Student: Nessa Naiadés
Kolej:Zmijozel
Školní rok: léto 2025

Kouzla všedních dnůZadané téma: Chuť, čich a zrak na hradě - inspirace Asií
Konzultant: Any Dawson
Posudek: Dobrý den, slečno!

Moc se mi líbí, že jste tuto práci pojala jako asijský twist Hogwarts. Opravdu jste pochopila, že kouzlo je v maličkostech a není potřeba velkých stavebních zásahů, aby se naše prostředí dalo vylepšit. Při plánování máte správně stanovené priority viz upřednostňování potřeb kapybar.

Překvapuje mě trochu, že jste u témata bentoboxů nezmínila i pozitivní zdravotní dopady vyvážené stravy a zelených čajů, protože s ohledem na hradní posedlost konzumací čokoládových žabek by mi to přišlo jako logický první argument.

Sezení pod rozkvetlou sakurou je velmi dobrý nápad. Rozhodně by to ulehčilo život hradní lékouzelnice a hromadu papírování spojenou s knihou úrazů. Velmi oceňuji návrhy na změnu hradní módy pod asijským vlivem, protože jste skvěle propojila estetičnost, praktičnost a bezpečnost použitých materiálů.

Z práce je vidět, že jste si s tématem krásně pohrála, prokázala znalost asijského světa a představila velké množství úhlů pohledů a vrstev zpracovaných témat.

Vaše návrhy si určitě poznamenám a postupně je budu překládat vedení hradu. U posílání zpráv ve formě origami si s dovolením nejdřív udělám průzkum toho, kdo všechno je méně zdatný než pětileté dítě.

Děkuji moc za toto brilantní dílo a prosím k ústní části si připravte dvě věci. Zaprvé mi prosím připravte draft bezpečnostního desatera používání hrabiček, které by se z legislativních důvodů muselo umístit u vstupu do zenové zahrady. Zadruhé se prosím zamyslete nad použitelností kruhové výuky z pohledu profesorů u kterých po hodině sezení hrozí, že už se nezvednou.
Hodnocení: Vynikající
Hodnocení propugnatio: neklasifikováno
Hodnocení cogito: neklasifikováno


Vypracování

Chuť, čich a zrak na hradě – inspirace Asií

…aneb Hogwarts pod vlivem asijské kultury

 

Kouzla všedních dnů

Nessa Naiadés

Léto 2025

 

Obsah projektu:

I. — Úvod

II. — Estetika a feng shui na Hogwarts

III. Jin & jang vůní a chutí

IV. — Každodenní ikigai

V. — Hradní móda v duchu shibui

VI. — Závěr

VII. Poděkování


I. — Úvod

Věříme v kouzla. Občas ne taková, která mění hlavy v dýně nebo vás donutí přežvykovat salát, ale v kouzla každodennosti a okamžiku. Ta, která nás donutí se zastavit a vdechnout atmosféru, která jiskří a pohladí na duši. Náš hrad je sice plný takových kouzel, ale já vám to opepřím asijským twistem.

Tenhle projekt vznikl z představ, jak by mohla vypadat naše bradavická škola, kdyby v sobě skloubila starobylou moudrost Východu, ale i populární prvky ze současnosti. V následujících kapitolách najdete moje návrhy na vylepšení našeho hradu. Ať už se jedná o čajovou klubovnu, nebo odpolední bentoboxy, v tomto projektu má své místo každý detail.

 

II. — Estetika a feng shui na Hogwarts

Dovolte mi vnést do školních prostor trochu toho zenu, ma nebo feng shui. Mým cílem není vymyslet radikální změny a inovace, ale především najít různé maličkosti a drobné detaily, které dodají novou jiskru a svěží twist celkovému vnímání hradu. Říká se, že největší kouzlo je v jemném šepotu detailu.

