OVCE

Útulky pro kouzelné tvory včera a dnes a jejich srovnání s mudlovskými alternativami

  Ema Talia

„Nic nečiní člověka lidštějším než láska ke zvířatům.“

Obsah:

1. Úvod
2. Historie a vývoj kouzelnických útulků
3. Historie a vývoj mudlovských útulků
4. Finanční a etická problematika útulků 
5. Hog útulek 
6. Srovnání kouzelnických a mudlovských útulků 
7. Závěr 

1. Úvod:

Na začátek mi dovolte poděkovat Vám za ochotu zkoušku vypsat a stejně tak děkuji za Vámi zvolené téma. Je překrásné, to, jak jsem se zkoušky bála, mi opravdu pomohlo. Každou novou větou, kterou jsem napsala, můj strach pomalu odcházel. Rovněž Vám děkuji za všechnu výuku, kterou na hradě máte. Obohacujete nás, zvídavé studenty, Vaše laskavá péče je k nepopsání a opravdu Vám ze srdce děkuji!

             ------------------------------

Tuto práci bych začala krátkým shrnutím historie vztahu mezi zvířaty, lidmi a kouzelníky. Již v době kamenné si lidé uvědomovali důležitost vztahu s živými tvory. Dobře si byli vědomi, že při sběru plodů, při lovu a dalších činnostech hrají zvířata důležitou roli. Jak šel čas, naši předci si tento vztah upevňovali a došlo na domestikaci. Nejen, že se tak snížily nebezpečné lovy, získali navíc cenné zdroje, pracovní sílu a pomalu se vytvářely vztahy. Jednalo se o úmyslné ochočování a křížení. Dnes vycházíme z toho, že nejstarším průvodcem lidí je pes, jehož předchůdcem byli vlci. Netuším, jaký tvor je to u kouzelníků, tuto informaci jsem nedohledala. Zvířata, jejich chování a jejich vliv na člověka se nedají pochopit bez společné evoluční historie, protože člověk, kouzelník a zvíře jsou vždy nějak spojeni. Došlo tedy k propojení a spolupráci - lov, ochrana (dnes hledání lidí zavalených sněhovou lavinou, hledání drog…), využití surovin (mléko, kůže…) a v neposlední řadě vztahy - přátelství. Lidé začali dávat živým tvorům symboliku, chránit je, začali si více a více uvědomovat jejich hodnotu. 

Dnes již víme, že zvířata nemají jen užitkovou formu, ale mají neskutečný vliv i na naši psychiku. Jen jejich samotná přítomnost má blahodárný vliv. Postupem času pak lidé a kouzelníci začali zvířata nejen chovat, ale i chránit. A tak začaly vznikat první organizace a útulky. 

Útulky pro zvířata vznikají za účelem poskytnutí provizorního domova nebo akutního ošetření. Neméně důležitým posláním útulku je ale také socializace zvířat a následné adoptování opuštěných či týraných zvířat novými majiteli. 

2. Historie a vývoj kouzelnických útulků

Kouzelníci mají všeobecně k živým tvorům velmi vřelý vztah. Ve svém magickém jádru mají pevně zakořeněnou lásku, ochranu a vztah ke všemu živému. Samozřejmě se najdou výjimky, ale celkově je vztah velice pozitivní. A tohle dohromady dává krásný základ ve vztazích kouzelníků a živých tvorů. 

Pokud nahlédneme do kouzelnické historie útulků, příliš informací nenajdeme. Nezachovala se žádná kniha dokládající nějaká přesná data či podrobnější údaje. Jedno je však jisté: aniž by to mudlové tušili, tím, jak expandovali - káceli stromy, celé lesy, místo nich stavěli domy, sídliště, obchody a mudlovské firmy - docházelo k tomu, že nenápadně kradli kouzelnickým tvorům jejich přirozené prostředí. Mudlové to samozřejmě nevěděli, ale brali tak možnost kouzelným tvorům žít, ti se pak následně nemohli přemisťovat. Ministerstvo kouzel tuto situaci pečlivě monitorovalo. Časem si všimli tragických úhynů, snižoval se počet kouzelných tvorů a dokonce hrozilo některým z nich vyhynutí. Tohle vše tedy byla reakce na likvidaci přirozeného prostředí, zvýšení pozornosti a zjištění, že je ve světě kouzelnických tvorů něco špatně. 

