Ohavně vyčerpávající celočarodějné exameny

Kouzelné formule

Kouzelné formule v ministerských záznamech

***

 Osnova:

1. Přístup k ministerským záznamům

2. Úvod

3. Zvětšovací a zmenšovací formule

4. Lechtající formule 

5. Léčivé formule

6. Město otroků

7. Bizarní a méně časté formule

    7.1. Ascendio

    7. 2. Spongify

    7.3. Anteocula

    7.4. Slugus Eructo

8. Závěr

9. Poděkování

***

1.  Přístup k ministerským záznamům

Ke své zkoušce z předmětu Kouzelné formule na téma „Kouzelné formule v ministerských záznamech“ jsem si nejprve potřeboval obstarat přístup ke spisům, záznamům a archivům na Ministerstvu kouzel, ve kterých jsou uchovány informace o vyšetřování zneužití, případně jinak nestandardního použití kouzelných formulí vůči kouzelnickým zákonům. Abych tento přístup dostal, musel jsem podepsat speciální prohlášení, ve kterém se zavazuji k ochraně osobních údajů a k tomu, že informace z ministerských záznamů použiji pouze pro vypracování své zkoušky OVCE a k ničemu jiného.

Níže přikládám text samotného prohlášení:

Já, Tadäus Trottertickler, níže podepsán vlastní rukou se zavazuji k tomu, že veškeré informace vztahující se k osobním údajům, případně jiným citlivým údajům kouzelníků nabytých z ministerských záznamů, spisů a archiválií použiji jen a pouze pro vypracování závěrečné zkoušky OVCE z příslušného předmětu pod dohledem Školy čar a kouzel v Bradavicích a příslušných pracovníků Ministerstva kouzel. V opačném případě, kdy by se jednoznačně prokázalo zneužití citlivých informací, hrozí vyšetřování příslušnými orgány Ministerstva kouzel a následně udělení trestu podle platných kouzelnických zákonů.

V příslušné sekci odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů, dne XIV. V. MMXVII, podepsán vlastní rukou,

Tadäus Trottertickler

Po vyřízení veškerých administrativních formalit jsem získal plnohodnotný přístup do ministerských spisů, archivů a záznamů, které jsem postupem času začal pečlivě pročítat a vybrané případy zaznamenal do vypracování své zkoušky.

2.  Úvod

Ministerské archivy a záznamy představují téměř nekonečné spisy z vyšetřování, kdy se kouzelníci dopustili trestného, nedovoleného či jinak nestandardního využití kouzelných formulí, které měly ve svém důsledku negativní vliv na svět čar a kouzel, případně hrozily odhalením světa kouzel mudlovským obyvatelstvem, což by vedlo k ještě nebezpečnějšímu závěru. Jen stěží by se daly sepsat všechny tyto prohřešky. Regály prohýbající se pod tíhou všech spisů, které se na tomto místě v budově Ministerstva kouzel po celé roky hromadí, nedávají běžnému návštěvníkovi nebo studentovi, jako jsem já, žádnou šanci, aby se v nich vyznal. Bylo mi sděleno, že několik pracovnic má nad těmito spisy a záznamy kontrolu, jenže díky své pracovní vytíženosti se mi nemohou věnovat. Proto mi nezbývalo nic jiného než strávit na Ministerstvu kouzel několik dní a číst všechny spisy, které se ke mně dostaly.

Za zmínku stojí rovněž fakt, že valná většina formulí, kterými došlo k jakémukoli protizákonnému jednání, souvisí nejčastěji s využitím a pravidelným používáním jednotlivých formulí v běžném životě kouzelníků žijících v blízkosti mudlů. Tím dochází k čím dál častějšímu provinění proti Mezinárodnímu zákonu o utajení, které Ministerstvo kouzel dodnes přísně trestá. Jelikož ale mudlové magii neznají a kouzelníci toho často využívají k vlastnímu užitku, bývá tento prohřešek i v dnešních dobách jedním z nejvážnějších vůbec.

