Student: Lily Angelina Johnsonová
Kolej:Zmijozel
Školní rok: léto 2015

Kouzelnický zeměpisZadané téma: Po stopách kouzelných krás - severské země
Konzultant: Tydynka Flyová
Posudek: Milá slečno Lily!

Vaše práce je vážně moc pěkná. Líbí se mi vámi zvolená forma - příručka je skvělý nápad!

Líbí se mi i zvolený začátek - informace, jak se do místa dostat je opravdu velmi základní, navíc ne každý má o tom dostatečný přehled.

Co si budeme povídat, na severské země by toho člověk mohl napsat spoustu a spoustu a stejně by ke konci nedošel. Vy jste to vzala skvělou cestou, představit od každé země trochu. Ukazuje to, že máte opravdu moc pěkný přehled, vybrat zajímavá místa není jen tak. Děkuji i za zvolenou fotodokumentaci, práce pak působí mnohem lépe!

U ústní zkoušky byste mohla zmínit nějakou další literaturu, kterou znáte a která popisuje severské země - vsadím se, že máte rozhodně něco načteno!

Udílím vám známku Vynikající (V) a těším se u ústní zkoušky.

Tydynka Flyová
Hodnocení: Vynikající
Hodnocení propugnatio: Vynikající
Hodnocení cogito: Vynikající


Vypracování

INFORMAČNÍ BROŽURKA ZE SÉRIE PO STOPÁCH KOUZELNÝCH KRÁS

Díl první – severské země

 

Oddíl první – úvod

 

Pár slov úvodem

Když se řeknou „kouzelné krásy“, tak asi málokoho v této souvislosti napadnou severské země. Severské státy však mají své kouzlo, sice skryté pod drsnou tváří krajiny a ne moc příjemným podnebím, ale opravdu stojí za to ho poznat. Lze tu najít krásy vyloženě kouzelnické, o nichž mudlové nemají ani tušení, ale i něco, co je přístupné i jim, a jsou tím fascinovaní stejně jako kouzelníci, protože to má doslova kouzelnou atmosféru, která očaruje snad každého. Někdy to možná nebude vyloženě láska na první pohled, ale na ten druhý je dost možné, že se tato část Evropy člověku dostane pod kůži natolik, že na ni nedá dopustit. Proč? Odpověď je jednoduchá. Protože severské země.

 

Co jsou vlastně severské země?

Každý asi pochopí, že severské země jsou státy na severu. To je ale dost obecný pojem, protože na severní straně zeměkoule leží ledacos. V naší brožurce se budeme zabývat jen pěti zeměmi, které toto splňují, konkrétně jde o Island, Norsko, Švédsko, Finsko a Dánsko. No jo, mohl by někdo namítnout, ale Dánsko přeci není tolik na severu jako třeba (dosaďte si libovolný stát, jenž leží severněji). Dánsko však s ostatními státy spojuje několik staletí společné historie, proto k nim má blíž než jiné země, navíc na dánské vlajce figuruje nordický kříž jako u čtyř ostatních států.

 

* * *

 

Oddíl druhý – před cestou

 

Dostupnost

Mudlové by na tomhle místě asi měli sáhodlouhý popis, jak dlouho trvá a kolik stojí cesta různými dopravními prostředky, jak moc je pohodlná a co rozhodně nedoporučují. Schopný kouzelník se na zmíněná místa dostane během pár vteřin. Může využít buď přemisťování, jehož nevýhodou je však jakékoliv zavazadlo, protože může vychýlit ze soustředění, letaxovou síť a pravidelná přenášedla na různá významnější místa. Nebo let na koštěti, to ale mohou hned na začátku pokazit rozmary počasí. Pro přemístění často stačí vidět obrázek, kam se člověk chce dostat, pokud si ale na něco takového nevěříte, tak je možné zaplatit drobný obnos kouzelníkovi, který má licenci na asistované přemisťování, a nechat se tam přemístit s ním.

 

Kolik zaplatíte

Pokud si do některého ze severských států uděláte jednodenní výlet, tak vás to nemusí stát skoro ani svrček, pokud se umíte přemisťovat, vezmete si jídlo s sebou a nebudete si nic kupovat. V praxi to tak ale nebývá, takže výlet může stát něco kolem galeonu. Vícedenní pobyty už zahrnují nějaké ubytování. Záleží, jestli si s sebou vezmete stan nebo využijete pohostinnosti v některém z penzionů nebo hotelů, noc se snídaní tam stojí obvykle kolem galeonu za osobu. Většina zde uvedených krás je přírodního původu, takže jejich návštěva nic nestojí, ale vstupy se celkově nešplhají do nijak závratných výšin. Jídlo zde je podobně drahé jako kdekoliv jinde v kouzelnickém světě, v některých oblastech se vyskytují různé horské chaty, kde každý zaplatí, kolik uzná za vhodné, a celkem jim to i funguje, navíc bývají na docela strategických místech, kde je unavený kouzelník ocení a kde může načerpat síly.

