Anotace:

Tato práce se zabývá sběrem uměleckých děl, jež obsahují sovy, ať už jako námět vlastní, či převzatý, symbolický. Práce má za úkol poukázat na to, že sovy jsou součástí lidského – kouzelnického společenství již od pradávných dob. Soubor děl je sestaven dle období, od pravěku po současnost, a to z děl jak známých veřejnosti jak mudlovské, tak kouzelnické, neboť žádný z těchto aspektů nesmíme opomíjet.

Obsah:

1. Úvod

2. a) Pravěk

    b) Starověké kultury

    c) Byzantské umění

    d) Gotika

    e) Renesance, Baroko

    f) Impresinismus

    g) Expresionismus

    h) Fauvismus

    i) Kubismus

    j) Dadaismus

    k) Minimalismus

3. Závěr

4. Poděkování

5. Použitá literatura

6. Originální kresby

Úvod

Sovy byly od pradávna součástí lidského světa a byly vnímány jako tvorové noci, vnímavé, pro své velké oči, mystické a tajemné. Mudlové je tak snad vnímají ještě dodnes, ale my – kouzelníci – jsme již začali odhalovat jejich tajemství ke kterým nás připustily a jejich zvyky. Nedělám si iluze, že bysme doposud věděli o sovách vše, nicméně jsme na dobré cestě se o nich mnohé dozvědět, k čemuž – jak doufám – přispěje i tato práce.

                Sovy v umění můžeme pozorovat ve dvojím provedení. Buď jsou přímým námětem výtvarného díla, zabírají hlavní část obrazu (a právě takovými se zabývám ve své práci), nebo jsou v pozadí, jako doplněk a mají symbolickou funkci. Toto můžeme pozorovat zejména v renesanci a v baroku, kde byly používány jako symbol mysticismu, tajemství a ženského prvku, nebo jako symbol moudrosti. V těchto případech musíme usuzovat podle okolí, kterým je sova obklopena, pokud vidíme kolem knihy, globus a jiné ,,intelektuální“ předměty, pak je sova symbolem moudrosti. Pokud je ovšem obklopena tmou či šerem a vůbec pochmurným okolím, je sova mystická a tajemná.

                Díla, která zde prezentuji jsou mou osobou pořízené kopie kouzelnických a zřídka i mudlovských originálů. V textu pak popíšu originál podrobněji a popíšu i techniku a materiál jímž byl vytvořen.

Pravěk

V pravěké kultuře mělo umění velmi významnou roli, jako prostředek tehdejší primitivní magie. Na stěnách jeskyní můžeme pozorovat zvířata, otisky rukou, nebo scény lovu, které měli právě takový úspěšný lov zajistit. Každé vyobrazení mělo tedy svůj účel a stejně tak tomu bylo u sov. Po celé Evropě můžeme pozorovat jeskynní malby, kde vidíme části, náznaky nebo celé vyobrazení sovy. Má se za to, že sova byla pravěkými lidmi a šamany vnímána jako noční ochránce a tudíž byly její obrazy právě blízko vstupu do jeskyně. Bohužel právě díky tomu se nám jich do dnešních dob mnoho nezachovalo, neboť na malby působily povětrnostní vlivy.

Jedna z nejpůsobivějších dochovaných sov se nacházela v oblasti jeskyně Altamira. Tato oblast, ve které se sova nacházela byla v polovině devatenáctého století kouzelnickými archeology přemístěna do Národního kouzelnického muzea v Paříži (pod Louvrem, vstup o řeky). Obraz je malován okrem a hlinkou.

Starověké kultury

                Obrazy sovy v dávných dobách se ovšem nevyskytují jen na evropském kontinentu, ale i na všech dalších. Jako ukázku jsem vybrala známou podobu sovy z egyptských hrobek a méně známou, ne však méně důležitou, podobu sovy severoamerických indiánů.

