Student: Oliver McCollin
Kolej:Nebelvír
Školní rok: zima 2015

FantazírováníZadané téma: Fantazie a kreativita na Hogwarts
Konzultant: Lilien Emity Watfar
Posudek: Pan McCollin měl nelehký úkol: Zpracovat svou zkoušku OVCE na téma „Fantazie a kreativita na Hogwarts“, což je velice široké téma. Ovšem jako student Fantazírování si s ním hravě poradil.

Musím přiznat, že část s mudlovskou školou byla pro mě v tomto vypracování oříškem. Ne a ne si ujasnit, zda to byla dobrá volba. Pořád si tím nejsem jistá, ale na druhou stranu je dobré vidět takové porovnání. Tudíž jsem se rozhodla vzít tuto část na milost, i když mi k tématu moc neseděla. Velmi mě zaujala věta, kde se student zmiňuje, že mudlovské školy ve vyšších stupních zabíjejí kreativitu dotyčných. Mnoho lidí by mu nejspíš dalo za pravdu.

Velmi si u mě šplhnul rozebráním výuky na Hogwarts a jejím rozdělením na praktické, vizionářské a ostatní předměty. Praktické a vizionářské předměty byly vysvětleny uspokojivě. Ovšem u ostatních, těch s plnou dávkou fantazie, by se dalo ještě chvíli zastavit, proto je možné, že na ně ještě dojde řada při ústním zkoušení.

Musím zde vyzdvihnout i odstavec zvaný „Kreativita ve výuce“, se kterým nejde nesouhlasit, ač je to možná trochu smutné. Holt někdy je i fantazie krátká, když nemá za dvojče kreativitu. Na druhou stranu jindy jsou nápady s fantazií tak ohromné, že i bez kreativity se dá vytvořit skvělé dílo… na to nezapomeňme!

„Další denní aktivity“ jsou rozebrány velmi důkladně. Chybí už jenom nějaké ztřeštěné pojmenování podskupin. Dovolila bych si ale trochu nesouhlasit, že u chytání terčíků, ďáblovy jámy a kvízů nepotřebujeme fantazii. Samozřejmě, že to není fantazie tvůrčí, ale myslím si, že bez fantazie bychom nebyli schopni vidět správná ďáblova slova ve změti písmen, nevybavila by se nám správná odpověď na otázky v kvízech ani bychom nebyli schopni předvídat pohyb terčíků. Ale je to rozporuplné, já už fantazii holt vidím všude. Soutěže naopak fantazií a kreativitou jen srší, to musím potvrdit.

Hradní soutěže jsou prošpikované fantazií a kreativitou. Ale také rivalitou. Pokud jde o zdravou rivalitu, je to v pořádku, ale známe případy, kdy se rivalita stala velkou překážkou pro pořádání takových soutěží. Třeba zrovna těch mezikolejních a to je podle mého škoda. Rozhodně jsem ale spokojená s rozborem jednotlivých hradních soutěží. Možná by ještě bylo záhodno zmínit soutěže malé, ale i tak podporující fantazii a kreativitu na hradě. Mám na mysli soutěže, které pořádají časopisy či někteří jednotlivci. Jsou sice malé, ale i tak si zaslouží mít své místo. A to nemluvím o vnitrokolejních soutěžích, které slouží jako motivace pro studenty dané koleje.

Velmi chválím obrázkovou dokumentaci a s nimi i spojený průzkum. Ono není špatné kreslit podle něčích instrukcí. Dost to poté vypoví o fantazii dotazovaného, ale i toho, co kreslí. Velmi dobrý nápad.

Sama za sebe jsem s prací spokojená a nezbývá mi, než udělit známku Vynikající. Pan McCollin prokázal, že předmět Fantazírování studoval velmi pilně a mnoho si z něj odnesl a za to mu děkuji! On sám má poté fantazie na rozdávání a to je… nebo jednou bude jeho velké plus.