 

Zenová zahrada u Hanibalova jezera

Jako první bych založila malou zahradu, kde každý kámen, zrníčko písku i ticho má své místo a smysl. Bylo by to mistrovsky promyšlené místo, kam půjdete, když chcete najít klid a vyčistit si hlavu. Můžete se tam starat o maličké stromky bonsají, hrabat písek nebo si jen tak posedět na nějakém kameni, přemýšlet a přitom hladit hebký mech. Možná budete mít pocit, že ty kameny jsou náhodně uskupené, ale kdepak, je v tom záměr. Symbolizují například hory a stabilitu. Písek imituje vodu – můžete do něj kreslit vlnky hráběmi a vytvářet různé meditativní vzory, které symbolizují řeky, moře nebo vaše myšlenkové proudy. Tohle rituální hrabání je úplná zenová terapie a nejlepší prokrastinace.

 

Barevné lampionky jako osvětlení i pro oko

Mám ráda věci, které jsou krásné a zároveň i funkční. A to asijské lampiony rozhodně jsou! Jsou to světelné koule, tradičně vyrobené z papíru nebo hedvábí a jsou oblíbené napříč asijskými kulturami. Nejen jako krásná dekorace, ale především jako symbol štěstí, světla a naděje. Nahradila bych jimi svíčky a svícny, které máme všude na hradě jako osvětlení. A kde že je seženeme? Studenti si je vyrobí a nazdobí sami! Lampiony v kolejních místnostech můžou být v kolejních barvách a ozdobené vlastními motivy. Můžeme lampiony očarovat, aby v některých částech hradu svítily tlumeným světlem, jinde zas jasným. Během slavností by mohly zářit různými barvami. V neposlední řadě jsou lampiony hojně používány na různých oslavách. Nejen jako ozdoby na každém rohu, lidé píší do vnitřní strany lampionů svá přání, která následně vypouštějí do nebe nebo na vodu. Místo novoročních ohňostrojů bychom mohli poklidně vypouštět lampiony nad Hanibalovým jezerem. Myslím, že by to ocenili nejen mazlíčci ve zvířecím útulku, ale i různí tvorové v jezeře a v Zakázaném lese.

 

Forest bathing u Zakázaného lesa

U našeho nádherného lesa a jeho milého obyvatelstva zůstaňme ještě chvilku. Tady bych zavedla shinrin-yoku neboli forest bathing. Jedná se o naprosto magickou záležitost, která vychází z japonské tradice a v překladu to znamená jednoduše lesní koupel. A ne, nemusíte skákat do potoku plného ďasovců a merlinvíčeho. Jen se naložíte do napuštěné dřevěné kádě a navnímáte les kolem sebe. Jde o to být tady a teď, cítit vůni lesa, poslouchat ptáky (a jiné tvory), pozorovat stromy, šumění listí a dýchat čerstvý vzduch. Žádný spěch, žádný stres. Lesní koupel má silný dopad na fyzické i psychické zdraví, proto bych vyhnala všechny pacienty z ošetřovny na tenhle ozdravný pobyt venku. Snižuje stres, zlepšuje imunitu, zklidňuje mysl, a dokonce pocítíte štěstí! Je to vlastně lesní verze meditace. Myslím, že tato koupel by byla velice populární před termínovými víkendy i po nich.

 

III. Jin & jang vůní a chutí

Vraťme se z toho čerstvého vzduchu venku zpátky do hradních prostorů. Kromě toho, že bych nechala zavěsit lampionky na všech chodbách, dala bych do každé místnosti zapálené kadidlo. Ta se používají na vyhánění negativní energie a očistu prostoru. Také zklidňují mysl a emoce, obzvlášť bych je doporučila zapálit před každým famfrpálovým zápasem a zápisem do výuky. Chuť přináší štěstí do žaludku (kromě dezertů, ty jdou přímo do srdce), ale vůně dokáží utišit i tu nejhorší bouři v hlavě a povznést pochmurnou náladu.