                Sova egyptská je vyvedena v tradičním stylu egyptského kánonu, kdy je tělo zobrazováno částečně ze strany a částečně z profilu. Egyptský kánon se taktéž liší proporcemi těla a hlavy. (1) Tato sova je již symbolem moudrosti, jak to můžeme nalézt i ve starověkém Řecku. Já přináším reliéf z hrobky. Takto zobrazená sova se nacházela na mnoha místech, tudíž je známa i mudlům. Obrázek vlevo.

                V indiánské mytologii je pak sova více ikonická, složena z jednotlivých tvarů. Sova pro ně je symbolem vyššího poslání a boha. Je to posel životní moudrosti a hluboké pravdy. Zachovalo se několik kůží z patnáctého století, kde je tato sova zachycena. Moje interpretace pochází z kůže tee-pee indiánského šamana kmene Šošonů. Obrázek vpravo.

Byzantské umění

                Byzantské umění je dosti svébytné povahy a vzniklo na území dnešního Turecka, odkud se přes Řecko rozšířilo do Evropy. Tento styl převládal několik staletí a to od čtvrtého staletí našeho letopočtu, až do století čtrnáctého. Velmi populární bylo stále zobrazování na stěny, jako malby, či ve formě mozaiek.

Uplatňovalo se zejména v kostelech a chrámech a mělo silně křesťanskou podobu. Že se tímto stylem nechali zlákat i tehdejší kouzelničtí umělci, svědčí freska v chrámu Velké sovy svatořečené na Avalonském ostrově. Umělec, který toto dílo vytvořil je neznámý, neboť v té době nebylo zvykem svá díla podepisovat. Díla se vytvářela především pro církev, různé řády a instituce a malíř si jen zřídka kdy volil námět.

Freska, kterou předkládám je jedna ze třinácti sov v chrámu. Nachází se u ní těžce čitelný popis, ale vzhledem k ostatním sovám byla identifikována jako sova vědění. Můžeme vidět sporý styl, žádné příkrasy ani ozdoby a to jak u sovy této, tak u ostatních v chrámu. Z dochovaných análů se dozvídáme, že sovy byly vyobrazovány ,,skromně ve své přirozené nádheře, boť příkrasy by je jen učinili nepěknými a sova, co marnivá je měla by se styděti“.(2)

Gotika

                Gotické umění je stále velmi ovlivněno křesťanstvím, i když v kouzelnické rovině čím dál tím méně. I zde ovšem převládá umění jako výzdoba chrámů a institucí a nikoliv domácností. Gotické umění se začalo objevovat již ve dvanáctém století, když ještě ledaskde vládlo umění byzantské a staroslovanské (u nás). Nicméně u všech stylů můžeme takovéto prolínání pozorovati; u moderního umění už dokonce jde o styly souběžné. Gotické umění jako takové vládlo až do počátku století šestnáctého.

                Významná je především gotická architektura. Například Kostel soví naděje v jižní Francii má portál zdobený 133 sovami různých druhů, některých i smyšlených. Vevnitř je několik sov v nadživotní velikosti, u kterých poutníci soví moudrosti mohou zapálit svíčky a obětovat hraboše. Kostel je kouzelnické veřejnosti přístupný a tak má každý možnost složit v něm sovám hold.

                Další velmi významnou a krásnou součástí gotického umění jsou vitráže. V Malé kapli v západním Německu v kouzelnickém skanzenu můžeme najít vitráž sovy, kterou vám tu představím. Vitráž se nachází nad hlavním oltářem v kruhovém okně a světlo jí prochází vždy při západu slunce.

Renesance, Baroko

                Jak jsem již zmínila v úvodu v této době se sovy objevovaly zejména jako symbol. Nicméně jeden z významných německých kreslířů – Albrecht Dürer (1471 – 1528)- vzdal sovám hold v podobě malby puštíka obecného. Jeho malba Puštíka obecného (Syrnium aluco) (1508, Alberttina Museum, Vídeň) má tak neskutečně živý a smutný pohled, že znalci sov ho dokáží obdivovat celé hodiny. Tento obraz si dokonce vysloužil právě díky tomuto pohledu název: Soví Mona-lisa. Albrecht Dürer byl velkým obdivovatelem přírody a všech jejích krás, i když nekouzelník.