Po několikadenním pročítání spisů jsem měl vytipováno již dost případů, které by stálo za to zahrnout do své práce. Abych se ujistil, že jsou vhodné a nejsou jakkoli dehonestující, obrátil jsem se na příslušné pracovníky, s kterými jsem jednotlivé případy důsledně prodiskutoval. Naštěstí většina mnou vytipovaných případů prošla schválením a já mohl konečně opustit budovu Ministerstva kouzel a začít pečlivě pracovat na sepisování vybraných případů.

3.  Zvětšovací a zmenšovací formule

Nejen školní truhly či skříně, ale i většina kouzelnických zavazadel, ať jsou to kufry nebo tašky, bývají opatřeny formulemi, které zvětšují jejich kapacitu. A přesně takovou formuli je i Capex extremis. Toto kouzlo má hned několik výhod. Kromě toho, že zvětšuje vnitřní rozměry daného objektu, zatímco vnější vzhled bývá beze změny, tak také nadlehčuje jeho obsah.

Capex extremis patří mezi pokročilá zvětšovací kouzla. Kvůli možnému zneužití patří ale rovněž mezi přísně kontrolované formule. Potencionální možnost porušení Mezinárodního zákona o utajení je v případě této formule velice častá, proto Ministerstvo kouzel ustanovilo přísné pravidlo, že zvětšení kapacity není pro soukromou potřebu, ale pro tvoření věcí, jejichž výroba byla individuálně schválena příslušným ministerským odborem. Takovou věci může být například školní truhla, do které se vejde spousta haraburdí nebo rodinné stany, zvláště, koná-li se významná událost, na které se sjíždějí strýcové a tetičky z dalekého okolí.

Každý z nás si jistě dokáže vybavit bývalou ministryni kouzel, Hermionu Grangerovou, která konala protizákonně, když toto kouzlo s oblibou využívala na své kabelky. Věřím, že pokud by toto kouzlo nenadlehčovalo obsah, tak by ji s takovou lehkosti na rameni nenosila. Díky tomu, jak významnou roli její kabelky hrály v II. kouzelnické válce, nebylo vůči ní sneseno žádné obvinění. Stejně tak, jako v případě Fordu Anglia pana Weasleyho, který tento mudlovský prostředek opatřil několika kouzelnými formulemi. Jelikož ale dodnes žije tento Ford Anglia divokým životem v Zakázaném lese, rovněž proti němu nebylo vyneseno žádné obvinění.

I přes veškerá omezení, zákazy a zákony se najde v ministerských záznamech spousta případů, kdy bylo právě toto kouzlo zneužito. Jedním takovým záznamem je například příběh jistého kouzelníka jménem Albrecht Balzák. Tento starší čaroděj neměl zrovna jednoduchý život. Dalo by se říci, že od života dostával každý den pořádnou ránu, ale jelikož byl neobyčejný kouzelník a měl silnou osobnost, každou takovou ránu ustál. Jednoho dne toho bylo ale už příliš. A vše dovršila ztráta střechy nad hlavou. Albrecht Balzák se rázem ocitnul na ulici jako právě odhozený pytlík od svačiny. To, že si s ním osud zahrává, jak se mu zlíbí, nebyla žádná novinka. Bez práce a bez domova se protloukal ulicemi a hledal, kam by hlavu složil a čím by zasytil hlad a uhasil žízeň.

Jednoho večera si tento čaroděj řekl, že si s ním osud pohrál už dost a rozhodl se, že ho vezme do svých rukou. V Jednom malém městě objevil staré a zatuchlé toalety, které vypadaly již delší dobu nevyužívaně. S obratnými pohyby své hůlky směřujícími na jednu kabinku začal mumlat formuli Capex extremis! Netrvalo dlouho a kabinka toalet začínala nabývat na objemu jako zrovna nakynuté těsto. Vnitřní prostor kabinky se zvětšil natolik, že by vydal za luxusnější sídlo i pro toho nejnáročnějšího zákazníka Kouzelnických nemovitostí. Albrecht Balzák si svou práci nesmírně vychvaloval. Zatímco zvenku vypadala toaleta doslova odpudivě, vevnitř se začínala proměňovat na útulnou místnost pro život jako dělanou. S využitím několika dalších formulí měl po pár hodinách kabinku toalety připravenou k obývání.