Lilien Emity Meissed
Hodnocení: Vynikající
Hodnocení propugnatio: Vynikající
Hodnocení cogito: Vynikající


Vypracování

Osnova:
1. Úvod
2. Základní pojmy
2.1. Co?
2.1.1. Fantazie
2.1.2. Kreativita
2.2. Kde?
2.2.1. Mudlovská základní škola
2.2.2. Mudlovská střední škola
2.2.3. Mudlovská vysoká škola
2.2.4. Klasické kouzelnické školy
2.2.5. Hogwarts
3. Fantazie a kreativita na místech mimo Hogwarts
3.1. Na mudlovské základní škole
3.2. Na mudlovské střední škole
3.3. Na mudlovské vysoké škole
3.4. Na klasické kouzelnické škole
4. Výuka na Hogwarts
4.1. Fantazie ve výuce
4.2. Kreativita ve výuce
5. Další denní aktivity
6. Celohradní klání
6.1. Sedmiboj
6.2. Bradavická čtyřka
6.3. Mezikolejní menší soutěže
7. Závěr

1. Úvod
Zadání zkoušek OVCE z předmětu fantazírování je Fantazie a kreativita na Hogwarts. Já jsem se však rozhodl toto zadání pojmou trochu více zeširoka, protože si myslím, že je důležité ukázat, jakou roli Hogwarts mají v celém světě. Proto jsem se rozhodl do tohoto zadání zakomponovat i mudlovský svět, který mi pomůže ukázat to, co jsem chtěl svým zadáním nejvíce ukázat.
Pokusil jsem se celé vypracování postavit na logických základech v základních pojmech a z nich odvodit další body. Celé vypracování jsem se rozhodl zakončit velkými hradními akcemi, protože si myslím, že to skvěle podtrhuje celé zadání mé zkoušky.

2. Základní pojmy
Jak jsem již zmínil v úvodu, v tomto bodě bych rád postavil základy, na kterých chci postavit celé vypracování. Myslím, že více není potřeba k této části říkat.

2.1. Co?
V této části základních pojmů bych se moc rád zaměřil na hlavní pojmy, kolem kterých se bude točit celé mé vypracování. Tedy chtěl bych představit fantazii a kreativitu tak, jak je vnímám já a jak o nich budu celé vypracování smýšlet. K tomu samozřejmě přidám i něco, co někde najdu, aby byl názor alespoň trochu smysluplný.

2.1.1. Fantazie
Fantazie je velmi mocný prvek, který má v sobě každý člověk. Fantazií můžeme zaměnit za jiné slovo cizího základu, tedy imaginace. Pokud jej chceme převést do češtiny, kompletní češtiny, dostaneme se k pojmu představivosti. Případně pak ještě můžeme samotnou fantazii pojmout jako samotnou představu, tedy ten objekt představivosti. To, co jsme si již představili a je tedy takovým výplodem fantazie.
Jak jsem zmínil, je to mocný prvek. Fantazii potřebuje každý člověk, kouzelník i mudla, v každém dni! Díky fantazii děláme každé rozhodnutí, protože si dovedeme představit, co zapříčiní každé z nich. Ale jak se dá fantazie rozvíjet? To je větší problém. A největší problém je to v mudlovském světě, kde je fantazie vzána do absolutního pozadí.

2.1.2. Kreativita
Kreativita je v tomto ohledu podstatně komplexnější pojem. Těžko se posuzuje, zda je kreativita nadřazený pojem fantazie, nebo fantazie kreativity, ale každopádně jsou to vlastnosti, které jdou ruku v ruce. Abychom si dokázali kreativitu podstatně lépe představit, použiji na ní české slovo. Mluvíme tedy o tvořivosti. Jenže je potřeba upozornit na to, že tvořivost a kreativita nejsou úplná synonyma. Tvořivost je již vyloženě v případě, že se něco tvoří, kreativita oproti tomu představuji i část před tvorbou.
Poslední větou jsem již částečně nakousl, jaký je rozdíl mezi fantazií a kreativitou. Fantazie je absolutní předchůdce kreativity, kdy je potřeba si první udělat nějakou představu, co budeme dál dělat. Když již tuto představu máme, tak se blížíme k samotné tvorbě. No a když se dostaneme k tomu, co přišlo po představě, je to kreativita. Aplikace naší představy a ztvárňování té představy, to je ona kreativita.

2.2. Kde?
Zde bych rád poodhalil to, proč jsem vybral onu okliku na začátek. Mimo jiné bych zde chtěl též vysvětlit, jaký je rozdíl mezi jednotlivými místy, které potřebuji k této práci. Nebudu tato místa představovat jako celek do podrobnosti, ale budu je představovat tak, jak já potřebuji pro tuto práci.

2.2.1. Mudlovská základní škola
Mudlovská základní škola je jediná povinná škola pro Čechy. Každý má povinnost vystudovat oněch 9 let, které základní škola obsahuje. Chodí tam studenti od 6/7 let do 15/16. Principem této školy je naučit mladší děti práce ve skupině a celkově sociálním dovednostem.