O opuštěné, zatoulané či nemocné tvory se nejprve starali kouzelníci na vlastní náklady a ve vlastních prostorách. Nacházeli nemocné tvory, poskytli jim domov a dělali, co uměli. Používali lektvary, masti, odvary a zkoušeli léčit tvorečky, jak jim jejich znalost a finance dovolovaly. Starali se i opuštěné zdravé tvory, zejména mláďata. Někdy daný tvoreček u kouzelníků zůstal, vždy se je ale snažili pustit zpět do kouzelnické přírody, dát jim volnost. Někteří tvorové však byli tak velcí a nebezpeční, tím také velmi nároční na péči, že je kouzelníci mít doma nemohli. To byl jeden z důvodů, proč vznikly rezervace a útulky. 

Později se tito lidé začali sdružovat v malé organizace financované především z darů, později pak i z příspěvků Ministerstva kouzel. Některé z nich, především ty, které se specializovaly na pomoc oblíbeným a exotickým tvorům, se postupně díky sponzorství od bohatých rodů mohly přeměnit v rozsáhlé rezervace, jako například ta s draky (do hrabáků nikdo nebude investovat tolik, aby se z toho dala založit rezervace, ale draci sponzory lákají).

Jak jsem zmínila výše, o některé tvory se starali kouzelníci sami. Nelze opomenout jednoho velikého kouzelníka, který svou péčí o tvory byl proslulý, tím není nikdo jiný, než sám Mlok Scamander. Ten se však díky svým zkušenostem dokázal postarat i o velké a nebezpečné tvory.

Život Mloka Scamandera ve zkratce: 

Celým jménem Newton „Mlok“ Artemis Fido Scamander byl nadaným studentem v Bradavicích. Svou lásku ke všem kouzelným tvorům zdědil po matce, která byla vášnivá chovatelka hipogryfů. Po škole pak nastoupil na Ministerstvo kouzel, kde mu přidělili práci s domácími skřítky. Tato práce jej ale neskutečně nudila a tak se nechal přeložit do Divize zvířat. Zde doslova oslnil svými znalostmi o kouzelných tvorech. Mezi jeho největší úspěch patří prosazení zákona o zákazu experimentálního křížení, který znemožňuje křížení nových nebezpečných nezkrotitelných oblud. Dalším úspěchem je jeho tvorba - psal knihy, mezi nejznámější patří Fantastická zvířata a kde je najít. Mlok měl vlastně také svůj vlastní útulek. Byl to jeho kouzelný kufr. V něm měl spousty kouzelných tvorů. Některé choval, zkoumal, jiné chtěl zase zachránit a předat do jejich domoviny. Jeho péče o tyto tvory v kufru byla brilantní, protože znalosti, které o nich měl, mu dávaly možnost těmto tvorům poskytnout jen to nejlepší. 

Za studium kouzelných zvířat dostal Merlinův řád druhého stupně a učil i v Bradavicích. 

Majetní kouzelníci měli peníze, aby založili nějakou organizaci z vlastních zdrojů, ale spíše tíhli k chovu šlechtěných plemen než k záchraně bezprizorních kusů. A právě i tohle byl podnět k tomu, aby vznikaly instituce sloužící k ochraně a záchraně ohrožených druhů. 

Nejznámější kouzelnické útulky:

- Testrálí domov paní Zubaté

- Klub kluběnek u paní Růžové

- Akromantulí hnízdo pana Nohatého

- Kočičí domov paní Pacinkové (sestra madam Pacinkové z Prasinek)

- Maguáří ráj pana a paní Chlupatých

- Zahrada hafoňů u pana Vlka

- Stromový domov pro kůrolezy pana Osiky.

3. Historie a vývoj mudlovských útulků

Mudlové jsou národem pejskařů, je moc pěkné, že jim není jedno, jak je se psy i jinými živými tvory zacházeno. Najdou se však výjimky a pak nastupuje třeba právě práce útulků.

Informace o útulcích jsem získávala z mudlovského internetu. Dopátrala jsem se, že první útulek na světě, konkrétně pro psy, vznikl na počátku 19. století v Pensylvánii. Založila jej Caroline Earle White v roce 1869. Dle mnou dohledaných informací to byl jakýsi základ a norma pro další zvířecí útulky. V tomto století vznikaly i první společnosti pro ochranu zvířat, konkrétně v Británii a USA.