Albrech Balzák si následně vychutnával zcela nový život v novém městě a novém domově. Se vším byl spokojený a dalo by se říci, že se mu po dlouhé době začalo opět dařit. V novém městě si našel práci a několik nových přátel a jeho život začal nabírat na obrátkách. Když vše vypadalo, že už to nemůže být lepší, stalo se něco, na co při svém počínání dočista zapomněl a s čím opravdu nepočítal.

Jednoho sobotního rána, konkrétně první sobotu v měsíci, se vydali dva mudlovští zaměstnanci na pravidelnou údržbu veřejných toalet. Vše vypadalo jako běžný pracovní den. Až do doby, než otevřeli kabinku, ve které se zabydlel Albrecht Balzák. Místo do kabinky toalety vstoupili do slušně vybavené místnosti, která bylo rozhodně několikrát větší, než jakou si ji pamatují. Mysleli si, že trpí bludy nebo přeludy, ale když do ní vlezli a nic se nezměnilo, tak si byli jistí, že se jim to nezdá. Plní údivu a nechápání zůstali stát ve dveřích s pusou dokořán.

V tom uslyšeli hlasitý řev nahněvaného starce, který se za nimi řítil s rukou zaťatou v pěst. Když poté začal onen stařec něco hledat v kapse, s hlasitým halekáním se oba údržbáři rozběhli pryč. Netrvalo potom dlouho a na nový příbytek Albrechta Balzáka zaťukali pověřeni pracovníci Ministerstva kouzel a myslím, že si každý domyslí, jak příběh tohoto nebohého starého čaroděje dopadl.

Opačnou formulí je Capex minimalis, pro kterou platí stejné kouzelnické náležitosti, jako pro Capex extremis. I v tomto případě dochází k častému zneužívání formule, a proto i zde mají ministerští zaměstnanci napilno. Zde bych uvedl příklad manželů Theodora a Ermintrůdy Rockfeldových, kteří formuli Capex minimalis protizákonně využili, aby si mohli zařídit nový byt v opuštěné obří hale na čokoládové žabky. Pro všechny to byl veliký šok, když po určité době chtěli halu zrenovovat a vrátit zpět do provozu, ale její vnitřek byl čtyřnásobně menší! Jejich osud byl velice podobný, jako v případě Albrechta Balzáka. Ani oni neunikli spravedlivému trestu.

4.  Lechtající formule

Pro většinu kouzelníků znamená formule Rictusempra zdroj nekonečného smíchu. Pokud ji kouzelník sešle v přijatelné síle, je vcelku příjemná a cíl se tak má možnost na nějakou dobu z plna hrdla zasmát. Pokud je ale tato formule seslána vší silou, tak křeče způsobené smíchem, který vyvolá, bývají i pro toho nejotrlejšího kouzelníka často velice nepříjemné a bolestivé.

Jeden kouzelník jménem Permon Chechtálek patřil odjakživa ke šprýmařům a liboval si ve formulích, pomocí kterých jakkoli vyvolával smích. Byl to rozený bavič a miloval, když se lidé kolem něj smějí. Když se ale čas od času stalo, že někomu do smíchu nebylo, neváhal jim v tomto problému pomoci.

Ve své dospělosti se stal tento kouzelník zástupcem starosty jednoho většího mudlovského města. Dlouhou dobu musel snášet špatné nálady a neustále zamračený obličej pana starosty, kterému dělal zástupce velice nerad, neboť to byl povahově přesný opak jeho samotného. Permon věděl, že takhle to dál nejde, ale jelikož svou práci potřeboval, nemohl udělat nic, co by mohlo jeho pracovní pozici jakkoli ohrozit.