2.2.2. Mudlovská střední škola
První škola, která již není povinná, ale většina studentů na ně stejně chodí. Střední školy jsou různých druhů a některé jsou více o učení, jiné jsou zase naopak o manuální práci. Proto se nedají vzít jako jedna věc a tak to budu též brát. Budu odlišovat extrém gymnázií - hodně o učení; a extrém střední odborného učiliště, kde se převážně tvoří a vytváří.

2.2.3. Mudlovská vysoká škola
Opět nepovinná škola pro studenty. Jedná se o největší stupeň studia, kterého se dá dosáhnout. Je to ovšem takový větší extrém, než gymnázium, protože vysoké mudlovské školy jsou prakticky pouze o šprtání a učení se.

2.2.4. Klasické kouzelnické školy
Tímto pojmem bych chtěl mluvit o školách, jako byly Bradavice v dobách Harryho Pottera. Či jaké jsou Krásnohůlky do dnešního dne a jaký je Kruval do dnešního dne. Klasickou kouzelnickou školou myslím školu, která si zakládá na praktický dovednostech svých studentů a teoretických znalostech o nich.

2.2.5. Hogwarts
Hogwarts samozřejmě myslím naší školu. Tato škola není založena principielně vůbec na ničem. Kdo má zájem, vždy si v ní najde něco, co ho v ní baví. Není o šprtání, pokud o to dotyčný nemá zájem. Není o fantazii, pokud opět člověk nemá zájem. Oproti všem školám především se nejedná o školu osobní, tedy že by tam všichni museli chodit. Je velmi unikátní a zvláštní.

3. Fantazie a kreativita na místech mimo Hogwarts
V této části bych se chtěl podívat na to, jakou sílu má fantazie a  kreativita sílu ve školách, o kterých jsem hovořil v bodě 2.2. mimo samotných Hogwarts.

3.1. Na mudlovské základní škole
Základní školy jsou v tomto ohledu hodně liberální. Je to zapříčině zaprvé tím, že se zde nachází i ty nejmenší děti (na prvním stupni) a v druhé řadě pak také mnoho ředitelů bere v potaz to, že se jedná o povinnou školní docházku.
Když se podíváme na první stupeň, tak ten je nejliberálnější ve všech ohledech. Jedná se o pět ročníků s nejmenšími dětmi, se kterými je možné pracovat. V tomto ohledu jsou děti kompletně zastíněné fantazií. Z mudlovského hlediska se jedná o nejlepší stupeň, kde se nejvíce pracuje s fantazií a kreativitou. Jedná se o hodně hodin hudební výchovy, pracovních činností a výtvarné výchovy. Jako příklad Vám ukazuji obrázek, který jsem nakreslil přesně dle instrukcí jedné žákyně, když jsem jí poprosil, aby mi popsala její školu. Reálně její škola nemá tyto barvy. Když jsem se jí na to zeptal, tak mi řekla, že se jí to takhle líbí víc.

Druhý stupeň už je v tomto obtížnější. Začíná se tu upouštět od kreativních činností a fantazie a přechází se k práci jako takové. Ačkoliv stále je povinnost v nějakých těch výtvarných výchovách a podobných takových věcech, ale nejedná se o ty hlavnější předměty. V tomto případě ale kreativita stále ještě neupadá tak moc. Ale pořád to není nic, co by tyto dva důležité faktory povznášelo. Opět přikládám obrázek na základě druhostupňového žáka. Takto popsal svou školu. Tentokrát však mi bylo řečeno, že tak snad vážně vypadá. Ale o pravdivosti nic moc nevím.

3.2. Na mudlovské střední škole
Sice nevím, jak moc to funguje na všech středních školách, ale vím, že pro gymnázisty je fantazie a kreativita trochu přítěží. V tomto ohledu mám hodně známých a tak se dost snadno vypořádá s tímto problémem. Když jsem se zeptal jejich podoby školy, tak mi bylo odpovězeno "žlutá" nebo ještě "s velkými vraty". Mnozí z nich se zmiňují spíše o tom, že si pamatují jen to, jak se tam leze. No a z toho taky dopadl tento obrázek.

