1. Úvod - Vlk a co bychom měli vědět

 1.1 Vlk - základní informace

 1.2 Vlk - druhy

2. Vlčí trus v lektvarech

 2.1 Vlivy působící na trus

 2.2 Příklad praktického užití trusu v lektvarech

 2.3 Problémy s trusem

 2.4 Jak na trus - pro samosběratele

3. Závěr

~~~~~

Vlk je psovitá šelma, která se na světě již nevyskytuje v takovém množství, jaké bylo známé dříve. Pravděpodobně za to může fakt, že tento tvor se stal velice nebezpečný po tom, kdy se nakazil vzteklinou - takto pak pokousal velké množství lidí, kteří následně zemřeli. Pokud se samozřejmě jednalo o obyčejného vlka, pokud se jednalo o vlkodlaka, následovalo něco mnohem horšího. Z tohoto důvodu není vlk vůbec oblíbený tvor mezi mudly a právě proto ho mudlové nesnesou vedle svých příbytků a tak jsme se dostali k tomu, že vlci jsou v evropě velice málo rozšířeni a mnoho druhů již vymřelo, což je hrozné zvláště pro lektvary, kde každý druh může mít na lektvar různý vliv.

Vlk obvykle váží od 16 do 80 kg, záleží na každém poddruhu. Dokáže rozhodně rychle běhat, jeho maximální rychlost může dosáhnout až 64km/h. Vlci jsou velice přizpůsobivý - můžeme na ně narazit skoro na všech různých místech - od pouštích, přes lesy, až po tundry. V tento moment žije na světě kolem 200 000 vlků. Jak jsem již zmiňovala výše, většina vlků byla již člověkem vyhubena.

Základním druhem vlka je tzv. Vlk obecný. Z tohoto druhu se i postupnou domestikací vytvořil pes, kterého znají snad všichni mudlové i kouzelníci. Mezi poddruhy patří celkem 25 poddruhů, z kterých je už 10 vyhynulých. Mezi nejznámější živé poddruhy patří například Vlk obecný polární, Vlk obecný mongolský, Vlk obecný arabský nebo například Vlk obecný tundrový (sibiřský). Mezi vyhynulé poddruhy patří například Vlk obecný arizonský nebo Vlk obecný horský (jehož trus byl hojně využíván v horách při nedostatku kyslíku a jeho vyhynutí značně oslabilo tuto část magie.). Dalším druhem vlka je Vlk rudohnědý a někteří vědci považují za vlastní druh i Vlka himalájského, který se ale také dá zařadit jako poddruh vlka obecného. 

Výše uvedené druhy poznávají jak kouzelníci, tak mudlové. Samozřejmě my máme i další druhy, o kterých mudlové nevědí, či je považují za nějaký jiný druh. Naši kouzelní vlci se liší od mudlovských tím, že mají nějakou speciální vlastnost, magickou vlastnost. Většina mudlů o tom neví, protože se vlkům vyhýbají a když už něco zahlédnou, tak si myslí, že je šálí zrak. Jako nějaké poddruhy mohu například jmenovat Vlka třpytivého, Vlka létavého (má malé výrůstky křídel a dokáže vyletět pár metrů nad zem) nebo například Vlka obecného promodrého.

Trus vlka jako takového je vždy stejný, ovšem záleží na různých vlivech, které ho mohou různě rozdělit a tyto vlivy mohou mít pak vliv i na samotný lektvar, kde můžeme trus použít. Proto bych viděla patrnou mezeru v knihách o lektvarech, kde je většinou uvedeno pouze jako přísada Vlčí trus. To může být velice matoucí, protože při špatné volbě a použití nějakého trusu, který je pod nějakým vlivem se může stát, že náš lektvar bude mít slabší či žádný efekt a v tom horším případě bude mít úplně jiný efekt. Myslím si, že každý čaroděj by měl být obeznámen s vlivy, které na trus mohou působit, protože pokud nemá žádnou představu, pak se lektvar může vymknout kontrole. Nyní bych si dovolila uvést některé nejdůležitější vlivy a jaký mohou mít následný vliv při použití v lektvaru.

Jedním z nejdůležitějších vlivů je rozhodně stáří. Měli bychom se přesvědčit, že se jedná o čerstvý trus. Zvlášť pokud teprve začínáte s lektvary. Problém je ten, že čím je trus starší, tak tím je silnější a je tedy rozhodně rozdíl použít hrst trusu starého týden a hrst trusu, který je starý tři roky. 

