Obsah

1. Úvod

2. Květomluva aneb květy k nám hovoří

3. Květomluva vybraných bylin

3.1 Bazalka pravá

3.2 Bez černý

3.3 Celer

3.4 Cibule

3.5 Devětsil lékařský

3.6 Fenykl obecný

3.7 Heřmánek pravý

3.8 Jitrocel kopinatý

3.9 Kmín kořenný

3.10 Levandule

3.11 Mandragora

3.12 Máta peprná

3.13 Pelyněk pravý

3.14 Rulík zlomocný

3.15 Šťovík

4. Květomluva Boženy Němcové

5. Barvomluva

6. Hry s květinami

6.1 Kdy se sejdeme?

6.2 Kde se sejdeme?

6.3 Hra na povolání

7. Použití květomluvy

8. Květiny, máte slovo

9. Výběr z použité literatury

1. Úvod

Cílem této práce je co nejvíce přiblížit čtenářům (kouzelnou) řeč rostlin, která má v tom pravém slova smyslu období svého největšího rozmachu za sebou, ale jež i po mnoha letech stále okouzluje stovky kouzelníků a mudlů po celém světě.

Po krátkém seznámení, co si můžeme pod pojmem květomluva představit, a rychlým vhledem do historie, se přesuneme k samotnému symbolickému výkladu 15 vybraných kouzelných a mudlovských bylin. Pro srovnání hned za výkladem vybraných bylin následuje květomluva, jejíž autorkou je i známá česká spisovatelka Božena Němcová. Za tímto krátkým poohlédnutím do minulosti se můžeme podívat, jaké přesné informace lze pomocí květin podávat a jaké hry lze s nimi hrát. 

Nakonec jsem si dovolila připravit dvě krátké kapitoly s úvahami o tom, jak lze v dnešní době květomluvu použít a popřemýšlela jsem i nad samotným působením rostlin a důležitostí přírody. 

2. Květomluva aneb květy k nám hovoří

Podle dochovaných pramenů květomluvu vymyslely ženy v harému, které si touto kratochvílí chtěly zpříjemnit a okořenit smutný život strávený takřka mezi čtyřmi stěnami. Ty tuto novou formu zábavy pojmenovaly selam.
Selam se po několika stoletích začal šířit i mimo země, kde bylo mnohoženství běžnou součástí života panovníka. A tak v době křížových válek přišla řeč květin i do Evropy. První zmínku o květomluvě na evropském kontinentu můžeme najít v dopisech psaných chotí významného kouzelníka s léky, pana Worleye, již v roce 1777: "Není barvy, není květiny, není plevele, není ovoce, traviny, péra, které by nemělo svého veršíku. Můžete se hádat, vyčítat nebo posílat své listy vášnivé, zdvořilé nebo pouhé zprávy a nezainkoustíte si prstů."
Jak již samotný úryvek napovídá, řeči květin se využívalo pro nejrůznější adresáty, ovšem po několika letech se květomluva objevovala téměř výhradně u zamilovaných párů, které si, aby svůj vztah drželi takříkajíc pod pokličkou, posílali tímto způsobem šifrované zprávy. Stále se objevovali noví a noví nadšenci, již se z rostlin snažili vytvořit celou škálu nejrůznějších emocí a pocitů, kterými by rostliny obdařili.
Jelikož se květiny neliší pouze svou barvou, ale i tvarem a množstvím květů či listů, stavbou stonku, vůní a obsahem látek, jež v sobě rostliny ukrývají, dnes již existuje několik různých hledisek, podle kterých lze význam rostliny vysvětlit a záleží pouze na komunikující dvojici, kterému z nich hodlá dát přednost.
Květomluva není nikde uzákoněná, neexistuje trvalý a neměnný soubor pravidel, který je u šifer tak moc dobře znám. Rostliny se mezi sebou mohou křížit a vytvářet tak dosud neznámé hybridy, některé květiny jsou vzácné či se vyskytují pouze v určitých lokalitách a rostliny, které patří mezi naše běžné plevely, nemusí růst v jiných zemích.
Z toho důvodu jsem věnovala pozornost zejména rostlinám, jež se vyskytují běžně v našich zeměpisných šířkách či o kterých jsme si povídali na hodinách bylinkářství. I přes stále upadající zájem o řeč rostlin se můžeme i nadále kochat krásou květeny a nechat ji, aby k nám skrze vůni, barvy a tvary promlouvala.