 

Papírování

Pro vstup do zemí není potřeba mít nějaké speciální potvrzení, ne tedy v případě, kdy jedete poznávat kouzelné krásy v jednom státě na dobu kratší, než je půl roku. Pak už musíte mít speciální povolení příslušného ministerstva, že jste „dlouhodobí turisté“, v jehož rámci je potřeba podepsat potvrzení, že jste opravdu jenom na výletě a že nehodláte někde pracovat nebo se v zemi trvale usadit. Na to jsou zase jiné formuláře. Podepisování úředních dokumentů se však nevyhnete, když plánujete cestovat letaxem, protože byste se nejdřív měli dostavit na ministerstvo, nahlásit cíl(e) své cesty a až poté můžete dál. Pokud chcete vytvořit vlastní přenášedlo, to je potřeba domluvit s Odborem nepatřičného užívání kouzel, aby vám dali povolení, případně přenášedlo sami vytvořili. Většina mezinárodních cest letaxem a přenášedly je monitorovaná pro naléhavé případy, pokud zrovna neuprchne nějaký vězeň, tak se to moc nekontroluje, ale jistota je jistota.

 

* * *

 

Oddíl třetí – krásy samotné

 

Norsko

 

~ Vesterály a Lofoty

 

www.travel2002.cz/_pics/nusfjord.jpeg

 

Tato dvě souostroví na jižním okraji Severního ledového oceánu jsou kouzelná zejména pro jejich krásnou krajinu a úžasné výhledy ze zdejších hor. Hlavní obživou zdejších obyvatel je rybolov (a samozřejmě cestovní ruch), což se dá vidět a ochutnat téměř všude. Obě souostroví se skládají ze tří hlavních ostrovů, na Vesterálech se dají spíš pozorovat velryby a chodit na treky, aby člověk viděl na ty krásy okolo, na Lofotech jsou hory spíš pro horolezce, zato tu je zajímavá třeba vesnice s nejkratším názvem na světě, jmenuje se prostě Å. Mezi ostrovem Moskenesøya a ostrůvkem Mosken se tvoří mořský vír, maelström, který lze pozorovat pouze z lodi, ale na přelévající se vodu za odlivu a přílivu je opravdu fascinující pohled.

 

~ Merlinův kostel

 

www.upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9d/Reinli_Stavkyrkje%2C_Sør-Aurdal.JPG

 

Je docela zvláštní, aby Merlin měl kostel, zvlášť v Norsku, které s ním není tak spřízněné jako třeba Velká Británie, ale v Norsku existuje náboženství, jež má za boha Merlina. A není to žádná malá skupinka, počet věřících prý přesahuje tisícovku lidí, a to nejen kouzelníků, ale i mudlů. Kostel podle jejich víry postavil samotný Merlin, když se jednoho odpoledne jen tak náhodou přemístil do Norska. Usoudil, že na takovém místě by se kostel báječně vyjímal, tak svou myšlenku zrealizoval, pomocí kouzel to měl za deset minut. Historické prameny sice tak poetické nejsou, ale ať už kostel vznikl, jak chtěl, je krásným místem k návštěvě, zvlášť na jaře, kdy se zde konají Merlinovské slavnosti. V nezasvěcených kruzích se o kostele mluví jako o Reinly Stavkirke, ale ti, kdo věří, že je dílem Merlina, vědí svoje.

 

~ vodopád Frystfoss

 

www.skandinavskydum.cz/files/images/33%20Zamrzlý%20vodopád%20Óxaráfoss.preview.jpg

 

Norský název tohoto vodopádu je ohledně jeho zvláštnosti dost výmluvný, znamená totiž doslova „zamrzlý vodopád“. Jméno nijak nepřehání, tento vodopád je totiž celý rok zamrzlý a neroztaje ani tehdy, když rtuť teploměru vystoupá opravdu vysoko. Nachází se poblíž kouzelnické vesničky Lykke Tilla severně od Osla a podle všech zdrojů ho takhle začaroval nějaký hodně schopný živlový kouzelník právě z této vesnice. Neví se sice proč, ani kdo přesně to udělal, jisté ale je to, že se to nikomu nepodařilo přečarovat zase zpátky, takže zamrzlý vodopád zůstává stále zamrzlý a láká kouzelníky z různých koutů světa, aby se na něj podívali, případně se ho pokusili za odborného dozoru dát zase do původního stavu. Samozřejmě jim to nejde, když na tom pohořeli i nejlepší vodní kouzelníci.