Česká republika: 

V České republice byl pak úplně první útulek zřízen v roce 1993 a to v Praze. Vedla ho ale městská policie. Odchytávala bezprizorní zvířata a spolupracovala s Veterinární správou. Než však vznikly útulky oficiální, vedli je nejprve jednotlivci či sdružení, ale zcela neoficiálně a bez povolení. A právě rok 1993 byl přelomový, rozšířila se spolupráce policie, spolupráce s městskými správami a Veterinární správou a přesně tak vznikl první útulek v ČR -  Psí domov v Troji. K historii útulků v naší zemi neodmyslitelně patří povodně v roce 2002. Útulek Psí domov byl velmi poškozen, dobrota lidí a finanční dary byly však neuvěřitelné. Útulek se opravil a zrenovoval a dnes je nedílnou a významnou součástí péče o psy v naší zemi.

Součástí mudlovských útulků je pak Liga na ochranu zvířat. Jedná se o občanské sdružení, jejich cílem je kulturní a humánní vztah ke všem živočichům. Tato Liga pak zase vychází z Všeobecné deklarace práv zvířat, která byla přijata radou OSN a to v roce 1977 v Londýně. Jejich cílem je osvěta, ochrana, prevence. Kladou důraz na právní činnost a humanitní cíle.

V České republice je cca 110 útulků - ty jsou schváleny Veterinární správou. Jeden z největších útulků v naší zemi se nachází ve Slezských Pavlovicích na Bruntálsku. Já sama od něj bydlím kousek, uvažovala jsem, že bych se tam zajela podívat a pořídila nějakou fotodokumentaci. Nakonec mně nápad přešel, jelikož je veliké riziko, že bych si domů přivezla dalšího mazlíčka. A myslím, že by mi mudlovský manžel sbalil kufry. Nicméně v tomto útulku může být najednou až skoro pět set psů, byl založen v roce 2009. O psy se nejen starají, ale také zde díky skvělé reklamě najdou psi své náhradní mudlovské i adoptivní rodiče. Za jeden měsíc útulek spotřebuje dvě tuny masa, rýži, hodně těstovin a dalších potravinových doplňků. 

 Na závěr bych připojila malou zajímavost ze světa o tom, co se chystá. Útulky se netýkají jen psů a koček, což všichni víme. Na mudlovském internetu na mně vykoukla milá záležitost. Na Islandu se chystají otevřít útulek pro velryby! Islanďané jsou pokládáni za nejmírumilovnější národ a zvířata milují celou duší. Útulek, kde budou umístěny zejména běluhy, bude otevřen asi příští rok v březnu. 

4. Finanční a etická problematika útulků

Mudlovské útulky:

Mudlové jednoduše péči o zvířata uzákonili:

Novela občanského zákoníku z roku 2014 (§ 494 zák. č.246/1992 Sb.) říká, že zvíře není vnímáno jako věc, ale jako smysly nadaný živý tvor. Obec má ze zákona povinnost postarat se o nalezené toulavé domácí zvíře - Občanský zákoník č. 89/2012 Sb.

Další zákon pak mluví o týrání: Zákon na ochranu zvířat proti týrání je český zákon ze dne 15. dubna 1992, č. 246/1992 Sb., který reguluje práva zvířat a stanoví podmínky nakládání s nimi. Jeho účelem je chránit zvířata před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich bezdůvodným usmrcováním člověkem. 

Součástí jsou i nejrůznější vyhlášky. Těch je opravdu mnoho, stejně tak jako potrestání nedodržování zákonů. 

Každý slušný člověk ví, že zvíře není věc, od mala se učí, jak se k nim chovat. Je důležité vštěpovat dětem lásku a úctu ke všemu živému tak, aby věděli, jak je chránit, pečovat o ně, všímat si jich a respektovat je. 

Financování mudlovských útulků:

Zde záleží na tom, kdo je zřizovatelem útulku. Pokud se jedná o útulek, který financuje město, jejich zdrojem příjmů jsou poplatky, útulek s městem má pak smlouvu. Taktéž dostává i peníze od zřizovatele. Samozřejmě jsou vděční za jakékoli sponzorské dary a příspěvky. Příležitostí, jak získat finance pro útulky, jsou i granty. 

Další možností jsou soukromníci a různá občanská sdružení. Ti s penězi bojují hodně. Jeden takový útulek s 60 kočkami potřebuje cca jednu tunu steliva a jednu tunu jídla na měsíc. Jsou to opravdu desítky tisíc korun. 

