Student: Marguerita Laux
Kolej:Zmijozel
Školní rok: zima 2009

Studium mudlůZadané téma:

Zkoušky OVCE múže s úspěchem absolvovat pouze skutečný odborník v daném oboru.
Tomu bude zadání konečné práce odpovídat.

Úkol zní:
Pozkoumejte, pochopte a objasněte mudlovskou fyzikální teorii superstrun.
Použijte veškeré dostupné informační zdroje, včetně těch magických.
Hodně štěstí.


Konzultant: Nekro The Gravedigger
Posudek:
Hodnocení: Vynikající
Hodnocení propugnatio: Vynikající
Hodnocení cogito: Vynikající

Vypracování

Jelikož jsem chtěla zjistit o superstrunách co nejvíce, musela jsem se vydat do úplně odlišné dimenze, abych pochopila bytí superstrun na našem světě. Nebylo to lehké a ubylo mi mnoho mých zelených životů, ale nyní jsem zcela v pochopení s existencí superstrun. Musím říct, že jsem moc potěšena, že jsem se mohla stát členkou mimozemských fanoušků superstrun a hrdě nosím odznak členky superstrunky.

Jako první bych měla zmínit, cože to jsou ty superstruny. Zmíním, ale časem, protože je toho hodně, co svět potřebuje o nich vědět.

Jako první mě uchvátil zvuk superstrun. Bylo to velmi zvláštní, neboť to bylo duchaplné CINK. Ale ne ledajaké cink, ale jako když posadíte skřítka v čepičce Santa Clause na žirafu a má se tvářit vánočně. Jelikož je to skřítek, nemá rád nic veselého, natož pak Vánoce. Přesto umí vydat na žirafě velmi duchaplné CINK, díky kterému vyroste chlupatá kytička barvy narůžovělé rzi, která poté změní svůj voňavý zápach na vůni Bries a poté se zahledí do nebe a udělá BUM. Tím doplní celou atmosféru duchaplného cinknutí a my procítěně uděláme ACH.

ACH.

Ale pozor, to nemůžeme udělat prostě „ach“ a hotovo, ale musíme si stoupnout na jednu nohu, zamyslet se nad vývojem píďalek a poté teprve vyloudíme z našich poškozených hlasivek ono ACH. Jsem ráda, že jsem Vám to mohla objasnit, protože bych díky tomu měla několik dnů svědění nosu, ale dnešní svět neakceptuje podrbání na nose, protože to je neetické a mudlovský etik Špaček by mě nazval barbarem. A natolik si ho cením, že to raději budu objasňovat každému zvlášť, abych se s ním nedostala do konfliktu. Všechno je to jeden velký problém, ale díky superstrunám jde vyřešit. Ne jednoduše, ale jde. Nic není nikdy snadné.

Teď jsme ve fázi, kdy potřebujeme vědět, jak se dostaneme do jiné dimenze, abychom pochopili vznik a význam superstrun. Neposazujte se moc pohodlně, protože nebudete sedět pohodlně. Je to akt velmi nepohodlný a je potřeba být v podřepu, paty mít nad zemí (rozhodně ne na zemi), špičky u sebe a stáhnout zadek. Teď se musíte podrbat na obočí. Pořádně. Velmi pořádně. Tak, abyste si vydrbali jeden chlup z obočí, který si dáte za ucho. Nyní pomyslete na velblouda. Tak a jsme jinde. Komu se to nepodařilo, není čisté, kouzelnické krve. Je mi to velmi líto, Nebelvíre, ale asi nikdy nepochopíte nic o superstrunách. Ale jelikož toto jsou zkoušky OVCE, je mou povinností vás o nich alespoň informovat. Každopádně pokud nejste z rudé nečistokrevné koleje, tak jste již nyní spolu se mnou v jiné dimenzi. Je to dimenze, kde nevoní šeřík, ale hlína. Když se zahledíme pořádně do vzduchu, možná uvidíme růžové slony s chobotem namířeným na severozápad.

Teď se k nám vplíží alf a podá nám kouzelnický prášek, který hodíme na sebe. Začneme se vznášet a před očima se nám zjeví dlouhý, nudný text. Mluví o vzniku superstrun, kdy velký fanoušek praprapračlověka Džimy Bimbo uctíval praprapračlověčí skupiny Hadr Madr a rozhodl se jim vytvořit dárek, aby měl všechny jejich praprapralístky na jejich prapraprakoncerty. Jako dárek jim vytvořit superstruny. Jen oni je mohli používat snadno a lehce, zato my již máme jen jakési směšné napodobeniny, které nešly s dobou, protože doba je prostě nezlepšila. V jejich době byli od té doby opravdu ta nejlepší skupina, jako si dokážeme představit. Jejich nástroje nebyli vymakané, ale onen zvuk ano. Díky superstrunám.

V dnešní době se ale superstrunám věnuje i mudlovská fyzika, která má pro ně skvělí a stejný název – superstruny. Za jejich vynálezce se přihlásil ve třicátých letech osmnáctého století Eskymák Pinďola von Čáry Máry, který se pokládá za mudlu. Jedná se však o nedoceněného kouzelníka, který se dal v našem kouzelnickém průmyslu na hudební branži, ale byl vypískán. Tak se vrhl do mudlovského světa, ve kterém je pro kouzelníka snazší prorazit než pro mudlu, protože mi – ač se to nesluší a nepatří – využíváme své magické moci ve svůj vlastní prospěch. Vnukl světu myšlenku, že superstruny pracují na akustickém vyrovnání dusíku a křemíku v našem vzduchu a pokud se struny vyrobí z látky, kterou vytvoří Pinďola von Čáry Máry, struny nepracují jako obyčejné struny, ale jako superstruny. V jeho době se výroba všech superstrun odehrávala přes něj, protože žádný mudla nedokázal vytvořit materiál, ze kterého by šlo superstruny vyrobit. Všem kouzelníkům bylo jasné, že materiál je značně jednoduchý a jediné co Pinďola vytvořil, bylo zaklínadlo, které z obyčejné struny udělalo superstrunu. Toto kouzlo se dědilo z generace na generaci, až se na to kouzlo zapomnělo a dnešní mudlové superstruny nazývají jen plastické „něco“, co má hrát. Pro mě jakožto kouzelníka to zní, jako kdyby se hovnivál válel u mě v toaletě, takže neřeším žádné mudlovské superstruny, ale raději se přenesu do jiné dimenze a dělá ono mocné ACH .