Věci se nelepšily a vše došlo tak daleko, až to jednoho dne Permon Chechtálek nevydržel. V ten den se konala zrovna veliká společenská událost města, na které měl starosta vystoupit a pronést slavnostní řeč. Permon Chechtálek byl ale neustále kyselým obličejem starosty tak znechucen, že se rozhodl k radikálnímu řešení. V momentě, kdy měl starosta svůj výstup a pronášel svou tradičně pesimistickou řeč, seslal na něho formuli Rictusempra. A v tom se začaly dít věci. Starosta se začal smát a smál se tak dlouho, až se začali smát i další. Netrvalo dlouho a řetězová reakce se o vše potřebné postarala. Po chvíli se smáli naprosto všichni! Permon Chechtálek si byl jist, že tento incident starostu poznamená, ale mýlil se. Jakmile účinek formule polevil, vše se vrátilo do normálu a starosta opět začal být nakvašený.

Od té doby Permon Chechtálek začal dělat atentáty lechtající formulí na téměř každém vystoupení starosty. Vše by zřejmě zůstalo bez jeho obvinění, ale jednou to přehnal a formuli seslal s takovou silou, až z toho starosta skončil v nemocnici. O těchto incidentech se dozvěděli později i kouzelníci a začali s vyšetřováním. Většina svědků jim sdělila, že najednou měli nutkavou tendenci začít se smát a ať se snažili sebevíc, nemohli tomu zabránit. Kouzelníkům bylo vše jasné a hned věděli, kdo má tohle za lubem. Permon Chechtálek ničeho nelitoval, věděl, že dělá vše proto, aby neustále zamračeného starostu alespoň trochu změnil. Bohužel se mu to tentokrát nepodařilo a za páchání atentátů na mudlovské představitele skončil ve vyšetřovací místnosti na Ministerstvu kouzel.

5.  Léčivé formule

Formule z oblasti lékouzelnictví bývají pro kouzelníky velice důležité. Napravit jednodušší, ale také většinu závažnějších zranění pomoci formulí není nic snadného, pokud ale máte dostatečný cvik a znalosti, není problém ani to. Napravovat zlomené kosti, odřeniny, modřiny a mnoho dalšího. S příslušnými formulemi to je snadné a rychlé!

Vše výše zmíněné měl v malíku lékouzelník jménem Herbert Blumentál. Kromě toho, že byl vynikající lékouzelník, tak se mohl pyšnit ještě jednou výjimečnosti! Byl držitelem jedné z nejkratších hůlek vůbec! Jeho hůlka s jádrem jazyka Hydry měřila pouhých 3,5 palce! Unikát, který se jen tak nevidí.

Jediný problém, který tento vyhlášený lékouzelník měl, byl fakt, že ho život ve velkoměstě již unavoval a toužil po odpočinku na venkově, někde v přírodě, v horách. Jelikož měl svou práci ale rád, nechtěl se jí vzdát. Jednoho dne narazil na nabídku, která mu hned při prvním přečtení vyrazil dech. Mudlovské město v nádherné přírodě pod horami Nového Zélandu shání doktora! Herbert cítil svou jedinečnou příležitost. Když může léčit všemožné zranění kouzelníků, tak proč by nemohl léčit i mudly! Pracovní nabídku přijal a díky jeho vynikající reputaci byl neprodleně přijat. Sbalil se a pomocí přenášedla se v mžiku ocitnul na Novém Zélandu, kde se začal zabydlovat.

Jeho práce mu šla od ruky. Už aby ne, léčit mudly pomocí kouzelných formulí bylo velice snadné a díky své krátké hůlky, kterou používal jako ortopedickou pomůcku, byl pro mudly téměř k neodhalení. Proto si mohl kromě léčení vychutnávat hlavně krásu novozélandské přírody.

Mudlové byli s jeho práci nadšení a rychle si ho oblíbili. Díky skvostné znalosti formule Brackium Emendo dokázal napravit téměř jakoukoli zlomeninu. Pro lehké a středně těžké zranění mistrovsky používal formuli Episkey, aniž by si mudlové v bolestivých křečích čehokoli všimli. Pomocí formule Ferula vytvářel obvazy, kterými omotával postižená místa a mnoho dalšího.