 

*

 

Švédsko

 

~ vodopád Tännforsen

 

www.img.skandinavie.info/2014/02/Vodopad-Tannforsen.jpg

 

Největší švédský vodopád Tännforsen není zvláštní jen tím, že drží toto prvenství, ale hlavně proto, že díky vlhkosti vzduchu v jeho okolí žijí i tvorové, kteří normálně obývají třeba tropické oblasti. A neplatí to jenom pro ty mudlovské, krásně se tu dají pozorovat třeba trpasličí víly a mocnevid, tvor podobný polovidovi, jenž se ale na rozdíl od něj neumí zneviditelnit úplně, ale jenom tak napůl. Všechna kouzelnická fauna a flóra je pro mudly neviditelná, takže to pro něj naštěstí neznamená, že by se stal novou mudlovskou atrakcí. Když vodopádem v květnu a v červnu protéká maximální množství vody, tak je prý pod ním cítit skoro ve vzduchu magie, ale nikdo zatím nezjistil, proč se to tak děje.

 

~ Stockholmské souostroví

 

www.i.telegraph.co.uk/multimedia/archive/01927/archipelago_1927279i.jpg

 

Asi šedesát kilometrů na východ od Stockholmu se nachází Stockholmské souostroví (někdy nazývané jako archipelago), které tvoří kolem třiceti tisíc ostrovů a ostrůvků, díky čemuž má status druhého největšího souostroví v Baltském moři. Zhruba tisícovka ostrovů není obydlená, na zbytku mají obyvatelé Stockholmu něco jako letní chaty, dá se tam dopravit typickými bílými loděmi přímo z centra hlavního města a pro turisty je na výběr z mnoha vyhlídkových tras. K souostroví se váže jedna taková kouzelnická historka o hrdé čarodějce ze Stockholmu, jež byla zamilovaná sama do sebe a do truhlic se svými šperky. Jednoho krásného dne se však jakýsi kouzelník toužící po bohatství pokusil čarodějku okrást a ona, nemajíc možnost své poklady schovat, je naházela do moře. Truhlice ještě nějakou chvíli pluly, pak se otevřely, a každý z těch šperků vytvořil jeden z ostrovů Stockholmského souostroví.

 

~ Visby

 

www.svedsko.org/wp-content/uploads/2012/04/svedsko_visby_610x458.jpg

 

Visby je město na ostrově Gotland a rozhodně stojí za vidění, protože to je asi nejlépe zachované středověké město v celé Skandinávii, mudlové ho dokonce zapsali na ten svůj seznam světového dědictví. Město vypadá moc hezky, ale v této brožurce je uvedeno hlavně z toho druhého kouzelného hlediska, že je nějak zajímavé pro nás, kouzelníky. Pod hradbami okolo města, nazvanými Ringmuren, se nachází spleť tunelů, kde je prý to úplně nejlepší místo na světě na provádění zemské živlové magie. U vstupu do celého podzemního komplexu dostane každý návštěvník přiděleného průvodce, aby se v labyrintu chodeb neztratil, tito vyškolení kouzelníci však znají stejně dobře i město, takže pokud by někoho netáhla magie, tak se tady může zastavit jenom proto, aby měl prohlídku města i s výkladem.

 

*

 

Finsko

 

~ magický les

 

www.postak.info/finsko/06_polar_shine/polar_shine_09.jpg

 

V lesích na severu země údajně sídlí Santa Claus, což sem každý rok láká spousty mudlů, ale nás bude spíš než nějaký staroušek z reklamy zajímat magický les, rozprostírající se kolem jeho sídla, odkud jsou krásně pozorovatelné polární záře. Vzhledem k tomu, jak často se tam vyskytují, někdo tvrdí, že je les nějakým způsobem přitahuje, z toho důvodu získal přízvisko magický, protože polární záře není nic jiného než spousta magie, a co jiného by ji k sobě přitáhlo než další magie. V lese se nachází několik takových mýtin, ze kterých je na tyto světelné jevy opravdu krásný výhled, a když se člověk trefí do doby, kdy tam nějaká má zářit, tak to vážně stojí za to.