,,Když jsem dozrál, uvědomil jsem si, že je mnohem lepší držet se ryzích forem přírody, neboť v jednoduchosti spočívá nejvyšší zdobnost umění.“ (3)

                Obraz, který vám ovšem předložím nepochází od Dürera, nýbrž od jednoho z jeho žáků. Tehdy bylo běžné, že se od obrazů pořizovaly kopie a takovéto kopie vytvářeli právě žáci mistrů, aby se procvičili. Peter Goloka (1486 – 1576), žák Dürerův, byl kouzelník a jistě mohl obraz okopírovat jednoduchým kopírovacím kouzlem, nicméně byl to také malíř a proto se přiklonil k obkreslování. Goloka později namaloval celou řadů portrétů pro kouzelnické hodnostáře a šlechtice. Mnoho z nich pohyblivých a některé z nich můžeme vidět i na našem hradě.

Impresionismus

                Impresionismus, jeden z nejoblíbenějších stylů dnešní doby měl svoje zástupce i v řadách kouzelníků a vyznavačů sov. Je to styl, kterým začíná moderní umění a od kterého se všechny ostatní styly moderního umění odvíjí a rozvíjí. Nastupují jasné barvy, stírají se konvence, jak poznamenal Charles Baudelaire:

„Kdo říká romantický, říká moderní umění, důvěrnost, duchovnost, barva, snaha o nekonečno, vyjádřené všemi prostředky obsaženými v umění.“

                Impresionisté se většinou věnovali na svých plátnech životu kolem sebe, zachycovali město, či zahrady plné života a lidí, slunečního svitu, nebo přízračného svitu plynových lamp. Byli to lidé z měst, a tak se v tomto období na sovy mnoho nedostalo. Nicméně, jak postupovalo a vyvíjelo se malířství mudlovské, tak se také vyvíjelo malířství kouzelnické. Kouzelničtí malíři používali stále pohybových kouzel a vznikaly tak nádherné obrazy vyzařující ještě silnější atmosféru. Za nejpůsobivější obraz je považováno dílo Jeanna Ludwiga Baptisse (1832 – 1933), Ráno nad jezerem v paprscích slunce (1897, Louvre, Paříž). Jde o velké plátno, na němž nejsou vidět linie, barvy se zdánlivě prolínají, ovšem viděno z odstupu tyto vytvoří nádhernou scenérii a my můžeme vidět slunce, kterak vychází a jeho paprsky se míhají na hladině. Téměř můžeme cítit chladnou rosu a vodní tříšť, kterou nese lehká bríza od vody k nám.

              Jeanne L. Baptisse také namaloval obraz Puštík v lesním odpoledni (1856, soukromá sbírka), který vám předkládám. Jedná se o jedno z jeho raných děl, kdy ještě neměl tolik propracovanou techniku, ale již můžete zachytit počátek rozechvělosti a výrazných barev a neznatelných přechodů.

Expresionismus

                Tento styl vzniká na počátku dvacátého století a ač nemá vyhraněné stylové prostředky, jako například kubismus a tak ho jde hůře specifikovat, je to silný styl usilující uměleckým dílem vyjádřit vnitřní psychické stavy, jisté pohnutí, a stupňovat jejich výraz barevnou a tvarovou nadsázkou či deformací.

                Kouzelnický malíř z Německa, Emil Nolde (1867 – 1956), se často nechával inspirovat uměním přírodních národů, jež má k modernímu umění blízko. Cestoval přes Sibiř a Oceánii a tam pozoroval přírodu kolem sebe. Zabýval se fantaskními a přírodními motivy, květinami i zvířaty a to se odrazilo na jeho tvorbě. Ta je divoká a barevná, kouzla a kouzelná zvířata a bytosti tak přenášel na plátno, aniž by mudlové měli nějaké podezření. Většina jeho obrazů je tak buď v soukromých sbírkách, či mudlovských muzeích. Největší sbírku jeho obrazů na kouzelnickém území můžeme nalézt v Dánsku v městečku Nolde, kde žijí převážně kouzelníci.