Herbert by si neměl na co stěžovat. To by ho ale jednou nemohl navštívit zaměstnatnec Ministerstva kouzel, který na Novém Zélandě trávil dovolenou. Používání magie ihned odhalil a Herberta obvinil za provinění vůči Mezinárodnímu zákonu o utajení.Ten musel v závěru se svou práci skončit a vrátit se zpět do své vlastní, kde byl pod přísným dohledem Ministerstva kouzel.

6.  Město otroků

Obyvatelé městečka Heine žili pokojným a bezstarostným životem. Neměli důvod si stěžovat. Žili v útulných domovech obklopených různorodými krásami přírody a daleko od mudlů. Dalo by se říci, že to byl ráj kouzelníků, kteří chtěli začít zcela nový styl života. Díky širokým možnostem si zde každý přišel na své. Vše se ale změnilo, když se jednoho dne na kraji města usadil zlý čaroděj, který si říkal Papulix Hoot.

Po několika neúspěšných pokusech, kdy se tento čaroděj pokoušel získat nemalé bohatství, byl odsouzen k pobytu v Azkabanu. Merlinužel se mu podařilo uniknout a unikal tak dlouho, až se usadil na kraji městečka Heine. Tam plný zloby a neutichající touhy po bohatství začal vymýšlet plán, pomocí kterého by ono bohatství konečně získal. Ke smůle všech obyvatelů městečka takový plán vymyslel.

Jelikož byl zběhlý v kouzelných formulí a svým talentem nešetřil, napadlo ho, že si zotročí celé město! V noci, když zhaslo i poslední okno domu ve městě, se vydal svůj zlověstný plán realizovat. Pomocí několika paměťových formulí, jakými jsou formule Amnesia a Obliviate, vymazal paměť všem obyvatelům ve městě! Plošné účinky těchto formulí byly vskutku děsivé.

Následky jeho činu se na světlo světa dostaly až tehdy, kdy se městečko začalo probouzet. Zmatení a nechápaví obyvatelé nepoznávali sami sebe, natož ostatní! Jejich paměť byla značně omezená a vybavit si sebemenší vzpomínky bylo téměř nemožné. Takto se z poklidného městečka stalo město, jehož obyvatelé nevěděli, jak se jmenují.

V tom se ale všeho ujal Papulix. Všem obyvatelům začal dávat úkoly, pokyny a příkazy, aby pro něho obyvatelé pracovali, dělali za něho veškerou práci a tím shromažďovali jeho majetek. Jelikož byli obyvatelé vskutku zmateni a nevěděli ani, kdo jsou, tak tyto úkoly a pokyny brali vážně. Papulix Hoot měl totiž velice dobrou přesvědčovací schopnost a jelikož si obyvatelé nic nepamatovali, opravdu si mysleli, že pro něho pracují.

Když den skončil a všichni se opět odebrali do svých postelí, Papulix Hoot opět účinky paměťových kouzel obnovil a takto to probíhalo den za dnem. Vše by zřejmě zůstalo bez jakékoli pozornosti, neboť nikdo neměl šanci jeho činy jakkoli nahlásit. Naštěstí se ale stalo, že do města zavítalo několik návštěv, které postupem času, když se dlouho nevraceli, začaly jejich rodiny hledat. To se stalo i v případě několika zaměstnanců Ministerstva kouzel, které začali později hledat samotní bystrozoři. Ti praktiky Papulixe Hoota odhalily a po krátkém souboji zadrželi a odvedli k výslechu.

V archivním spisu tohoto případu byla přiložena i část záznamu z vyšetřovací cely z ústředí bystrozorů pořízena pověřenými zapisovači, kterou přikládám k nahlédnutí:

Záznam z výslechu Papulixe Hoota, narozeného XXIX. II. MCMLXXXVI. Kontrolu nad zapisujícím bleskobrkem má pověřená pracovnice Ministerstva kouzel, slečna Pisalka Misklová. Výslech provádí má maličkost, Lunder Haká.

Lunder Haká: Pane Papulixi, řekněte mi, prosím, jak jste se dostal do místa svého současného pobytu?

