ŽIVOT S DRAKEM

Vypracování: Alexa Spiderwicková, Zmijozel

Následující práce se bude věnovat jednomu z nejznámějších magických tvorů - drakovi. Ačkoli povědomí o dračím plemeni sahá do středověku a ještě dál, jak dokládají zápisy o unesených sličných princeznách a udatných hrdinech, kteří se draku statečně postavili s tasenou zbraní v ruce, o blízkém soužití lidí a draků se tolik nemluví. Zčásti za to může lidská obezřetnost vůči silným magickým tvorům, jakými draci jsou, a současně i fakt, že ne všichni draci jsou ochotni nebo schopni vedle lidí žít. V prvé řadě je nutné zdůraznit základní dělení draků, a to na draky Moudré a draky Divoké. První skupina oplývá vysokou inteligencí a schopností vědomě používat magii. Ve druhém případě se jedná o tvory, kteří se blíží spíše zvířatům. Chceme-li se přátelit s draky a dobře s nimi vycházet, musíme mít na paměti, s jakým drakem máme tu čest, a podle toho přizpůsobit své jednání.

Život s drakem

http://imageshack.us/photo/my-images/859/alexaamalbadraka.jpg/

Moudří a Divocí draci

V případě Divokých draků je nutné postupovat velice opatrně, neboť stačí chybný krok a dotyčný může poznat, zač je toho dračí oheň. Ne ze zlomyslnosti, ale z důvodu, že se Divocí draci řídí instinkty jako zvířata a nelze se s nimi domluvit lidskou řečí. Proto by se o kontakt s draky měli pokoušet jen kvalifikovaní kouzelníci, kteří mají zkušenosti s krotitelstvím magických tvorů.

Kontakt s Moudrými draky by se na první pohled mohl zdát jednodušší (a méně nebezpečný), leč tato domněnka není zcela správná. Nejen že se tito draci vyrovnají svou inteligencí té lidské, dokonce ji mnohokrát převyšují. Avšak i s draky se to má podobně jako u lidí, a tedy najdeme dračí plemena s různými stupni inteligence – včetně těch, která jsou ochotna se s člověkem přátelit jako (téměř) se sobě rovným. Kromě hrdinských zápisů o boji se zuřivými draky unášejícími princezny, se častokrát setkáváme se záznamy právě s takovými draky, jejichž rozumové nadání se blíží lidskému. Některé tyto příběhy jsou natolik rozšířené, že o nich píší dokonce i mudlovští autoři.

Pro představu přikládám vlastní ilustraci ohňového Moudrého draka.

http://imageshack.us/photo/my-images/194/moudrydrak.jpg/

Můj strýček, nadšený odborník v oblasti magické fauny, se s takovým drakem seznámil a dodnes je pojí přátelské pouto. Proto se nyní budu věnovat této konkrétní situaci, na které chci ukázat, jak může vypadat život s drakem.

Spiderwick a Eliáš

Můj strýček Ernest Spiderwick se před třiceti lety účastnil vědecké výpravy, která si kladla za cíl prozkoumat život magických bytostí a tvorů v oblasti Tichých hor, tedy na území, které tehdy mělo být prohlášeno za kouzelnickou rezervaci, což byl také jeden z důvodů, proč se tato výprava konala.

Výprava byla zorganizována v letních měsících, kdy panuje v Tichých horách příhodné počasí pro vědecký průzkum. Pátého dne vědeckého bádání učinil můj strýc významný objev. Získal stopy po dračím osídlení, které ho dovedly až k opuštěnému dračímu hnízdu. Alespoň se mu tak na první pohled zdálo. Při bližším ohledání vyšlo najevo, že z poslední snůšky, která dané hnízdo obývala, tu zůstalo jedno zesláblé dráče. Dráče bylo natolik slabé, že nemohlo opustit hnízdo spolu s ostatními, jeho druhové ho patrně pokládali za mrtvé, a tak jej tam zanechali. Tak to aspoň uvádí můj strýc ve svých poznámkách. Pro tento názor svědčí i fakt, že dračí mládě bylo v hnízdě zahrabané, jako by bylo pohřbeno – strýček se proto domníval, že dráče mělo problémy s vylíhnutím ze skořápky, neboť dráče našel ležet ve zbytkách skořápky.