                Výr kokrhatý, Emil Nolde, 1902.

Fauvismus

                Fauvismus se ve své podstatě dosti podobá expresionismu, také klade důraz na barvu a výraz, nicméně jejich významy jsou rozdílné. Navíc fauvisté nikdy nedeformovali tvary tak, jak to bylo u expresionistů zvykem. Nejvýznamnější složkou obrazu je barva, práce s barevnými kontrasty a vnímaní barev malířem i pozorovatelem. Její funkci.

                Fauvismus měl jen krátké trvání (1905 – 1908) nicméně jeden z kouzelnických neoimpresionistů v jeho duchu maloval a to velmi zvláštním způsobem. Alexander Pogotjev (1855 – dosud), který se narodil v Rusku, nyní však žije ve Švýcarsku. Pro tento styl odložil štětec a vzal do ruky hůlku. Tou pak vytahoval barvu přímo z přírodnin, z bytostí, aniž by jim tak nějak ublížil, a tu pak přenášel na obraz. Vznikaly tak neskutečně působivé obrazy, plné barev a pocitů. Není známo, jaké kouzlo pro toto používal a on sám není ochoten ho nikomu prozradit.

Kubismus

                Styl nejznámější zejména díky španělskému mudlovskému malíři Pablu Picassovi (1881 – 1973), který položil základ pro tento styl svým obrazem Avignonské slečny (1907). Picassův styl je ovšem jen jedním z mála kubistických stylů, které byly či jsou vytvářeny. I v naší republice byli známí kubističtí malíři, jako Emil Filla nebo František Kupka, jejichž dílo je známo po celém světe a jejichž díla můžeme nalézti i v českých galeriích, zejména v Praze.

                Kouzelnický malíř tohoto období byl Franz Moritz Wilhelm Marc (1880 – 1916). Nicméně to, že byl kouzelník se zjistilo až posmrtně a z velké části z jeho děl a deníků, neboť ukázkový obraz zcela jistě nebyl namalován mudlovskou technikou. Kvůli tehdejší situaci v Německu nikdy nenavštěvoval žádnou kouzelnickou školu.

                Marc byl fascinován světem zvířat a jejich životem, jejich křivkami, které na svých obrazech zdůrazňoval a idealizoval pro potěchu diváka, pracoval také s přímkami, nebo přímky a křivky kombinoval a tak dociloval úžasných efektů. Zejména patrné je toto vidět například na obrazech jako Malí žlutí koně (1912, Staatsgalerie, Stutgart), Lišky (1913, Museum Kunstpalast, Düsseldorf) a nebo Stáje (1913, Solomon R. Guggenheim Museum, New York), Sova (1913, Louvre – kouzelnická část, Paříž).

Dadaismus

                Tento velice svébytný styl vznikl za první světové války ve Švýcarsku, jako vzpoura a protest ve válečné době. Umělci tvořili zdánlivě nesmyslná díla kombinováním různých technik, podle náhody nebo silně zparodovaná. Toto vyjádření umělci používali jako kritiku, či nastavení zrcadla společnosti, jak nesmyslně si počíná.

                Proto mě překvapilo, když jsem v Zurišském kouzelnickém artmuzeu objevila toto umělecké dílo, které má – alespoň podle mně a uměleckých kritiků – znázorňovat sovu. Autor je ovšem neznámý.

Minimalismus

                Velmi současný směr, jež vznikl v Americe v šedesátých letech minulého století. Jeho cílem je oprostit se od všech stop, jež by autor ze sebe mohl na obraze nechat. Na obrazech není prostor, perspektiva, jsou prakticky anonymní, role autora opět nehraje důležitou roli, protože všechna práce je nechána na divákovi. V současnosti se tento styl stále vyvíjí a můžeme objevovat nové a nové obrazy.