Samozřejmě tento fakt může dodat lektvaru i ten 'šmrnc', ale kouzelník v tom musí umět chodit. Také pokud rádi ušetříte, pak je lepší použít starší trus, protože u mladšího trusu použijete hrst a u staršího stačí špetka pro stejný efekt. Ale jak už jsem říkala, tyto experimenty nejsou pro mladší studenty, pokud chcete mít jistotu, že váš lektvar bude mít ten správný efekt, pak by měl kouzelník použít co nejmladší trus.

Rozdíl zhruba nastává v momentě, kde trus překračuje stáří čtvrt roku. Zde trus začíná nabývat na síle a postupně jeho síla vzrůstá s každým dalším dnem, takže při použití takto starého trusu je vyloženě nutné se v tom vyznat. 

Důležitou věcí je samozřejmě nakupovat trus u důvěryhodných prodejců, kteří přesně znají stáří trusu a nebudou vám o tom lhát jen z důvodu, abyste trus koupili. Pokud máte dojem, že jste šizeni, nebojte se ozvat na úřadě Ochrana lektvaristů a lektvarů, kteří podle zákona č. 194739/1994, ods. 3 Sb. mohou udělit pokutu tomu prodejci, který vám podává mylné informace o surovinách do lektvarů. Toto samozřejmě neplatí jen o stáří trusu, ale také u ostatních vlivů. Máme právo na to vědět, jaký trus kupujeme!

Tento vliv je důležitý zejména v momentě, kdy vaříte nějaký lektvar, kde ve finále závisí na chuti. Může se jednat například o různá dochucovadla nebo například o jedy, které nemají mít výraznou chuť. Nicméně popořadě.

Pokud používáme trus vlka samce, tak se jedná o klasický trus, který všichni známe. Pokud se jedná o trus samice, pak se nám může stát, že lektvar bude trochu nakyslejší, než by měl být. Což může být právě problém u výše zmíněných jedů, kde potřebujeme, aby lektvar neměl žádnou chuť a jakmile je trochu kyselý, tak by mohl být odhalen. Naopak sladkou příchuť můžeme získat opět z trusu samice, ale té, která je březí. Zde opět záleží, kde chceme lektvar použít a zda-li to může být problém.

Záleží na kouzelníkovi, jak moc je v lektvarech kreativní. Pokud například vyrábíme nějaké léky a třeba pro děti, je při věci zamyslet se nad tím, jestli místo obyčejného trusu nepoužijeme trus březí samice, protože dětem by pak lék mohl více chutnat, protože bude sladší a zabere úplně stejně. 

Ovšem změna chutě lektvaru může mít někdy nežádoucí účinky, například to nás může i zmást, že jsme uvařili špatný lektvar, takže i toto hledisko je velice důležité, i když nemění pravou podstatu lektvaru.

Tady nejde o takový vliv, kterého bychom si nemuseli všimnout, ovšem je důležité o něm vědět. Pokud trus usušíme, pak si zachová své vlastnosti, které měl při sušení. Zabráníme tedy tomu, že nám trus zestárne a bude silnější, než bychom chtěli. Je důležité, aby byl trus usušený pořádně, protože jinak může pokračovat ve stárnutí a nám to pak může ničit lektvary. 

Výhoda sušeného trusu je ta, že víme, jak na tom trus je a lépe se i dávkuje a nemá hlavně žádný zápach. V některých případech se i uvádí, že sušený trus působí lépe než trus neusušený. Jinými slovy sušený trus se do lektvarů hodí více, protože je stálý a nemění se po usušení jeho vlastnosti.

Tento vliv je důležitý zvláště pro ty, kteří mají opravdu zájem dovést své lektvary k dokonalosti. Je totiž fakt, že pokud použijete trus daného druhu vlka do správného lektvaru, pak váš lektvar bude rozhodně více účinný, než když použijete trus vlka, který se zrovna nehodí. Ovšem na druhou stranu, pokud použijete trus, který zrovna není vhodný, tak se nic nestane. Váš lektvar bude typickým lektvarem a nebude mít žádné vedlejší vlivy. Je to na každém kouzelníkovi, jestli bude chtít, aby byl jeho lektvar více speciální, než lektvar jiného kouzelníka.