Hospodaření ve všech útulcích se řídí zákonem. Je potřeba mít účetnictví i revizní komisi. 

Asi největším přínosem pro útulky soukromé jsou různé dary, pomoc s úklidem, venčení a také finanční pomoc od dobrovolníků. Tyto dary ale nemusí být jen ve formě peněz, ale i například žrádlo, stelivo, deky, hračky a jiné. 

Shrnutí:

Obecní a městské útulky - obvykle jsou vybudovány a provozovány městem, bývají pod správou policie, městského úřadu, technických služeb.

Soukromé - vše je v rukou soukromého subjektu

Azyly, depozita - jedná se většinou o soukromé chovy psů nebo koček či hospodářských zvířat, které nesplňují náležitosti fungování útulku a nejsou na seznamu zařízení, kterým vydala svůj posudek Státní veterinární správa.

A pak zde máme ještě psí hotely - ty jsou komerční, ubytovávají zvířata od majitelů. Nejedná se tedy o toulající se opuštěná zvířata, ale tyto hotely často právě s útulky spolupracují a jsou jejich součástí při provozu. 

Poslední, co bych zmínila, je etický problém. Mudlové dosti často nedbají na kastraci. Kupříkladu si pořídí kočku, ta si najde kocoura od sousedů a problém je na světě. Kočka může mít koťata až 3x do roka. Každý si umí spočítat, kolik to je koťat. A co s nimi? Bohužel jsem viděla mnoho případů koťat v krabicích u silnice či utopených. A přitom stačí tak málo. Kastrace. Pak je tu další problém - množírny. Je to zařízení, kdy lidé chovají zvířata v nevhodných podmínkách, neumí, nechtějí, nemohou se o tato zvířata dobře starat, takže dochází k jejich týrání. Navíc je pak prodávají dále a cenu nastavují velmi vysoko. Je opravdu důležité zjistit si, odkud váš nový domácí mazlík pochází. A to nemluvím o možných genetických vadách, těžkých nemocech jako jsou průjmy, záněty uší, očí, stresu a podobně. Některým mudlům je to však jedno. Jde jim o peníze. Někdy také prodávají zvířata za velmi nízkou cenu a uvádějí, že se jedná o čistokrevné zvíře bez papírů. 

Zdroj zákonů: https://cit.vfu.cz/ozw/predpisy.htm

Kouzelnické útulky: 

Co se týče financí, zmínila jsem výše, jak vznikaly. Ať chceme, či ne, peníze jsou nedílnou součástí našich životů. Stejně tak je to i u kouzelníků. Také jsem zmínila, že jejich přístup ke kouzelným tvorům je, až na výjimky, velice pozitivní. Výše jsem také probrala vývoj útulků. Nyní se dostáváme k jejich financování a udržování:

Všechny útulky sponzoruje Ministerstvo kouzel a to konkrétně sekce věnující se péči a ochraně kouzelných tvorů. Nachází se čtvrtém patře budovy ministerstva, zde pak najdeme:

- Odbor pro dohled nad kouzelnými tvory, kde jsou kanceláře divize zvířat, osob a duchů

- Oddělení pro styk se skřety

- Poradna pro boj se škůdci

Každý útulek pečlivě evidují, podporují a kontrolují. 

Dále pak každý útulek spolupracuje s Nemocnicí Sv. Munga. A to z jednoho prostého důvodu - nemocnice od nich vykupuje kouzelné ingredience. Nyní k podmínkám:

Aby byla tato ingredience magicky funkční, musí být pořízena buď od zemřelého jedince, vždy se jedná o přirozenou smrt, od jedince, který ji vydal dobrovolně a třetí možnost, že ingredience byla nalezena - jako například zachycená o větev stromu, vypadlé peří a podobně. Kdyby byla získána od kouzelného tvora násilnou formou, víme, že by neměla kouzelnou moc. Dále je důležité říci, že všichni zaměstnanci pracující v útulcích podepisují svou hůlkou při pracovní smlouvě i jakousi variantu neporušitelného slibu (tohle nemá nic společného s černou magií). Ten je zavazuje k tomu, že nemohou z útulků vynášet a dál prodávat tyto ingredience. Díky těmto ingrediencím a obchodu s nemocnicemi získávají útulky peníze na chod a provoz. Samozřejmě jako u mudlů i oni hledají kouzelným tvorům nový domov a adoptivní rodiče. Vždy se zajímají o to, jak se o ně noví majitelé starají, domlouvají se kontroly a návštěvy, samozřejmostí je i nabídka pomoci či rady. Kouzelníci nemusí daleko cestovat, stačí se na ono místo přemístit - a díky tomu také ví, kde se jejich tvor z útulku nachází. 

