1    Úvod

 

Tato příručka vznikla sepsáním částečně mých zkušeností, ale především z poznatků a rad slavného Heralda Nippera. Tento vědec obětoval celý život péči o vodní démony a to ještě v době, kdy toto povolání nebylo Ministerstvem kouzel nijak upraveno. Většina současných pravidel vznikla na jeho doporučení. Naposledy byl spatřen, když se vypravil poznávat nové druhy vodních démonů do Amazonie před dvěma roky.

Herald mi kdysi říkal: „Aby z tebe byl dobrý pečovatel, potřebuješ mít tři věci: nadhled, černý humor a kvalitní úrazové pojištění.

2    Než bude pozdě: opravdu to chci?

 

Na úvod je třeba varovat. Být pečovatelem o vodní démony není jako kterékoli jiné zaměstnání. Člověk musí mít odhodlání a pevnou vůli. Je to celoživotní výzva. Pokud je vám špatně při troše krve, toto není zaměstnání pro vás. Vyžaduje to práci v každém počasí, v jakoukoli denní dobu. Musíte také počítat s častou návštěvou Nemocnice u sv. Munga, neboť vodní démoni mají do hafoňů daleko.

Ale vytrvalost přináší ovoce. Moment, kdy vám démonek s láskou proštípne prst na ruce je k nezaplacení. Nehledě na pravidelnou sumu, která vám každý měsíc přibude v trezoru, neboť vysoce kvalifikovaných pečovatelů je asi tolik, jako chutných Bertíkových fazolek.

Pokud stále ještě čtěte a nic z předchozího vás neodradilo, je vidět, že máte opravdu zájem. Dalším krokem je příprava. Než vůbec poprvé potkáte nějakého démona, je třeba si přečíst bibli všech pečovatelů a to „Fantastická zvířata a kde je najít“. Tato publikace sice není věnovaná jenom vodním démonům, ale pár základních tam najdete (ďasovec, hastrmanec či tůňodav) a slouží především k všeobecnému přehledu.

3    Jak začít?

 

Abyste jednou mohli být kvalifikovaným pečovatelem o vodní démony, musíte složit zkoušky, které pořádá Ministerstvo kouzel. Ke zkouškám můžete být připuštěni až po absolvování minimálně měsíční praxe pod již kvalifikovaným pečovatelem.

Nejjednodušší je tedy najít si nějakou chovnou stanici a zažádat tam o místo asistenta (seznam chovných stanic je dostupný na MK). Měsíc je krátká doba a naučí vás tam pouze teoretické základy, ale bez toho vás nepustí ke zkouškám. Zkoušky se skládají z teoretické a praktické části, ve které musíte prokázat schopnost poradit si s ďasovcem. Poté získáte certifikát a ta pravá zábava teprve začne.

Před tím, než si zažádáte o první místo, je dobré si toto řemeslo tak trochu „ošahat“. Vodní démony přeci jenom nepotkáváte každý den. Ideální je začít pořízením vlastního démona.

4    Jaké zvířátko si vybrat?

 

Podle předpisů MK si jako certifikovaný chovatel můžete pořídit tvora, který má klasifikaci X nebo XX. Tvorové spadající do vyšších kategorií mohou být chování pouze v chovných stanicích, které spadají pod přísný dohled MK.

Pro začátky bych osobně doporučila již zmíněného ďasovce. Je poměrně nenáročný. Musíte si pořídit jezírko a zabezpečit ho kouzly, aby nemohl utéct. Pravidelně kontrolovat, zda má dostatek ryb k jídlu a snažit se ho ochočit. Není to jednoduché, ale ne nemožné. Zkuste s ním trávit co nejvíce času – pozorovat ho, zapamatovat si jeho návyky, zkoumat jeho reakce na různé podněty a pak se snažit reakce předvídat – to je to nejdůležitější, co pečovatel potřebuje znát – řeč těla démonů.

5    Co dál?

 

Až si budete jistí, že ho máte přečteného, je čas najít si své první zaměstnání. V této chvíli se ničeho nemusíte bát, vše vám vysvětlí až na místě. Každá chovatelská stanice se specializuje na jiný typ vodních démonů (démoni se liší nebezpečností, nároky ale i metodami útoku). Chov je natolik náročný (ochranné pomůcky, zabezpečení obydlí), že se každé centrum specializuje obvykle jen na jeden typ. Nejlepší je vyzkoušet si práci v různých stanicích a nasbírat tak zkušenosti a až teprve potom se rozhodnout, zda-li  se budete specializovat na jeden druh, pracovat ve výzkumu nebo cestovat a působit v chovných či záchranných stanicích po celém světě.

Vše pak už jen záleží na schopnostech a osobním nadšením pro věc. Každý si pak musí svoji pečovatelskou cestu vyšlapat sám.

6    Pečovatelovo šestero

 

Před samotným ukončením nemůžu vynechat Šestero, které je vyvěšené v každé chovné stanici a vyjadřuje tu pravou povahu pečovatelů a pravidla, kterými by se člověk měl řídit.

1. Nikdy se nepřibližuj k démonům bez sepsané závěti!

    

2. Pokud máš závěť, nech se pojistit!

    

3. Nikdy neukazuj zbytečně tvorovi část těla, o kterou nechceš přijít!

    

4. Setkáš-li se s tvorem, který se nepodobá ničemu, co jsi v odborné literatuře viděl, nemeškej a ber nohy na ramena!

    

5. Pokud se i přes všechny nástrahy dožiješ svého stáří, nezapomeň varovat své potomstvo!

    

6. Nezapomeň, že být pečovatelem je jako být vyvoleným - pravou podstatu věci chápeš jen ty!

    

7    Závěrem

 

Závěrem mi nezbývá nic jiného než vám popřát hodně štěstí, pokud se rozhodnete pro tuto profesní dráhu. A jak říkáme my pečovatelé: „Všem končetinám zdar!“