Zde pak nacházíme problém v tom, že pokud daný druh vymře, pak lektvar už nebude nikdy tak dobrý. Existují samozřejmě zásoby ke všem druhům, ale od toho se pak odvíjí i cena a ani zásoby nejsou nekonečné.

Například mohu jmenovat lektvar, který se používá hlavně v horách při vysokohorských výstupech, kdy pak máme více kyslíku. V lektvaru se používá vlčí trus, ale pokud použijeme přímo trus Vlka obecného horského, pak lektvar má mnohem větší dobu trvání a nemusíme pak používat tolik lektvarů. Tento druh je už ale vyhynulý, takže za lektvar, který přímo obsahuje jeho trus, si dozajista připlatíme. 

Zde také přichází problém toho, že někteří obchodníci se snaží trus zfalšovat a prodávat pak unci trusu vlka euroasijského, který je starý týden za 140 galeonů a tvrdit, že je to unce trusu vlka himalájského stará stovky let. (Tudíž s obří silou a nebude jen tak vyčerpán - lákavá nabídka, ale pravděpodobně se vždy jedná o podvod).

Samozřejmě mezi kouzelníky putují i zvěsti o tom, co má na trus vliv a snaží se pak prodat obyčejný trus mnohem dráž.

Na trus rozhodně nemá vliv to, co předtím vlk snědl. Rozhodně nebude lepší trus toho vlka, který snědl jednorožce než toho vlka, který pojídal shnilé kusy masa. Ne, opravdu to na to nemá vliv a trus bude úplně stejný. Na to by si každý nezkušený kouzelník měl dát pozor.

Také nezáleží na tom, jakou má vlk srst, jestli je to černý nebo bílý nebo snad modrý vlk. Ne, ani to, že je to vlk ojedinělého zbarvený, tak to nedodá trusu žádnou sílu navíc a akorát utratíte své galeony za trus v hodnotě pár srpců.

Stáří vlků také nemá vliv, rozhodně není více účinný trus mladého vlka před starým, ani naopak. 

To jsou základní vlivy, okolo kterých putují fámy a rozhodně doporučuji knihu Vlčí trus ze všech stran od Zimalya Smrdutého, kde je na 845 stranách velice barvitě popsáno, jaký vliv se hodí ke kterému lektvaru a je to doplněno i ilustracemi. Každý kouzelník by měl tuto knihu vlastnit, pokud chce vytvářet úžasné lektvary s nebeskými schopnostmi.

Nedá se říci, že by byl trus jako surovina užíván v lektvarech nějak hojně nebo naopak málo. Pravdou ale je, že trus se používá do jednoho z nejdůležitějších lektvarů a to je Základní zhušťovadlo.

Zde se používá celá jedna hrst tohoto trusu, dále sliz z jednoho slimáka a celá brambora. Lektvar se dále zamíchá 4 ve směru hodin a slije se. Jedná se o velice jednoduchý lektvar, nicméně stává důležitou přísadou do spousty dalších, dejme tomu i složitějších, lektvarů. 

Nemyslím si, že je zde prostor na nějakou 'magii' s vlčím trusem, protože se jedná o opravdu základní lektvar, ale pokud má někdo zájem mít vskutku úžasné zahušťovadlo, pak bych doporučila používat trus, který pochází od vlka černého, protože po tom bude vaše zhušťovadlo trochu kvalitnější, což se hodí, pokud ho chcete použít do nějakých lektvarů, se kterými se chcete dobře prezentovat.

Další známější lektvar, ve kterém se používá vlčí trus, je Ropušníkový dryák. Tento lektvar je už trochu složitější, právě i proto se doporučuje, aby ho míchali ti, kteří jsou alespoň v 5. ročníku studia. 

Postup je takový, že do kotlíku vhodíme netopýří křídlo a vlijeme šťávu z ďáblova osidla. Následně promícháme pětkrát vpravo a pětkrát vlevo. Vlijeme předpřipravené ropuší sérum a zamícháme sedmkrát vpravo a necháme provařit dvě hodiny. Následně vhodíme právě hrst vlčího trusu a zamícháme dvakrát vpravo. 

