá si ve VS - stejně tak když jezdí na srazy a přispívá pravidelně na konto/do kumbálu. Nemusí být bohatý a dle nadpoloviční většiny nemusí "hrotit".

Opět se podíváme na nějaké "zajímavosti" a doplňující informace.
Jen čtyři respondenti uvedli, že primus nemusí být denně na hradě, zbytek je součtem "určitě" a "je to lepší".
Naopak pouze dva respondenti si myslí, že primus by měl být určitě bohatý.
Co se bodování týká, v případě top 10 koleje je to docela rozporuplné - 40 lidí napsalo, že nemusí, 59, že je to lepší a 21, že určitě. U top 10 školy je to jasnější - tam si pouze 2 lidé myslí, že určitě.
U hraní famfrpálu je "nemusí" a "určitě" téměř nerozhodné - 30 ku 29.
9 respondentů se domnívá, že primus nemusí kolej informovat o dění v zasedačce/SR. Pouzí 4 lidé pak to, že nemusí komunikovat s lidmi, které nemá rád. A taktéž 4 lidé hlasovali pro možnost, že nemusí organizovat vnitrokolejky.
Dva lidé zastávají názor, že primus by měl určitě pořádat srazy. A jeden, že primus si nemusí povídat v kolejní místnosti - dva pak, že nemusí psát vývěsky.
Po jednom hlasu dostaly možnosti, že se nemusí sebeovládat a řešit problémy s odstupem a že nemusí stát za kolejí za každé situace.
Dva hlasy pak náleží tomu, že by primus nemusel dělat atmosféru v kolejní místnosti a vést kolej.
7 respondentů uvedlo, že nemusí dělat soutěže za body, když se jede na pohár. Jeden pak si myslí, že se primus nemusí vyjadřovat v zasedačce.

Když opět zabřednu do poznámek, tak mě zaujalo zejména to, že dost lidí zdůrazňuje, že má mít primus svojí kolej rád a dávat jí to najevo, stejně tak ale jako protichůdné názory - byly hlasy jak pro to, že má dát koleji najevo, že je člověk a že nezvládne všechno a podělit se o povinnosti, atd., tak i to, že nemá kolej zatěžovat a pokud něco nezvládá, tak si to nechat pro sebe.

Co by měli dělat prefekti:
(U prefektů, pokladníka a famfrpálového kapitána zmíním jenom věci nad 80 %, jelikož je to výstup z průzkumu, ale - minimálně pro tuto práci - se nejedná o nejvyšší kolejní funkce.)
Komunikovat s kolejí - 109
Vyjadřovat se v zasedačce - 107
Povídat si v kolejní místnosti - 100
Sebeovládat se a řešit problémy s odstupem - 100
Mít přehled o dění na hradě - 97

Co nemusí:
Být bohatý (v rámci studentstva) - 99

Co by měl dělat pokladník:
x

Co nemusí:
Být v top 10 školy v bodování - 102
Pořádat srazy - 98
Studovat více předmětů (10+) - 98
Příspěvky na provoz Hogu, do tombol (reálných) - 96
(Přispívání na konto obdrželo 53 hlasů "není nutné, ale je to lepší", 41 "určitě" a 26 "nemusí")

Co by měl dělat famfrpálový kapitán:
Hrát famfrpál - 115
Komunikovat obecně (s kolejí) - 99

Co nemusí:
Vzdát se odměn ve vnitrokolejkách - 105
Pořádat srazy - 101
Být v top 10 školy v bodování - 100
Být bohatý (v rámci studentstva) - 100
Příspěvky na provoz Hogu, do tombol (reálných) - 100
Dávat reálné odměny za vnitrokolejky - 98
(Zbývající hlasy ohledně hraní famfrpálu jsou 4 pro "není to nutné, ale je to lepší" a 1 pro "nemusí")


Dále bych se pokusila určit takový "ideální počet předmětů" pro jednotlivé funkce.