 

Čajová klubovna a jasmínem provoněné pergameny

Všichni milujeme posuvné schody, které vynalezla Rowena, že ano? Navrhla bych, aby školní knihovna fungovala na podobném principu. Místo toho, aby se na regály plných knih prášilo v jedné místnosti, regály by se magicky posouvaly po celém hradě dle potřeb hradního obyvatelstva. Prázdnou knihovnu bych proměnila v čajovou klubovnu – tiché místo na hradě, kde by se nesmělo mluvit. Každý se tam může zastavit, aby si udělal úkoly, užíval si chvíle ticha nebo přečetl knihu u šálku jasmínového čaje. V klubovně si můžete dát všemožné druhy čajů, ale musíte si svůj čaj připravit sami – je to takový malý čajový rituál. Abychom byli trochu ekologičtí, můžeme po vypití tu čajovou směs zrecyklovat k výrobě pergamenů. Ty budou díky tomu navíc vonět jako čajové lístky! A ne, matcha sušenky (ani žádné jiné sušenky) se tu chroupat nesmí.

 

Velká síň jako velká čajovna s kapybarami 

Ty čtyři dlouhé kolejní stoly bych z Velké síně dala pryč a nahradila bych je menšími stolky. Tak, aby studenti a profesoři nemuseli sedět podle barev svých hábitů, ale tak, jak a s kým budou zrovna chtít. Nejde mi ani tak o mezikolejní vztahy jako o to, aby měly kapybary dost prostoru k pohybu po celé síni. Ano! Kapybary na Hogwarts potřebujeme! Víte, jak jsou kapybaří kavárny v Asii oblíbené? Stejný koncept bych zavedla i ve Velké síni. Můžete srkat bubble tea a u toho se mazlit s touhle vodní bramborou kapybarou, která je nejvíc zen zvířetem na světě. Tenhle mírumilovný a roztomilý tvor miluje vodu, teplo a klid. Zavedla bych víkendové brunche s kapybarami, kde můžete ochutnávat různé asijské speciality, jako je čerstvé mochi, měkký bochník shokupan či melon pan plněný různými náplněmi, a do toho pozorovat kapybary, jak si to šinou po síni. Když s vámi zrovna nebudou pobývat ve Velké síni, můžou chillovat v Hanibalově jezeře spolu s obří olihní. 

 

Bentoboxy pro každého a sladké čajové dýchánky

Zapomeňte na chleba s řízkem, přicházejí bentoboxy! Kdo by odolal této gastronomické krabičce, kde je jídlo krásně a chytře naaranžované do různých přihrávek? Obvykle obsahuje rýži, bílkovinu, zeleninu a různé přílohy, jako je nakládaná švestka, řasa nori nebo vaječná omeleta tamago. Většinou mají bentoboxy dvě patra a zvenku jsou nádherně pomalované různými motivy. Každá krabička vypadá jako umělecké dílo. Je v nich naprosto vyvážené jídlo a existují samozřejmě i sladké nebo svačinové varianty s různými minisendviči. A když nebudete mít čas na to si posedět nad svým bentoboxem, vietnamská plněná bageta bánh mì to jistí. Tu zvládnete sníst i za pochodu, třeba když zrovna jdete pozdě do učebny. Rádi byste sdíleli něco se spolužáky dohromady? Dejte si tradiční sushi, polévku miso, nakládané kimchi a pořádnou misku fazolí edamame k tomu. Když už máme pizza pátky, můžeme mít i čajové čtvrtky! Každý čtvrtek odpoledne bych uspořádala čajový dýchánek v Komnatě nejvyšší potřeby, kde si každý může vychutnat svůj oblíbený nápoj. Ať už to bude matcha tea, hojicha, ube, nebo klidně obyčejný zelený čaj. Ke každému šálku čaje dostanete svou sušenku štěstí. Když ji rozlomíte, najdete uvnitř malý papírek s instantní věštbou. Tyto sušenky překvapivě vůbec nepocházejí z Číny, ale vymysleli je mudlové v čínských restaurací v Americe. Ale to nemusí nikdo vědět, že? Zato si můžete dát 100% čínský měsíční koláček yuebing nebo extrémně nadýchaný japonský soft cheesecake. Nezapomeňte dorazit v kimonu! Nebo aspoň v županu.