3. Květomluva vybraných bylin

Nyní bych pokračovala výběrem několika rostlin, které mudlové často zařazují do svých knih o květomluvě a jež mají velký význam i v bylinkářství. Každou rostlinku nejdříve stručně popíšu (výška, tvar listu, barva květu a plodu) a popřípadě u ní uvedu další názvy, které se pro tuto bylinu používají. Informace o rostlině budou doplněny stručnou symbolikou, a výkladem v květomluvě mudlovské a též i kouzelnické.

3.1 Bazalka pravá

(Ocimum basilicum)

Pojmenování bazalka je řeckého původu (basileus znamená král). V lidové mluvě si vysloužila vznešenou přezdívku "královské koření" a vznešené bylo i její používání v minulosti - Egypťané si tuto rostlinku přidávali do pohřební výbavy faraonů.
Je to jednoletá, až 40 cm vysoká bylina s přímými lodyhami. Má řapíkaté, vejčité až podlouhlé, povětšinou vroubkované listy, které často přecházejí v červené naběhlé listeny. Kvete velmi drobnými červenými či bílými kvítky.

Symbolika: přejícnost
Výklad v květomluvě mudlovské: Měli bychom se lépe poznat.
Výklad v květomluvě kouzelnické: S tebou bych chtěl vařit lektvary.

3.2 Bez černý

(Sambucus nigra)

Bez černý, lidově bezinky, bzí, chebz, smradinky či bez domácí je keř dorůstající značné výšky. Větve má vyplněné bílou lehkou dření. Drobné žlutobílé kvítky v bohatých vrcholcích páchnou.
V minulosti mudlovké přikládali bezu černému ochranu před zlými mocnostmi i nemocemi. Bez původně pochází z Asie. Postupně se však v Evropě značně rozšířil a dnes ho najdeme ve světlých lesích či na okraji hvozdů.

Symbolika: omyl, špatná předpověď
Výklad v květomluvě mudlovské: Zmýlila jsi se, jsem docela jiný.
Výklad v květomluvě kouzelnické: Nauč se lépe věštit z čajových lístků.

3.3 Celer

(Alpium graveolens)

Miřík vonný, též celer, je dvouletá rostlina z čeledi mrkvovitých. Má listy zpeřené, temně zelené, s aromatickou vůní. Používá se zejména jeho bulva a nať. Celer má bílé květy v okolících, kvete od srpna do září.
Celer se rozšířil z Číny prostřednictvím Římské říše, a to až do severní Evropy.

Symbolika: tajné štěstí
Snopravectví: Věnec z celerové nati berenemocným, zejména těm, co trpí vodnatelností, život skrze svou studenost a značnou vlhkost. Věnec upletený z celerových stonků se hodí pro pohřební hry. 
Výklad v květomluvě mudlovské: Splním každé tvé přání.
Výklad v květomluvě kouzelnické: Život po mém boku budeš mít krásnější nežli po vypití lektvaru štěstí.

3.4 Cibule

(Allium cepa)

Cibule je většinou jednoletá, až do jednoho metru vyrůstající rostlina, s modrošedými listy a světle zelenými kvítky. Cibule kuchyňská má mnoho odrůd. Byla všeobecně známá a rozšířená již v Babyloně, Asýrii a Egyptě. Dnes se pěstuje převážně v Evropě a Asii. 

Symbolika: faleš

Snopravectví: Být ve snu ověnčen cibulemi je ku prospěchu snícímu, ale jeho okolí je to ke škodě.

Výklad v květomluvě mudlovské: Tvá lítost není upřímná.

Výklad v květomluvě kouzelnické: Tobě by nevěřil ani ghúl.