Co se lidí z učňáků týká, tam to byla ještě vtipnější věc! On byl dost problém někoho najít, protože jich moc neznám. Nakonec jsem dva takové našel. Když jsem požádal o kresbu nebo popis jednoho, řekl mi "já dělám elektrikáře, to nechceš" a tím to skončilo. Když jsem žádal druhého, tak mi řekl, že by mi to vyrobil, protože je truhlář, ale z popisů měl čtyřky a kreslit neumí. Takže jsem takovou fotku nedostal. Ovšem u truhláře a truhlářské střední bych viděl velký posun v samotné kreativitě a tvořivosti. I když se obávám, že to nejsou moc návrháři, takže představa vypadá většinou jasná dopředu, než začnou pracovat, protože představa vychází od ostatních.

3.3. Na mudlovské vysoké škole
Mudlovské vysoké školy jsou vrahy fantazie a kreativity. Celý princip většiny vysokých škol je takový, že se musíte naučit nazpaměť dvěstě stránek na zkoušku, ty odpapouškovat, odejdete se známkou a jdete se znovu učit. Vyjímkou bude asi taková žurnalistika, či nějaké umělecké školy, ale většina těch vysokých škol to doopravdy vraždí. Schválně se někdy zkuste zeptat obyčejného vysokoškoláka, jak vypadá jeho škola. Já jsem málem umřel smíchy! Zeptal jsem se dvou a oba dva mi řekli, že by na to potřebovali pražítko a kružítko. No a přiznám se, že přerýsovat Vám ty školy se mi nechtělo. Tak zde to nechám jenom tím, co mi bylo řečeno.

3.4. Na klasické kouzelnické škole
Jak jsem již psal výše, klasické kouzelnické školy jsou nastaveny na základě praktických věcí. Tedy umět uvařit lektvar a správně seslat kouzlo. Dovoluji si dokonce tvrdit, že na ničem jiném, jak správném seslání kouzla a teorie kolem něj nezáleží na hodinách hůlkové magie. Ve skutečnosti neznám nikoho, kdo by na takovéto škole studoval, tak merlinužel nedodám žádný obrázek této školy. Ale mohu Vás ujistit, že by to nebyl žádný obrázek kreslený tužkou a pastelkami, ale byl by to obrázek vyšvihnutý hůlkou a pouze hůlkou.

4. Výuka na Hogwarts
Výuka na Hogwarts je oproti všem výše zmíněným úplně diametrálně odlišná. Však se podívejme hlavně na ty praktické předměty jako na Kouzelné formule a Přeměňování. V hodinách se učíme zaklínadla, ale co je v rámci hodnocení stejně podstatné, jako zvládnutí těchto kouzel? Umět vyhledat a přepsat kreativně naše vlastní pojednání o tom! Tedy zde se kreativita a fantazie konečně dostávají do popředí!

4.1. Fantazie ve výuce
Mimo to, že na hradě máme samotný předmět Fantazírování, je fantazie již neodmyslitelně připojena k našemu hradu. A co je nejdůležitější ve škole? Správně, je to výuka! V celém systému výuky na tomto hradě je potřeba dostatku fantazie, když profesoři často využívají trochy role playingu. Teď se ale podíváme na to, jak by se daly rozdělit jednotlivé předměty, co máme na hradě a podíváme se na potřebu fantazie v nich.
Jako první si vezmu na paškál ty praktické předměty. Tedy příklady této části budou kouzelné formule, přeměňování, kouzelnické počty, ... Jedná se o předměty, které si zakládají na kouzlech a praktických věcech. Správná inkantace a správný pohyb hůlkou je základem kouzla a podobné věci. Na našem hradě se ale i tyto předměty vyučují trochu odlišněji. Profesoři na naší škole vždy vyžadují nějaké pojednání či obrázek, které jsou právě výsledkem pracující fantazie. Na obranu těchto předmětů, ve zdejších podmínkách to jinak udělat snad ani nejde!
Do další skupině bych vložil takové vizionářské předměty. Předměty založené na výkladu čehokoliv. Karetní předměty či astrologie jsou zdárnými příklady. Dovolím si tvrdit, že tyto jsou na naší škole vyučovány trochu více do praktična, než je tomu u těch předmětů čistě praktických. Většina úkolů v nich je založena na tom, aby se správně vyložilo to, co se probíralo. K těmto předmětům je způsob výuky podstatně benevolentnější a tak se není čemu divit, že se z nich stávají předměty s méně fantazie než u ostatních.
S notnou dávkou představivosti (a zas je potřeba ta fantazie!) pak dokážeme ostatní předměty nacpat do jednoho velkého pytle předmětů ostatních. Tak zde je jasné, že fantazie bude hlavním středobodem. Šéfredaktorské minimum nemůže mít jiné podmínky, než kvalitní fantazii! Přesně o tom pak budou ty ostatní předměty a stanou se tak předměty epesně fantazijní! A tedy bez fantazie na ně nelez!