Primus:
1-5 předmětů (47)
6-10 p. (39)
11-15 p. (20)
15-20 p. (13)
20+ p. (1)
Pokud vynásobíme průměry jednotlivých skupin předmětů počtem příslušných hlasů a vydělíme počtem celkově hlasujících, vyjde nám číslo (zaokrouhlené) 8,004. Pochopitelně se nedá říct, že by přesně tolik předmětů měl primus mít (a de facto by s tím ne všichni souhlasili), ale dá se to určit jako takový "průměr ideálního primuse".

Prefekt:
6-10 (48)
1-5 (48)
11-15 (21)
15-20 (3)
U prefekta vyjde průměr 7,1125. Opět se nedá říct, že by to bylo všeplatné, atd.

Pokladník:
1-5 (79)
6-10 (32)
11-15 (8)
15-20 (1)
Zde bychom se dopočítali průměru 5,121.

Famfrpálový kapitán:
1-5 (84)
6-10 (27)
11-15 (8)
15-20 (1)
Zde 4,9125.

Další kolejní funkce:
1-5 (85)
6-10 (29)
11-15 (6)
Zde 4,708.

Pochopitelně musíme brát v úvahu i to, že řada lidí v komentářích následně napsala, že si nemyslí, že by počet předmětů jakkoliv souvisel s funkcí - což pravděpodobně uvedli i jako odpovědi v průzkumu u funkcí samotných (u kterých nikde nenajdeme nějaký velký požadavek na počet předmětů nebo místo v bodování). Proto by tyto průměry ani nemohly vypadat takto - jelikož jsou respondenti, kteří 1-5 vybrali kvůli oné číslovce 1. Pro zpřesnění průzkumu by jistě pomohlo mít počet předmětů vypočítaný zvlášť, ale toto beru jenom jako takové menší zpestření, i když nutno dodat, že nějakou relevanci má také - více než polovina respondentů od kolejních funkcí kromě primuse a prefekta nečeká více než 5 předmětů.


Poslední částí průzkumu bylo přispívání na konto.

Kolejní ředitel:
1-3 (36)
4-6 (36)
7-10 (23)
>10 (13)
0 (12)
Z tohoto rozvržení je jasně vidět, že více než polovina hradu se domnívá, že by kolejní ředitel měl přispět na konto 4 a víc galeonů měsíčně. Necelá třetina si pak dokonce myslí, že by měl přispět alespoň 7.

Primus:
1-3 (54)
0 (48)
4-6 (15)
7-10 (2)
>10 (1)
U primuse naopak vidíme, že většina hradu od primuse neočekává, že by měsíčně přispěl více než 3 galeony. Je to pravděpodobně (logicky) dáno tím, že primus nemá žádný plat a navíc ve školním roce (dle výše zmíněného průzkumu) má dělat body, pokud se jede na pohár. Na druhou stranu v kolonce "0" jsou i zastánci názorů, že není třeba mít ani předměty ani posílat galeony na konto (dle poznámek v poslední otázce), kteří se musí brát taktéž v úvahu

Prefekti:
1-3 (63)
0 (50)
4-6 (4)
7-10 (2)
>10 (1)
U prefektů je tendence nedávat nic nebo hodně málo ještě více znatelná, jenom 7 respondentů odpovědělo, že by podle nich měli prefekti přispívat měsíčně 4 nebo více galeonů.

Pokladník:
1-3 (51)
0 (46)
4-6 (15)
7-10 (4)
>10 (4)
U pokladníka vidíme podobná čísla jako jsme mohli vidět u primuse - krom toho, že u pokladníka se pár jedinců opravdu domnívá, že by měl na kolejní konto (které spravuje) posílat větší sumu galeonů.

Famfrpálový kapitán:
0 (74)
1-3 (41)
4-6 (3)
>10 (1)
7-10 (1)
U famfrpálového kapitána většina neočekává, že by přispěl byť i srpec - třetina lidí pak hlasovala pro sumu v rozmezí 1-3 galeony.