3.5 Devětsil lékařský

(Petasites hybridus)

Devětsil lékařský je hvězdnicovitá rostlina s vytrvalým oddenkem. Obvykle ji můžeme nalézt ve vlhkých půdách na březích potoků a řek, na bažinatých místech či na vlhké suti. Je to bylina s velkými listy, její květy vytvářejí bílé či červené hrozny. Devětsil je velice důležitý při zarůstání říčných náplavů. Má značné nároky na světlo.

Symbolika: věrnost, láska
Výklad v květomluvě mudlovské: Věrností k tobě, k naší lásce, překonám všechny překážky.
Výklad v květomluvě kouzelnické: Pro tebe bych se nechal podupat i trollem!

3.6 Fenykl obecný

(Foeniculum vulgare)

Fenykl obecný, lidově úkrop, sladký kopr či římský kopr. Dvouletá i vytrvalá bylina vyrůstá až do výše 2 m. Velké okolíky mají žluté květy.

Pochází ze Středomoří, pěstuje se však nyní už všude. Fenykl byl znám již u starých Římanů a Řeků. Užívá se jako koření i v lékařství.

Symbolika: síla

Výklad v květomluvě mudlovské: Ty nejsi s ničím spokojena, na všechno žehráš.

Výklad v květomluvě kouzelnické: Kéž by si tě odnesl obr!

3.7 Heřmánek pravý

(Matricaria chamomilla)

Jemná aromatická bylinka má vzpřímenou větvenou lodyhu a dvakrát zpeřené listy. Jazykovité květy jsou na okrajích bílé, vnitřní trubkovité květy jsou žluté. Pravý heřmánek se pozná podle toho, že má uvnitř úboru duté květní lůžko. Bylina dorůstá až 60 cm, kvete od května do srpna.

Symbolika: příliv nových sil

Výklad v květomluvě mudlovské: Již nikdy se neuvidíme.

Výklad v květomluvě kouzelnické: Je načase použít Peruánský instantní zatmívací prášek.

3.8 Jitrocel kopinatý

(Plantago lanceolata)

Jitrocel je lidově zván též jako volský jazyk či myší ouško. Je to vytrvalá rostlina, která dorůstá výšky až 40 cm.  Vytváří růžici přízemních listů. Stvol je zakončen krátkým, vejčitým klasem drobných kvítků. Tato bylina roste hojně na travnatých místech, v lesích na stráních či u cest. Patří k léčivým rostlinám.

Symbolika: věrnost

Výklad v květomluvě mudlovské: Přesvědč se, že jsem ti věrná.

Výklad v květomluvě kouzelnické: Má krev je podobná krvi jednorožce.

3.9 Kmín kořenný

(Carum carvi) 

Kmín je dvouletá bylina se stonkem dlouhým až 80 cm. Na jeho spodní části vyrůstají zpeřené listy. Kmín, ostatně jako většina dvouletých rostlin, vykvétá teprve druhý rok, a to bílými květy v okolících. 

Kmín pochází ze severní Afriky, o jeho existenci však již existují záznamy pocházejí z antiky. Egypťané ho vkládali do pohřební výbavy zesnulých. Ve středověku mu lidé připisovali schopnost odpuzovat čarodějnice, a proto nosili semínka kmínu vždy v kapsách svého oblečení. 

Symbolika: tajemství

Výklad v květomluvě mudlovské: Naši lásku musíme ještě tajit.

Výklad v květomluvě kouzelnické: Naše láska nechť je skryta pod neviditelným pláštěm. 

3.10 Levandule

(Levandula augustifolia)

Levandule je víceletá bylina, která dorůstá výšky až 1 m. Má vzpřímené větvičky a úzké, našedlé listy. Rostlina se vyznačuje svou intenzivní vůní. Již staří Řekové a Římané ji uctívali a přidávali levandulový olej do koupele či ho používali jako parfém.

Symbolika: štěstí

Výklad v květomluvě mudlovské: Tvá slova nejsou upřímná, nerozumím jim proto.