 

~ jezero kouzel

 

www.raca.si/img/programi/default/img4f3d090dd8c2d.jpg

 

Někde uprostřed jezerní plošiny ve střední a jižní části Finska se nachází jezero kouzel, jež získalo svůj název nejspíš podle toho, že jeho okolí má takové svoje kouzlo a že v něm sídlí kouzelní vodní tvorové. Nejznámější je pravděpodobně zimní (nebo také ledová) panna, která je takovou severskou verzí obyčejné mořské panny. S oblibou sedává na kameni u břehu, zpívá staré finské písničky a láká kolemjdoucí kouzelníky k sobě, aby si s ní zazpívali. Na rozdíl od Sirén to však nemyslí nijak zle, dělá to čistě proto, aby se mohla o hudbu s někým podělit, bohatě jí stačí to, že se jí po písničce zatleská. Když jezero zamrzne, tak se nedoporučuje chodit na led (ačkoliv ten k tomu občas svádí), protože nemusí být dvakrát pevný a pokud člověk spadne do vody, tak se nejspíš už nikdy nevynoří, protože ne všichni obyvatelé jezera jsou tak mírumilovní, jako zimní panna.

 

~ národní park Koli

 

www.caravan24.cz/images/photoalbum/useralbum_3671/2_t2.jpg

 

Koli byl původně jenom 347 metrů vysoký kopec, kde podle starých pohanů sídlili bohové, dnes se tak však nazývá celé jeho okolí, na které je z něj kouzelný výhled. Pro Finy je Koli něco jako pro nás hora Říp, stále ho mají ve velké úctě, ačkoliv na to, že tam sídlí bohové, už asi nikdo nevěří. Pokud holdujete mudlovským zábavám, jako je sjíždění kopců na dvou prkýnkách (takzvané lyžování), tak rozhodně stojí za to navštívit park během zimy, kdy jsou zde v provozu dvě lyžařská střediska, jinak asi moc nezáleží na období návštěvy, vypadá to tam krásně celý rok.

 

*

 

Island

 

~ ledové jeskyně v národním parku Skaftafell

 

www.brauchle.org/wp/wp-content/uploads/island-skaftafell-joekulsarlon-eishoehle-1.jpg

 

Ledové jeskyně vznikají na krajích ledovců, když se starý led během léta trochu rozpustí a na podzim znovu zamrzne. Nejlepší doba k návštěvě je proto mezi listopadem a březnem, doporučuje se najmout si na prohlídku průvodce, protože ti už brzy na podzim začínají s hledáním jeskyň, vědí, kde jsou ta nejkrásnější místa, a poskytují k tomu výklad plný zajímavých informací. Stěny jeskyní mají modrou barvu, když na jejich vršku neleží žádný sníh, tak je led průhledný a uvnitř jsou plné světla. Kouzelného světla.

 

~ Vestmanské ostrovy

 

www.im.foto.mapy.cz//pub/big/000/05f/00005f03f_d47a52

 

Toto souostroví je tvořeno asi deseti malými sopečnými ostrůvky, z nichž je obydlený jenom jeden, Heimaey. Zdejší kouzlo je trochu drsné, protože je skoro všude dávno ztuhlá láva, pod jedním lávovým polem je pohřbená třetina původního města, ale krajina hýří i dalšími odstíny různých barev, zejména oranžové a červené (a ne, nejde o podobně barevnou lávu v tekuté podobě). Na loukách se pasou stáda islandských koní a lze zde sledovat papuchalky a alkouny. Zvláštností ostrovů je také to, že se islandská vláda rozhodla věnovat jeden z nich zpěvačce Björk za celoživotní dílo, prý tam má domek a nic dalšího. Teda asi kromě krásného výhledu.

 

~ Jökulsárlón

 

www.solstice.is/wp-content/uploads/2011/07/jokulsarlon1.jpg

 

Za tímto krkolomným názvem se skrývá jedno z nejkrásnějším míst na Islandu, ledovcová laguna, kde plavou kry v padesáti odstínech modři a spousta tuleňů. Některé kry jsou ale i černé, asi slouží jako připomínka toho, že Island je hlavně sopečný ostrov, totéž lze vyvodit z černého písku na okraji, spolu s průzračnými kousky ledu to tvoří zajímavou dvojici protikladů, sopečný oheň a zmrzlá voda. Jezero je slané, s mořem je spojené asi půldruhého kilometru dlouhou říčkou. Hloubka dosahuje přibližně dvou set metrů a plocha se neustále zvětšuje, protože do něj taje část největšího ledovce Vatnajökullu, splaz Breidamerkurjökull, od osmdesátých let se zvětšilo víc než dvojnásobně.