4.2. Kreativita ve výuce
Jak jsem předestřel v samotném začátku vypracování, kreativita s fantazií jdou ruku v ruce. No a zde se to samozřejmě dá aplikovat. Když odpářeme od fantazie kreativitu a zbude nám samotná fantazie, dostaneme se přesně do fáze, kterou nazývám "nápad bez zpracování". Jistě, ve vypracování se dá dost dobře vyčíst, že nápad byl asi brilantní, ale kvalita toho zpracování to dost strhává zpět. 
Když se na to tedy podíváme z naprosto realistického hlediska, osoba s lepší kreativitou a hroší fantazií na tom bude vždy lépe než osoba s lepší fantazií a horší kreativitou. Proč? Je to dost jednoznačné! Každého profesora uchvátí krásný obrázek, i když nemá mnoho samotných nápadů. Ale koho by uchvátilo plno skvělých nápadů, které jsou k sobě nehezky pospojovány, že udělají jen obyčejný obrázek? A samozřejmě to se dá aplikovat i ta básně a příběhy. 
Kolem a dokola je tedy říci, že ačkoliv je fantazie nezbytná pro správného studenta, bez špetky kreativitu to můžete zabalit ještě více! Pokud nedokážete vyplodit ze sebe své nápady, tak je to k ničemu.

5. Další denní aktivity
Do tohoto pytle jsem se rozhodl vsadit vše, co se dá na hradě dělat, mimo samotnou výuku. Soubojový klub, famfrpál, ďáblova jáma, čaroku, šachy, silácký ring, letecká plocha, kvízy a soutěže. Těchto devět činností bych rád rozdělil do pár skupin. První bude soubojový klub a famfrpál. V té druhé budou šachy a čaroku. Ve třetí pak letecká plocha a silácký ring. Čtvrtá bude obsahovat ďáblovu jámu s kvízy. No a soutěže zůstanou osamoceny. Každou tuto skupinu bych chtěl rozebrat samostatně, neboť je každá odlišná.
Soubojový klub s famfrpálem jsou v tomto ohledu asi nejkomplikovanější skupinou. Obě tyto aktivity se dají rozdělit na dvě části. Tedy první část je příprava a druhá část je samotná akce. V samotné přípravě je potřeba dost taktického smýšlení. Musí si každý hráč (či celý tým) rozmyslet, jakým směrem se hodlá vydat a podle toho si nastavit atributy / kouzla. Je to ta nejdůležitější část a právě tato část je plná fantazie. Taktické smýšlení je ve skutečnosti představování si různých scénářů, domýšlení si, co jak moc ovlivní něco jiného. Oproti tomu pak samotná akce, kdy už je vše nastaveno, se dá považovat za "nudnou klikačku". Prakticky se jen dodržují pravidla, která si dotyčný určil a nic nad tím nevymýšlí. V jakém pořadí dávat kouzla má vymyšleno dopředu. Zda bude rovnou střílet, nebo přihrávat je též určeno dopředu. Tedy tato skupina je před samotnou akcí plná fantazie, ale samotné činy již o ničem nevypovídají.
Šachy a čaroku budou opět dost obtížné na to, kam je zařadit. Svým způsobem by se daly přiřadit ke skupině výše psané. Do obou je potřeba trochu taktiky a logiky zapojit. Tedy do čaroku moc taktiky ne, ale logiky určitě! Tyto dvě činnosti však nedisponují žádnou "přípravou" a "akcí", ale jsou plné pouze oné "akce". Ale ta akce není nudná klikačka, ale právě to, kde je potřeba uplatnit svou mysl. Tedy tyto dvě činnosti jsou též dost prosyceny fantazií.
Letecká plocha a silácký ring jsou opět dvě činnosti bez fáze příprav. Ale tyto dvě činnosti též postrádají nějaké potřebné logické myšlení během toho. U siláckého ringu prostě mlátíte svého soupeře. V letecké ploše zase naopak jen vidíte terčíky a lítáte za nimi. Žádná fantazie ani kreativita zde tedy zavání!
Ďáblova jáma a kvízy jsou tentokrát takové dost záhadné a misteriózní věci. Oboje je aplikování vlastních znalostí. Do jaké míry v tom hraje roli fantazie? To se těžko posoudí, ale spíše to s fantazií nemá nic společného.
Soutěže pak naprosto vystupují z řady ostatních činností. V soutěžích můžeme najít prakticky všechno! Od samotných čaroku přes logické úvahy k hledání slov až po kreslení a psaní. Už jen z toho je jasné, že fantazie bude potřeba v každé soutěži! S kreativitou je to zde trochu střídmější, ale většina soutěží je takové "jako úkoly", takže i s tou kreativitou je to tu dost žhavé.