Výklad v květomluvě kouzelnické: Nemluvě na mě hadí řečí!

3.11 Mandragora

(Mandragora)

Pokřín obecný, bylina z čeledi lilkovitých, rostoucí ve Středomoří. Má silný řepovitý kořen, tvarem mudlům připomínající lidské tělo.

Symbolika: nevěra
Výklad v květomluvě mudlovské: Mohu ti důvěřovat?
Výklad v květomluvě kouzelnické: Je načase použít veritasérum.

3.12 Máta peprná

(Mentha piperita)

Máta peprná je víceletá rostlina se zelenými dutými stonky a jemně zoubkovanými listy. Její prýt dosahuje až výšky 60 cm. Kvete v červnu až srpnu světle fialovými květy. 

V minulosti patřila máta peprná k velice oblíbeným léčivým rostlinám. Její použití je dodnes podobné - používá se při střevních kolikách, při nadýmání či žlučníkových potížích. Silice z ní získaná obsahuje mentol, tudíž se tato bylina hojně využívá v kosmetice i v potravinářství.

Symbolika: počestnost

Výklad v květomluvě mudlovské: Čas hojí vše, i kruté rány lásky.

Výklad v květomluvě kouzelnické: Obraceč času všechny rány zahojí.

3.13 Pelyněk pravý

(Artemisia absinthium)

Pelyněk je vytrvalá bylina, jejíž světlé lodyhy dorůstají do výšky 1 m. Její listy jsou řapíkaté, stříbřitě šedé a ochlupené. Kvete v červnu a červenci malými žlutými kvítky.

Symbolika: štěstí

Výklad v květomluvě mudlovské: Je nám souzeno, že se musím rozejít.

Výklad v květomluvě kouzelnické: Ani hůlka nedokáže spojit to, co bylo rozlomeno.

3.14 Rulík zlomocný

(Atropa bella-donna)

Rulík zlomocný je prudce jedovatá, vytrvalá rostlina, která dorůstá výšky až 150 cm. Někteří mudlové ji též označují jako bláznivou třešeň či zlou jahodu. Má silný oddenek a přímou větvenou lodyhu. Plodem je kulatá černá bobule velikosti malé třešně. Všechny části rostliny - především pak plod, obsahují prudce jedovaté alkaloidy. K otravám bobulemi dochází převážně u dětí, které si tyto plody spletou s jinými lesními pochutinami. Příznakem otravy je rozšíření zornic, neklid, závratě, poruchy vidění s iluzemi, sucho v ústech, křeče a hluboký spánek, který končí zpravidla ochrnutím dýchacího ústrojí.

Symbolika: faleš, zavilost, zločin
Výklad v květomluvě mudlovské: Krásná jsi, ale tvé srdce je zrádné.
Výklad v květomluvě kouzelnické: Nechala jsi mě vypít lektvar lásky a já po tobě nyní stůňu.

3.15 Šťovík

(Rumex)

Šťovík je bylina z čeledi rdesnovitých se střídavými, jednoduchými listy a nenápadnými, drobnými, trojčetnými květy v bohatých květenstvích. Dosud je známo asi 100 druhů, některé z nich obsahují značná množství kyseliny šťavelové.

Symbolika: cíl
Výklad v květomluvě mudlovské: Překážky tě nesmí odradit.
Výklad v květomluvě kouzelnické: Nikdy nelámej hůlku vejpůl.

4. Květomluva Boženy Němcové

V minulosti, kdy se květomluva významně uplatňovala ve společenském slovníku, existovali i humorné výklady řeči květin. Autoři podle vlastní fantazie či určitého jazykového nadání vytvářeli vlastní žertovné květomluvy.
Tyto "soukromé" květomluvy byly velice často sestavovány pouze pro okruh nejbližších přátel a pro jejich pobavení. I dnes mohou pro obveselení našich známých vznikat podobné květomluvy - jejich obsah by se měl však i nadále vztahovat ke jménu, vlastnostem či tvarům jmenovaných rostlin.
Božena Němcová společně s přáteli Hanušem Jurenkou a Václavem Čenkem Bendlem zveřejnila v periodiku Rachejtle v roce 1835 originálně pojatou květomluvu pod názvem Nejnovější a nejpůvodnější Selam čili Květomluva. Z této osobité, vtipně pojaté řeči květin jsem vybrala několik rostlin, jejichž výklad mě rozesmál. Upřímně doufám, že i vy se náležitě pobavíte:

AKSAMITNÍK
Pod mým manžestrovým špenzrem tluče pro tě srdce ve mně, onož nezná falše ani nevěry.