Papulix Hoot: Úplnou náhodou.... měl jsem na spěch a byli mi v patách... málem mě už chytili... naštěstí jsem objevil támhleto místo, kde jsem se nakonec přemístil a utekl jim...

Lunder Haká: Můžete mi říct, kdo přesně vám byl v patách?

Papulix Hoot: Co já vím... nějací cápci... prý že bystrozorové nebo jak si to říkali...

Lunder Haká: Pane Hoote, řekněte mi, cítíte vinu?

Papulix Hoot: Vinu? Jakou vinu? Jak by bylo Vám, kdybyste v klidu domova připravoval lektvar, když tu náhle by na Vás vyběhlo několik maníků a něco na Vás křičeli? Je jasné, že jsem se lekl a utekl!

Lunder Haká: Pane Hoote, nevinný člověk přece nemá důvod před ministerskými bystrozory utíkat. Takže čeho přesně jste se lekl vy?

Papulix Hoot: Každý by se v takové situaci lekl! Nezvaní hosté, ani nezaklepou! A metají po Vás nejrůznější formule a zaklínadla...

Lunder Haká: Pane Hoote, prozatím necháme stranou vaši činnost před příchodem do města Heine. Rád bych však, abyste se vyjádřil k Vašemu počínání v tomto městě. Jaký byl váš kontakt s místními obyvateli?

Papulix Hoot: Já tam nikoho pořádně neznal... a ani oni mě neznali... bydlel jsem na okraji města, úplně sám...

Lunder Haká: Pane Hoote, rád bych vás znovu upozornil, že je celý náš rozhovor zaznamenávám. Kopii dostane vyšetřující tým i Starostolec. Lhaní vám tedy může pouze přitížit. Chcete tedy svou odpověď přehodnotit?

Papulix Hoot: Ne, nechci, klidně se kohokoli v tom zpropadeném městě zeptejte!

Lunder Haká: Toho se nemusíte bát, pane Hoote, my už to udělali. Teď se ptám Vás, chcete mi skutečně tvrdit, že jste za celou dobu pobytu vůbec nikoho z nich nepotkal?

Papulix Hoot: Nepotkal! Vsadím se, že nikdo ani neví, kde jsem bydlel!

Lunder Haká: Pane Hoote, tohle je poslední varování, kterého se vám ode mne dostává! A věřte mi, se mnou se sázet nechcete, já totiž neprohrávám. Pane Hoote, je ještě něco, co byste mi chtěl říct?

Papulix Hoot: Hmm... už můžu domů?

Lunder Haká: Jak myslíte, pane Hoote. Svou šanci jste dostal. Joanno, doneste trochu veritaséra!

Další záznamy z vyšetřováni byly vymazány, jelikož výslech pod účinky veritaséra nemůže být zveřejňován. Nejčastěji je po výslechu záznam z vyšetřování zničen a dále působí pouze přítomní svědci před samotným Starostolcem. Ze závěru je ale patrné, že čaroděj Papulix Hoot za své konání dostal trest v podobě několikaletého pobytu v Azkabanu.

7.  Bizarní a méně časté formule

Jak jsem se již výše zmínil, ministerské archivy a záznamy představují kvanta spisů, na kterých jsou zaznamenány nejrůznější prohřešky s využitím kouzelných formulí. Výše jsem zmínil mnou vytipované případy, které představují nejvyšší nebezpečí vzhledem k Mezinárodnímu zákonu o utají světa kouzel před mudly. Pro představu, jakých bizarních a méně častých prohřešků se kouzelníci dopouštějí, jsem několik z nich rovněž vybral a zahrnul do vypracování mé zkoušky.           