6. Celohradní klání
Celohradní klání jsou takové soutěže, které se neukazují moc často. Jsou dost střídmo k nalezení a tak i účast v nich je vzácná. Některá jsou pro jednotlivce, jiná pro skupiny a některé pro celou kolej. A podle toho jsou též rozřazeny.

6.1. Sedmiboj
Sedmiboj se odehrává vždy jednou za čtyři hogroky. Jedná se o nejprestižnější klání, které se u nás na hradě vyskytuje. Nepřipisuji tomu tento titul jen kvůli těm 100G, které vítěz získá, ale též o tom, že je to jediná soutěž o jednotlivci. Extrémně obtížná soutěž, která je postavena vskutku jen na jedné osobě, která trpí a trpí. 
První tři Sedmiboje byly zaměřeny pouze na kreativitu. Bylo to dle vizí hlavní stavitelky našeho hradu - Sefrenie z Ylary. Poslední dva ročníky se maličko odklonily od prvotní vize, ale stále je největší důraz na té kreativitě. Přidáním praktické části se přidala trocha koření. Zde už soutěžící ani tolik nemůže zachránit samotná fantazie. Většina porotců hodnotí na základně kreativity a tedy na základě kvality zpracování. Ono není divu, bylo by divné, kdyby obrázkové kolo vyhrál někdo, kdo moc kreslit neumí, jen měl dobrý nápad.

6.2. Bradvická čtyřka
Soutěž, která po většinu času prvidelně střídá Sedmiboj, Bradavická čtyřka je též tuze prestižní. Ovšem na Sedmiboj nemá ani zdaleka, neboť se odehrává ve čtyřčlených skupinách. Skupiny do boje posílá celá kolej a závisí na vedení koleje, jak svou čtveřici poskládá. Samozřejmě je potřeba do této soutěže poslat alespoň jednoho člověka pro každou kreativní část, protože se opět hlavně hodnotí kvalita zpracování než samotný obsah. Samozřejmě nebude fungovat 40 palců o ničem, když budou krásně napsané, ale obsah jde maličko do ústraní. Ale na druhou stranu, proč tam nemít jednoho člověka s bujnou fantazií? Jednu osobu, která vymyslí dvacet různých způsobů, jak co napsat a nakreslit, aby ostatní vybrali, co se jim líbí nejvíc.

6.3. Mezikolejní menší soutěže
V těchto soutěžích mám lehce nedostatky, neboť jsem je nezažil, ale zařadit jsem je sem musel, aby se neřeklo, že něco opomínám. Samozřejmě mezi ně počítám ročenky, muzeum, ... Zde se ale jedná o soutěže, které již měla vytvořit celá kolej. Nejspíše se dá tvrdit, že se i na tvorbě podílelo takové to aktivnější jádro, jak by tomu bylo asi i v současné době. Zda zde převládala váha obsahu či zpracování, to se těžko posuzuje, když jsem to nezažil. Ale dovoluji si tvrdit, že v tak hojném zastoupení to muselo stát na obou! Jistě se mezi cca 15 lidmi našel jeden, co přišel s tak 20 nápady, jak by se to dalo udělat.

7. Závěr
V závěru své práce bych chtěl říci, že Hogwarts je pro mnohé z nás neodmyslitelná součást života. Je to místo, kam utíkáme před mudly a můžeme si zde volně fantazírovat. Stačí si rozklinout soutěže a už jsme pryč od těch mudlů. Hogwarts je hlavně místem fantazie a kreativity. Užívejme si jí tedy, jak to jen jde!
Dále bych chtěl moc poděkovat slečně Lilien Emity Meissed za možnost studovat předmět Fantazírování a skládat z něj OVCE. Byly to skvělé dva studentské roky s Vámi a toto zakončení bylo úžasné! 
A samozřemě děkuji i mým obětem, které jsem otravoval s popisem jejich škol. Nebudu je jmenovat a ony si to asi ani nepřečtou, ale jsem jim vděčný!
A jako naprostý závěr Vám dodám obrázek Hogwarts. Jedná se o takové spojení představ několika mudlů po popisu naší školy.