ALOE
Nedělejte dlouhé komedie a štráchy.

ANÝZ
Pro pána - až budete zas v tak mizerném rozmaru, zůstaňte doma a čtěte kritiky v Obzoru.

BŘEČŤAN
Neviňte se tak pevně okolo mne; zlámete mi žebra.

BŘEZOVÝ KVĚT
Nedostala jste slečno bití, že jste včera přišla pozdě domů?
(Slečna odpovídá slzičkami; počet slziček znamená počet ran.)

BŘEZOVÝ PRUT
Už vidím, hochu, že smrdíš bitkou.

CHMEL
Nebyl jste včera ochmelený?

CELER
Ani vidět tě už nechci.

ČEMEŘICE
Obdivuji váš ostrovtip.

ČESNEK
Krásné dlouhé prsty máte, u nich nehty jako pazourky česneku.

DRAČÍ HLAVA
Ty kudrlinky vám roztomile sluší.

FIALKA
Holka, sedni si za pec, někdo tě najde přec.

HEŘMÁNEK
Když tě líbám, je mi to sladko jako med.

HUSÍ NOŽKA
Zdá se mi, slečno, že máte znamenité vlohy kuplování; škoda, že je zanedbáváte.

JABLKO
Vy byste byla v ráji zajisté celé jablko sama snědla.

JETEL
Vy jste ale dnes nakvašen.

KAPUSTA
To bych si vyprosil, aby mi někdo lezl do zelí.

KMÍN
Jsem opojen, nikoli však láskou.

KOČIČÍ PAZOUREK
Krásné ručičky!

KOŇSKÉ KOPYTO
Ó nožky, nožky! Takových jsou jen dva pár v Čechách.

KOZÍ BRADA
Vousy vám narostly, ale rozum nepřinesly.

KOUKOL
Vidíme tě tak rádi, jako rolní tento kvítek v pšenici.

LASKAVEC
Dala jsi mi kvinde, najdu si štěstí jinde.

NARCISEK
Utřete si pusu, máte mléko na bradě.

OKURKY
Jak krásný antický nos, jsem celý fuč!

OŘECH
Zevnějšek spanilý - vnitřek zahnilý.

PANTOFLÍČEK
Nemohu k vám přijít dnes, mám roztrhané boty.

PEPŘ
Láska je peprná, a žádný cerbulát.

PUŠKVOREC
Uctivě líbám rukavice.

ROZMARÝN
Buď si mě brzo vemte, anebo půjdu do kláštera.

ŘEBŘÍČEK
Kde bych našel žebřík k tvému srdci?

SALÁT
Proti gustu žádný dišputát, jeden salát rád a druhý cerbulát.

ŠAFRÁN
Obdivuji váš labutí krk.

ŠVESTKA
Děkuji: slivovice mi nesvědčí.

TABÁK
Vydýmáte zrovna jako mladý literát.

TULIPÁN
Pane, vy jste mudrc.

TUREK
Tvá malá hlavička mě okouzlila.

VIKEV
Prosím, nejsou oni hluchej?

VODNICE
Hlavu byste měl dost velkou.

ZIMOLEZ
Nedivte se, že má láska je tak chladná; taková drahota - na dříví nestačí.

5. Barvomluva

Nejen druh květin hrál při tajné komunikaci svou roli, ale též se velice často používaly i barvy květů či jejich tvary. Podle toho, kdo jakou barvu květiny daroval, vyjadřoval tím svůj cit (ať už vědomě či sám netušíc), ale rovněž barvou darovaných květin vyjadřoval i názor na druhého, což dalo vznik barvomluvě.