 

*

 

Dánsko

 

~ zámek Frederiksborg

 

www.etravel.cz/images/fotogalerie-data/dansko/dansko-foto-7162.jpg

 

Na severu ostrova Sjæland se nachází město Hillerød, kde na třech ostrůvcích uprostřed Zámeckého jezera stojí největší renesanční zámek v severní Evropě, Frederiksborg. Jméno dostal po dánském králi Frederikovi II., který získal sídlo Hillerødsholm a pozemky okolo a nechal tam postavit nové sídlo, pojmenované po sobě. Jeho syn Kristián IV. tuto stavbu ale nechal srovnat se zemí a následně zadal vybudovat zámek ve stylu nizozemské renesance na třech ostrůvcích. Později byla kolem zámku vybudována i zahrada, ne však v už renesančním, nýbrž v barokním stylu. Celý komplex vypadá opravdu nádherně, a to jak zvenčí, tak i zevnitř, kde se nacházejí různé unikáty, jako varhany ze stříbra a slonoviny nebo erby nositelů Řádu Dannebrog a Řádu slona.

 

~ Staré město v Århusu (Aarhusu)

 

www.setovo.cz/img/aarhus003.jpg

 

Staré město je v tomto případě skanzen, mapující dánskou architekturu od dob renesance až po dvacáté století, bylo sem převezeno kolem sedmdesáti domů z celého Dánska a všechny vypadají krásně takovým tím severským způsobem, zvlášť při západu slunce to je nádhera. Nám kouzelníkům je hned jasné, že to nebyl původně mudlovský nápad, protože ti by nedokázali domy tak hladce dostat z bodu A do bodu B. Jde o krásnou ukázku použití přemisťovacích kouzel na něco neživého a původně měl skanzen mapovat hlavně kouzelnickou architekturu, ale protože na té se nic moc neměnilo, tak se tam nakonec přestěhovaly i domy mudlovské a celý skanzen se zpřístupnil i jim.

 

~ ostrov Mors

 

www.static.panoramio.com/photos/original/78613037.jpg

 

Na největším dánském ostrově se nachází ohromná květinová zahrada, největší v celém Dánsku, kde pěstují více než půl milionu různých rostlin, mají tu i tropický pavilon a volně létající exotické ptáky. Mudlové se samozřejmě vytahují, že to je jejich práce, pravdou je však, že zahradu založil kouzelník, známý bylinkář Finn Bergman, který její okolí opatřil různými kouzly na udržování teploty, aby tam mohly rostliny kvést celoročně a až do své smrti se o zahradu staral. Poté však přestala působit všechna kouzla zajišťující neviditelnost pro všechny mudly, ti na to samozřejmě hned přišli, bylo jim divné, že se to tam zničehonic objevilo, tak prohlásili, že zahrada je jejich tajný projekt. Protože se však stále funkční kouzla na ovlivnění teploty a růstu neudržovala, tak postupně vyprchala, proto tu všechno kvete jenom v té době, kdy správně má, ne celý rok. I tak je to ale krása.

 

* * *

 

Oddíl čtvrtý – Závěr


Pár slov na závěr

Cílem této příručky není nalákat do severských zemí co nejvíce kouzelníků. Původním záměrem bylo, aby si lidé mohli přečíst o kouzelných místech této části světa, a to jak těch, která souvisejí s magií jako takovou, tak těch, jež jsou magická hlavně kvůli tomu, jak úchvatně vypadají. Pokud jsme někoho navnadili tak, že další jeho dovolená bude někde na severu, tak jsme jedině rádi a doufáme, že to ve skutečnosti bude ještě hezčí než na fotografiích. Děkujeme, že jste se dočetli až na konec, a budeme se na vás těšit u druhého dílu příručky, kdy bychom se snad měli vypravit do trochu teplejších krajů.

 

Za kolektiv autorů

Lily Angelina Johnsonová

 

~~~~~


Děkuju slečně Tydynce za to, že mě nechala zkoušku skládat a že mi vybrala takové krásné zadání, jakožto severský maniak jsem jím byla vážně nadšená. Jinak doufám, že všem, kdo se dočetli až sem, se moje severská příručka o kouzelných krásách líbila a že mi dají za pravdu, že některá ta místa opravdu vypadají... no, kouzelně.

 

A fotografie nejsou moje, ale vypůjčené z hlubin internetu, protože jsem se bohužel ještě na žádné ze zmíněných míst osobně nedostala. U každé z nich by se po rozkliknutí měl na místě názvu ukázat odkaz na stránku, kde jsem obrázek našla.