Jedná se o trochu složitější lektvar, nicméně se dá stále zvládnout a přitom už zde můžeme používat výborné účinky vlčího trusu. Lektvar se požívá, takže je záhodno, pokud máme možnost, použít trus březí samičky, který dodá lektvaru nasládlou chuť a hned se nám bude požívat lépe. Kdysi se přidával i trus vlka arizonského, protože zvyšoval léčebnou schopnost a snižoval možnost, že budou vedlejší účinky. Nicméně tento poddruh vlka je již vyhynulý a není zde žádná vhodná náhrada, ale kdyby se vám dostal do ruky trus právě tohoto poddruhu, tak víte, jak ho použít. Také lze vhodit hrst, která je starší zhruba čtvrt až půl roku. Může to posílit účinky. Ale dejme si pozor na to, abychom nevhazovali starší trus, protože pak by zde mohly být silnější vedlejší účinky.

Jako další lektvar bych chtěla zmínit ten, který už jsem několikrát zmínila to lektvar na Pomoc při dýchání.

Jedná se tedy o lektvar, který pomáhá kouzelníkům, kteří rádi mudlovské horolezectví, při tom, aby se jim lépe dýchalo ve vyšších polohách. Samozřejmě se dá použít i pokud se vám hůře dýchá při sportu. Ale musíme mít na paměti, že při častém dávkování se zvedá pravděpodobnost, že se objeví vedlejší účinky - častá potřeba spánku, vypadávání vlasů. Také se jedná o zakázaný dopping při různých sportovních soutěžích. 

Každopádně příprava není zas tak těžká. Do kotlíku dáme žejdlík včelího medu, blánu z mločího ocasu a vaříme pět minut a poté zamícháme třikrát doprava. Nakrájíme brambor a Sedmikrásku a vsypeme do kotlíku společně. Poté zamícháme jednou doleva a jednou doprava. Nakonec vhodíme lístek máty a dvě hrstky vlčího trusu (pokud je čerstvý). Slijeme.

Opět se dá ušetřit na vlčím trusu když použijeme starší a opět můžeme použít trus březí samice, aby byl lektvar sladší (ovšem je tam ten med, tak by měl být sladký už i tak). Pak se tedy dá použít trus Vlka obecného horského pro prodloužení trvání lektvaru a zvýšení možnosti, že se neobjeví vedlejší účinky.

A jako poslední bych jako příklad chtěla uvést lektvar, ve kterém můžeme (či je to přímo žádáno) využít sušený trus. Jedná se o lektvar pro více zářivé vlasy. Jde o to, že tento lektvar by měl být v prášku před tím, než ho začneme používat. Tudíž se zde hodí sušený vlčí trus, protože se lépe drtí než obyčejný trus. 

Lektvar se nevaří, takže vezmeme sušenou mátu, sušený heřmánek a sušený krtičník a dáme to všechno do hmozdíře a rozdrtíme na prášek. Pak přidáme hrstku vlčího trusu a drcené netopýří křídlo a rozdrtíme to vše dohromady. Vznikne nám prášek, který můžeme uchovávat jak dlouho chceme, rozhodně 'neprojde'. Před použitím dáme prášek do nějaké menší nádobky přidáme tolik kapek ranní rosy, aby se nám vytvořila kašička, kterou si pak natřeme na vlasy.

Výhoda je zde v tom, že vlastně trus je drcený, takže uchovává svoje stáří a lektvar tedy určitě neprojde. Můžeme také použít trus Vlka třpytivého, pokud chceme dodat vlasům ještě trochu více lesku a třpytu.

Opět se vám může zdát, že u něčeho jako je vlčí trus nemusíme při používání vůbec přemýšlet a určitě se nestane žádná chyba. Což je chyba!! Vlčí trus je velice propracovaná surovina a pokud se v ní opravdu vyznáme, pak můžeme tvořit přímo geniální lektvary jen díky správnému použití trusu. A zase naopak, pokud nemáme vědomosti, pak se pro nás může stát použití vlčího trusu pohromou. Toto není žádný vtip, existuje určité procento kouzelníků, kteří mají z použití právě vlčího trusu v lektvarech noční můry a dokonce i fobii, říká se jí Lupusexcrementisie. 

Rozhodně bychom neměli ani brát na lehkou váhu obyčejný nákup trusu. Dozajista se vám může stát, že budete ošizeni a existuje studie, která tvrdí, že za celý život každý kouzelník alespoň dvakrát nakoupí vlčí trus, který není takovým trusem, za který je vydáván. Tudíž bychom měli trus kupovat jen u prověřených prodejců nebo si ho pořídit na vlastní pěst (viz následující kapitola).  Prověřeného prodejce poznáme podle následující cedulky, kterou mají prodejci na dveřích:

http://2i.cz/65a21c36e5

V těchto prodejnách si pak rozhodně můžeme být jistí, že ten trus, který koupíme, je přesně takový, jako je na cedulce a měli bychom dávat přednost takovým prodejnám.