Některé barvy a jejich výklady vás jistě nepřekvapí, protože takto barvy vnímáme podvědomě, u jiných se budete jistě divit, jakou skrytou zprávu mají druhé osobě posílat. 

Bílá barva, jak už je zvykem, značí nevinnost a čistotu srdce. Pokud chlapec daruje své milované bílou květinu, myslí to s ní upřímně, vztah nechce uspěchat.

Černou barvou znázorňujeme nejen smutek, ale i moudrost a důvěru. Nezřídka se stávalo, že po ukončení studií dávali žáci svým profesorům za jejich čas a trpělivost černě zbarvené květiny, které pak byly častokrát mylně považovány za drzost ze strany studentů a za hloupé narážky, že učitelský sbor už příliš radostí při cestě do hrobu nečeká.

Kdo by neznal červené růže a skrytý podtext vášně, lásky a horoucnosti? Co je však zajímavé, je fakt, že ačkoliv se červená barva často považuje za agresivní a zdi ložnic by se touto narvou neměly natírat, červená květina značí i stydlivost.

Žluté květiny raději nikomu ze svého okolí nedávejme. Žlutou barvou se totiž snažíme pojistit si obdarovaného, snažíme se ho k sobě připoutat, a to velice často hlavně ze zištných důvodů. Navíc ačkoliv by se mohlo zdát, že žlutá barva připomíná slunce a šťastné dny, se žlutou květinou je však spojená i žárlivost.

6. Hry s květinami 

6.1 Kdy se sejdeme?

Pokud si milenci, kterým rodiče nepřáli, museli domluvit potají schůzku, i zde se květomluva stala spolehlivým a mlčenlivým přítelem. Stačilo na dohodnutém místě "zapomenout" či odhodit květinu.

Stvol pampelišky spletený do věnečku značil: Kdy se sejdeme?
A jak se dala dešifrovat odpověď? Takto:

v jednu hodinu
stéblo trávy

ve dvě hodiny
bílá růže

ve tři hodiny
heřmánek

ve čtyři hodiny
hyacint

v pět hodin
chrpa

v šest hodin
červená či bílá růže

v sedm hodin
pampeliška

v osm hodin
prvosenka

v devět hodin
smrková větévka

v deset hodin
svazeček fialek

v jedenáct hodin
karafiát

ve dvanáct hodin
jetelový květ

Správní znalci řeči květin vždy každou kytičku, větévku a květinku převázali stužkou určité barvy, podle níž se dala určit denní či noční doba - bíla stužka naznačovala dobu denní, kdežto pokud byla rostlina obvázána modrou stužkou, zpráva milenci zněla jasně - sejdeme se v noční dobu.
A co když jedna z potřebných květin nekvetla či se zrovna v blízkém okolí nevyskytovala? Milenci nepřišli do rozpaků, kvetoucích rostlin bylo vždy habaděj. Však fantazie zamilovaných nezná mezí.

6.2 Kde se sejdeme?

Kromě časového určení se daly květiny rovněž použít i pro místo, kde se měla milenecká dvojice sejít. Pojďme se společně podívat na ty nejdůležitější květiny, které by mohly být i pro nás velice významné:

čeká nás setkání
dva stonky rostliny

u křížku, u kostela
složené přes sebe křížem

v lukách
dva spojené blatouchy

u potoka, u řeky
propletené větvičky vrby

u lesa nebo v lese
smrková větvička spletená s trávou

u cesty, u silnice
dva stonky pampelišky položené rovnoběžně

v polích (podle obilí u pole stejného druhu)
svazeček obilných klasů nebo jen obilných stébel