 

IV. — Každodenní ikigai

Ikigai je důvod, proč ráno vstáváte z postele. Je to něco, co vám dělá radost, dává vám to smysl a pro co žijete. Něco mezi osobním posláním a každodenním štěstím. Nemusí to být žádný velký cíl, můžou to být i úplné maličkosti, jako je vůně ranního hrníčku matcha latte, péče o vaše hradní mazlíčky nebo každodenní návštěva sklepení. Najděte svou ikigai a vaše dny budou jiskřivější. Až to najdete, tak to poznáte. Je to pocit, který se dostaví, když děláte něco, co vás naplňuje a úplně u toho zapomenete na čas.

 

Celoročně kvetoucí sakura místo Vrby mlátičky

Neříkám, že bychom se měli naší staré dobré Vrby mlátičky zbavit, jen poukazuji na to, že sedět pod rozkvetlou sakurou je mnohem příjemnější. Japonští kouzelníci slaví hanami – což je období, kdy kvetou sakury, a když zafouká vítr, začnou kolem vás poletovat růžové okvětní lístky. Nemusíme mít záplavu růžové po celém školním pozemku, ale jedna velká sakura očarovaná celoročně kvetoucím kouzlem, aby rozdala spoustu radosti a úsměvů, by bohatě stačila. Ale ano, nejvíc by se vyjímala místo Vrby mlátičky, která roste na perfektním místě pro sakuru. 

 

Wabi-sabi a umění slepování rozbitých kotlíků

Říká se, že každá kolej má svého Seamuse Finnigana a že počet zničených kotlíků a rozbitých lektvarových lahviček překračuje všechny únosné meze. S tím je konec, protože je tu kintsugi. V doslovném překladu to znamená zlaté spojení. Tuhle tradiční japonskou techniku opravování rozbitých věcí tak, aby byly ještě krásnější než předtím, bych zavedla nejen do laboratoře a učebny lektvarů. Rozbitý kotlík se zkrátka nezahodí, ale slepí se speciální směsí se zlatým práškem. Kintsugi není jen oprava, ale i životní postoj: To, co se zlomilo, může být ještě krásnější. Výsledkem je tedy unikátní dílo s příběhem. Každá nedokonalost je součástí příběhu. To samé platí i o starém nábytku a dalším hradním majetku. Podle konceptu wabi-sabi je krása v nedokonalosti a pomíjivosti. Všechny ty prasklinky na truhlách, škrábance na stolech a oprýskané hrnky vyprávějí svůj příběh a mají svou duši. Měli bychom je oceňovat za to, jak dlouho s námi vydržely a že stále plní svůj účel s grácií. U tohohle principu se mi hrozně líbí tohle moudro: Nepotřebuješ být dokonalý. Stačí být autentický.

 

Učebny bez lavic a kruhová výuka

Všichni víme, že nejoblíbenější místa jsou ta v zadních lavicích, protože tam se dá dobře zdřímnout. Navrhuji, aby byly některé učebny úplně bez lavic a místo nich se zavedly tatami, sezení na poduškách, a přednášelo se v kruhu kolem profesora. Ten by díky tomu měl větší přehled o tom, zda studenti dávají dobrý pozor a jestli si vůbec něco zapisují. Studenti se díky tomu naučí sedět rovně, což jen prospěje jejich zádům. V učebnách by byly zabudované shoji, což jsou takové posuvné papírové stěny. Ty by byly očarovány tak, aby měnily tvar podle potřeby nebo úplně zmizely. Takhle by se dal vyřešit osobní prostor při vaření lektvarů v laboratoři nebo při psaní testů, aby od sebe studenti nemohli opisovat.