7.1.  Ascendio

Kouzelník jménem Henley Clarense si odjakživa liboval v rychlých košťatech. Účastnil se všemožných závodů, které s přehledem vyhrával. Když poznal pár mudlovských kamarádů, kteří mu představili rychlá auta a závody s nimi, ihned se do těchto závodů zamiloval. Kromě závodů na košťatech se nově účastnil i závodů mudlovských automobilů. Aby byla jeho rychlost v tomto dopravním prostředku ještě vyšší, často k tomu mudlové využívají něco, čemu říkají nitro. Henley ale vůbec nevěděl, o co jde. Proto vymyslel vlastní náhradu. Aby jel rychleji, využil k tomu kouzelnou formuli Ascendio, která funguje podobně jako tryskový pohon. Henley díky této vychytávce vyhrával jeden závod za druhým, až do osudového závodu. Byl tak moc zabrán do závodu, že tuto formuli seslal s takovou silou, až auto doslova vyletělo z dráhy a vzneslo se a celý stadion doslova proletělo! Naštěstí zásah ministerských pracovníku na sebe nedal dlouho čekat a Henley byl řádně potrestán a mudlovské závody mu tímto byly zapovězeny.

7.2.  Spongify

Další záznam se týká jedné mladé dívky, která se s velikou vášní věnuje módě a návrhářství. Arlene Hildilidiová zrovna trávila prázdniny u své babičky na venkově, kde kromě několika kouzelníků žije i spousta mudlů. Jelikož měla tato dívenka i její babička ráda pohodlí, tak svou postel s radostí opatřila formulí Spongify, která ji tam učinila hebčí, měkčí a naducanější. Zkráceně, jako byste spali v obláčku! Ať jste jakkoli unavení, po vyspání v takto očarované posteli se budete cítit jako znovuzrození, pokud z ní však vstanete. Jednoho dne si k sobě Arlene pozvala několik mudlovských kamarádek a zkoušela jim navrhnout nové šaty na léto. Jelikož se vše prodloužilo, nabídla jim, aby u ní přespaly. Jelikož je to dívenka milá a hodná, nabídla kamarádkám, aby spaly v její posteli. Sama si potom ustlala na gauči. Na druhý den ráno je ale téměř nemohla dostat z postele! Dívky okouzleny pohodlím na první pohled ne zrovna pohodlně vypadající postelí byly naprosto uchváceny! Arlene si až tehdy uvědomila, co vlastně udělala. Ať se to snažila jakkoli zachránit, nepovedlo se ji to. Dívky nechtěly spát již v žádné jiné posteli než v té její! A co hůř, dívky se o svůj jedinečný zážitek podělily s ostatními kamarádkami, které to poté řekly svým kamarádkám, až se před chalupou udělala fronta na otestování této postele! Merlinužel, ani tentokrát Arlene neunikla zásahu z Ministerstva kouzel a příslušnému trestu.

7.3.  Anteocula

Není to dlouho, co kouzelník jménem Anton Morous zavítal za novým dobrodružstvím do mudlovského města poblíž moře. Zasloužený odpočinek a trochu relaxace mu po předchozích několika měsících přišlo jedině vhod. Odpočinout si od rušného světa všudypřítomné magie a někam se zašít a odpočinout si, to bylo jediné, na co myslel.

Po ubytování na hotelu se vydal na prohlídku města. Byl uchvácen vším, co mu v ten den přišlo před oči. Mudlovská architektura, jídlo, zvyky, to vše bylo pro něj zcela nové a byl rád, že měl možnost obohatit své dosavadní znalosti něčím novým. Dalo by se říci, že byl životem mudlů příjemně překvapen a obdivoval, jak se i bez využití magie dokážou o sebe postarat.

Jeho nadšení vyprchalo v okamžiku, kdy mu byl na pokoj přidělen nový spolubydlící. Jednalo se o staršího muže, který měl pobyt u moře nařízen ze zdravotních důvodů. Anton staršího muže ze začátku litoval, ale postupem času přestával o jeho duševním zdraví pochybovat.