Strýčkovi se mláděte zželelo a rozhodl se, že se dráčka ujme (odmalička si totiž přál s draky pracovat).

Zde je přiložena fotografie, kterou pořídil Spiderwickův kolega. 

http://imageshack.us/photo/my-images/859/dracimlade.jpg/

Dračí mládí

Tato příhoda dokazuje, že pro chovatele draků a hlavně pro draky samotné, je klíčové období jejich vylíhnutí a následného růstu. Toto období bychom s trochou nadsázky mohli označit za dětství.

Jak už jsem zmínila, nalezený dráček patřil k druhu Moudrých draků, leč jeho rozumové schopnosti se ukázaly podobné lidským, a tak se dá jeho inteligence přirovnat v dané době malému dítěti. Je důležité správně určit, k jakému plemeni drak náleží, protože každé plemeno se vyvíjí trochu jinak a jejich nároky a potřeby se mohou lišit. Vzhledem k tomu, že strýček našel mládě měsíčního draka, bylo nutné zajistit odpovídající podmínky. To znamená najít takové místo, na které by dopadalo potřebné množství měsíčního svitu během noci.

Díky trpělivé (a nadšené) péči mého strýčka a dobrým přírodním podmínkám, vyrostlo mládě i přes počáteční problémy ve zdravého mladého jedince. Měsíční drak byl sameček a odmalička slyšel na jméno Eliáš.

Stejně jako lidské dítě potřebuje i malý dráček v mládí pevné vedení a vzdělávání, aby vyrostl v dospělého jedince, jak má být. Vzhledem k podstatě měsíčního plemene se Eliáš nepotřeboval učit lovit, avšak bylo nutné ho naučit chrlit oheň a také zvládnout základy létání tak dobře, jako by vyrůstal se svými druhy.

Na přiloženém obrázku vidíme mladého měsíčního draka Eliáše.

http://imageshack.us/photo/my-images/26/drakelias.jpg/

Chrlení ohně

Modře zbarvený oheň měsíčních draků je zvláštním typem magického ohně. S jeho vládnutím neměl Eliáš příliš velké obtíže. Samozřejmě zpočátku došlo k několika malým nehodám, jako je podpálení hnízda a roztavení misky na vodu, ale jinak se naučil ovládat magii ohně obdivuhodně rychle. Určitě mu v tom pomohlo cvičení, které můj strýček navrhl. Spočívalo v nácviku opékání jablek nabodnutých na dřevěné tyči tak, aby dostatečně propekl jablka, ale nepropálil tyč. Nejprve Eliáš začínal s jedním jablkem a postupně mu byly přidávány další plody, aby se naučil soustředit se na více míst s precizní přesností. Mladý drak také zkoušel obdobné cvičení, jehož cílem bylo zapálit řadu svící, tak aby je neroztavil. Opět začínal s menším množstvím objektů a postupně počet svící navyšoval, až jich byl schopen najednou zapálit padesát. Patrně by Eliáš dokázal stejně snadno zažehnout i větší počet svíček, avšak na větší počet nikdy nedošlo, poněvadž je to poněkud nákladné cvičení a „strašně leze do peněz“.

Vzdělávání

Eliáš byl odmalička velmi zvídavý drak, a tak si Ernest Spiderwick kladl otázku, zda jej může jako člověk přiučit dračí moudrosti, když bude využívat lidských zdrojů vědění. Přečetl proto téměř všechny odborné práce o dracích, které byly dostupné. Nakonec se však ukázalo, že mladý drak nejvíce stál o předčítání z knih a následné diskuse o právě přečtené látce. Strýček jednou poznamenal, že to bylo velmi přínosné i pro něj jako vědce. Naskytl se mu totiž unikátní náhled do procesu dračího přemýšlení a uvažování. Eliáš však připouští, že si nejvíce zamiloval beletristickou literaturu, které dává výrazně přednost před literaturou faktu.