 

V. — Hradní móda v duchu shibui

Krása, která není křiklavá, ale nese v sobě hloubku. Není to láska na první pohled, ale taková, která dozraje až časem. Takhle by se dal popsat styl shibui. Hlavní rysy jsou důstojnost, nenápadná elegance a rovnováha mezi jednoduchostí a komplexností. Decentní, nenápadná, tichá krása. Je jednoduchá, ale když se podíváte blíž, zjistíte, že je to geniální. Takhle by se dala popsat i moje příští kolekce Hanami. Cože, kdo to napsal?! V takovém duchu bych si dokázala představit nejen školní uniformy studentů, ale i profesorské hanfu – to jsou takové odlehčené rozevláté hábity – nebo hanbok, který se střihově trochu podobá klasickému kimonu. Každý profesor by měl na svém hanfu nebo hanboku dekorativní výšivkový motiv se svou aprobací.

 

Dračí letci na famfrpálu

Hrát famfrpál bez řádného outfitu je jen prachobyčejné honění se za míčem. Kolejní týmy by měly pro své hráče vrstvitelné famfrpálové dresy. Podstatné jsou materiály, ze kterých je celá výbava složená. Tam bych se inspirovala u dračích jezdců a navrhla famfrpálové chrániče z dračích šupin. Dres ve volnějším střihu a širší kalhoty ze zpevněných pavoučích vláken. Trojvrstvý větruvzdorný plášť, u kterého můžete vrstvy různě sundávat a kombinovat podle počasí. Spodní vrstva je též ze zpevněných pavoučích vláken, další je zateplovací z hipogryfího peří a poslední je nepromokavá a rychleschnoucí. Helmy by byly vyrobeny z krunýřů třaskavých skvorejšů, které jsou neuvěřitelně lehké, ale tvrdé. No, a zbývá jenom obuv – hlavně nic těžkého a s tkaničkami. Kdepak, hráči by nosili lehké a měkké ponožky tabi s pevnou gumovou podrážkou, které mají oddělený palec. Asijští famfrpáloví hráči se zapřísahají, že ty jsou ty tabi boots tak fantasticky ohebné, lehké a tiché, že si je oblíbili i nindžové.

 

Origami aneb magie složená do tvarů

Umění skládání čtvercového papíru bez nůžek a lepidla je populární i mezi mudly. Pozvedla bych obyčejné posílání dopisů soví poštou na novou úroveň. Pokud chcete poslat krátké vzkazy, napište svou zprávu na papír, ten potom složte do vybraného tvaru origami. Mezi ty nejpopulárnější tvary patří jeřáb, lotos, žába a drak. Ale pokud nejste dost zruční, můžete vzkaz poskládat do jednodušších tvarů, jako je třeba srdíčko, motýl nebo hvězda. Zvládají to prý i pětileté děti, tak to zvládnete i vy. Jinak adresát váš vzkaz nikdy neobdrží. Origami po složení ožije a doletí ke svému adresátovi. Možná, že sem tam naleznete po hradě origami ve tvaru ředitelské kachničky. Většinou se v nich skrývá denní instantní horoskop. Mimochodem, říká se, že pokud složíte tisíc jeřábů, tak se vám splní jedno přání.

 

VI. — Závěr

Naše kouzelnická škola nemusí být jenom místem, kam chodíme psát úkoly. Může to být prostor, kde každý kout vypráví nějaký příběh. Věřím, že si studenti i profesoři zaslouží víc než jen školu k přežití. Zaslouží si školu k prožití. Na úplný závěr bych tu měla jedno moudro: Skutečně krásné věci se nesnaží být krásné. Prostě jsou.

 

VII. Poděkování

Ráda bych poděkovala madam Any Dawson za ty dva naprosto famózní a přínosné ročníky předmětu Kouzla všedních dnů a za naprosto geniální téma ke zpracování! Děkuji za váš čas během všech těch let, kdy jste se mnou vypila všechny ty kávy, čaje a matchy a ochotně ochutnávala různé dezerty všude možně. Díky za vás.