5. Hog útulek 

Na našem hradě se nachází překrásný zvířecí útulek v Godrikově dole. Není třeba jej nijak zvlášť představovat. Je to místečko, kam můžete na nějaký čas schovat svého zvířecího mazlíka, musí být ale dospělý. Naši mazlíčcci zde dostávají opravdu profesionální péči. Můžeme se tam zastavit a pomoci pracovníkům se zvířátky - můžeme nakrmit, pohladit, vykoupat a radost z toho budou mít jak zaměstnanci, tak především drobečci v útulku.

Správce Godrikova dolu je Renée Carlisle. Položila jsem jí několik otázek ohledně dnešního fungování útulku:

Jak se daří v současnosti útulku?

Jak se mu daří? Inu, řekla bych, že poslední dobou skvěle. Na začátku, kdy byl útulek otevřen, měl ze začátku málo umístěných zvířátek. Z toho důvodu jednu dobu vyvstávaly obavy, že by hrozilo jeho uzavření pro malou poptávku. Ovšem s přibývajícími mazlíčky na hradě, se začal útulek plnit. A to nejen v útulku, ale začal být v obchodě i dostatek mazlíčků k prodeji.

Jak je útulek financován?

Útulek má sponzory z řad zaměstnanců na Ministerstvu kouzel. Kromě nich se útulek financuje i z darů od rodičů studujících studentů zde na hradě.

Kolik je v útulku místa, jsou místa neomezené?

Místo je opravdu neomezené. Útulek je založen na stejném principu jako kouzelnické stany. Uvnitř jsou větší a dle potřeby se dají pomocí kouzel přidat další místnosti.

Kolik v útulku pracuje zaměstnanců?

Celkový počet zaměstnanců je variabilní. Závisí to na počtu umístěných zvířátek. Minimální počet je 5. Dva zaměstnanci jsou v obchodě, střídají se na směny, na ranní a odpolední. A další minimálně 3 jsou v útulku.

V současnosti je tak v útulku 15 zaměstnanců a 10 dobrovolníků.

6. Srovnání

Kouzelnické útulky mají svou činnost jednodušší ve smyslu moudrých zákonů. Díky kouzlům dochází nejen k usnadnění práce, ale i k ochraně tvorů, je dobře ohlídán černý trh a v neposlední řadě je velmi dobře promyšlená finanční stránka. V kouzelnickém světě téměř nenajdeme množírny, zanedbané či týrané tvory. Díky kouzlům je tato ochrana komplexní a dobře uzákoněná. 

Naproti tomu u mudlů se setkáváme s problémy daleko většími. V popředí stojí zejména množící stanice a týraná zvířata. Vliv na to má zejména nedostatek financí a nekontrolovatelné množení (pak) bezprizorních zvířat. 

7. Závěr 

Mám kamarádku, která vlastní útulek. Vím, že tato práce není jednoduchá. Jednou ke mně měla přijet na kávu. Nedojela, protože u cesty objevila kočku s koťaty. Musela se o ně postarat. Začala jezdit po okolních útulcích, nikdo si kočku nevzal. A tak s nimi jela domů. Tohle není jen práce, ale poslání.

Je potřeba si uvědomit, že ti živí tvorečkové mají duši. Dokáží cítit a vnímat, milovat i prožít bolest. Já sama přispívám do útulku také a každé Vánoce do městského útulku vozím deky a granule. Je potřeba přistupovat zodpovědně i k chovu. Pokud si pořídíme koťátko či štěně, vyroste. Vytratí se ona roztomilost a někteří pak o zvíře ztratí zájem. Živý tvor není hračka. Je to bytost a má právo na život. Stejně tak pokud si bereme mládě, musíme počítat s tím, že nám něco rozbije, rozkouše. To však také není důvod dát jej pryč. Ta odpovědnost leží opravdu na nás. Nebuďme proto lhostejní, pomáhejme a podporujme. Živí tvorové jsou nádhernou součástí našeho života a můžeme mít po boku opravdu skvělého parťáka. 

Ema Talia, Bradavice, 24.5.2025