Tento muž si na něco neustále stěžoval. Byl to učiněný mrzout. Nic se mu nezdálo, nic se mu nelíbilo a nic nebylo správně. Když ho ráno probudily paprsky Slunce svítící do očí, stěžoval si na špatné žaluzie. Při obědě si stěžoval, protože mu ho donesli málo horký, při plavání v moři se mu nelíbilo, že bylo příliš studené, další den bylo zase až moc teplé, při dopřávání si zmrzliny mu oříšek vlezl mezi zuby a když sledovali západ Slunce, tak ho z toho bolely oči. Zkrátka, cokoli dělali, bylo to špatně nebo se mu to jinak nelíbilo. Tahle neustále mrzutost se později začala projevovat i na samotném Antonovi. Začal si vše méně a méně užívat, až se mu vše začalo stejně nelíbit, jako onomu muži. Jeho psychika tím značně utrpěla.

Vše vyvrcholilo v momentě, kdy muž přiběhl na pokoj a začal bědovat, že mu žena, která ho přijela navštívit, nasadila parohy. Anton to už nezvládl, vytáhl svou hůlku a se slovy formule Anteocula proměnil mužovy vlasy v opravdové nefalšované parohy. V ten moment muž vyletěl ze své kůže, začal blouznivě pobíhat, bědovat a naříkat. Když za ním přišla jeho žena a uviděla, co se stalo, tak ji to porazilo a ostatní ji museli křísit. Celý incident se nevyhnul pozornosti kouzelníků pracujících ve městě, kteří vše nahlásili příslušným orgánům. Anton nakonec skončil s psychickými poruchami u svatého Munga.

7.4.  Slugus Eructo

Poslední příběh bude o svérázné kuchařce jménem Doris Kynutá. Jako kuchařka dlouhodobě pracovala v jedné kouzelnické restauraci, která se specializovala na italskou kuchyni. Pomocí magie a nezpochybnitelného umu chystala ty nejchutnější těstoviny široko daleko a každý, kdo do této restaurace jednou vkročil, se rád vracel. Jednou si Doris vzala dovolenou a vydala se vařit společně se svou mudlovskou kamarádkou, rovněž kuchařkou, na jeden tábor pro dospívající mudly. Společně připravily chutné těstoviny a všichni si pochutnávali. Třetí den, když byly na hlavní chod špagety, se stalo něco, co nikdo nečekal. Jednomu klučinovi špagety nechutnaly! Jelikož to bylo snad poprvé, co někdo ohrnoval nos nad jídlem, které připravila Doris Kynutá, tak si to vzala celkem osobně. Vše ji rozzuřilo tak moc, až se neovládla, vytáhla hůlku a formuli Slugus Eructo, kterou většina zná pod názvem „Žer slimáky“, seslala přímo na nebohého klučinu. Co se následně odehrálo nepotřebuje další komentář. Všechny následky urovnali až zaměstnanci Ministerstva kouzel, kteří Doris po jejím zkratu odvedli na výslech.

8.  Závěr

Nyní je patrné, že dostat se do ministerských záznamů, spisů a archiválií jde i mnoha jinými způsoby, než kterými jsou kletby, které se nepromíjejí. Ty mají mimochodem v ministerských záznamech zvláštní oddělení, jelikož nepatří zcela mezi formule, jako mezi kletby. Kouzelníci svou vynalézavostí, často také nepozorností nebo zbrklostí doplácejí na své používání kouzelných formulí, kterým se dopouštějí mnohdy k provinění vůči Mezinárodního zákonu o utajení, případně jiných zákonů, kterými ohrozili sebe nebo své okolí. Většina těchto provinilců bývá řádně potrestána podle platných zákonů příslušným orgánem Ministerstva kouzel. Kouzelníci by měli být obezřetní a pokud si nejsou na sto procent jistí, že nehrozí porušení žádného zákona, měli by se kouzelným formulím vyhnout, pokud nechtějí skončit tak, jako všichni jmenovaní výše.

9.  Poděkování

Rád bych touto cestou oficiálně a srdečně poděkoval vedoucí mé práce MgM. Niane z Libelusie za ochotu vypsání zkoušky, vstřícnost a pomoc při výběru vhodného tématu a za čas, který mi v rámci zkoušky věnovala. Rád bych také poděkoval Ministerstvu kouzel za přístup do jejich záznamů, spisů a archiválií.

Tadäus Trottertickler