v zahradě
červený karafiát s asparágusem

pod kopcem, v lomu, u skály
tři lipové lístky spojené bílou stužkou

tentokrát nemohu přijít
březová větvička stočená do kroužku

v aleji
větvička s jabloňovým květem

na okraji vesnice, města
dva kroužky z travních stébel do sebe vklíněných

u lípy
lipová větvička zapíchnutá do země

u rybníka
rákos s modrou stužkou

6.3 Hra na povolání 

Jak se stávala květomluva stále populárnější a populárnější, na různých večírcích se objevovaly různými typem obměňované hry s květinami. Jednou z nejoblíbenějších her mladých panen byla hra, která měla předurčit zaměstnání či stav, jenž bude mít manžel dané dívky.
Každá žena si vybrala kytičku, kterou měla ráda, a podle některých záznamů se leckterá květinová předpověď splnila či prozradila tajné dívčí přání.
Zde jsem vybrala několik rostlin a jejich výklady co do povolání. Samozřejmě sama jsem si tuto hru rovněž vyzkoušela a zdali mi skutečně předpověděla, koho si vezmu za manžela? To vám budu schopná říci pravděpodobně až za několik let...

Chrpa (Centaurea cyanus), jednoletá plevelná bylina z čeledi hvězdnicovitých, dívce prozradila, že její muž bude rolníkem. Jestliže si dívka vybrala lili, mohla se radovat, neboť lilie věštila velkou budoucnost a svazek dokonce se samým šlechticem!
Lékaře si vzalo to děvče, jež si vytáhlo větévku cypřiše. Krásný tulipán s pravidelnými květy mladé ženě určil za manžela vojína.
Sama jsem si vybrala královnu všech květin, slovutnou růži. Růže mi napověděla, že mým manželem bude umělec. Víc mi merlinužel neřekla. Takže budu neptrpělivě vyhlížet každého básnika, malíře či hudebníka, který se v mé blízkosti objeví. Třeba to bude ten pravý. 

7. Použití květomluvy

Květomluva je dnes chápána především jako dorozumívací prostředek mileneckých párů a dvojic. V jednadvacátém století, kdy mudlové hojně využívají svá malá chytrá zařízení, která rovněž mohou zprostředkovávat tajnou komunikaci, se zdá být květomluva na první pohled zbytečná. Já s tím však nesouhlasím. Mudlovský svět je tak málo ozvláštněn veškerým tajemnem, dobrodružstvím či mystikou, že by se návrat k přírodě i tímto způsobem mohl stát zábavným pro samotné nekouzelníky.
Symbolika květin ve většině případů pomáhá zapamatovat si vzhled samotné rostliny, její účinky či přibližuje historii, ať už jde o objevení byliny či o její použití v minulých staletích. Odklon od přírody spojený s větším rozmachem měst však napomáhá k tomu, aby mudlové zapomněli, kdo byli jejich předci a odkud oni sami vlastně pocházejí.
Mnoho nekouzelníků se v této době domnívá, že léky prodávané v lékárnách jim pomohou od bolestí a utrpení, která mohou nemoci přinášet. Věří v pokročilou vědu a techniku, aniž by tušili, že většina látek podávaných v těchto medikamentech, pochází právě z léčivých rostlin a bylin.

