Student: Queti Sylie
Kolej:Havraspár
Školní rok: léto 2009

Literární seminář - poezieZadané téma: ?
??
???

Tato práce slečny bibi střeštěnky je typickým příkladem jednoho poetického stylu, který se v poslední době těší popularitě, zvláště mezi mladými umělci. Jakožto stará osoba bych se o tomto stylu ráda něco dozvěděla. Shňte tedy všechny dostupné informace - historii, představitele, ukázky textů a cokoliv dalšího vás napadne.
Rozsah práce bude kolem 26 palců.


Konzultant: Anseiola Jasmis Rawenclav
Posudek: Děkuji vám za zdařilou práci. Délkou sice neohromujete, zato ztracené body doháníte kvalitou.
K práci jste mohla připojit například úvahu nad úlohou expresymu v budoucnosti, jaké typy autorů se k němu zpravidla uchylují a co způsobilo nárůst jeho popularity u kouzelnické veřejnosti v poslední době.
Vzhledem k ostatním studentům, kteří řádně vypotřebovali všechen přidělený inkoust, uděluji známku dvě.
Hodnocení: Dobré
Hodnocení propugnatio: Vynikající
Hodnocení cogito: Vynikající

Vypracování

?

??

???


bibi střeštěnka

Snad každému mladému a kulturně vzdělanému kouzelníkovi se při prvním pohlédnutí na tyto čtyři řádky (ano čtyři, 1.? 2.?? 3.??? 4.  ) vybaví slovo EXPRESYM. A tomuto poetickému stylu se budu věnovat ve své práci pro OVCE

Pro pochopení stylu v jeho současném významu, musíme začít historií.

Podívejme se na stav české  poesie na konci devatenáctého století. Společný rys absolutní většiny básní  z této doby a starších je nepřirozeně pokroucený jazyk, nazývaný někdy eufemisticky "licence".  Posuďte sami na čtyřech řádcích Jana Nerudy z básně Moje barva červená a bílá (sbírka Zpěvy páteční)

Leť vzhůru, prapore náš rudě svěží!
Jak Spartáné v svém rudém bitev kroji
pod tebou Čechové ať s mečem v ruce stojí -
ty veď nás, kpředu leť a vrahy oslň, sežži!

Pro další vývoj bylo potřebné se těchto pokroucenin zbavit. Logicky se nabízely dvě možné cesty.

  1. přiblížit poesii češtině
  2. ubrat z poesie češtinu
První cesta působila přirozeněji. Cestu k ní ukázali zejména členové umělecké skupiny Devětsil (skupina pražských autorů působící od dvacátých let dvacátého století). Velký vliv měl jejich záměr překládat moderní (tehdy) poesii francouzskou. Celek se nepovedlo dotáhnout do konce, ale sbírka překladů Karla Čapka "Francouzská poesie moderní doby", patří k nejdůležitějším knihám své doby.

Kouzelnická umělecká obec nezůstala u cesty, která byla vidět na první pohled, a pokusili se jít o něco dál.

Myšlenka zbavit poesii závislosti na původním jazyce a jeho nejednoznačnostech a částečně nebo úplně ho nahradit řečí symbolů, se sice neujala masově, ale v každé době můžeme potkat její znaky. Cituji Winstona Č.

"Kdo nepsal ve dvaceti EXPRESYM, ten nemá srdce.."
(druhou část, zmiňující souvislost mezi věkem přes třicet, EXPRESYMem, a absencí mozku, bych raději vynechala).

 


Samotný název stylu EXPRESYM není zrovna nápaditý. Viditelně odkazuje na expresionismus a symbolismus, ke kterým má teoreticky nejblíže. Jenže, jak si povzdechl jeden z teoretiků EXPERSYMU, vyslovte třeba


a když už to vyslovíte, napiště to.


Moje první osobní setkání s tmto stylem proběhlo, možná překvapivě, mezi mudly. Při exkurzi v mudlškole jsem se nudila tak, že jsem si zkusila napsat svou první báseň na hranici EXPESYMU. Nedosahovala kvalit mistrů žánru, ale pro ilustraci ji přikládám.



Jak jste jistě rozpoznali, jedná se vlastně o básničku dvoujazyčnou, či spíše obsahující oba možné přístupy, textvý i znakový. V mém případě byla tato "makarónskost" ovlivněna jednak nejistotou, zda čtenář báseň v ryze EXPRESYMní verzi pochopí, druhý důvod byl ten, že samotný zápis pomocí symbolů by mohl po zabavení mudlovským vyučujícím být klasifikován jako napovídání a ještě k tomu špatné.

Hybridní texty by dnes mohly být zajímavým popularizačním prostředkem EXPRESYMních umělců.

Když zmiňuji EXPRESYMní umělce, musím Vás, milí čtenáři této práce, potěšit, sepisovat životopisy zasloužilých umělů je prakticky nemožné, protože obvykle se jedná o občasný záblesk EXPRESYMu v jiné tvorbě a typické EXPRESYMní představitele proto nemáme.

Přikládám proto jen několik ukázek.


!!!!!!!!!!

-Theopold Mráček, sbírka Za deště, píseň Prší





V.Nezval




Miroslav Koupil, kaligram Rty

Můj názor na EXPRESYM není zcela vyhraněný. Ráda s ním občas experimentuji jako autorka, ale při mém zaměření na písňové texty to není zrovna praktické. Navíc většina EXPRESYMních textů je tvořená (slovo psaná mi nepřijde vhodné) tak, aby jí pozorovatel (vyhnu se i slovu čtenář) pochopil napoprvé, protože jinak by ji asi neřešil, v krajním případě by ani nepochopil, že jde o poezii.
Těmto obavám autorů rozumím, ale částečně i proto se domnívám, že EXPRESYM je vhodný například na zdi veřejných budov nebo do prostředků pro přepravu různých osob  (napříkald pro čekání u krbu ve frontě na letax). Pro jinou praxi včetně knižního vydávání mi přijde buď příliš povrchni nebo dostatečně hluboký, a tedy komerčně nepoužitelný.

Ostatně, uznáte sami, že kdybych následující text napsala EXPRESYMem, nebylo by to úplně ono.

Modrooranžový svět


Modrooranžový svět tisíce lásek
co hned se změní v blues
Modrooranžový let v letu se zasek’
oranžový oblohy kus

Oranžový západ Slunce
modrý západ srdce
mají společné plus
zbyde po nich ..

Modrooranžový svět tisíce lásek
co hned se změní v blues
Modrooranžový let v letu se zasek’
oranžový oblohy kus

Modrooranžový styl účelu a funkce
hledá svou budoucnost
Modrooranžový byl, může kdo chce
přidat k hledání svou osobnost

Oranžový západ Slunce
modrý západ srdce
mají společné plus
je v nich života kus