                Americký kouzelník Clark Jefferson (1940 – 1972) se ve své době minimalismem velmi zabýval a vytvořil několik děl s kouzelnickou tématikou, mimo jiné taky Objekt IIIa. (letící sova) (1968, Magical Galerry of Modern Art, Los Angeles). Jeho obrazy se zřídkakdy pohybovali, nicméně i tento efekt občas používal. Ke konci života se jeho díla stávala ještě více abstraktními a nerealistickými a to zejména proto, že byl velmi závislý na vílím prachu, droze, kterou se v září 1972 předávkoval.

Závěr

Ze zhromážněných materiálů můžeme vidět, že každé období mělo své zástupci i v umění. Někoho, kdo se zasadil za to, že se na sovy nikdy nezapomnělo a byly připomínány v dobách zlých i těch lepších a ať už v kultuře kouzelnické, nebo mudlovské.

                Samozřejmě je po světových galeriích i soukromých sbírkách na světě daleko více obrazů sov, než by mohl tento výpis obsáhnout, ale jsem přesvědčena, že jako představa tento výpis základních uměleckých směrů dostačuje k závěru, že sovy vždy byly, jsou a budou skvělým námětem pro díla výtvarná i jiná a i když nejsou nejčastějším námětem, tak námětem vděčným a pro nás – soví zasvěcence – žádoucím.

Poděkování

Chtěla bych poděkovat profesorce Mg.Č. Larrie Larstonové, spc. a profesorce RNDMr. Janel Weil, ak.Č., za čas, který mi věnovaly a za zasvěcení do soví říše a představení Sovího orákula. Dále bych chtěla poděkovat Mg.S.Arts Jeanne Velaquez, pracovnice depozitu kouzelnické části Louvru a Ing.M. Pavlovi Jiráskovi, zaměstnanci uměleckých sbírek Galerie magického umění města Brna, kteří mi pomáhali svými připomínkami a radami při obtížích a otázkách, na které jsem při práci narazila.

Použitá literatura:

Citace použité v textu:

1, Anatomie pro výtvarníky, Josef Zrzavý, Avicenum, Praha 1977

2, Kronika Oveova, Avalonské sbírky, 14. století

3, Dürer, Sirrocco, London, 2013

Knihy studijní:

Nejstarší umění střední Evropy, M. Valoch, M. Lázníčková-Galetová, Moravské zemské muzeum, Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno, 2009

Ancient Magical and Shaman Art, Dixon and company, Magical Publishing, London, 2013

Dějiny umění 1 - 10, José Pijoan, Odeon, Praha, 1988 (3. vydání)

Moderní dějiny magické kresby, Anatol Stárek, Magická literatura a učebnice, Ústí nad Labem, 2003

Pohyblivá kresba a malba – počátky a dějiny, Harless Johnson, Magická literatura a učebnice, Ústí nad Labem, 1998

Magical Artists - known and unknown, Samantha Frederica Saxon, DMB - Daryl Magic Books, Manchester, 2014

Originální kresby

http://jpeg.cz/images/2015/12/09/SOYyE.jpg - pravěk; pastel, papír

http://jpeg.cz/images/2015/12/09/q8Sw7.jpg - egypt, indiáni; pastel papír

http://jpeg.cz/images/2015/12/09/XbuOJ.jpg – byzantské umění, pastel, papír

http://jpeg.cz/images/2015/12/09/J7k6b.jpg - gotika, akvarel, papír

http://jpeg.cz/images/2015/12/09/he9FG.jpg - renesance, baroko; pastelky, pastel, karton

http://jpeg.cz/images/2015/12/09/DuTI.jpg – impresionismus; pastel papír

http://jpeg.cz/images/2015/12/10/Io3Ym.jpg – expresionismus; tempery, papír

http://jpeg.cz/images/2015/12/10/ftjMU.jpg - fauvismus; tempera, olej, papír

http://jpeg.cz/images/2015/12/10/Idlt.jpg - kubismus; pastel, papír (originál: http://jpeg.cz/images/2015/12/10/Y4qIz.jpg)

http://jpeg.cz/images/2015/12/10/qmMuA.jpg – dadaismus; různé materiály, kombinovaná technika

http://jpeg.cz/images/2015/12/10/uq6sk.jpg - minimalismus; digital