Další kolejní funkce:
0 (77)
1-3 (40)
10 (1)
4-6 (1)
7-10 (1)
U dalších kolejních funkcí je situace téměř totožná jako u famfrpálového kapitána - neočekává se, že by na konto přispívaly nějak moc, pokud vůbec.


Sebeobětování se podle školy

V podstatě se dá říci, že "nástavbou" je opravdu valná většina věcí, i když to závisí na řadě faktorů, pochopitelně.
Komunikace a čas strávený na hradě, určováním přehledu, atd. se bere svým způsobem jako samozřejmost. Stejně tak to, že nejvyšší kolejní funkce stojí za svou kolejí, kolej v ní má zastání a že řeší funkčně - a s chladnou hlavou - problémy, při kterých upřednostňují kolej a nikoliv sebe. Také se počítá s tím, že některá z nejvyšších kolejních funkcí bude organizovat vnitrokolejky a psát vývěsky - o atmosféře ani nemluvě, ta se ukázala být jednou z nejdůležitějších věcí vůbec.
Jako sebeobětování se bychom tak teoreticky mohli definovat všechno to, co podle hradu nejvyšší funkce nemusí - nemusí být nijak zvlášť bohaté a vlastně ani přispívat nějak závratné sumy na kolejní konto (obzvláště v případě primuse ne). Hrocení bodů u primuse by se tak dalo označit také. Pořádání srazů a nějaké reálné věci - taktéž do této skupiny. A tak dále a tak dále.

Pochopitelně by se ale dalo namítnout, že záleží zejména na tom, jak to ten který člověk vnímá a že když od někoho hrad "očekává" vytváření atmosféry nebo komunikaci s lidmi, se kterými si nerozumí a jako sebeobětování to nebere - zatímco on má s tímto problém a jako sebeobětování se to bere, narozdíl kupříkladu od posílání peněz na kolejní konto - dochází k různým tlakům a podobně.
Na druhou stranu, dosáhnout v tomto výzkumu výsledku, co pro přesně jakého člověka z hradu už je sebeobětování se a co není, to nebylo jeho účelem a ani by nemohlo být. To by bylo spíše na OVCE z Psychologie a nikoliv na OVCE z Prefektování a primusování.


Závěr

Nejvyšší kolejní funkce a jejich sebeobětování se pro kolej - kolejní ředitel a primus a jejich činnost nad rámec na úkor něčeho jiného, ať už reálného nebo virtuálního.
Postoj hradu je takový, že polovina to jako sebeobětování se nevnímá - polovina ano. Celkově se dá říct, že se "obětují" téměř všichni, kteří dělají něco víc než komunikují s kolejí a "vedou" ji.
Postoj školního řádu je takový, že se mají jmenovat funkce, dávat pozor na kolej a "vést ji". To se obětují již opravdu téměř všichni
Na druhou stranu, sebeobětování se je věcí dosti subjektivní a já musím i při závěru trvat na tom, že mi nepřipadá, že by se někdo obětoval. Dělal něco pro kolej - ano. Dělal něco nad rámec - ano, takových lidí je spousta a neumím si představit, že by se bez nich hrad obešel. A to nejen těch, co mají nejvyšší kolejní funkce - i když mi mnozí z nich připadají (nebo připadali) nepostradatelní - ale všech těch, kteří dělají víc, než musí a kteří tím pádem na hradě jenom nežijí a neužívají, ale pokouší se něco tvořit - ať už novou místnost, vnitrokolejku, u které doufají, že bude členy jejich koleje bavit nebo tu věčně omílanou atmosféru. A kteří to budou dělat bez ohledu na to, jestli si někdo bude myslet, že jde o sebeobětování se, nebo ne. Nejvyšší kolejní funkce mezi nimi svým způsobem vyčnívají - díky nim jsou naše koleje takové, jaké jsou a patří jim za to dík.



Zdroje:
Školní řád
Studentská rada
Výzkum Činnost kolejních funkcí