Kouzelníci jsou v tomto směru poněkud vnímavější. Proto se můžeme na hradě setkat s takovou řadou předmětů odkazujících k přírodě - ať už jde o Bylinkářství, Péči o kouzelné tvory či o Taj lesa. Mnoho lektvarů by bez bylin nemohlo být ani slito. Avšak ani my už se květomluvě příliš nevěnujeme. Proč? I u kouzelníků se stala komunikace jednodušší, prostší, byla zbavena veškeré magie. Už nepotkáte kluka červenajícího se kdykoliv, jen co pohlédne na svou vyvolenou dívku ani chlapce hledajícího slova vyznání lásky. Chtě nechtě musíme přiznat, že veškerý shon, nedostatek času a co největší zjednodušení čehokoliv neplatí pouze pro mudlovský svět, ale i pro ten náš kouzelnický.
Květiny jsou na našem hradě často posílány ať už jako poděkování či sloužící k popřání pevných nervů u zkoušek, nebo jen k prostému přání všeho nejlepšího. Ale kolik lidí v Bradavicích opravdu ví, co se skrývá za symbolikou posílaného kvítí? Ani Květinářství U Okvětné nám nedokáže podat informace, které bychom si za nákup kytic zasloužili.
V několika knihách jsem se dočetla, že dříve, než byl lov na černokněžníky tak moc nebezpečný, používali bystrozorové jako dorozumívací prostředek právě květomluvu. Představa kouzelníků zběsile mávajících hůlkou, prchajících před vražedným kouzlem a rychle čarujících symbolickou květinu, je však pro mě přinejmenším úsměvná. Při schůzce s mluvčím Oddělení bystrozorů jsem se dozvěděla, že dnes se při komunikaci lovců černokněžníků používají mnohem modernější techniky založené na nitrozpytu, nitrobraně a na vzpomínkách. Na můj dotaz, proč je kancelář hlavního bystrozora tak přeplněná fotkami nejrůznějších květin označených cedulkou s jejich názvem a stručným popisem, mi však byla podána vyhýbavá odpověď...

8. Květiny, máte slovo

Květiny k nám promlouvají. Jak už jsem zmínila, můžeme si všímat jejich barev, tvaru, výšky či se nechat vést pouze představivostí, která si už s názvem rostliny a s jejím použitím pohraje tak, abychom byli schopni vymyslet další symboliku rostlin.
Květiny k nám ale promlouvají v tom pravém slova smyslu. Nejde o předměty neživé, ale o organismy, které žijí, dýchají, plodí a umírají. Mudlové jsou fascinováni především živočichy. Živočichové jsou ve většině případů pohybliví tvorové a rostliny díky své statické povaze příliš mnoho vědců neučarují. Avšak i nejnovější mudlovské výzkumy poodhalují roušku tajemství, za kterou se většina rostlin schovává.
Již dříve se po celém světě šířila teorie, že pokud chceme, aby naše rostlinka zdravě rostla, tak kromě potřebných živin, světla a vláhy k ní musíme promlouvat. Jemným tichým hlasem jí sdělovat, jak se o ni pěkně staráme a jak ji máme rádi. Květina je prý pak odolnějších vůči nejrůznějším patogenům, rychleji roste, častěji kvete a plodí. Zkušenosti s rostlinami používanými v laboratořích jdou ještě dále. Květiny byly připojeny na nejrůznější přístroje měřících jejich aktivitu a posléze byly nejrůznější čísla a grafy vyhodnoceny. Došlo se k závěru, že rostlina přinejmenším pozná člověka, co ji ohrožuje i člověka, co se o ni naopak stará. Pokud v naší domácnosti někdo kouří či spálí květině listy, rostlina se v blízkosti této osoby začne třást (paralela s možným strachem) a vykazovat velkou aktivitu. Dokonce už se objevily i opačné případy, kdy rostlina na svého pečovatele žárlila.
Samozřejmě do komunikace mezi květinami a člověkem můžeme zařadit i vadnutí květiny, žloutnutí či hnědnutí listů a další morfologické změny způsobené nedostatkem vody nebo minerálních látek. I rostliny mezi sebou komunikují, a to především rozsáhlým kořenovým systémem, kterým si podávají zvláště informace o napadení patogenem. Tato zpráva může některé rostlinné jedince zachránit, protože dostanou od již nemocných rostlin upozornění, aby veškeré své látky, které naasimilují, použili pro možnou ochranu.

Svět rostlin je stále zajímavějším a já doufám, že i má práce posloužila k tomu, aby si čtenář uvědomil, jaký poklad nám to v půdě roste.

9. Výběr z použité literatury

Margot a Roland Spohnovi: Plané rostliny, Euromedia Group, 2009

Petra Altmannová, Fidelis Happachová: Léčivá síla klášterních bylinek, Karmelitánské nakladatelství, 2008

Horacius Bezzubý: Květomluva kolem nás, Hůlkovos, 1989

Skokan Dopolník: Mudlové a svět bylin, Hůlkovos, 1997