Pokud raději nakupujete u nějakých stánkových prodejců (přiznejme si, někdy mají dobré nabídky a ten trus je opravdu takový, za který ho vydávají), tak pak rozhodně není od věci pořídit si tzv. Proutek poznáváček, který rozpozná stáří trusu a druh, ze kterého trus pochází. Proutek poznáváček stojí kolem 10 galeonů a určitě se to vyplatí koupit, nezažijete pak při přípravě lektvaru nějaké nemilé překvapení.

Dále je velice důležité právě skladování trusu. Nejlepší je použít trus hned v momentě, kdy ho koupíme, případně v co nejbližší době. Pokud se rozhodneme nakoupit trus a uschovat si ho, rozhodně bychom měli tolerovat určitá pravidla. 

I. Rozhodně bychom měli uschovávat trus v suchu a spíše v zimě, než v teple (jen pokud bychom ho chtěli sušit). Pokud bychom ho uschovávali ve vlku a v teple, tak by nám mohli vzniknout některé neočekávané reakce, které by mohli trus znehodnotit a to nechceme, zvlášť pokud se jedná o nějaký vzácnější trus. Dobré by bylo použít i některá udržovací kouzla, která budou od našich surovin odpuzovat vodu nebo přímo použít speciální kouzelné krabičky na uchovávání surovin.

II. Trus bychom měli uschovávat zvlášť, dál od jiných surovin a pokud máme i jiný trus, než vlčí, tak bychom ho měli rozhodně udržovat dál, aby se nám nepopletl. Jsem velký zastánce krabiček na uchovávání surovin, protože je prodávají ve všech velikostech a dají se tedy použít na jakékoliv suroviny a dá se tam nastavit stálá teplota, vlhkost, atd.

III. Neměli bychom mockrát například odkrajovat od trusu a znovu ho uschovat, dochází pak k možnému zkažení suroviny.

Chtěla bych věnovat část své práce i těm, kteří si rádi suroviny obstarávají sami. Musím uznat, že je to rozhodně dobré, protože víte přesně, jaké ty suroviny jsou a rozhodně pak nebudete při míchání překvapeni. Pravdou je, že pokud se v tom moc nevyznáte, tak by se mohlo stát, že získáte surovinu špatně a to by mohlo mít hrozné následky. Je o tom ale dost knih, určitě se to dá naučit a pak budou vaše lektvary ty nejlepší. Osobně bych doporučila knihu Sbíráme si suroviny od Maria Sběravého.

Pokud se rozhodneme pro sběr vlčího trusu a chceme to dělat dobře, měli bychom se na to připravit. Měli bychom se seznámit, jaké druhy existují a jak je poznat, abychom přesně věděli, jakého druhu je trus, který máme. Lepší by bylo jít za tím, že chceme konkrétní trus a čekat na toho jednoho vlka, i když to ve finále může být těžké a je to spíš pro pokročilé magiče, začátečníci by se měli soustředit spíš na jiné věci. Například na to, abychom sebrali opravdu vlčí trus. Nejlepší je ho sebrat hned po vyloučení z vlčího těla, protože jakmile sbíráme nějaký nalezený trus, tak už není jistota, že je vlčí, nevíme, jak dlouho tam leží a neměli bychom ho tedy sbírat.

Je důležité dát si pozor na to, z čeho ho sbíráme. Neměli bychom s trusem sebrat nějaké listí nebo jehličí, není také vhodné sbírat trus ze sněhu, protože už se přeci jen v tom vlhku tak nějak 'kazí'. 

Sesbíraný trus bychom měli vložit do pytlíku nebo krabičky a označit si ho vším, co o něm víme. Pozor, pokud ho vkládáme do pytlíku, tak rozhodně jen na pár momentů, protože jinak by se nám trus mohl zapařit a mohl by změnit své účinky.

Z mé práce jsem si já vzala ponaučení a doufám, že si ho vezme každý čtenář, že vlčí trus by rozhodně neměl být podceňovanou surovinou a měla by se mu věnovat pozornost stejně jako ostatním surovinám, které jsou považovány za důležitější.