Zde přikládám fotografii, kterou jsem tajně pořídila, když strýček předčítal Eliášovi oblíbenou sérii o mladém kouzelníkovi Harrym Potterovi.

http://imageshack.us/photo/my-images/836/predcitani.jpg/

Létání

Zato s létáním to neměl Eliáš tak snadné. Už odmalička byl slabší tělesné konstituce, a tedy i létací svaly neměl řádně vyvinuté. Každý touží po tom, čeho se mu nedostává, a tak není překvapením, že i Eliáš dychtil plachtit po obloze jako pták. Ovšem jeho první pokus skončil naprostým fiaskem. Ještě jako malé dráče se vyškrábal na mohutný strom a z nejnižší větve se pokusil vzlétnout. Místo letu však přišel pád. Pořádně se potloukl, ale naštěstí neměl nic zlomeného. Tato nepříjemná skutečnost ale měla do budoucna za následek, že se Eliáš obával výšek. To je pro draka, jemuž je obloha stejně přirozená, jako rybám voda, poněkud ostudné.

Jako správný přítel a vychovatel navrhl Ernest Spiderwick svému dračímu svěřenci plán na posílení svalstva pomocí plavání. Zvolit prostředí bylo velice chytré, a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé voda přirozeně nadnáší a při plavání zapojí drak celé svalstvo, a tak se tělo posiluje rovnoměrně. Měsíční draci se živí měsíčním světlem, a proto se jim snadno létá za jasných nocí. V nepřízni počasí (zataženo) nebo za bílého dne je přísun potřebné energie omezen, a tak je nutné hledat záložní zdroj „potravy“. Voda, která během dne absorbuje sluneční svit a stejně tak v noci měsíční záři, je tak ideálním prostředím, které měsíčního draka osvěží a dodá mu sil. I když voda působila jen omezeně, pro potřeby výuky to stačilo. V současnosti Eliáš objevil i jinou možnost, jak se udržet při síle, když zrovna nesvítí měsíc. Prý lze využít jistých magických bylin, na kterých se měsíční světlo „sráží“ a lze sesbírat a po nějaký čas zachovat. Více informací mi Eliáš odmítl poskytnout, aby se toho nechytili „nějací potrhlí kouzelníci, kteří by s bylinami provedli, kdo ví co“. Ale nakonec dodal, že se mu dobře osvědčily i květy rostlin, které rozkvétají v noci.

Díky vodnímu cvičení Eliáš tělesně zesílil, a to mu dodalo odvahy po duševní stránce. Začal trénovat nejprve na zemi, kdy si vylezl na pahorek a procvičoval si létací svaly máváním křídel. Někdy strýček Ernest nadhazoval balónky a Eliáš je musel udržet ve vzduchu, jindy zase používali velké obruče, kterými měl Eliáš proskakovat a zlepšit si tak mrštnost a fyzickou kondici. Vedle tohoto pozemního cvičení se postupně přidával trénink ve vzduchu.

Nakonec však všechny výše popsané úkony přinesly své ovoce a z Eliáše se stal schopný letec.

Dračí jezdci?

I když nepatří Eliáš k těm nejrychlejším letcům, dokáže se ve vzduchu pohybovat dle svých potřeb. Občas se dokonce uvolí k tomu, že ponese strýčka na zádech.

Jak můžeme vidět na přiložené fotografii.

http://imageshack.us/photo/my-images/838/dracilet.jpg/

Nikomu jinému to zatím nedovolil, což podle mého názoru podporuje populární teorii o dračích jezdcích. Podle ní si někteří draci (jde převážně o Moudré draky) vybírají člověka, se kterým si pak vytvoří jisté pouto. Díky vzájemné důvěře spolu tráví mnoho času a dokonce se spolu vydávají na oblohu.

Nevím, nakolik lze měřit pouto mezi drakem a člověkem, ale jsem si jistá, že pokud jde o mého strýčka Ernesta a jeho dračího druha, mohu nepochybně toto pouto popsat jako přátelství. Takové pouto se nevytvoří přes noc, ale je to dlouhodobý proces, a možná proto je tak obdivované a vzácné.